Nejvyšší soud ČR se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabýval otázkou, zda, do jaké míry a za jakých podmínek, může soud upravit text omluvy nebo zdržovacího nároku, kterých se žalobce domáhal v petitu žaloby (např. v souvislosti se zásahem do dobré pověsti právnické osoby nebo v souvislosti s nekalosoutěžním…
Pořizování zvukových nebo obrazových záznamů fyzických osob bez jejich vědomého souhlasu, ať už za jakýmkoliv účelem, se vždy dostane do kolize s právem na ochranu osobnosti a nedotknutelnosti soukromí. Posouzení oprávněnosti pořízení těchto záznamů a jejich následného využití je proto vždy nutné podrobit testu proporcionality, přičemž ochrana…
Dle § 131 odst. 8 a § 183 obchodního zákoníku platilo, že rejstříkové soudy mohly za určitých podmínek přezkoumávat v řízeních ve věch obchodního rejstříku platnost usnesení valné hromady, a to i v případě, že nebylo separátně zahájeno soudní řízení o vyslovení jeho neplatnosti, případně pokud sice takové řízení zahájeno bylo, ale návrh na…
Legislativní rada vlády obdržela v polovině července roku 2015 očekávaný návrh zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), který byl připravován ze strany Ministerstva pro místní rozvoj v souvislosti s transpozicí nové směrnice o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU (dále jen „směrnice 2014/24/EU“). Podle deklarovaného harmonogramu by…
Každá obchodní společnost je jiná, každá má jiné vnitřní struktury, jiný důvod založení. Snad kromě obchodních společností s jediným společníkem nebo společníky se stejnými obchodními podíly, jsou v každé společnosti společníci s různou velikostí obchodních podílů a od toho se také odvíjí jejich možnost ovlivňovat obchodní směřování společnosti.
Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Jedná se o společnost osobního charakteru, jejímž pojmovým znakem je osobní účast společníků na společnosti. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen…
Nejednoznačná právní úprava institutu jistoty v § 67 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a existence jen velmi skromné relevantní rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „ÚOHS“ nebo „Úřad“) k tomuto tématu zanechávají v aplikační praxi některé otazníky, a to i…
Se změnou právní úpravy k 1. lednu 2014 došlo mimo jiné ke změně vyplácení záloh na podíl na zisku společníků obchodních korporací. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“) výslovně zakazoval vyplácet zálohy na podíl na zisku společníkům společností s ručením omezeným, akcionářům akciových společností, rovněž i komanditistům…
Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami (dále jen „zpráva o vztazích“) sice nepředstavuje žádnou novinku v českém právním řádu, přesto podnikatelé této problematice v minulosti nevěnovali příliš velkou pozornost. Respektovány byly často jen formální zákonné požadavky a vypovídací hodnota zpráv o vztazích byla malá. Autor tohoto článku je…
Snad každý zadavatel se dostal do situace, kdy musel v rámci zadávacího řízení posoudit včasnost doručení určitého podání uchazeče či zájemce. Jelikož je v současné době většina podání uchazečů či zájemců přijímána zadavatelem do datové schránky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění…
Správné stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky zadavatelem je jedním z důležitých předpokladů, aby mohlo být zadávací řízení zahájeno. Při určování předpokládané hodnoty zadavatel vychází z údajů a informací o zakázkách stejného či obdobného plnění, přičemž nedisponuje-li zadavatel těmito údaji či informacemi, stanoví se předpokládaná…
Následující článek je zaměřen na oblast veřejných zakázek. Jak známo, problematice veřejných zakázek se věnuje stále více právníků, tudíž by následující text mohl být pro ně užitečným. In concreto - věnuje se jednomu aktuálnímu problému souvisejícího s tématikou tzv. zjednodušeného podlimitního řízení.
Právní úprava dynamického nákupního systému je v současném zákoně o zadávání veřejných zakázek velmi rámcová a v mnohém nejasná, poskytující různé možnosti výkladu. Rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je takřka nulová a tudíž chybí i judikatura soudní. Přitom lze konstatovat, že se dynamický nákupní systém mnoha zadavatelům…
Uzavření dohody o narovnání je jedním z možných způsobů řešení sporů nebo potencionálních sporů v obchodní praxi. Každá dohoda o narovnání musí být vždy revidována, mimo jiné, i v kontextu povinnosti členů představenstva akciové společnosti jednat s péčí řádného hospodáře.
Psáti obsáhlá pojednání o problematice vymezování technických kvalifikačních předpokladů v rámci veřejných zakázek se může v současné době – po téměř 9 letech účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“) – jevit jako nošení dříví do lesa. Přesto bychom rádi v tomto článku upozornili na dvě…
Soutěžní právo je z velké míry dotvářeno judikaturou a jinými prameny, které sice nejsou obecně závazné, ale rozhodovací orgány je běžně aplikují. Tato skutečnost klade zvýšené nároky na soutěžitele jako adresáty norem soutěžního práva. Cílem tohoto příspěvku je představit jednu z takových „neformálních“ protisoutěžních praktik, tzv. stlačování…
Z dlouhodobého hlediska je při zadávání veřejných zakázek jedním z nejčastějších porušení zákona účelové dělení či naopak slučování předmětu veřejných zakázek. Významně se tento faktor projevuje při zadávání veřejných zakázek ve zdravotnictví, které tvoří značnou část veřejných výdajů. Je tomu tak nejen v důsledku velmi specifického plnění…
Je prokázání kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení opravdu jednoznačně upraveno zákonem nebo vznikají v praxi při jeho výkladu nejasnosti? Jak se má zadavatel vyrovnat s doklady, které v nabídce dodavatel předloží nad rámec povinnosti prokázání kvalifikace čestným prohlášením? Co všechno tvoří nabídku dodavatele a k čemu zadavatel již…
Tento článek si neklade za cíl „prozradit“ zadavatelům, jak úspěšně nastavit zadávací podmínky tak, aby se do zadávacího řízení přihlásil jen předem vytipovaný okruh dodavatelů, nýbrž pouze shrnout stávající rozhodovací praxi v oblasti vymezení předmětu veřejné zakázky, neboť v této oblasti již máme řadu rozhodnutí kompetentních orgánů, v nichž je…
Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) platí skoro rok a půl. Začínají se proto pomalu objevovat první soudní rozhodnutí vyjasňující některé pochybnosti ohledně jeho výkladu. Na některé závěry takových rozhodnutí ve věcech obchodního rejstříku poukazuje tento článek.
Při nově objevivším se aktivu pozůstalosti sice nezakládá dříve vydané usnesení o zastavení původního řízení podle ustanovení § 154 z.ř.s. překážku věci pravomocně...
Ustanovení § 4 odst. 2 i ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona stanoví ve vztahu k restitučním řízením výjimku ze zákazu zcizování státních lesů (v obou případech lze státní...
Při výkladu účelu § 2613 o. z. je třeba vycházet z obecné koncepce smlouvy o dílo v nynějším občanském zákoníku. Zhotovitel se dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo zavazuje...
Soud není oprávněn věc projednat a rozhodnout o ní ohledně nároku, k jehož projednání a rozhodnutí v prvním stupni není věcně příslušný, jen proto, že jde o nárok uplatněný...
Důvodem žaloby pro zmatečnost podané podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. je skutkově nebo právně chybný (v rozporu se zákonem učiněný) závěr o tom, že odvolání muselo být...
