22. 3. 2017
ID: 105452upozornění pro uživatele
Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným a jeho vliv na výplatu podílu na zisku
V praxi se lze setkat s určitými pochybnostmi a zmatky při posuzování otázky převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným a jeho vlivu na výplatu podílu na zisku. Jde konkrétně o případ, kdy společnost s ručením omezeným rozhodne o rozdělení zisku mezi společníky a jeho výplatě (např. ve splátkách), avšak před výplatou podílu na zisku (či jeho splátky) společník převede svůj podíl ve společnosti na třetí osobu. Předmětem pochybností pak může být otázka, zda pohledávka na výplatu podílu na zisku přechází na nabyvatele podílu, či nikoliv, resp. kdo je oprávněn k přijetí výplaty podílu na zisku.
 |
Zákon o obchodních korporacích definuje podíl jako účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.[1] Základní práva společníka inkorporovaná do jeho podílu lze stručně shrnout jako právo podílet se na řízení společnosti a právo na výnos z podnikatelské činnosti této společnosti. Toto posledně jmenované právo pak zahrnuje právo na podíl na zisku, právo na vypořádací podíl a právo na likvidační zůstatek.
Právní teorie vychází z principu tzv. celistvosti podílu.[2] To znamená, že jednotlivá práva, která jsou v podílu zahrnuta, nemohou být ve své abstraktní podobě z podílu vydělována a není možné s nimi samostatně nakládat. Pokud však bylo v konkrétním případě rozhodnuto o výkonu konkrétního práva, je možné jej za určitých okolností z podílu vydělit a samostatně s ním nakládat. To platí zejména o právu na výnos – tedy právu na podíl na zisku, právu na vypořádací podíl nebo právu na likvidační zůstatek.
V případě práva na podíl na zisku je rozhodným okamžikem pro vznik nároku přijetí rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku mezi společníky. Tímto okamžikem vzniká konkrétní pohledávka společníka proti společnosti na výplatu částky podílu na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení. S takovou konkrétní pohledávkou pak lze samostatně nakládat, na rozdíl od obecného a abstraktního práva na podíl na zisku.
Rozhodnutím valné hromady o rozdělení zisku sice dojde ke vzniku konkrétní pohledávky na výplatu konkrétní částky podílu na zisku, nedojde tím však bez dalšího k vyčlenění (oddělení) této pohledávky od podílu.
K tomu, aby došlo k vyčlenění (oddělení) takové pohledávky od podílu, je zapotřebí výslovného projevu vůle společníka s takovou pohledávkou nakládat samostatně, odděleně od jeho podílu. Takový projev vůle v praxi obvykle nabývá podoby smlouvy o postoupení pohledávky, na základě které společník postupuje na třetí osobu svou pohledávku vůči společnosti na výplatu konkrétní částky podílu na zisku.
Další možností oddělení pohledávky na výplatu konkrétní částky podílu na zisku od samotného podílu (v situaci, kdy je podíl převáděn na třetí osobu) je naopak výslovné ujednání ve smlouvě o převodu podílu, že podíl je převáděn bez takové konkrétní pohledávky na výplatu podílu na zisku, a že tedy oprávněným z takové pohledávky i nadále (po převodu podílu na nabyvatele) zůstává převodce podílu.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud před převodem podílu nebo nejpozději při převodu podílu na třetí osobu neprojevil převodce vůli vyčlenit od podílu konkrétní pohledávku na výplatu konkrétní částky podílu na zisku jako samostatnou pohledávku, zůstává taková pohledávka součástí podílu jako souboru práv a povinností společníka, a spolu s podílem pak i tato pohledávka přechází na nabyvatele podílu.
Na podporu uvedeného závěru lze zmínit obdobu v podobě samostatně převoditelných práv v akciové společnosti.[3] Už ze samotného označení těchto práv je zřejmé, že jde o možnost tato práva samostatně převádět, nikoli však o jejich automatické oddělení od akcie (podílu). K tomu, aby vůbec mohlo dojít k oddělení samostatně převoditelného práva od akcie a jeho následnému převodu, musí být splněny zákonem stanovené předpoklady. Jedním ze zákonem vyžadovaných předpokladů přitom je právě projev vůle akcionáře odděleně disponovat se samostatně oddělitelným právem, ať už vyčleněním tohoto práva do samostatného cenného papíru a jeho následným převodem, nebo postoupením pohledávky.
Reklama
Pokud před převodem podílu (nebo nejpozději při převodu podílu na třetí osobu) neprojeví společník vůli vyčlenit od převáděného podílu konkrétní pohledávku na výplatu konkrétní částky podílu na zisku, nedochází k oddělení takové pohledávky od podílu. Taková pohledávka pak zůstává součástí podílu a spolu s převáděným podílem přechází na nabyvatele podílu.
Po oznámení převodu podílu společnosti je společnost povinna vyplatit příslušnou částku podílu na zisku nabyvateli podílu (novému společníkovi), a nikoli převodci, který převodem podílu přestal být společníkem a oprávněným z pohledávky na výplatu podílu na zisku.
Ondřej Caska,
advokát
VEPŘEK CASKA VLACHOVÁ advokátní kancelář s.r.o.
Husova 242/9
110 00 Praha 1
Tel.: +420 222 220 775
Fax: +420 222 220 804
e-mail: info@vcv.cz
___________________________________
[1] Viz § 31 ZOK.
[2] Viz např. POKORNÁ, Jarmila. § 31 (Vymezení podílu). In: LASÁK, Jan, Jarmila POKORNÁ, Zdeněk ČÁP, Tomáš DOLEŽIL aj. Zákon o obchodních korporacích: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2017-2-8]. ASPI_ID KO90_2012CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.
[3] V případě akciových společností je však nutné přihlédnout k institutu tzv. rozhodného dne. Na rozdíl od společnosti s ručením omezeným pak příjemcem výplaty podílu na zisku může být původní akcionář, byť nebylo s právem na podíl na zisku samostatně nakládáno.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
