Jedním z typických sporů vznikajících z nájemních vztahů k nemovité věci, a to ať už z nájmu bytu nebo prostoru sloužícího k podnikání, je spor o to, zda nájemní vztah již skončil, a nájemce je tak povinen předmět nájmu vyklidit, či nájemní vztah trvá. Činnou stranou pak bývá povětšinou pronajímatel, který podává proti nájemci žalobu na vyklizení…
Dědické řízení je řízením nesporným, které se řídí zásadou oficiality, což znamená, že se toto řízení zahajuje i bez návrhu. Soud zahájí dědické řízení jakmile se dozví, že někdo zemřel nebo byl případně prohlášen za mrtvého. Účastníky dědického řízení jsou osoby u kterých je důvodné, že jsou dědici zůstavitele. Následně soud vyrozumí tyto osoby o…
Tuzemský občanský zákoník se od 1. ledna 2014 zařadil mezi kodexy, jejichž ustanovení práva na náhradu škody vycházejí z tzv. duality civilního deliktu. Český, stejně jako například německý, zákoník proto důsledně rozlišuje porušení dobrých mravů a zákona na straně jedné a smluvní povinnosti na straně druhé. Jedním z důsledků nové úpravy je, že…
Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. Cpjn 23/2016, k možnosti soudu omezit svéprávnost k výkonu volebního práva.
V právní praxi se často setkáváme s tím, jak řešit transakce mezi propojenými osobami. Existují nejasnosti, jak k této problematice přistupovat a neplní se v důsledku povinnosti, které vyplývají z případů, kde konflikt zájmů nastane. Tento článek má proto představit dvě modelové transakce, ve kterých může střet zájmů nastat, relevantní právní…
Nejvyšší soud České republiky se koncem minulého roku zabýval ve svém usnesení, sp. zn. 23 Cdo 1098/2016 ze dne 8. listopadu 2016, platností rozhodčí doložky v případě, kdy rozhodce měl být určen po vzniku sporu mezi podnikateli pouze jednou stranou, a to navrhovatelem sporu.
Poslanecká sněmovna aktuálně projednává návrh zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže (dále jen „návrh zákona“).[1] Návrh zákona je transpozicí směrnice EU č. 2014/104/EU, která vyžaduje, aby všechny členské státy měly minimálně sjednocena základní pravidla zajišťující účinnou právní ochranu a účinný výkon soukromoprávního vymáhání…
Jedním z velmi očekávaných a potřebných institutů, které zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "NOZ") přinesl, je tzv. výhrada odděleného vlastnictví ke strojům a jiným zařízením podle § 508 NOZ. Účelem tohoto institutu je umožnit, aby se stroj či jiné zařízení, které jejich vlastník „zabuduje“ do…
Jednou z otázek, které vyvstaly z přijetím nového občanského zákoníku, bylo, zda i nadále platí dvouletá zákonná záruka pro uplatnění práv z vadného plnění z kupní smlouvy. V řadách odborné veřejnosti i v médiích se totiž objevily názory, že NOZ dvouletou záruku z předchozí právní úpravy nepřejímá a práva kupujících – spotřebitelů již nebudou…
Problematika právního jednání starosty za obec při uzavírání smlouvy je s ohledem na stávající praxi a četnost těchto jednání stále velmi aktuální. V tomto článku proto shrnujeme zákonem a judikaturou vymezené hranice, v nichž smí starosta při uzavírání smlouvy za obec jednat.
Některé úrazy je třeba řešit invazivnějšími metodami a zlámané kosti občas zajistit ve správné pozici titanovými šrouby, destičkami či obdobnými kovovými implantáty. Z pohledu práva je takový kovový implantát něco jako chameleon, který za svůj „život“ umí vystřídat několik právních režimů a podob. K jakým proměnám v pojetí implantátu tedy z…
S novým občanským zákoníkem se poněkud změnila i pravidla pro společenství vlastníků jednotek, jejich fungování a také povinnosti jednotlivých vlastníků. Jednou z novinek je i zavedení nového pojmu „příspěvek na správu domu“. Teoreticky by měl v podstatě nahradit dřívější termín „platba do fondu oprav“, který je mezi laiky používán často i dnes…
Počátkem loňského roku vydal Nejvyšší soud rozhodnutí, ve kterém se věnoval otázce určitosti vymezení úroku z prodlení v notářském zápise, tj. problematice, která v praxi přináší poměrně mnoho nejasností a sporů. Měl-li však kdokoliv za to, že usnesením Nejvyššího soudu byla otázka určitosti vymezení úroků vyjasněna, neměl by jeho pozornosti…
Vztah mezi pronajímatelem a nájemcem je někdy stavem, který není založen na přílišné rovnosti smluvních stran a to i s vědomím, že nájemní smlouva není nic jiného, než vyjádření svobodné vůle dvou kontrahujících stran směřující k uzavření konkrétní smlouvy a sjednání jejich konkrétních obrysů. Jak uvedl již v roce 1937 kolektiv autorů prof. Rouček…
Primárním účelem předběžného opatření podle ustanovení § 74 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („OSŘ“), je prozatímně upravit poměry účastníků řízení a poskytnout ochranu navrhovateli před ohrožením výkonu rozhodnutí ve věci v době než bude toto rozhodnutí vydáno.[1] Jinak i několik let trvající soudní…
Správné nastavení manažerského odměňování patří bezpochyby mezi důležité otázky vnitřního fungování obchodních korporací. Z pohledu corporate governance je přitom cílem dosáhnout sjednocení zájmů členů volených orgánů a vedoucích zaměstnanců se zájmy společníků obchodní korporace na jejím dalším úspěšném rozvoji. Jednou z možných forem odměňování…
Ohledně uzavírání smluv panuje mezi laickou veřejností několik mýtů. Mnoho z nich se například domnívá, že dokud neuzavřou smlouvu, o níž se delší dobu jedná, nemohou z toho nést žádné závazky či sankce, a to i v případě, že sami bezdůvodně jednání o uzavření smlouvy ukončí těsně před jejím uzavřením. Soudy vyšších stupňů již opakovaně judikovaly…
V souvislosti s účinností zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), došlo ve všech fázích zadávacího řízení k částečnému uvolnění od nadměrného formalismu pro zadavatele, avšak povinnost zadavatele vztahující se k posouzení tzv. „mimořádné nízké nabídkové ceny“ je nadále zachována. Stále platí, že základním smyslem…
Zvolením do funkce člena statutárního či dozorčího orgánu obchodní společnosti nabývá daná osoba oprávnění řídit vnitřní chod společnosti a reprezentovat ji navenek, což je podmíněno povinností daného reprezentanta jednat v souladu s péčí řádného hospodáře. Musí tedy jednat s náležitou péčí a v zájmu společnosti (§ 159 odst. 1 NOZ). Nedílnou…
Dne 30. 12. 2016 byl ve Sbírce zákonů v částce 185 pod číslem 460/2016 Sb. vyhlášen zákon, jenž představuje mimo jiné první novelu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „OZ“). Část této novely týkající se rozhodování o přezkumu osob zbavených či omezených ve způsobilosti k právním úkonům před 1. 1. 2014 nabyla účinnosti téhož dne, kdy byl…
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Výchozí premisou ústavního přezkumu legislativní činnosti ústící v přijetí nové skutkové podstaty trestného činu je respektování dělby moci a role zákonodárného orgánu, a to se...
Je-li v ústavní stížnosti nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma podústavního práva – konkrétně § 9 odst. 7 advokátního tarifu, který byl pro jeho rozpor s ústavním...
Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka...
Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 občanského soudního řádu s odůvodněním, že dovolatelem předestřená otázka je otázkou skutkovou a nikoliv...
