28. 12. 2001
ID: 15565
Změna věcného břemene v subjektu
Pojem věcného břemene se používá jednak jako označení institutu, dále jako označení pro povinnost určitého subjektu a také se tímto termínem rozumí právní vztah. Posledně uvedená varianta tedy věcná břemena chápe jako souhrn vztahů, které umožňují, aby byla realizována užitná hodnota cizí věci, a to trvale nebo opakovaně. Věcná břemena tedy omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Již ze samotného termínu věcná břemena vyplývá, že tato povinnost, která zatěžuje vlastníka, je spojena s věcí.
Pojem věcného břemene se používá jednak jako označení institutu, dále jako označení pro povinnost určitého subjektu a také se tímto termínem rozumí právní vztah. Posledně uvedená varianta tedy věcná břemena chápe jako souhrn vztahů, které umožňují, aby byla realizována užitná hodnota cizí věci, a to trvale nebo opakovaně. Věcná břemena tedy omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Již ze samotného termínu věcná břemena vyplývá, že tato povinnost, která zatěžuje vlastníka, je spojena s věcí.
V právním vztahu věcného břemene tak jako i u jiných právních vztahů rozeznáváme tři prvky: subjekt, obsah a předmět. Z hlediska subjektu lze rozlišit subjekt zavázaný a subjekt oprávněný. Pokud na místo původního subjektu, a to jak zavázaného tak oprávněného nastoupí jiný subjekt, hovoříme o změně věcného břemene v subjektu. Přičemž je možné, aby za fyzickou osobu nastoupila osoba právnická či naopak za osobu právnickou fyzická, či na místo jednoho subjektu nastoupí subjektů více.
Pokud dochází ke změně povinného subjektu věcného břemene, s kterým je spojeno subjektivní právo – vlastnictví věci, je zřejmé, že ke změně tohoto povinného subjektu nemůže dojít samostatně tj. pouze jako změna subjektu věcného břemene, ale musí dojít ke změně nositele vlastnického práva k věci. Ke změně subjektu tak dochází ze zákona, jako následek změny vlastníka věci, se kterou zároveň přechází i povinnost věcného břemene. V této souvislosti je nerozhodné, zda-li ke změně vlastníka došlo na základě projevu vůle, tedy převodem či na základě přechodu vlastnického práva. Stejné je to i za situace, že na straně povinného subjektu je pluralita subjektů. I změna v jednom z těchto subjektu znamená pro nabyvatele nejen nabytí spoluvlastnického podílu, ale i nabytí povinnosti věcného břemene.
Při změně oprávněného subjektu je zapotřebí rozlišit, zda-li se jedná o věcné břemeno, které se váže na osobu či na věc. Pokud jde o věcné břemeno, jež se váže na věc, tak i v tomto případě může dojít ke změně v subjektu pouze v návaznosti na změnu subjektu vlastnického práva k nemovitosti, s kterou je právo odpovídající věcnému břemeni spojeno. Změna subjektu věcného břemene je zákonným důsledkem změny vlastníka k předmětné nemovitosti.
Co se týká změny subjektu u věcných břemen in personam, tedy těch, které jsou spojeny s osobou, je nutno konstatovat, že změna oprávněného subjektu zde není možná. Patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
V právním vztahu věcného břemene tak jako i u jiných právních vztahů rozeznáváme tři prvky: subjekt, obsah a předmět. Z hlediska subjektu lze rozlišit subjekt zavázaný a subjekt oprávněný. Pokud na místo původního subjektu, a to jak zavázaného tak oprávněného nastoupí jiný subjekt, hovoříme o změně věcného břemene v subjektu. Přičemž je možné, aby za fyzickou osobu nastoupila osoba právnická či naopak za osobu právnickou fyzická, či na místo jednoho subjektu nastoupí subjektů více.
Pokud dochází ke změně povinného subjektu věcného břemene, s kterým je spojeno subjektivní právo – vlastnictví věci, je zřejmé, že ke změně tohoto povinného subjektu nemůže dojít samostatně tj. pouze jako změna subjektu věcného břemene, ale musí dojít ke změně nositele vlastnického práva k věci. Ke změně subjektu tak dochází ze zákona, jako následek změny vlastníka věci, se kterou zároveň přechází i povinnost věcného břemene. V této souvislosti je nerozhodné, zda-li ke změně vlastníka došlo na základě projevu vůle, tedy převodem či na základě přechodu vlastnického práva. Stejné je to i za situace, že na straně povinného subjektu je pluralita subjektů. I změna v jednom z těchto subjektu znamená pro nabyvatele nejen nabytí spoluvlastnického podílu, ale i nabytí povinnosti věcného břemene.
Při změně oprávněného subjektu je zapotřebí rozlišit, zda-li se jedná o věcné břemeno, které se váže na osobu či na věc. Pokud jde o věcné břemeno, jež se váže na věc, tak i v tomto případě může dojít ke změně v subjektu pouze v návaznosti na změnu subjektu vlastnického práva k nemovitosti, s kterou je právo odpovídající věcnému břemeni spojeno. Změna subjektu věcného břemene je zákonným důsledkem změny vlastníka k předmětné nemovitosti.
Co se týká změny subjektu u věcných břemen in personam, tedy těch, které jsou spojeny s osobou, je nutno konstatovat, že změna oprávněného subjektu zde není možná. Patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
