Zákon 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů (dále jen „zákon 134/2013 Sb.“), má výrazný dopad na zhruba 80 procent veškerých akciových společností, jelikož právě toto je odhadované procento společností s listinnými akciemi na majitele, které se při nečinnosti těchto…
Jednou z nejzásadnějších změn v úpravě akciových společností po 1. lednu 2014 je nepochybně možnost akciové společnosti vydávat i takové druhy akcií, které nejsou výslovně upraveny zákonem. Zatímco právní úprava v obchodním zákoníku povolovala vydávání pouze tzv. kmenových a prioritních akcií, zákon o obchodních korporacích již od taxativního…
Množství změn, které k 1. 1. 2014 přinesl do českého právního řádu zákon o obchodních korporacích (dále také „ZOK“) se netýká pouze obchodních společností. Obchodní korporací podle tohoto zákona se rozumí mimo jiné i družstvo, včetně družstva bytového. Mezi nejzásadnější z těchto změn patří zejména povinnost družstva přizpůsobit do 30. 6. 2014 své…
Zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník, upravoval prodej podniku v ust. § 476 a násl., přičemž předmětná Smlouva o prodeji podniku patřila mezi tzv. absolutní obchody a její úprava se vyznačovala poměrně významným podílem ustanovení kogentní povahy. Základní princip, na kterém byla uvedená právní úprava převodu podniku postavena, byla zásada…
Dne 1.1.2014 nabyl v souvislosti s rozsáhlou rekodifikací soukromého práva účinnosti také zákon 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále též jako „ZOK“) který spolu se zákonem 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jako „NOZ“) přináší v korporátním právu celou řadu změn. Jednou z novinek…
Evropské zadávací směrnice jsou postaveny na koncepci rozvoje zadávání veřejných zakázek v elektronické podobě. Rovněž mají za cíl komplexní odstraňování bariér fungování jednotného vnitřního trhu a dále pak rozvoj soutěže na komunitární úrovni. Z těchto důvodů obsahuje i český zákon o veřejných zakázkách obecně závazné pravidlo , že…
Prokura je speciální plná moc, kterou podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku pověřuje určitou fyzickou osobu k výkonu široké škály úkonů (právních jednání) v rámci běžné podnikatelské činnosti. Nový občanský zákoník základní koncepci prokury upravené dříve v obchodním zákoníku zachoval, přinesl však současně několik zajímavých novinek, které…
Schválení návrhu nových zadávacích směrnic Evropským parlamentem a Radou rozproudilo řadu diskusí o tom, jak by měly být směrnice transponovány do českého právního řádu, resp. jaký by měl být nový zákon o veřejných zakázkách, což lze nepochybně přivítat. Negativní zkušenosti získané zejména v důsledku přílišné složitosti právní úpravy a zadávacího…
S účinností zákona 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), a zákona 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), došlo k nezanedbatelné změně v úpravě odpovědnosti členů volených orgánů obchodní korporace (tj. typicky členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, je-li zřízen) za řádný výkon…
Úprava odměňování členů orgánů obchodních korporací obsažená v zákoně o obchodních korporacích je podrobnější než byla úprava obsažená v obchodním zákoníku. Ačkoliv pravidla pro schvalování smluv o výkonu funkce členů orgánů a poskytování dalších plnění do značné míry kopírují předchozí úpravu, jsou zde též odchylky, a to zejména ve vztahu ke…
Cílem článku je upozornit na potencionální rozpory, jež mohou nastat, resp. v praxi nastávají, při výkladu ustanovení věty druhé § 49 odst. 1 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách"), jež upravuje lhůty, ve kterých musí být zadavateli doručena žádost o poskytnutí…
Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), jenž společně s novým občanským zákoníkem nahradil dosavadní obchodní zákoník. Poměrně významné změny zavádí zákon o obchodních korporacích (ZOK) v oblasti úpravy podnikatelských seskupení, tzv.
Autorka se v níže uvedeném článku zabývá právní úpravou příplatků mimo základní kapitál kapitálových společností, obsažené v zákoně 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo „ZOK“), včetně uvedení některých zásadních změn oproti dosavadní právní úpravě obsažené v zákoně 513/1991 Sb.
Dny 30. 6. a 1. 7. 2014 se pro obchodní korporace stanou – vedle 1.1.2014 - dalšími důležitými termíny roku 2014 v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Níže přinášíme přehled zákonných požadavků, kterými by se zejména statutární orgány obchodních korporací měly začít důkladně a bezodkladně zabývat.
Důsledky a rizika, která plynou z úpadku společnosti pro členy statutárního orgánu, najdeme jak v zákoně 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (“InsZ”), tak v zákoně 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)…
Jednou z novinek, které s sebou zákon o obchodních korporacích od 1. ledna 2014 přináší, je možnost obchodní korporace vypořádat újmu způsobenou jí členem orgánu jednáním v rozporu s péčí řádného hospodáře na základě smlouvy. Jde však tímto způsobem náhradu způsobené újmy snížit, či ji dokonce odpustit?
Obecně platí, že u společností s ručením omezeným musí být určitá rozhodnutí valné hromady osvědčena veřejnou listinou, tj. notářským zápisem. Jedná se např. o rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy nebo rozhodnutí, jehož důsledkem se společenská smlouva mění, rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací nebo rozhodnutí, jejichž účinky…
Zákon o obchodních korporacích dispozitivně podmiňuje převod podílu na osobu, která není společníkem, souhlasem valné hromady. Mlčí-li v této věci zakladatelské právní jednání společnosti s ručením omezeným, která vznikla po 1.1. 2014 nebo která se podřídila zákonu o obchodních korporacích jako celku, uplatní se toto zákonné omezení. Jaké…
Podle právní úpravy platné a účinné do konce roku 2013 (zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku), konkrétně podle ustanovení § 143 odst. 2 občanského zákoníku, platilo následující:
Pokud obecný soud v řízení o vydání náhradního pozemku podle zákona o půdě bez náležitého odůvodnění vyloučí možnost poměrně rozdělit náhradu nákladů řízení podle míry...
Změní-li odvolací soud výrok soudu prvního stupně o nákladech občanského soudního řízení v neprospěch odvolatele, neporuší tím jeho práva zaručená čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst....
Z hlediska práva na ochranu a uspokojení restitučního nároku nelze činit rozdíl mezi oprávněnými osobami, které žádají o naturální náhradu podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, a...
Soudy rozhodující v trestním řízení musí poškozeným uplatněný adhezní nárok hodnotit podle jeho obsahu, přičemž k jeho konkrétnímu pochopení mají možnost zohlednit i jiné...
Z procesní složky čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod („Úmluva“) vyplývá pozitivní závazek státu pečlivě posoudit všechny okolnosti dané věci a...
