Jak si poradit s hlučnými sousedy

Stává se vám, že noc co noc nemůžete usnout, jelikož formou odpočinku vašich sousedů není spánek, ale hlučná forma zábavy? A že jste se již mnohokrát pokoušeli jim domluvit po dobrém i po zlém a stále to nikam nevede? Narušování vzájemných sousedských vztahů a porušování klidného nočního spánku je častým jevem v dnešní hektické společnosti. Mnohdy tedy nepomohou přátelská slova a prosby, ale občan bude muset pro ochranu svých práv sáhnout k přiměřeným právním prostředkům.

Občanský zákoník se v jednom ze svých ustanovení (§ 127) zabývá problematikou regulace sousedských vztahů jako omezení vlastnického práva. Podle zmíněného ustanovení se vlastník věci (movité, nemovité – tedy i bytu, samozřejmě se nemusí jednat vždy jen o vlastníka věci, ale toto se vztahuje např. i na nájemce, uživatele apod.) musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Občanský zákoník dále obsahuje demonstrativní výčet případů, které nesmí obtěžovat nebo ohrožovat sousedy. Mezi nimi je i povinnost vlastníka neobtěžovat své sousedy nad míru přiměřenou poměrům hlukem. Je třeba ještě připomenout, že noční klid je mezi 22:00 hodinou večerní a 6:00 hodinou ranní. Po tuto dobu se předpokládá utišení veškerých domácích spotřebičů, zastavení práce na vedlejší stavbě a klid pro spánek. Přesné časové vymezení doby nočního klidu nalezneme v § 34 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Podle tohoto ustanovení se noční dobou rozumí doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou, a to pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně před hlukem a vibracemi. V souvisejících ustanoveních zákona o ochraně veřejného zdraví jsou upraveny maximální přípustné limity hluku a vibrací a způsob jejich měření

Postižený soused se může v tomto případě dovolat právní ochrany dvojím způsobem. Buď se obrátit na příslušný orgán státní správy odpovědný za ochranu zdraví, aby situaci posoudil a předběžně zákaz zásahu do práv souseda zakázal nebo se obrátit přímo na soud s žalobou, aby se soused určitého jednání zdržel.

Výše řečené má lepší uplatnění spíše u jiných forem obtěžování, které stanoví § 127 občanského zákoníku a také příslušné orgány ochrany zdraví postihují za hluk spíše fyzické osoby podnikající a právnické osoby. Další možností postiženého občana je tedy možnost obrátit se na policii s oznámením o přestupku, neboť přestupkový zákon považuje za závadné jednání proti veřejnému pořádku mimo jiné porušování nočního klidu, přestupkem proti občanskému soužití úmyslné narušování občanského soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním a jelikož obce svými obecně závaznými vyhláškami zpravidla dále upravují noční klid a veřejný pořádek v obci, je přestupkem i porušení těchto předpisů. Bude-li příslušným orgánem shledán obviněný z přestupku vinným, bude mu uložena pokuta.

Poslední možnost obrany, jíž se budeme věnovat, nespadá do pravomoci postiženého souseda, ale může jí využít vlastník domu, ve kterém „hluční a pořádek narušující“ sousedé bydlí. Jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu pronajimatele bytu hrubě porušují dobré mravy v domě, může je pronajimatel na základě doručeného písemného dopisu se všemi zákonnými náležitosti vypovědět z nájmu bytu. Jelikož je zřejmé, že zejména v některých případech se bude nájemce převzetí výpovědi vyhýbat či bude činit jiné obtíže, může pronajimatel požádat soud o přivolení z nájmu bytu.

Výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným
(jam)
Již více než rok (od 1.1.2001) je v účinnosti tzv. velká novela obchodního zákoníku, která mimo jiné zvýšila základní kapitál společnosti s ručením omezeným z minimálních 100 000 Kč na minimum 200 000 Kč. Zdá se, že jiné změny vnesené do obchodního zákoníku touto novelou vyvolaly větší reakce a obchodní společnosti se podle nich začaly řídit, ale tato zmíněná změna jako by způsobila zvíření poklidných vod až po roce od své účinnosti a to v důsledku jedné televizní reportáže.

Představitelé společností s ručením omezeným, které mají dosud základní kapitál nižší než zákonem stanovených 200 000 Kč se najednou obracejí na všechny strany s otázkou, zda budou muset zvyšovat svůj základní kapitál, do jaké doby a zda již není pozdě. Řešení této situace je upraveno v přechodných ustanoveních zákona č. 370/2000 Sb., tedy v přechodných ustanoveních zákona, který tak významně novelizoval obchodní zákoník. Bod 18. přechodných ustanovení k části první obchodního zákoníku praví, že společnosti s ručením omezeným, jež vznikly podle dosavadních právních předpisů (tzn. podle právních předpisů platných a účinných do 31.12.2000), nejsou povinny zvýšit základní kapitál do výše stanovené tímto zákonem (200 000 Kč). Takové společnosti však nemohou rozhodnout o snížení základního kapitálu pod částku stanovenou tímto zákonem (pokud tedy má společnost vzniknuvší do 31.12.2000 základní kapitál např. ve výši 180 000 Kč, nemůže tato společnost již snížit svůj základní kapitál, není však ani povinna jej jen podle zákona zvýšit). Budou-li však tyto společnosti po účinnosti tohoto zákona (po 1.1.2001) zvyšovat základní kapitál, zvýší jej alespoň tak, aby dosáhly výše základního kapitálu vyžadované tímto zákonem (rozhodne-li se tedy společnost založená do 31.12.2000 se základním kapitálem 100 000 Kč zvýšit svůj základní kapitál, musí tak učinit nejméně na částku 200 000 Kč).


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz