Nový mandát Donalda Trumpa a očekávané dopady na americký trh
Nové prezidentské období Donalda Trumpa je spojeno s velkými očekáváními a zároveň také obavami ekonomů i široké veřejnosti. Nový americký prezident v rámci své předvolební kampaně vyřkl četná množství významných prohlášení, slibů či plánů v nejrůznějších segmentech. Kromě slovních prohlášení eviduje sám Trump tyto závazky za pomoci své administrativy v rámci America First Agenda neboli MAG – databáze a sloganu, který používal již během své prezidentské kampaně v roce 2016.
Prostor bude v tomto článku věnován především tématům ekonomickým, kdy dojde k nastínění možných dopadů nejvýznamnějších Trumpových prohlášení, v případě že by skutečně došlo k jejich naplnění.
Seznam priorit Donalda Trumpa
Oficiální seznam politických priorit a cílů Donalda Trumpa spravovaný jeho administrativou je, jak již bylo výše zmíněno, dostupný v rámci databáze MAG. Ta rozděluje celkem 10 pilířů zahrnujících jednotlivá témata od ekonomických záležitostí, přes národní bezpečnost až po boj s korupcí.
Mezi nejvýraznější plány je v rámci těchto slibů možné zařadit Trumpovo plánované zpřísnění migrační politiky. Velmi diskutované byly výroky o zavření jižní americké hranice, zrušení práva na občanství při narození v zemi a provedení masové deportace. Významná prohlášení byla také směřována k iniciaci energetické nezávislosti USA. V tomto směru Trump indikoval ústup od Pařížské dohody o klimatu, naopak se prezentoval záměrem zvýšit produkci fosilních paliv, či zrušit federální pobídky k nákupu elektromobilů. Trump dále vyzdvihl myšlenku, že by ostatní členové NATO měli zvýšit výdaje na obranu, jinak hrozí NATO omezením americké podpory. V médiích byly pak také značně diskutované Trumpovy plánované zásahy v rámci domácí politiky, konkrétně v iniciativě Project 2025. Ve výsledku je tak možné stanovit, že Trumpův program se důsledně zaměřil na americkou suverenitu, čemuž také nasvědčují i jeho záměry v ekonomickém sektoru.
Ekonomický sektor
„Make The Greatest Economy in the World Work for All Americans“ je název pilíře číslo I, pojednávajícím o pozitivním ekonomickém vývoji Spojených států v letech 2017 až 2019. Cílem by mělo být nyní obnovení této trajektorie a zajistit dlouhodobý růst prostřednictvím stabilizace makroekonomických ukazatelů.
Inflace – Téma, která sám Donald Trump zmiňoval v rámci své kampaně nesčetněkrát, tedy snížení inflace. Dle agendy MAG by k tomu mělo dojít při dodržení dvou principů. Návratem k fiskální odpovědnosti a omezením výdajů a za pomoci prorůstové politiky.
Mzdy amerických pracovníků – Kritika současné vlády za ideologický přístup. Cílem je snížení regulací, daňových odvodů a investice do profesní přípravy. Zdůrazněná je potřeba adaptace na rychle technologicky rostoucí prostředí a moderní ekonomiku. Odstranit by se měly také nadhodnocené požadavky na vzdělání a neopodstatněná pravidla pro udělování pracovních licencí.
Obchodní dohody – MAG konkrétně zmiňuje United States- Mexico-Canada Agreement (USMCA), the China Phase One Agreement, the U.S.-Japan Trade and Digital Trade Agreements, a the U.S.-Korea Free Trade Agreement. Kapitola pojednává i o revizi WTO.
Tax Cuts and Job Act (TCJA) – Trump podporuje trvalé zachování TCJA – daňové reformy provedené v roce 2017. Cílit by se mělo na snížení korporátní daně i daní amerických pracovníků a daní malých podniků.
Budování interních dodavatelských vztahů – Mělo by se jednat o posílení domácích dodavatelských řetězců, snížení regulací a podpora amerických pracovníků a spojenců. Zahrnuje také podporu těžby fosilních paliv a výstavbu infrastruktury.
Infrastruktura – Dle MAG by se měla rozhodnutí o infrastruktuře vrátit státům a vlastníkům. Povzbudit partnerství mezi veřejnými a soukromými organizacemi. Cílem je také obnovit reformy National Environmental Protection Act (NEPA) z roku 2017.
Posílení OZs – Zmíněn je program Opportunity Zones (OZs), zaměřený na podporu ekonomického rozvoje a investic v ekonomicky znevýhodněných komunitách USA. Mělo by se dále jednat primárně o boj s byrokracií.
V rámci dalších pilířů bude mít nemenší dopad na chod ekonomiky USA také plánované uvalení cel. Trump ve svých výrocích přislíbil zavést až 10-20% univerzální clo na produkty dovážené z jiných zemí světa, společně s 25% clem na produkty Mexika a Kanady a 60% výši cla na produkty dodané z Číny (CNN Business). Hned 2. den od nástupu do funkce následně Trump přes sociální síť Truth Social vyzval Ruskou federaci k uzavření dohody a zastavení války, jinak přistoupí k uvalení daní, cel a sankcí na všechny komodity prodávané z Ruska do USA. Změny v rámci migrační politiky je dále také rozhodně téma, které by se na ekonomice USA mohlo významným způsobem podepsat. Kromě výše uvedených témat je současně nutné vzít v potaz, že přímý vliv na ekonomický chod země budou mít bezesporu v nijak rozdílné míře i dopady dalších pilířů.
Pravděpodobné scénáře a očekávané dopady
S ohledem na skutečnost, že zavádění Trumpova programu není časově specifikováno, komentují přední odborníci, instituce a další analytické subjekty předpokládaný sled událostí s určitou opatrností.
Podle amerického deníku The New York Times Donaldovi sliby, pokud dojde k jejich naplnění, výrazně přemění americký život, kulturu, ekonomiku, politiku a diplomacii. V otázce na skutečné dopady Hooverův institut Stanfordské univerzity v rámci analýzy „An Evenhanded Analysis of Trump’s Economic Policies“ konstatoval, že hodnocení hospodářské politiky prezidenta Trumpa je značně polarizované. Kritici předpovídají negativní dopady, zatímco jeho příznivci očekávají silný růst a prosperitu. Dále konstatuje, že Trumpovo druhé prezidentské období začne s ekonomikou na zdravých základech. Toto tvrzení uvedl taktéž deník The Wall Street Journal.
Dle ekonoma deníku Financial Times Chrise Gilese jsou republikáni příliš optimističtí. V možnostech Trumpa ani v současné situaci trhu není nic, co by naznačovalo, že by ceny v USA v příštím roce měly přestat růst. Autor kritizuje rovněž demokratickou opozici, která se dle jeho názoru příliš obává, že cla a daňové škrty jsou inflační.
Ekonomové deníku The Wall Street Journal v lednu 2025, navzdory původním předpovědím před Trumpovým volebním vítězstvím, převážně zvýšili své odhady spotřebitelské inflace i úrokových sazeb pro nadcházející roky. Právě s ohledem na přetrvávající, a i nadále predikované inflaci ekonomové očekávají, že Federální rezervní systém udrží vyšší úrokové sazby, než se dříve předpokládalo. Např. výnos 10letých státních dluhopisů na konci roku 2025 by měl dle predikcí dosáhnout 4,4 %. Růst hrubého domácího produktu je pro rok 2025 odhadován o 2 %, přičemž oproti dřívějším výhledům se tato predikce výrazně nezměnila. V případě nezaměstnanosti je předpokládán spíše stabilní vývoj.
Agentura Reuters v závěru článku na téma ekonomických a regulačních implikací Trumpa uvedla, že nástup 47. amerického prezidenta má přinést hluboké ekonomické změny. V případě ekonomických rozhodnutí Reuters uvádí, že globální obchod by mohly narušit obchodní války zapříčiněné zavedením cel USA na zahraniční komodity. Deregulace v řadě odvětví by pak mohla krátkodobě přispět k ekonomickému růstu, současně by však mohla vést k dlouhodobým rizikům jako zhoršování životního prostředí a finanční nestabilitě. V energetice by mohlo dojít k zvýšení produkce a ziskovosti společností v odvětví zaměřených na fosilní paliva, což by však mohlo přijít na úkor udržitelnosti životního prostředí a zpomalení přechodu na obnovitelné zdroje energie.
Agentura Bloomberg ve svém článku z 20. ledna 2025 zmiňuje přímé i nepřímé ekonomické dopady Trumpovy migrační politiky. Zabezpečení jižní hranice dle agentury jednoznačně povede k růstu vládních výdajů, naopak snížení výdajů by stát mohl docílit díky regulaci sociálních služeb. Omezení migrace by se však mohlo projevit v nedostatku pracovní síly, zejména pak v sektorech jako zemědělství a stavebnictví.
Závěr
V období Trumpovi nově započaté prezidentské éry je možné očekávat značnou transformaci ekonomiky USA. V případě změn na úrovni fiskální politiky bude záležet především na reakci jednotlivých segmentů ekonomiky na nastávající plánované změny. Více uzavřený americký trh bude pod vedením Donalda Trumpa čelit novým výzvám, rovněž by se mu však mělo otevřít velké pole nových možností. Je možné rovněž předpokládat, že změny největší ekonomiky světa budou mít globální dopad.
Směr, kterým se americká ekonomika v budoucnu vydá, bude mít přímý vliv i na oceňovací praxe v ČR. Výrazné změny největší ekonomiky světa by mohly na celý globální trh vnést značnou nejistotu. Prognóza vývoje trhu při ocenění by tak měla do budoucna zohlednit možná rizika spojená s exportní či importní závislosti na trhu USA. S tím souvisí rovněž i potřeba věnovat pozornost vývoji kurzu. V případě volby státních dluhopisů USA jako bezrizikové úrokové míry v rámci stanovení nákladů na vlastní kapitál, bude vývoj makroekonomických ukazatelů USA určovat její pohyb, a výslednou diskontní míru tak navyšovat, či snižovat. Při ocenění pomocí metody tržního porovnání bude třeba zvýšit opatrnost s ohledem na volatilitu amerických akciových trhů.
Zajímavé bude v budoucnu sledovat, které ze svých prohlášení Donald úplně či částečně naplní, a zda dokáže dle jeho sloganu učinit Ameriku opět velkou.
Ing. Radim Stehno
Business Valuation Consultant
Equity Solutions Appraisals s.r.o. - znalecká kancelář
Ovocný trh 573/12
110 00 Praha 1
tel: +420 222 314 447
e-mail: info@eqsa.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
