Nejvyšší soud ČR nedávno řešil otázku, zda je či není v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, když objednatel díla požaduje po jeho zhotoviteli zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla, pokud se strany v průběhu plnění smlouvy dohodly na změně jejího předmětu, aniž by však upravily též lhůtu k dokončení…
Řada společenství vlastníků jednotek (SVJ) se rozhodla po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) přizpůsobit své stanovy donucujícím ustanovením NOZu (případně měnily stanovy z jiných důvodů). V praxi však vznikl problém, v jaké formě musí ke změně stanov dojít. Tento problém se zdá býti již konečně vyřešen, viz rozhodnutí…
Ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 378/16 ze dne 6. 9. 2016 vyhlášeném 27. 9. 2016 Ústavní soud významným způsobem promluvil do otázky kolize exekuce a insolvenčního řízení a zkritizoval ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ve věci rozsahu, v jakém je soudní exekutor povinen vydat do majetkové podstaty částku vymoženou v exekuci, tj. zda je oprávněn…
Dodavatel, který podává společnou nabídku do veřejné zakázky, čelí riziku „nestandardního“ chování svého partnera. To může spočívat v odmítnutí uzavření dohody o konkrétním rozdělení prací v rámci společného plnění předmětu veřejné zakázky. K tomuto plnění je přitom se svým partnerem zavázán společně a nerozdílně. Závazek k uzavření dohody o…
S nabytím účinnosti nového občanského zákoníku („NOZ“) došlo ke změně právní úpravy náhrady újmy pozůstalým v případě usmrcení jejich blízkých osob. Opuštění předchozích paušálních náhrad podle starého občanského zákoníku („OZ“)[1] potenciálně otevírá širší prostor při rozhodování o výši náhrady újmy pozůstalým. Pozůstalým by se tak mohlo dostat…
V tomto roce nás bez nadsázky čeká revoluce v oblasti zadávání veřejných zakázek, průběhu vyhodnocování nabídek dodavatelů a následného uzavírání dodavatelských smluv. Předložme si nyní před významným datem stručný a přehledný (nikoliv úplný) seznam zásadních změn, které přináší zákon o zadávání veřejných zakázek(ZZVZ),[1] který s účinností od 1.
V průběhu včerejšího dne Ústavní soud vydal nález,[1] který významně dopadá na doposud zastávaný názor soudů na tzv. souběh funkcí, tedy situaci, kdy člen statutárního orgánu obchodní společnosti (tedy například jednatel nebo člen představenstva) má s touto společností uzavřen souběžný pracovní poměr na vedoucí manažerskou funkci, typicky zejména…
Účast zaměstnance zadavatele veřejné zakázky v realizačním týmu uchazeče o veřejnou zakázku je důvodem pro pochybnosti o transparentnosti veřejné zakázky; takové počínání představuje závažné porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru zaměstnancem a je důvodem k rozvázání pracovního poměru ze strany…
Zákon č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“ či „občanský zákoník“) zavedl do českého právního řádu nová ustanovení obsahující úpravu práva na náhradu nemajetkové újmy pro tzv. sekundární oběti (sekundárně poškozené osoby). Jedná se o ustanovení §§ 2959 a 2971 občanského zákoníku, které přinesly zásadní změny v posuzování náhrady…
Poměrně aktuálním tématem nejen veřejnoprávních subjektů (potenciálních zadavatelů) ale i subjektů soukromoprávních (potenciálních uchazečů) je v současnosti mj. problematika nového zadávání veřejných zakázek, což se samozřejmě odvíjí od faktu, že se zcela nevyhnutelně blíží termín, kdy nabude účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání…
Pravidla proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se neustále zpřísňují a v květnu loňského roku byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Za účelem implementace této směrnice do českého právního řádu byla…
V zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je v oddílu týkajícím se relativní neúčinnosti (tzv. odporovatelnosti) v ust. § 593 zakotvena možnost věřitele vyhradit si dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámí tomu, vůči komu se…
V článku bych si dovolila shrnout základní informace o právu stavby a k tomu uvést několik přínosných poznatků z praktického života, resp. jak se právo stavby aplikuje, čemu se vyvarovat a na co si dát případně pozor.
Určení ceny díla je podstatnou náležitostí každého smluvního vztahu, jehož účelem je závazek zhotovitele provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo, a to bez ohledu na skutečnost, zda samotná činnost zhotovitele díla spočívá v provedení stavebních prací, či nikoliv. Samotná cena díla může být mezi stranami určena buď pevnou částkou…
Na počátku roku vydal Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) stanovisko zabývající se povinnostmi vyplývajícími z provozování kamerových systémů v bytových domech. Každý vlastník bytového domu uvažující o umístění kamer do svého domu, by se s tímto stanoviskem měl seznámit. Níže proto shrnuji základní body uvedeného…
Smlouva o zúžení společného jmění manželů týkající se nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, jež dosud netvoří společné jmění manželů, nemůže být samostatně předmětem řízení o vkladu vlastnického práva, neboť na jejím základě žádný z účastníků vlastnické právo nenabývá (ani nepozbývá). Taková smlouva o zúžení společného jmění manželů…
Občanský soudní řád obsahuje několik institutů, jejichž cílem je přispět k co nejrychlejšímu a co nejhospodárnějšímu průběhu soudního řízení, a dospět tak k rozhodnutí v co nejkratším čase. Tento článek se podrobněji zabývá spojením tří institutů, a to platebním rozkazem, kvalifikovanou výzvou a rozsudkem pro uznání. To, jaký bude výsledný poměr…
K otázce předsmluvní odpovědnosti bylo od účinnosti občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen NOZ) napsáno mnoho. Bylo řečeno, že předsmluvní odpovědnost vychází ze smluvní autonomie stran[1] a z požadavku poctivého jednání[2]. Tento článek si proto neklade za cíl opakovat obecné, ale uvést konkrétní případy, ve…
Několik posledních let mohla právní veřejnost sledovat napínavý boj mezi Nejvyšším a Ústavním soudem k otázce nabytí vlastnického práva k nemovitosti od „nevlastníka“, tedy k možnosti nabytí nemovité věci v případě absolutní neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti na základě dobré víry.
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je...
Vydání příkazu k dodání do výkonu trestu podle § 321 odst. 3 trestního řádu poté, co soud neodstraní vadu v řádném doručení této výzvy způsobenou doručováním na jinou adresu,...
Jestliže obecné soudy dostatečně neodůvodní, z jakých majetkových a výdělkových poměrů při rozhodování o výživném vycházely, resp. neuvedou, jaký příjem rodičů nakonec...
Je-li navrženo přiznání výživného pro nezletilého za dobu nejdéle tří let předcházejících podání návrhu na jeho určení (ve smyslu § 922 odst. 1 občanského zákoníku), jsou...
