Námitka účastníka řízení o podjatosti soudce

Jedním z práv účastníků řízení před soudem v civilních věcech je právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce jejich věc projednat a rozhodnout. O tomto svém právu musí být účastnící soudem poučeni.

Účastník řízení nemůže námitku podjatosti uplatnit kdykoli se mu to zlíbí, ale je povinen ji uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce nebo přísedící, o jehož vyloučení jde. Účastník však při prvním jednání o důvodu vyloučení soudce vůbec vědět nemusel nebo tento důvod dosud nevznikl, v takovém případě může uplatnit námitku do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců a přísedících.

Soudci a přísedící jsou považováni za podjaté a budou vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci i bez ohledu námitku podjatosti podanou účastníkem, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali.

Účastník musí v námitce podjatosti vedle obecných náležitostí (komu je podání určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, podpis a datum) uvedeno, proti kterému soudci nebo přísedícímu směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.

Postup soudu, podá-li účastník řízení námitku podjatosti, upravuje občanský soudní řád v ustanovení § 15b a následujících. K rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců nebo přísedících svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Podle předchozího soud nepostupuje v případě, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná a v případě, že účastník uplatnil v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo nadřízeným soudem (u Nejvyššího soudu ČR jiným senátem Nejvyššího soudu) již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.

O vyloučení soudce nebo přísedícího rozhoduje nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. Dokazování k prokázání důvodu vyloučení provede příslušný soud buď sám nebo prostřednictvím dožádaného soudu. Neprovádí-li se dokazování, není třeba nařizovat jednání.Byla-li námitka podjatosti podána opožděně, soud ji odmítne.

Bylo-li rozhodnuto, že soudce je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí nadřízenému soudu, který určí příslušným jiný soud. Stejně se postupuje i případě, že bylo rozhodnutí odvolacím nebo dovolacím soudem anebo na základě žaloby pro zmatečnost zrušeno proto, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící, nebo nařídil-li odvolací nebo dovolací soud, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný senát (samosoudce).

Podání námitky podjatosti soudce nebo přísedícího nepodléhá zpoplatnění podle zákona o soudních poplatcích.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz