13. 2. 2019
ID: 108882upozornění pro uživatele
(NE)možnost odstoupení od smlouvy uzavřené se spotřebitelem distančním způsobem
Pokud podnikatel uzavírá smlouvy se spotřebitelem s použitím prostředku komunikace na dálku, má spotřebitel obecně právo od smlouvy odstoupit v 14denní lhůtě od převzetí zboží. Důvodem je zejména to, že absence osobního kontaktu při uzavírání smlouvy brání prohlídce zboží, jeho předvedení, možnosti dotazů i vysvětlení. Vzhledem k tomu, že mnoho spotřebitelů toto právo zneužívá, čímž vznikají podnikateli další náklady, kladou si podnikatelé často otázku, jak možnost odstoupení od smlouvy limitovat.
Otázkou tedy je, zda je možné najít způsob nabízení či propagace produktů podnikatele na internetu bez toho, aby se jednalo o uzavření smlouvy se spotřebitelem s použitím prostředku komunikace na dálku.
Při použití internetových stránek podnikatele k uzavírání smlouvy nezáleží, zda mají charakter výzvy k podání nabídky nebo veřejné nabídky, či dotazu na dostupnost zboží. Podstatné je, zda se spotřebitel zaváže (ať už přijetím nabídky, nebo nabídkou) pomocí prostředků komunikace na dálku.
Pokud tedy spotřebitel vůbec nepřijde do kontaktu s podnikatelem, jedná se o smlouvu uzavřenou distančním způsobem a spotřebitel má právo od smlouvy odstoupit.
Ani platba na dobírku nezpůsobí, že se bude jednat o standartní smlouvu. Prostředkem komunikace na dálku totiž může být i doručovatel, který identifikuje spotřebitele, nechá jej podepsat smlouvu a následně mu předá elektronicky objednané zboží. Jako rozhodující byla shledána skutečnost, že spotřebitel nemá možnost před podpisem smlouvy získat podrobnější informace o zboží. Doručovatel totiž neposkytuje informace o obsahu smlouvy ani plnění.[1]
Existují však i případy kdy jsou do procesu uzavírání smlouvy zapojeny prostředky komunikace na dálku, avšak o smlouvu uzavíranou distančním způsobem se nejedná. Může jít zejména o případ kdy strany využijí prostředku komunikace na dálku i když jsou při samotném uzavírání smlouvy fyzicky přítomné. Například v situaci, kdy spotřebitel písemnou objednávku předá podnikateli v jeho provozovně.
S ohledem na výše uvedené se proto o smlouvu uzavřenou distančním způsobem nejedná v těchto případech:
Pro úplnost je nutné upozornit, že ustanovení o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem jsou převážně kogentní povahy, co má za následek, že k odchýlení se od zákona v neprospěch spotřebitele se nepřihlíží. Odepření spotřebiteli možnosti od smlouvy odstoupit by navíc mohlo být považováno za nekalou obchodní praktiku, za kterou může být podnikateli uložena pokuta až do výše 5.000.000 Kč.
Při použití internetových stránek podnikatele k uzavírání smlouvy nezáleží, zda mají charakter výzvy k podání nabídky nebo veřejné nabídky, či dotazu na dostupnost zboží. Podstatné je, zda se spotřebitel zaváže (ať už přijetím nabídky, nebo nabídkou) pomocí prostředků komunikace na dálku.
Pokud tedy spotřebitel vůbec nepřijde do kontaktu s podnikatelem, jedná se o smlouvu uzavřenou distančním způsobem a spotřebitel má právo od smlouvy odstoupit.
Ani platba na dobírku nezpůsobí, že se bude jednat o standartní smlouvu. Prostředkem komunikace na dálku totiž může být i doručovatel, který identifikuje spotřebitele, nechá jej podepsat smlouvu a následně mu předá elektronicky objednané zboží. Jako rozhodující byla shledána skutečnost, že spotřebitel nemá možnost před podpisem smlouvy získat podrobnější informace o zboží. Doručovatel totiž neposkytuje informace o obsahu smlouvy ani plnění.[1]
Existují však i případy kdy jsou do procesu uzavírání smlouvy zapojeny prostředky komunikace na dálku, avšak o smlouvu uzavíranou distančním způsobem se nejedná. Může jít zejména o případ kdy strany využijí prostředku komunikace na dálku i když jsou při samotném uzavírání smlouvy fyzicky přítomné. Například v situaci, kdy spotřebitel písemnou objednávku předá podnikateli v jeho provozovně.
S ohledem na výše uvedené se proto o smlouvu uzavřenou distančním způsobem nejedná v těchto případech:
- obsah smlouvy je sjednán v obchodních prostorách podnikatele a prostředky komunikace na dálku jsou použity pouze k přijetí nabídky podnikatelem,
- sjednávání smlouvy je zahájeno prostřednictvím komunikace na dálku, ale spotřebitel se nakonec zavazuje v obchodních prostorách podnikatele,
- prostředky komunikace na dálku jsou použity pouze k rezervaci, smlouva je však uzavřena bez jejich použití.[2]
Pro úplnost je nutné upozornit, že ustanovení o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem jsou převážně kogentní povahy, co má za následek, že k odchýlení se od zákona v neprospěch spotřebitele se nepřihlíží. Odepření spotřebiteli možnosti od smlouvy odstoupit by navíc mohlo být považováno za nekalou obchodní praktiku, za kterou může být podnikateli uložena pokuta až do výše 5.000.000 Kč.
JUDr. Jana Zahránková
Glatzová & Co., s.r.o.
Betlémský palác
Husova 5
110 00 Praha 1
Tel.: +420 224 401 440
Fax: +420 224 248 701
e-mail: office@glatzova.com
________________________________
[1] Hulmák, M. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), Praha: C.H. Beck. 1. vydání, 2014.
[2] Tamtéž.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Glatzová & Co., s.r.o.
Betlémský palác
Husova 5
110 00 Praha 1
Tel.: +420 224 401 440
Fax: +420 224 248 701
e-mail: office@glatzova.com
________________________________
[1] Hulmák, M. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), Praha: C.H. Beck. 1. vydání, 2014.
[2] Tamtéž.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
