Občanský soudní řád obsahuje několik institutů, jejichž cílem je přispět k co nejrychlejšímu a co nejhospodárnějšímu průběhu soudního řízení, a dospět tak k rozhodnutí v co nejkratším čase. Tento článek se podrobněji zabývá spojením tří institutů, a to platebním rozkazem, kvalifikovanou výzvou a rozsudkem pro uznání. To, jaký bude výsledný poměr…
K otázce předsmluvní odpovědnosti bylo od účinnosti občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen NOZ) napsáno mnoho. Bylo řečeno, že předsmluvní odpovědnost vychází ze smluvní autonomie stran[1] a z požadavku poctivého jednání[2]. Tento článek si proto neklade za cíl opakovat obecné, ale uvést konkrétní případy, ve…
Několik posledních let mohla právní veřejnost sledovat napínavý boj mezi Nejvyšším a Ústavním soudem k otázce nabytí vlastnického práva k nemovitosti od „nevlastníka“, tedy k možnosti nabytí nemovité věci v případě absolutní neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti na základě dobré víry.
Dne 14. 4. 2016 vydal Nejvyšší soud rozsudek sp. zn. 4 Tdo 1402/2015, který se dotýká tématu nároku poškozených na náhradu nemajetkové újmy po škůdci, který svým jednáním způsobil smrt osobě blízké poškozeným. Nejvyšší soud se zde vyjádřil k několika důležitým otázkám a pojmům, které si tak dovolím v tomto článku…
Šťastnější čtenáři situaci „mít hluboko do kapsy“ neznají nebo si ji vybaví z období života studentského.[1]
Zadavatel ale situaci, kdy si určité plnění pořídit chce, avšak zjistí nedostatek prostředků na jeho úhradu, může zažít nejednou.[2] Pokud k uvedenému dojde až po zahájení zadávacího řízení, není pozice zadavatele…
Pojem „rodinný závod“ zavedl do českého právního řádu nový občanský zákoník (NOZ) jako zcela nový institut, inspirovaný dle důvodové zprávy italskou právní úpravou Codice Civile a z části i francouzskou právní úpravou. Jak uvádí důvodová zpráva k NOZ, zamýšleným cílem této novinky mělo být „vyplnění prostoru, kdy členové rodiny pro rodinný závod…
Téma tzv. korporátní masky a jejího stržení není nikterak nové. Svou tradici má zejména ve státech s angloamerickým právním systémem, kde se ze soudní rozhodovací praxe zrodila doktrína Piercing the Corporate Veil. Zcela pozadu ale nezůstalo ani kontinentální právo, i když zde propichování korporátního závoje není tak intenzivní, a to s ohledem na…
Soudní spory, v nichž se spoluvlastníci domáhají zrušení a vypořádání jejich spoluvlastnických vztahů k určitému majetku, se v praxi vyskytují poměrně často. Jelikož jsou přitom tyto spory v určitých ohledech odlišné od soudních sporů s tradičními rolemi věřitel – dlužník či obecně oprávněný – povinný, poněkud specifická pravidla dopadají též na…
Pro realizaci jakékoli stavby je zásadním dokumentem vedle smlouvy o dílo mezi objednatelem a zhotovitelem projektová dokumentace, která definuje předmět této stavby. V tomto příspěvku se zaměřuji na otázku odpovědnosti vztahující se právě k projektové dokumentaci a jejím vadám.
Vzhledem k tomu, že noviny palcovými titulky před prázdninami avizovaly, že partner žijící v registrovaném partnerství může osvojit biologické dítě svého partnera, velmi mne zajímal obsah nálezu pléna Ústavního soudu 7/15 ze dne 14. června 2016[1] (dále jen "Nález").
Autoři tohoto článku se v praxi opakovaně setkali s otázkou, zda objednatel mající postavení veřejného zadavatele dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“ nebo „zákon o veřejných zakázkách“), musí při zadávání veřejné zakázky, jejímž předmětem je uzavření smlouvy o veřejných službách v…
Zápletka jako ze špatného filmu. Zahraniční společnost založí v Čechách dceřinou společnost. Do čela postaví někoho místního, kdo „se vyzná“ v českých poměrech, má kontakty a mluví česky. Spolupráce na počátku probíhá bezproblémově. Z ničeho nic je ale dceřiná společnost v červených číslech, zjistí se, že jednatel uzavřením nevýhodných smluv…
Navzdory představě většiny novomanželů se ne každé manželství vždy vydaří. Pakliže manželství dospěje do fáze, kdy jeho další trvání již není možné, přichází na řadu jeho rozvod. Obecně lze říci, že v případě, že oba manželé s rozvodem manželství souhlasí a na všech záležitostech ohledně rozvodu manželství se jsou schopni shodnout, jedná se o…
Právní úprava právnických osob je s nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) založena na principu tzv. teorie fikce. Právnická osoba je považována za umělý konstrukt, který má právní osobnost, nikoliv však vůli. Právnické osobě je přičítána vůle fyzických osob, kteří jsou členy statutárního orgánu právnické…
Ústavní výchova představuje značný zásah soudu do vztahů mezi dítětem a jeho rodiči. Soud by se měl k nařízení ústavní výchovy uchylovat pouze výjimečně. Tento článek se zabývá zejména důvody, které vedou k nařízení ústavní výchovy, avšak nepomine ani její funkce a její souvislost s vyživovací povinností…
Podobně jako u náhrad při ublížení na zdraví, stanoví nový občanský zákoník i pro náhrady pozůstalým při usmrcení osoby jim blízké poměrně vágní kritéria - ta v konečném důsledku spočívají na „zásadách slušnosti“. Bylo vůlí autorů nového kodexu, aby bližší zákonná pravidla absentovala, což však logicky zadělalo na problémy v praxi. Podobně jako v…
Většina staveb většího rozsahu (typicky stavby dopravní infrastruktury, ať už jde o dálnice, mosty, železnice apod.) je v dnešní době budována na základě smluv o dílo, jejichž součástí jsou více čí méně modifikované vzorové smluvní podmínky vydávané mezinárodní organizací konzultačních inženýrů FIDIC (Fédération Internationale Des…
Jako do mnoha jiných oblastí soukromého práva, i do nájmu podnikatelského prostoru přinesla rekodifikace civilního práva zásadní změny. Jednou z nejzřejmějších je změna v systematice právní úpravy, když na rozdíl od předešlé právní úpravy[1] vtělil zákonodárce úpravu nájmu podnikatelského prostoru přímo do samotného znění zákona č. 89/2012 Sb.
Dne 1. července 2016 vstoupil v účinnost zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a registru smluv (zákon o registru smluv), v platném znění (dále jen „Zákon“), jehož účelem je zejména dosažení transparentnosti v nakládání s veřejnými prostředky a veřejným majetkem a jenž má dosahy i do…
Dne 1. října 2016 nabyde účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který je výsledkem implementace evropských zadávacích směrnic z roku 2014.[1] Nová právní úprava představuje jak na evropské, tak i národní úrovni nejvýznamnější posun v oblasti veřejného zadávání za více než deset let.
Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím...
Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je...
Vydání příkazu k dodání do výkonu trestu podle § 321 odst. 3 trestního řádu poté, co soud neodstraní vadu v řádném doručení této výzvy způsobenou doručováním na jinou adresu,...
