Nepřiměřené nabídky při veřejných zakázkách a kontumace uchazečů

V rámci zadávacích řízení podle zák. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, se nezřídka stává, že uchazeči ve snaze uspět v zadávacím řízení předloží nabídky, jejichž hodnoty jsou evidentně nepřiměřené. Typicky lze takové nabídky nalézt v zadávacích řízeních, kde hodnotícími kritérii jsou hodnoty garancí, jako jsou smluvní pokuty nebo délky záručních dob, aniž by zadavatel současně omezil horní hranici těchto kritérií. V takových řízeních se potom můžeme setkat s nabídkami, kde je řádné plnění povinností kryto smluvní pokutou, jejíž výše vůbec neodpovídá povaze zajišťované povinnosti a která je současně z těchto důvodů v dané výši soudně nevymahatelná.

Zákon o veřejných zakázkách řeší otázku „nepřiměřených nabídek“ komplexněji především pokud jde o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. V těchto případech hodnotící komise postupuje podle § 77 zákona, zejména si od uchazeče vyžádá písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné, popř. uchazeče pozve na jednání komise za účelem vysvětlení předloženého zdůvodnění. Neodůvodnil-li uchazeč písemně mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve stanovené lhůtě, nedostavil-li se k podání vysvětlení nebo posoudila-li hodnotící komise jeho zdůvodnění jako neopodstatněné, musí být nabídka podle § 77 odst. 6 zákona vyřazena. Tento uchazeč potom bude z další účasti v zadávacím řízení vyloučen.

V případech, kdy nepřiměřenost spočívá v jiném dílčím kritériu, než je cena, postupuje zadavatel podle ustanovení § 76 odst. 3 a 4 zákona. Podle těchto ustanovení může hodnotící komise, stejně jako v předchozím případě, požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky a přizvat uchazeče na jednání hodnotící komise za účelem vysvětlení jeho nabídky. Tato zákonná úprava pak bývá v praxi relativně často doplňována v zadávací dokumentaci klauzulí o kontumaci, obsahující následující pravidlo: „Pokud bude hodnotící komise považovat hodnotu jiného dílčího kritéria, než je cena, za zjevně nepřiměřenou, výše uvedený způsob hodnocení nepoužije a této nabídce v rámci příslušného kritéria přiřadí 0 bodů“. V praxi však bohužel zadavatelé často zapomínají, že shora uvedené doplňující pravidlo k možnosti kontumace uchazeče udělením 0 bodů podle současné soudní judikatury nestačí.

Podle rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 28.4.2009, sp. zn. 62 Ca 55/2008-63, platí, že „pokud není v zadávací dokumentaci definováno, co konkrétně zadavatel mínil termínem zjevná nepřiměřenost, je evidentní, že v tom není zadávací dokumentace jednoznačná, přesná a srozumitelná“, což již samo o sobě představuje důvod pro závěr o nezákonnosti zadávacího řízení.

Vzhledem ke shora uvedené rozhodovací praxi lze jednoznačně doporučit, aby zadavatelé, pokud klauzuli o kontumaci do dokumentace zařazují, vždy současně blíže vymezili, ve vztahu k jakým skutečnostem bude hodnota daného dílčího kritéria, např. výše smluvní pokuty, posuzována. Jako zjevně nepřiměřená by pak mohla být označena nabídka výše smluvní pokuty, u niž bude zjevné, že její výše neodpovídá účelu zajištění, povaze zajišťované povinnosti a škodě, která jejím porušením může vzniknout. Jen přiměřené hodnoty smluvních pokut ostatně mají obchodní význam, když neboť v naznačeném smyslu zjevně nepřiměřené smluvní pokuty jsou v praxi soudně nevymahatelné a tudíž pro zadavatele bezcenné. Za zcela nesprávné lze naopak označit pojetí, kdy dle zadávací dokumentace by za zjevně nepřiměřenou měla považována nabídka uchazeče jen proto, že více či méně neodpovídá „aritmetickému průběhu hodnot daného kritéria v nabídkách ostatních uchazečů“, s čímž se lze ojediněle v praxi rovněž setkat.

V případě smluvních pokut a podobných garancí lze nicméně podle mého názoru spíše doporučit, aby zadavatelé od pravidla „kontumace“ upustili, a problém řešili stanovením rozmezí, resp. horních hranic posuzovaných hodnot hodnotících kritérií. Vyjádření hodnotícího kritéria by pak mohlo vypadat např. takto: „Výše smluvní pokuty za porušení povinnosti A v Kč, max. 5.000.000,- Kč“.