Jedním z velmi očekávaných a potřebných institutů, které zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "NOZ") přinesl, je tzv. výhrada odděleného vlastnictví ke strojům a jiným zařízením podle § 508 NOZ. Účelem tohoto institutu je umožnit, aby se stroj či jiné zařízení, které jejich vlastník „zabuduje“ do…
Jednou z otázek, které vyvstaly z přijetím nového občanského zákoníku, bylo, zda i nadále platí dvouletá zákonná záruka pro uplatnění práv z vadného plnění z kupní smlouvy. V řadách odborné veřejnosti i v médiích se totiž objevily názory, že NOZ dvouletou záruku z předchozí právní úpravy nepřejímá a práva kupujících – spotřebitelů již nebudou…
Problematika právního jednání starosty za obec při uzavírání smlouvy je s ohledem na stávající praxi a četnost těchto jednání stále velmi aktuální. V tomto článku proto shrnujeme zákonem a judikaturou vymezené hranice, v nichž smí starosta při uzavírání smlouvy za obec jednat.
Některé úrazy je třeba řešit invazivnějšími metodami a zlámané kosti občas zajistit ve správné pozici titanovými šrouby, destičkami či obdobnými kovovými implantáty. Z pohledu práva je takový kovový implantát něco jako chameleon, který za svůj „život“ umí vystřídat několik právních režimů a podob. K jakým proměnám v pojetí implantátu tedy z…
S novým občanským zákoníkem se poněkud změnila i pravidla pro společenství vlastníků jednotek, jejich fungování a také povinnosti jednotlivých vlastníků. Jednou z novinek je i zavedení nového pojmu „příspěvek na správu domu“. Teoreticky by měl v podstatě nahradit dřívější termín „platba do fondu oprav“, který je mezi laiky používán často i dnes…
Počátkem loňského roku vydal Nejvyšší soud rozhodnutí, ve kterém se věnoval otázce určitosti vymezení úroku z prodlení v notářském zápise, tj. problematice, která v praxi přináší poměrně mnoho nejasností a sporů. Měl-li však kdokoliv za to, že usnesením Nejvyššího soudu byla otázka určitosti vymezení úroků vyjasněna, neměl by jeho pozornosti…
Vztah mezi pronajímatelem a nájemcem je někdy stavem, který není založen na přílišné rovnosti smluvních stran a to i s vědomím, že nájemní smlouva není nic jiného, než vyjádření svobodné vůle dvou kontrahujících stran směřující k uzavření konkrétní smlouvy a sjednání jejich konkrétních obrysů. Jak uvedl již v roce 1937 kolektiv autorů prof. Rouček…
Primárním účelem předběžného opatření podle ustanovení § 74 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („OSŘ“), je prozatímně upravit poměry účastníků řízení a poskytnout ochranu navrhovateli před ohrožením výkonu rozhodnutí ve věci v době než bude toto rozhodnutí vydáno.[1] Jinak i několik let trvající soudní…
Správné nastavení manažerského odměňování patří bezpochyby mezi důležité otázky vnitřního fungování obchodních korporací. Z pohledu corporate governance je přitom cílem dosáhnout sjednocení zájmů členů volených orgánů a vedoucích zaměstnanců se zájmy společníků obchodní korporace na jejím dalším úspěšném rozvoji. Jednou z možných forem odměňování…
Ohledně uzavírání smluv panuje mezi laickou veřejností několik mýtů. Mnoho z nich se například domnívá, že dokud neuzavřou smlouvu, o níž se delší dobu jedná, nemohou z toho nést žádné závazky či sankce, a to i v případě, že sami bezdůvodně jednání o uzavření smlouvy ukončí těsně před jejím uzavřením. Soudy vyšších stupňů již opakovaně judikovaly…
V souvislosti s účinností zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), došlo ve všech fázích zadávacího řízení k částečnému uvolnění od nadměrného formalismu pro zadavatele, avšak povinnost zadavatele vztahující se k posouzení tzv. „mimořádné nízké nabídkové ceny“ je nadále zachována. Stále platí, že základním smyslem…
Zvolením do funkce člena statutárního či dozorčího orgánu obchodní společnosti nabývá daná osoba oprávnění řídit vnitřní chod společnosti a reprezentovat ji navenek, což je podmíněno povinností daného reprezentanta jednat v souladu s péčí řádného hospodáře. Musí tedy jednat s náležitou péčí a v zájmu společnosti (§ 159 odst. 1 NOZ). Nedílnou…
Dne 30. 12. 2016 byl ve Sbírce zákonů v částce 185 pod číslem 460/2016 Sb. vyhlášen zákon, jenž představuje mimo jiné první novelu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „OZ“). Část této novely týkající se rozhodování o přezkumu osob zbavených či omezených ve způsobilosti k právním úkonům před 1. 1. 2014 nabyla účinnosti téhož dne, kdy byl…
Nový občanský zákoník přinesl kromě jiného i zrušení zákona o vlastnictví bytů, č. 72/1994 Sb., a s tím i podmínky týkající se vzniku jednotek, prohlášení vlastníka a fungování společenství vlastníků jednotek. Vzhledem k tomu, že pasáž občanského zákoníku věnující se bytovému spoluvlastnictví není dle mého názoru příliš zdařilá, přináší mnoho…
Poměrně často se lze setkat se situací, kdy vůči jednomu dlužníkovi má pohledávky více věřitelů. Pokud v rámci jedné exekuce vedené ve prospěch určitého věřitele je k uspokojení jeho pohledávky nařízena dražba nemovitosti, mají i někteří další věřitelé možnost dosáhnout uspokojení svých pohledávek z rozdělované podstaty (výtěžku dražby). Těmito…
Vedle v současné době toliko diskutovaného tématu svěření dítěte do střídavé péče obou rodičů, upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) kromě výlučné péče jednoho z rodičů ještě třetí způsob, jak je možné péči a výchovu rodičů o nezl. dítě po jejich rozchodu upravit, a sice péči…
Dne 20. října 2016 vydal Ústavní soud pod sp. zn. IV. ÚS 121/16 velmi důležitý nález týkající se exekucí – výkonu rozhodnutí. Konkrétně vztahu exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů a exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu.
Cílem tohoto článku je v praktické rovině nastínit pohled českých soudů na aplikaci a výklad ustanovení § 589 OZ a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), který upravuje institut relativní neúčinnosti právního jednání, a který navazuje na předchozí právní úpravu odporovatelnosti právního úkonu…
Zásada materiální publicity přisuzuje právnímu jednání opírajícímu se o zápis ve veřejném seznamu a učiněnému v dobré víře zamýšlené právní důsledky i tehdy, když zápis skutečnosti neodpovídá. Samotná dobrá víra však jednajícímu nestačí a jeho právní jednání musí splňovat i další náležitosti. Jednou z nich je i podmínka úplatnosti. Co tedy je a co…
Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu na svém zasedání dne 11. 1. 2017 i přes očekávání nakonec nepřijalo stanovisko k možnosti soudů v rámci omezování svéprávnosti osob zasáhnout do jejich volebního práva. Ohledně této problematiky byly zpracovány dva protichůdné návrhy stanovisek, z nichž žádný nezískal dostatečnou podporu. I tato…
V případě, kdy úplata za řádně poskytnuté plnění ujednaná ve smlouvě zrušené podle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv představuje nehospodárné nakládání s veřejnými...
Prohlášení vlastníka má věcněprávní povahu, a proto odstranění jeho případných vad podle § 1168 o. z. nepodléhá (stejně jako vlastnická práva) promlčení.
Nejvyšší soud nepřípustně zasáhne do práva dovolatele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, odmítne-li stěžovatelovo dovolání pro...
Použití § 66 odst. 1 písm. b) z. o. k. v případech jednání členů statutárního orgánu obchodní korporace uskutečněných v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020 v insolvenčním řízení...
Pro aplikaci úpravy § 2158 a násl. o. z. je třeba (případ od případu) zkoumat, zda fyzická nebo právnická osoba jednala v rámci své obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo...
