Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc leden 2026

EVROPSKÁ UNIE

ESG

• 08/01: ESAs – Společné pokyny k zátěžovým ESG testům – Evropské orgány dohledu (ESAs) vydaly společné pokyny k zátěžovým ESG testům , které stanoví společný rámec EU pro to, jak by orgány dohledu nad bankovnictvím a pojišťovnictvím měly začlenit ESG rizika do zátěžových testů dohledu, což má nepřímé, ale důležité důsledky pro povinné subjekty a osoby. Ačkoli jsou pokyny formálně adresovány vnitrostátním příslušným orgánům a nezavádějí novou povinnost provádět zátěžové testy zaměřené na ESG, signalizují, že se nyní očekává, že rizika ESG budou systematicky začleněna do metodik a hodnocení dohledu. Pro povinné subjekty, jako jsou banky, investiční společnosti a pojišťovny, to znamená větší důraz orgánů dohledu na kvalitu jejich interní identifikace rizik ESG, údajů, opatření v oblasti správy a řízení a analýzy scénářů, protože tyto prvky budou pravděpodobně podrobeny přezkumu a použity jako vstupní údaje při zátěžových testech orgánů dohledu. Subjekty by proto měly očekávat, že orgány dohledu budou posuzovat, jak jsou rizika ESG začleněna do stávajících rámců řízení rizik, plánování kapitálu a analýz dlouhodobé odolnosti, i když není vyžadován samostatný zátěžový test ESG. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní orgány budou od roku 2026 uplatňovat pokyny na základě zásady „dodržuj nebo vysvětli“, měly by se povinné subjekty připravit na důslednější a strukturovanější dotazování orgánů dohledu ohledně rizik ESG a schopností provádět zátěžové testy v rámci průběžného obezřetnostního dohledu.

Kapitálové trhy

• 20/01: Evropská centrální banka – Přijímání aktiv založených na technologii DLT jako způsobilého zajištění Eurosystému - Evropská centrální banka (ECB) zveřejnila rozhodnutí, které otevírá cestu k přijímání aktiv založených na technologii distribuovaného registru (DLT) jako způsobilého zajištění v úvěrových operacích Eurosystému, což má přímý dopad na úvěrové instituce, které se účastní operací měnové politiky Eurosystému. Od 30. března 2026 budou banky moci jako kolaterál používat obchodovatelná aktiva vydaná v centrálních depozitářích cenných papírů využívajících DLT, pokud tato aktiva splňují stávající kritéria způsobilosti Eurosystému, včetně souladu s nařízením CSDR a vypořádání prostřednictvím způsobilých systémů připojených k TARGET2-Securities. Pro povinné subjekty se tím nemění základní pravidla pro zajištění ani požadavky na řízení rizik, ale rozšiřuje se škála aktiv, která lze mobilizovat, což vyžaduje, aby instituce zajistily, že jejich interní řízení zajištění, právní dokumentace a operační procesy mohou zahrnovat nástroje založené na DLT na stejném základě jako tradiční cenné papíry. Zároveň ECB signalizuje přísnější dohled a operační kontrolu toho, jak tato aktiva splňují standardy bezpečnosti, přiměřenosti a účinnosti, při zachování rovných podmínek. Oznámení také naznačuje, že banky by se měly připravit na postupné budoucí rozšíření způsobilého zajištění na aktiva vydaná a vypořádaná výhradně na DLT, s výhradou dalšího vývoje v oblasti právních předpisů a regulace, což znamená, že instituce aktivní v oblasti vydávání nebo používání digitálních aktiv budou muset pečlivě sledovat vývoj kritérií způsobilosti a zajistit trvalé dodržování měnové politiky i širší finanční regulace EU.
• 06/01: ESMA – Zpráva o přeshraničním uvádění fondů na trh včetně statistik o oznámeních - ESMA zveřejnila svou třetí zprávu o přeshraničním uvádění investičních fondů na trh, ve které potvrzuje, že od roku 2023 nedošlo k žádným podstatným změnám vnitrostátních pravidel pro uvádění na trh, což znamená, že povinné subjekty a osoby, jako jsou správci fondů, správcovské společnosti a distributoři, nečelí v této oblasti novým podstatným požadavkům na dodržování předpisů, ale očekává se, že budou i nadále důsledně uplatňovat stávající vnitrostátní pravidla a pravidla na úrovni EU. Novinkou a relevantním prvkem v praxi je zvýšená transparentnost a dohled ESMA prostřednictvím zveřejňování statistik o oznámeních o přeshraničním uvádění na trh, které vycházejí z údajů nahlášených ESMA vnitrostátními příslušnými orgány. Pro povinné subjekty to zdůrazňuje rostoucí význam přesného, včasného a úplného oznamování přeshraničních marketingových aktivit, protože tyto údaje jsou nyní centrálně shromažďovány, analyzovány a zpřístupňovány na úrovni EU, což posiluje dohled. Statistiky také podtrhují realitu trhu, která může ovlivnit zaměření dohledu, zejména dominantní roli Lucemburska a Irska jako domovských jurisdikcí a významný podíl oznámení týkajících se SKIPCP a AIF. Zpráva sama o sobě neukládá nové povinnosti, ale signalizuje pokračující pozornost regulačních orgánů k přeshraniční distribuci fondů a naznačuje, že povinné subjekty by měly očekávat průběžné sledování svých marketingových praktik a oznamovacích procesů ze strany vnitrostátních orgánů a ESMA, přičemž výsledky budou využity v diskusích na úrovni Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise.

Banky

• 23/01: EBA – Finální zpráva o změně regulačních technických standardů týkající se plánů řešení krize a kolegií pro řešení krize - EBA zveřejnila aktualizovanou závěrečnou zprávu o změně regulačních technických standardů (RTS) týkající se plánů řešení krize a kolegií pro řešení krize, v níž objasňuje a zjednodušuje způsob provádění plánování řešení krize v celé EU a jeho praktický význam pro povinné subjekty a osoby, zejména banky a přeshraniční bankovní skupiny. Pro instituce, které podléhají plánování řešení krize, revidované standardy nezavádějí nové povinnosti v oblasti řešení krize jako takové, ale mění očekávání orgánů dohledu tím, že vyžadují, aby plány řešení krize byly stručnější, přiměřenější a jasně zaměřené na informace, které jsou nezbytné pro účinné řešení krize. Povinné subjekty by měly očekávat, že orgány pro řešení krize budou požadovat cílenější a konkrétnější údaje o dané instituci, s menším důrazem na rozsáhlý popisný obsah a jasnějším rozlišením mezi volbou strategie řešení krize a posouzením, zda je pro instituci řešitelná. Reorganizace posuzování řešitelnosti do sedmi základních dimenzí také signalizuje strukturovanější a srovnatelnější přístup v rámci celé EU, což znamená, že instituce budou posuzovány podle konzistentnějších kritérií a mohou čelit přísnější kontrole všech zjištěných překážek řešitelnosti. Současně mají aktualizovaná pravidla pro kolegia pro řešení krize snížit administrativní zátěž pro instituce působící v přeshraničním měřítku a zároveň posílit spolupráci a koordinaci mezi orgány, což v praxi může vést k efektivnějším žádostem o informace, ale také k více sladěným dohledovým opatřením.
• 09/01: EBA – Regulační technické standardy o účetních postupech - EBA zveřejnila finální návrh regulačních technických standardů (RTS) o účetních postupech pro pobočky ze třetích zemí podle CRD, který poskytuje bankám třetích zemí působícím v EU jasná a harmonizovaná pravidla pro zaznamenávání a vedení aktiv a pasiv zaúčtovaných v členském státě. Nové standardy vyžadují, aby pobočky používaly jednotnou metodiku účetnictví, vedly evidenční knihu s minimálním požadovaným obsahem a zahrnovaly relevantní informace související s riziky na podporu účinného řízení rizik a dohledu. Pro povinné subjekty to znamená, že musí zajistit, aby jejich interní systémy, procesy podávání zpráv a rámce správy a řízení byly plně v souladu s harmonizovanými očekáváními EU, což umožní orgánům dohledu přístup k přesným a úplným záznamům o všech zaúčtovaných nebo vzniklých pozicích. Stanovení podrobných standardů pro účetní a riziková data zvyšuje transparentnost a srovnatelnost v celé EU, omezuje prostor pro odlišné vnitrostátní postupy a posiluje dohled nad pobočkami ze třetích zemí, čímž se dodržování těchto pravidel stává klíčovou součástí průběžných obezřetnostních a provozních povinností.
• 09/01: EBA – Zpráva o obezřetnostní konsolidaci a pokyny pro instituce poskytující doplňkové služby - EBA zveřejnila svou zprávu o obezřetnostní konsolidaci a závěrečnou zprávu o pokynech pro instituce poskytující doplňkové služby, které bankám a finančním skupinám poskytují jasná a harmonizovaná pravidla pro určování rozsahu konsolidace a identifikaci doplňkových činností. Pro povinné subjekty znamenají zpráva a pokyny, že musí zajistit, aby jejich vnitřní struktury, účetní postupy a hodnocení kontroly byly v souladu s jednotnějším přístupem v rámci EU, včetně zjednodušených požadavků na subkonsolidaci, jasnějších definic kontroly a pokynů pro zahrnutí pojišťoven nebo jiných finančních subjektů do obezřetnostní konsolidace. Pokyny pro instituce poskytující doplňkové služby konkrétně vyžadují, aby instituce pečlivě identifikovaly činnosti považované za přímá rozšíření, doplňkové k bankovnictví nebo podobné, včetně digitálních nebo fintech služeb, protože tato klasifikace přímo ovlivňuje, zda instituce spadá do okruhu obezřetnostní konsolidace a podléhá kapitálovým a oznamovacím požadavkům.
• 08/01: EBA – Regulační technické standardy o spolupráci a kolegiích orgánů dohledu pro pobočky ze třetích zemí - EBA zveřejnila finální návrh technických regulačních standardů (RTS) týkajících se spolupráce a kolegií orgánů dohledu pro pobočky ze třetích zemí s cílem posílit spolupráci v oblasti dohledu a fungování kolegií pro pobočky ze třetích zemí a vyjasnit očekávání vůči bankám ze třetích zemí působícím v EU. Pro tyto subjekty znamenají nová pravidla, že budou podléhat strukturovanějšímu a koordinovanějšímu dohledovému rámci, v němž se od příslušných orgánů očekává systematická výměna informací a v případě poboček třídy 1 koordinace prostřednictvím formálně organizovaných kolegií jak v běžných, tak v mimořádných situacích. Dotčeny budou i pobočky, na které se kolegium nevztahuje, protože orgány jsou povinny spolupracovat a sdílet relevantní informace za účelem dohledu nad probíhajícími operacemi a řízení potenciálních krizí. V praxi to zvyšuje význam transparentního a přesného výkaznictví poboček třetích zemí, zajištění rychlé reakce na žádosti orgánů dohledu a zavedení robustních mechanismů správy a řízení rizik, protože dohled bude harmonizovanější, konzistentnější a zaměřený jak na obezřetnostní zdraví, tak na provozní kontinuitu napříč jurisdikcemi.

ČESKÁ REPUBLIKA

Kapitálové trhy

• 14/01: Vláda České republiky – Návrh zákona, kterým se mění zákon o podnikání na kapitálovém trhu - Vláda České republiky předložila návrh zákona, kterým se mění zákon o podnikání na kapitálovém trhu a další související předpisy, aby se český právní rámec přizpůsobil novým evropským pravidlům a lépe vyhovoval potřebám domácího kapitálového trhu. Hlavním cílem zákona je usnadnit přístup ke kapitálu pro malé a střední podniky, snížit administrativní a regulační zátěž emitentů a zachovat vysokou úroveň ochrany investorů. Klíčovou součástí návrhu je implementace Listing Act balíčku (nařízení (EU) 2024/2809, směrnice (EU) 2024/2810 a směrnice (EU) 2024/2811), který konkrétně zvyšuje hranici pro povinnost vypracovat prospekt z 1 milionu EUR na 5 milionů EUR, umožňuje provozování trhu pro růst malých a středních podniků jako segmentu mnohostranného obchodního systému, uvolňuje pravidla pro investiční výzkum, včetně možnosti jeho financování emitentem, snižuje minimální požadavek na free-float z 25 % na 10 % a zavádí možnost přijímat k obchodování akcie s násobným hlasovacím právem. Návrh rovněž provádí směrnici EMIR 3, která zavádí nové požadavky na řízení koncentračního rizika vůči ústředním protistranám ze třetích zemí, a technicky upřesňuje provádění směrnice IFD na základě připomínek Evropské komise, aniž by to mělo podstatný dopad na účastníky trhu. Zároveň odstraňuje nadbytečné vnitrostátní povinnosti představující tzv. gold-plating, zavádí jasnou povinnost varování u nabídek dluhopisů, aby investoři nebyli uváděni v omyl ohledně role České národní banky, a přizpůsobuje české právo novému nařízení o ESG ratingu, včetně určení České národní banky jako orgánu dohledu a úpravy vymahatelnosti rozhodnutí ESMA.

JUDr. Kristýna Tupá, Ph.D., LL.M.

Mgr. Martin Svoboda

Mgr. Karolína Hlavinková

Schönherr Rechtsanwälte GmbH, organizační složka

Jindřišská 937/16
110 00 Praha 1

Tel.:    +420 225 996 500
e-mail: office.czechrepublic@schoenherr.eu