Dne 17. února 2016 byl zveřejněn nález Ústavního soudu ve věci tzv. kartelu pekáren.[1] Ústavní soud v této mediálně sledované kauze zrušil rozsudky Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně, aby mohla být dodatečně posouzena zákonnost a nezbytnost místních šetření provedených Úřadem na ochranu hospodářské soutěže („Úřad“). Ústavní soud…
Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), vymezuje v ustanovení § 43 institut tzv. zadávací lhůty. V aktuálním znění ZVZ se jedná se o obligatorní lhůtu, která stanovuje časové rozmezí, po které jsou uchazeči vázáni svými nabídkami. Po jejím marném uplynutí je zadavatel vystaven riziku, že jím…
V zájmu zajištění větší ochrany pro dodavatele potravin byla přijata novela zákona o významné tržní síle. Novela si především klade za cíl odstranit veškerá nejasná ustanovení a zajistit snazší zahájení a vedení řízení proti velkým obchodním řetězcům a jejich postih. Navrhované změny například umožňují Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže…
Využití Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou neustále roste. V praxi se však zápisy do Rejstříku zástav potýkají s mnoha problémy. Umožnění on-line přístupu do Rejstříku zástav bude v následujících letech výzvou jak pro Notářskou komoru, tak i pro Ministerstvo spravedlnosti a jeho realizaci ocení nejen odborná…
Jednou ze základních povinností zadavatele při zadávání veřejných zakázek je zajištění toho, že výběr dodavatele bude proveden nestrannými osobami. V současné době účinný zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), pro zajištění této povinnosti využívá institutu nepodjatosti členů hodnotící komise…
Zákon 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (dále jen „ZOK“) nabízí nové možnosti vstupu investora do společnosti. Jednou z nich může být „investiční podíl“.
V současnosti prochází legislativním procesem zcela nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který by měl nahradit stávající právní úpravu obsaženou především v zákoně 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Nová právní úprava představuje vnitrostátní reakci na evropské směrnice[1] přinášející do…
Není pochyb o tom, že současný zákon o veřejných zakázkách, tedy zákon 137/2006 Sb. (dále jen „ZVZ“), je již překonán časem, ale i potřebami veřejných zadavatelů. Jeho současná podoba zadávání veřejných zakázek spíše znesnadňuje, neboť celý proces svazuje mnohdy až nepochopitelným formalismem, v řízení vznikají zbytečné průtahy, úprava je…
Zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „ZoTOPO“) do určité míry relativizoval některé, do té doby nesporné a zažité, základní zásady trestního práva. Nejedná se přitom jen o hojně diskutovanou teorii trestního práva hmotného související se zavedením trestní odpovědnosti právnických osob (koncepce zavinění a…
Zákon 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (dále jen „ZOK“) ukládá povinnost zřídit internetové stránky pouze akciové společnosti. Dle § 7 odst. 2 ZOK akciová společnost bez zbytečného odkladu po svém vzniku a dále průběžně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace…
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) se v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R197/2014/VZ-00566/2016/323/KKř ze dne 7. 1. 2016 zabýval mj. otázkou hodnocení zkušeností dodavatele, tj. aplikací § 78 odst. 4 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), ve znění novely 40/2015 Sb.
Již před 1. 1. 2014 musela osoba, která měla zájem stát se členem statutárního orgánu obchodní korporace, splňovat řadu zákonných předpokladů. Konkrétně byly tyto předpoklady upraveny především v ustanoveních § 38l a § 194 odst. 7 zák. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „OBCHZ“). S ohledem na potřebu ochrany majetku společností…
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“)[1] nabyl účinnosti dne 1. ledna 2014 a nahradil starší obchodní zákoník[2]. V přechodných ustanoveních ZOK umožňuje obchodním korporacím (tj. obchodním společnostem a družstvům), aby se plně podřídily režimu ZOK a zcela se tak vymanily z právního režimu starého obchodního zákoníku. ZOK však stanoví, že režimu…
Smluvní ujednání obsažené v kupní smlouvě, které řeší otázky „kam“, „kdy“ a „jak“ má prodávající zboží dodat, se nazývá dodací podmínka. Vzhledem k významu těchto otázek je dodací podmínka v současnosti obvyklou součástí smluv o dodání zboží, ačkoliv její absence zpravidla není na překážku platnosti…
Započtení pohledávek v různých měnách bylo upraveno v § 362 zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Obchodní zákoník“). Nový občanský zákoník, zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Občanský zákoník“), však tuto úpravu nepřejal. Lze z tohoto kroku zákonodárce snad dovodit, že takové započtení za…
V dřívějším článku na epravo.cz[1] jsme zmínili, že tzv. postoupení práva výkonu majetkových práv autorských k počítačovému programu dle § 58 odst. 1 zák. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AZ“) je částečně opomíjeným…
Nejvyšší soud přijal dne 13. ledna 2016 stanovisko k některým sporným otázkám zápisu obchodních korporací do obchodního rejstříku a zákona o obchodních korporacích. Stanovisko bylo zveřejněno pod sp.zn. Cpjn 204/2015.
Tématem tohoto článku je přiblížení institutu změny závazku z uzavřené smlouvy z pohledu návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále je „ZZVZ“)[1].
Zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník zavedl poměrně velké množství nových ustanovení, která vzbuzují nejasnosti a protichůdné názory odborné veřejnosti. K odpovědím na související otázky v konečném důsledku přispěje až ustálená praxe soudů. Mezi jedno z takových ustanovení patří i § 164 odst. 3 občanského zákoníku, které stanoví: „Má-li…
Po dohodě smluvních stran na rámcové kupní ceně přichází při akvizicích na řadu určení mechanismu, jak bude kupní cena vypočtena přesně. V praxi se objevují dva hlavní typy takových mechanismů – Locked Box a Closing Accounts. Jejich základním popisem se zabývám dále v článku.
Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné...
Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů...
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve...
Nesprávným poučením o přípustnosti dovolání v trestním řízení dochází k porušení práva obviněného na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je stát, jenž na základě jím zvoleného nebo smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním...
