S účinností od 7. června 2016 zlevní zakládání jednoduchých společností s ručením omezeným. Tato změna sleduje požadavek Evropské unie na snížení nákladů nutných k založení „podniku“ na maximálně 100 EUR. Celkové náklady na založení a zápis jednoduché společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku se živnostenským oprávněním však i po této…
Od počátku účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též „ZVZ” nebo „zákon”), je stále velmi spornou otázka, zda je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS”) příslušný k přezkumu veřejných zakázek malého rozsahu (dále jen „VZMR”), či nikoliv. Zatímco Krajský soud v Brně (dále jen „KS”) a Nejvyšší správní soud České…
Zadržovací právo je zajišťovací institut, který umožňuje zřídit zajištění k cizí movité věci jednostranným jednáním věřitele. Jeho podstata spočívá v tom, že ten, kdo je povinen vydat cizí movitou věc, ji může zadržet za účelem, aby zajistil svou pohledávku vůči tomu, komu je povinen tuto věc vydat. Tento článek pojednává o určitých aspektech…
Prostřednictvím článku se zamýšlím nad teoretickou aplikací i praktickými dopady ustanovení § 48 odst. 7 zákona č. 134/2016, dle nějž je zadavatel oprávněn vyloučit ze zadávacího řízení uchazeče, který nemá výlučně zaknihované akcie.
Souběh funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace a zaměstnance v pracovním poměru ve vztahu k souhrnu činností, jež je možno na základě pracovního vztahu vykonávat za současného výkonu funkce téže osoby jakožto člena statutárního orgánu, prošel mnoha peripetiemi. Všechna rozhodnutí soudů z minulosti si není nutno připomínat, možno pouze…
Ve svém nedávném rozhodnutí pod sp. zn. 23 Cdo 2925/2015 Nejvyšší soud České republiky dne 19. ledna 2016 judikoval, že nedostatek formy dohody o změně smlouvy nemusí bez dalšího znamenat neplatnost takového dodatku a bude vždy třeba zkoumat, zda náležitosti stanovené smlouvou nejsou příliš formalistickými na to, aby vedly k neplatnosti právního…
V současnosti vrcholí období příprav a konání valných hromad, které jsou obchodní společnosti povinny každý rok uspořádat. S těmito výročními valnými hromadami, jak je pro účely tohoto článku budeme označovat (nejedná se o pojem zákonný), se pojí celá řada více či méně podstatných povinností a dokumentů. Opominutí provedení takových povinností či…
Podnikatelé musí od 1. července 2016 ve vlastním zájmu věnovat pozornost majetkové struktuře svých obchodních partnerů. Podle nové právní úpravy musí být každá smlouva, kterou uzavře podnikatel s právnickou osobou s majetkovou účastí státu a mnoha dalšími subjekty, založena do rejstříku smluv, který je veřejně přístupný. Sankce za nesplnění této…
V praxi není výjimkou, že dlužníci se snaží zmařit vymožení pohledávek svých věřitelů tím, že různě „odklání“ vlastní majetek, aby jej v případné exekuci či v insolvenčním řízení nebylo možné postihnout. Pokud jsou úkony, kterými se dlužník zbavuje majetku, platné a účinné, věřitel může využít institut relativní neúčinnosti (dle starého občanského…
Koncesní projekt představuje výchozí dokument pro zpracování koncesní dokumentace v řízeních, jejichž cílem je uzavření významné koncesní smlouvy[1]. Koncesním projektem je dle § 21 odst. 2 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KZ“), míněno „základní vymezení…
Dne 13. ledna 2016 přijalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu na svém zasedání stanovisko publikované pod sp. zn. Cpjn 204/2015 k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku. Cílem stanoviska je zejména sjednotit rozhodování rejstříkových soudů ohledně zápisů některých skutečností do obchodního rejstříku…
Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) a zákon o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.) upravují stejně jako zrušený obchodní zákoník institut prokury. Ačkoli nová právní úprava prokury z úpravy obsažené v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.) vychází, je institut prokury v novém občanském zákoníku a v zákoně o obchodních…
979,221 miliónů korun – pokutu v této výši uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roce 2007 za bid-rigging[1]. O co jde? Článek se věnuje problematice bid-riggingu v kontextu evropského, českého a slovenského práva.
Každého účastníka obchodní veřejné soutěže či jakéhokoli výběrového řízení jistě zajímá, zda a jak se může bránit proti výběru jiného účastníka, který dle jeho názoru uspět neměl. Jednou z možností je domáhat se určení neplatnosti smlouvy, jež byla na základě soutěže uzavřena, která však stejně jako každá určovací žaloba vyvolává otázku aktivní…
Rád bych touto cestou reagoval na článek "K novele zákona o soudních poplatcích a prvozápisu s.r.o."[1] publikovaný dne 4.3.2016. Kolega se v něm velmi detailně zamýšlí nad teoretickým základem problematiky snížení nákladů na prvozápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku. V článku však schází porovnání s praxí, které se pokusím…
S ohledem na připravovanou změnu v oblasti veřejných zakázek, kterou přinese zákon o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) poskytují autoři čtenářům stručný přehled možností skončení zadávacího řízení (dále jen „ZŘ“) včetně rozboru důvodů, které k nim mohou vést, a povinností, jež s nimi…
Dne 30. záři 2015 vydal Nejvyšší soud České republiky usnesení[1] ve věci zápisu pověření člena kolektivního statutárního orgánu právnických osob jednáním vůči zaměstnancům do veřejného rejstříku. V tomto rozhodnutí se vyjádřil i k dalším nejasným otázkám, které jsou spojené s předmětným ustanovením občanského zákoníku (§ 164 odst. 3) a upřesnil…
Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), veškeré lhůty určeny veřejným zadavatelem musejí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky. Jak ve stávajícím znění ZVZ, tak i v novém návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je…
Tento článek shrnuje obsah vládní novely zákona o ochraně hospodářské soutěže[1], která v době přípravy tohoto článku prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR[2] a nyní je projednávána ve výborech Poslanecké sněmovny („Novela“).
Tím, že uzavřel s dlužníkem smlouvu o úvěru nebo smlouvu o půjčce, nevzniká věřiteli podle právní úpravy institutu společného jmění manželů v občanském zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 za trvání dlužníkova manželství žádná pohledávka vůči manželu dlužníka, i když závazek, který na sebe dlužník takovou smlouvou převzal, je závazkem, který…
Při nově objevivším se aktivu pozůstalosti sice nezakládá dříve vydané usnesení o zastavení původního řízení podle ustanovení § 154 z.ř.s. překážku věci pravomocně...
Ustanovení § 4 odst. 2 i ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona stanoví ve vztahu k restitučním řízením výjimku ze zákazu zcizování státních lesů (v obou případech lze státní...
Při výkladu účelu § 2613 o. z. je třeba vycházet z obecné koncepce smlouvy o dílo v nynějším občanském zákoníku. Zhotovitel se dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo zavazuje...
Soud není oprávněn věc projednat a rozhodnout o ní ohledně nároku, k jehož projednání a rozhodnutí v prvním stupni není věcně příslušný, jen proto, že jde o nárok uplatněný...
Důvodem žaloby pro zmatečnost podané podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. je skutkově nebo právně chybný (v rozporu se zákonem učiněný) závěr o tom, že odvolání muselo být...
