Věstník rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek obsahuje v současnosti sedm subjektů, kterým byl podle § 120a odst. 2 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“), uložen zákaz plnění veřejných zakázek. Kromě hojně diskutovaného tématu odpovědnosti dodavatelů za spáchání správního deliktu v…
Přísloví použité v názvu článku slouží již od nepaměti jako připomínka významu písemných smluv pro právní jistotu smluvní stran, resp. významu písemných projevů obecně. Protože ale každé pravidlo má své výjimky, popisuje tento článek několik typických případů, kdy ani písemné smluvní ujednání nezaručuje, že skutečný právní stav bude takový, jak…
Velkou novelou zákona o veřejných zakázkách účinnou od 1. 4. 2012 byla do zákona vložena povinnost zahájit otevírání obálek ihned po uplynutí lhůty pro podání nabídek. I po uplynutí více než dvou let od této změny není termín „ihned“ zcela jednoznačně definován. Je tedy otázkou, jakým způsobem pojem „ihned“…
Dne 15. ledna 2014 byl usnesením vlády č. 44 schválen Soubor metodických dokumentů k oblastem monitorování, zadávání veřejných zakázek, publicity a komunikace a přípravě řídící dokumentace programů v programovém období let 2014 až 2020. Jedním z těchto metodických dokumentů je i „Metodický pokyn pro oblast zadávání zakázek pro programové období…
Vytváření rezervního fondu ve společnosti s ručením omezeným již není podle aktuální právní úpravy povinné. Zákon č. 90/2012 sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) na rozdíl od zákona 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“) nadále nevyžaduje, aby společnost s ručením omezeným zákonný rezervní fond…
Jednou z fiduciárních povinností členů statutárních orgánů obchodních korporací je i po rekodifikaci právní úpravy povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Předchozí právní úprava obsažená v zákoně 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“)[1] blíže nespecifikovala, co se rozumí péčí řádného hospodáře. Konkrétní obsah této povinnosti…
Proces zadávání dodatečných stavebních prací v jednacím řízení bez uveřejnění dle ust. § 34 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v návaznosti na ust. § 23 odst. odst. 7 písm. a) tohoto zákona, je častým námětem článků v odborné literatuře. V souvislosti s novelou zákona 55/2012 Sb., jež…
Ustanovením bodu 72, § 3080 zákona 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „o. z.“) byl zrušen celý zákon 513/1991 Sb., Obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník.) a zákon 40/1964 Sb. Občanský zákoník (dále jen „Starý Občanský Zákoník“). V rámci obchodního zákoníku, došlo ke zrušení úpravy Licenční smlouvy k předmětům průmyslového…
Smlouva o koupi závodu navazuje koncepčně na smlouvu o prodeji podniku podle obchodního zákoníku. Do tohoto konceptu však zákonodárce nesystémově zasáhl tím, že podmínil převod nájmu prostor sloužících k podnikání souhlasem pronajímatele, aniž by vymezil vztah daného ustanovení ke smlouvě o koupi závodu. Tento článek analyzuje dopad…
Jakým způsobem může být poskytnuta jistota podle ustanovení § 67 odst. 1 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), jestliže si uchazeč v případě elektronicky podávaných nabídek zvolí formou bankovní záruky?
V rámci celoevropského trendu digitalizovat proces zadávání veřejných zakázek byla na začátku května tohoto roku v Úředním věstníku EU uveřejněna Směrnice Evropského Parlamentu a Rady o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek (dále jen „Směrnice“).
Při uplatnění pohledávky mého klienta přiznané vykonatelným soudním rozhodnutím jsem se neubránil politování nad situací likvidátorů jmenovaných soudy, ke kterým právní řád v současném není vůbec milostiv. Tento článek se týká zejm. obchodních korporací, byť v některých částech dopadá i na další právnické…
V souvislosti s rekodifikací českého soukromého práva se nové právní úpravy dočkal i tzv. squeeze-out, tedy právo výkupu účastnických cenných papírů (jak institut nazýval obchodní zákoník), respektive nucený přechod účastnických cenných papírů (jak je squeeze-out nově označován v zákoně o obchodních korporacích („ZOK“)). Squeeze-out (zjednodušeně…
Může zadavatel využít institutu jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ, na zadání víceprací, o jejichž potřebě se dozvěděl po skončení lhůty pro podání nabídek, ale ještě před uzavřením původní smlouvy s vybraným uchazečem? V praxi je ve velké většině případů řešena otázka zadávání víceprací, jejichž potřebu zadavatel…
Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“ nebo „zákon o korporacích“), který zcela nově umožňuje, aby jednatelé společnosti s ručením omezeným (dále jen „s.r.o.“) tvořili kolektivní orgán. Vzhledem k tomu, že zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník…
Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) nezavádí explicitní kontinuální úpravu souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu a vedoucího zaměstnance obchodní společnosti, jakou obsahoval zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“), přestože se s ní v původním návrhu ZOK počítalo. Ustanovení § 61 odst. 3 ZOK stanoví pouze…
Každý subjekt zapisovaný do veřejného rejstříku se za dobu svojí existence setká se zápisem nebo změnou zápisu svého sídla. Přestože se právní úprava této problematiky jeví jako poměrně jednoznačná a nekomplikovaná, lze se v aplikační praxi setkat s určitými výkladovými rozdíly.
Ačkoliv existuje k dělení předmětu veřejné zakázky bohatá judikatura, zadavatelé se neoprávněným rozdělením předmětu veřejné zakázky stále vystavují sankcím ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“). Téma rozdělení předmětu veřejné zakázky pod stanovené limity vám tento článek představuje z pohledu veřejných zakázek na služby…
Ve své dřívější judikatuře Nejvyšší soud ČR opakovaně stanovil, že rozsudek týkající se určitého skutku vydaný v rámci řízení o žalobě na plnění představuje překážku věci rozsouzené (res iudicata) ve vztahu k určovací žalobě ohledně totožného skutku. V nedávném rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia přitom Nejvyšší soud ČR…
Zrušený obchodní zákoník výslovně ve svém § 150 odst. 3 připouštěl možnost stanovit si ve společenské smlouvě delší než zákonnou lhůtu pro splatnost vypořádacího podílu. Podle této úpravy měla společnost vypořádací podíl vyplatit bez zbytečného odkladu poté, co splnila povinnost podle § 113 odst. 5 nebo 6 obchodního zákoníku, přičemž společenská…
Ustanovení § 151 odst. 2 trestního řádu nezakládá bez dalšího nárok obhájce na odměnu a náhradu hotových výdajů za jakýkoli úkon právní služby poskytnutý obviněnému v...
Pokud se obecné soudy při posuzování podmínek pro podmíněné propuštění omezí na pouhé matematické sečtení kázeňských odměn a počtu trestních odsouzení a z možnosti...
Pokud by odvolací soud založil svůj procesní postup pouze na nesprávném právním posouzení závěrů plynoucích z právně závazného názoru v rozhodnutí dovolacího soudu bez toho, aby...
Právo stěžovatele na informace podle čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny je porušeno, jestliže povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím neposkytl...
Procesní úkon (námitku), jímž se dovolává nepřiměřenosti nároku na smluvní pokutu, může dlužník vznést v řízení kdykoliv, a to až do okamžiku rozhodnutí odvolacího soudu. Je...
