Ke dni 1.10.2016 nabyl účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZVZ“). Ve svém ustanovení § 11 NZVZ upravuje tzv. vertikální spolupráci nahrazující a modifikující dosavadní úpravu tzv. in-house zadávání veřejných zakázek, tj. zadávání zakázek osobám, které zadavatelé ovládají jako své organizační složky.
Nedávno zde na portálu vyšel článek[1] o aktuálním nálezu Ústavního soudu[2], který potvrdil, že na společnost ČEZ, a.s. je nutné nahlížet ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím spíše jako na soukromou obchodní korporaci a nikoliv veřejnou instituci. Shodou okolností několik týdnů po tomto přelomovém rozhodnutí přichází Nejvyšší…
Nejvyšší soud ČR se ve svém rozsudku spis. zn. 26 Cdo 4249/2016, ze dne 18. 1. 2017, s judikatorním významem vyslovil k novince v novém občanském zákoníku, a to výpovědi z nájmu bytu bez výpovědní doby.
Základním předpokladem pro trestní odpovědnost je spáchání trestného činu, který definuje trestní zákoník v § 13 odst. 1 takto: ,,Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.“ [1] Mezi takové znaky uvedené v trestním zákoně patří znaky skutkové podstaty trestného činu…
Nejvyšší soud ČR v usnesení spis. zn. 25 Cdo 3556/2016, ze dne 27. 4. 2017, podal výklad přechodu (dědění) nároků na náhradu nemajetkové újmy na zdraví na dědice zesnulého poškozeného v souvislosti s odlišnou úpravou ve zrušeném a novém občanském zákoníku.
O GDPR se v poslední době hodně mluví a hodně se s ním straší. Jedním z termínů, který je velmi často používán je tzv. pověřenec pro ochranu osobních údajů. Zjednodušeně „někdo, kdo bude mít materii na starost“. Musí mít takového pověřence obce, měst a kraj, nebo příspěvková organizace?
Ústavní soud České republiky opakovaně judikuje, že výklad právních jednání (dříve úkonů) má být v hraničních případech takový, aby bylo právní jednání považováno spíše za platné než za neplatné. Nový občanský zákoník tuto zásadu přímo zakotvuje v ustanovení § 574. Takový posun je samozřejmě žádoucí, neboť soudy v dřívějších letech mnohdy…
Smyslem tohoto článku je seznámit čtenáře s limity praktické aplikace pravidla dle ustanovení § 39 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), které zadavatelům v určitých případech umožňuje provést hodnocení nabídek před posouzením splnění podmínek účasti v zadávacím řízení (dále…
V polovině roku 2014 došlo k situaci, kdy klient naší advokátní kanceláře prakticky z hodiny na hodinu ztratil kontrolu nad svou do té doby prosperující obchodní korporací a formálně i dispoziční práva k ní. Hodnota společnosti ke dni nezákonného přepisu na třetí osobu odpovídala cca. 350 mil. Kč. Celá „akce“ byla fakticky provedena naprosto…
V tomto článku se podíváme na problematiku „vad“ dovolené se zaměřením na nároky z toho vzniklé vyplývající z Frankfurtské tabulky a ITQ kodexu.
Účelem tohoto příspěvku je provedení historického vývoje právní úpravy tichého společenství jakožto smluvního vztahu mezi podnikatelem a třetí osobou, poukázat na shodné rysy napříč staletími a zaměřit se na rozdíly, které přinesly jednotlivé právní předpisy a akcentem na aktuální právní úpravu v občanském zákoníku s nezbytnými souvislostmi v…
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) přinesl do našeho právního řádu po vzoru zahraničních úprav komplexnější úpravu institutu nezbytné cesty. Ač se tento institut může na prvního pohled zdá jako nepříliš významný, alespoň v porovnání s jinými instituty obsaženými v OZ, v praxi může mít pro mnoho vlastníků nemovitých věcí…
Preferovaným způsobem soudního vypořádání spoluvlastnictví je reálné rozdělení věci, což vyplývá přímo z občanského zákoníku, neboť ten soudu ukládá, aby se možností rozdělení zabýval prioritně. Obecně panuje shoda o tom, za jakých okolností lze uskutečnit reálné rozdělení budovy na více částí, ovšem nevyjasněné zůstávaly některé aspekty rozdělení…
Jako dědek z pohádky O perníkové chaloupce, jemuž se na otázku, zda tudy neběžely dvě děti, dostalo odpovědi: „Pleju len.“, si nutně musel připadat zástupce stěžovatelky ve věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 3444/16, když se pročítal usnesením Ústavního soudu, jímž byla jeho ústavní stížnost odmítnuta. S ohledem na argumentaci…
Ve svém nedávném příspěvku na téma „Zaměstnavatel jako správce osobních údajů zaměstnanců“ jsem se zabývala především tématem zpracování osobních údajů zaměstnance zaměstnavatelem. Tento článek tematicky navazuje a pojednává o problematice provozování kamerových systémů, a to jak ve vztahu k zákazníkovi či třetím osobám, tak k vlastnímu…
Ministr spravedlnosti při projednání novely insolvenčního zákona (přijaté zákonem č. 64/2012 Sb.) účinné od 1. 7. 2017 v Poslanecké sněmovně uvedl, že jedním ze tří cílů je omezit možnost šikany podnikatelů tzv. šikanózními návrhy [1].
Elektronická komunikace má svá specifika ve srovnání s klasickou listinnou komunikací, kterou známe v podstatě od vynálezu písma. V tomto článku si přiblížíme problematiku elektronického podpisu při využití datové schránky jako komunikačního prostředku.
Evropská společnost (Societas Europaea) jako forma obchodní korporace založená v souladu s Nařízením (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) („Nařízení“) a zákonem č. 627/2004 Sb. o evropské společnosti („Zákon“) je v České republice ve srovnání s jinými státy Evropské unie poměrně populární.[1] Před přijetím…
V tomto článku se podíváme na problematiku chování zletilých dětí ke svým rodičům a jeho případný vliv na rozhodování soudu o přiznání výživného. Zaměříme se především na institut tzv. dobrých mravů a projevu dostatečné úcty ke svým rodičům.
Tzv. solidární odpovědnost škůdců, není v českém právním řádu žádným novým pojmem s novou právní úpravou, avšak tento institut doznal určitých změn, které zejména v procesu dokazování mohou mít značný význam. Úpravu solidární odpovědnosti škůdců znal jak starý občanský zákoník č. 40/1964 Sb., (dále jen „starý občanský zákoník“), tak i zákoník…
I. Snížení odměny advokáta podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, je třeba rozvrhnout poměrně (aritmeticky) mezi jednotlivé společně zastoupené...
Postupuje-li Nejvyšší soud podle § 265l odst. 4 trestního řádu, nesmí opomíjet ústavněprávní požadavky na rozhodování o vazbě. Je povinností Nejvyššího soudu slyšet...
Pokud vyjádření státního zastupitelství obsahuje relevantní argumentaci ke stížnostním námitkám obviněného a směřuje k ovlivnění soudního rozhodnutí ve vazebním řízení v...
Jakkoliv mohl být v obsahu zaniklého soukromoprávního titulu, v minulosti uzavřeného mezi vlastníkem pozemku a obcí, pozemek označen za veřejné prostranství, zaniklá smlouva představuje...
Ministr spravedlnosti může podle § 97 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci rozhodnout o vydání osoby k trestnímu stíhání pouze tehdy, existuje-li v daný okamžik...
