Institut odpovědi a dodatečného sdělení podle tiskového zákona

Tiskový zákon (zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku) upravuje dva velmi významné právní instituty, které jsou nově zařazeny do našeho právního řádu a konkretizují tak některé aspekty Listinou základních práv a svobod garantovaných práv na informace a nedotknutelnost osoby a jejího soukromí.
Český zákonodárce se nechal inspirovat právní úpravou zejména v západoevropských zemí a zavedením těchto nových institutů do českého práva, jsme se z hlediska právní úpravy přiblížili Evropské unii a jejím požadavkům na práva demokracie a humanismu.

Institut odpovědi poskytuje fyzické osobě, která utrpěla újmu tím, že bylo v periodickém tisku zveřejněno sdělení, jež se dotýkalo její cti, důstojnosti nebo soukromí právo, aby vydavatel uveřejnil její odpověď na toto tvrzení. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit. Odpověď musí splňovat kritéria stanovená zákonem – musí se omezit na skutkové tvrzení, které uvádí na pravou míru neúplné nebo zkreslující informace, jež byly uveřejněny. Odpověď musí být rozsahem přiměřená napadenému sdělení a musí z ní být patrno, kdo ji činí. Není možno požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď. Právo na uveřejnění odpovědi náleží po smrti dotčené fyzické osoby jejímu manželovi, dětem, nebo není-li jich, tak rodičům této osoby.

Bylo-li v tisku uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupku vedeném proti fyzické osobě, anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění informace o konečném výsledku řízení. Osobě je tedy dáno právo na dodatečné sdělení. Vydavatel je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí jako dodatečné sdělení uveřejnit. Tento institut je výrazem jedné ze základních zásad trestního práva a to zásady presumpce neviny, kdy až do pravomocného rozhodnutí o odsouzení, je třeba na člověka pohlížet jako na nevinného. Také zde je po smrti fyzické osoby dáno právo na dodatečné sdělení jejímu manželu a dětem, není-li jich pak jejím rodičům.

Jak žádost o uveřejnění odpovědi tak žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí mít písemnou formu a musí z ní být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení, obsažené v uveřejněném sdělení, dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. V žádosti by měl být uveden též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení. Zákon stanoví lhůty, ve kterých lze žádost podat. Žádost o uveřejnění odpovědi musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v periodickém tisku, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká. Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká.

Zákonodárce stanovil také podmínky, za kterých musí vydavatel odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit. Odpověď nebo dodatečné sdělení je vydavatel povinen uveřejnit: ve stejném periodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo umístěním a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení, s výslovným označením "odpověď " nebo "dodatečné sdělení", na vlastní náklady, v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení, s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá. Vydavatel musí uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení do 8 dnů ode dne doručení žádosti o takovéto uveřejnění.

Poruší-li vydavatel svou povinnost a odpověď nebo dodatečné sdělení nebo nedodrží výše uvedené podmínky, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění žádala, soud. Pro právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného uveřejnění u soudu je dána patnáctidenní prekluzivní lhůta.
Zákon vymezuje výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení. Jedná se o situace, kdy by byl uveřejněním navrženého textu spáchán trestný čin nebo správní delikt, nebo by bylo uveřejnění navrženého textu v rozporu s dobrými mravy, či by napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část, byla citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací a jako takové bylo označeno nebo prezentováno. Vydavatel není dále povinen uveřejnit odpověď, jestliže žádost o její uveřejnění směřuje vůči sdělení uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala a není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz