V dnešním článku bychom chtěli upozornit na jednu – na pohled drobnou – novinku v připravovaném zákoně o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZVZ“)[1], která by však mohla přinést významné změny.
Rekodifikace soukromého práva přinesla do našeho právního řádu prostřednictvím ustanovení § 68 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ či „ZOK“), dosud neznámou možnost vzniku neomezeného ručení (i bývalého) člena statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace za…
V průběhu dubna 2015 byl ministerstvem pro místní rozvoj ČR předložen do mezirezortního připomínkového řízení návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Po ukončení mezirezortního připomínkového řízení a vypořádání se s početnými připomínkami vznesenými ze strany oslovených připomínkových míst byl v průběhu července 2015 předložen vládě…
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“) vychází v rámci rekodifikace soukromého práva „z přesvědčení o relativní dokonalosti platného právního řádu (Osnova obchodního zákona z roku 1937).“[1] Navzdory výše uvedenému v sobě zákon současně reflektuje progresivní postupy a úpravy…
Cílem tohoto článku je poskytnout čtenářům odpovědi na některé otázky související s přezkoumáváním úkonů zadavatele v zadávacím řízením v případě, že uchazeč o veřejnou zakázku nesouhlasí s postupem zadavatele v zadávacím řízení. V souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) vykonává…
Každému, kdo se byť jen příležitostně pohybuje v oblasti zadávání veřejných zakázek či uzavírání koncesních smluv v rámci spolupráce mezi veřejnými zadavateli a jinými subjekty, je jistě zřejmé, že správné stanovení předpokládané hodnoty je klíčovým úkonem pro následující úspěšné dokončení výběrového, zadávacího či koncesního řízení. V tomto…
Více jednatelů společnosti s ručením omezeným netvoří ex lege kolektivní orgán (což je v praxi pravidlem), ledaže společenská smlouva stanoví jinak (§ 194 odst. 2 ZOK, což je v praxi naopak výjimkou). To mj. znamená, že jednatelé nerozhodují o záležitostech společnosti ve sboru (§ 156 odst. 1 ZOK), zasedání statutárního orgánu se nekonají, každého…
Přestože zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který umožňuje notářům provádět přímé zápisy do obchodního rejstříku, je účinný již od 1. 1. 2014, prodlevy s technickým řešením přístupu notářů do systému obchodního rejstříku a chybějící legislativní úprava poplatků za zápis způsobily to, že v praxi můžeme přímé zápisy využívat…
Institut smluvní pokuty se v aktuální právní praxi těší veliké oblibě a je takřka essentialia negotii každé smlouvy, kterou uzavírají mezi sebou lidé, jež nejsou příbuznými či známými. Smluvní pokuta jako zajišťovací institut má vícero funkcí, zejména má však motivovat dlužníka, aby řádně a včas plnil svůj závazek. Je však smluvní pokuta v praxi…
Cílem tohoto článku je zamyšlení se nad smyslem a dopady informační povinností České obchodní inspekce při kontrole provozovatelů čerpacích stanic zaměřené na jakost nebo složení prodávaných, vydávaných nebo přepravovaných pohonných hmot.
Jedním z důvodů zániku účasti člena v družstvu či společníka v obchodní společnosti je postižení jeho podílu v exekuci či výkonu rozhodnutí. Současná podoba úpravy tohoto institutu, a ostatně i poslední účinné úpravy obchodního zákoníku, vychází z aktuální úpravy provedení exekuce či výkonu rozhodnutí tímto způsobem. Naproti tomu úprava případného…
Institut moderace smluvní pokuty je běžně užívaným nástrojem, a to nejen smluvními stranami, ale i soudem. Znal jej obchodní zákoník[1] a zná jej rovněž i nový občanský zákoník[2]. Co se však stane, pokud smluvní strany tento institut využijí u smlouvy, která se řídí zákonem o veřejných zakázkách[3]?
Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, v platném znění (dále jen „zákon o přeměnách“ nebo „český zákon o přeměnách“) upravuje možnost přeshraniční fúze v ustanovení části druhé, hlavy IX § 180 až 242 zákona o přeměnách. Zároveň se při realizaci musíme řídit ustaveními části první, hlavy XIV zákona o přeměnách, a to…
V tomto článku bychom se rádi zaměřili na otázku, jakým způsobem lze v oblasti zadávání veřejných zakázek využít Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“)[1]. LZPS je sice jedním ze základních předpisů určujících rámec našeho právního řádu, avšak přímé odkazy na její články jsou (alespoň v oblasti veřejných zakázek) jevem poměrně vzácným.
Ministerstvo financí ČR předložilo návrh zákona o úvěru pro spotřebitele (dále jen „Návrh“), který by nahradil stávající právní úpravu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „Zákon o spotřebitelském úvěru“) a zároveň by jeho přijetím došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o…
Účel zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je možné spatřovat v zakotvení základních principů hospodářské soutěže vycházejících z evropské právní úpravy a zajištění efektivního, hospodárného a účelného vynakládání veřejných prostředků při zachování konkurence, která povede k transparentní…
Stará úprava[1] korporátního práva rozdělení působnosti členů orgánu společnosti neumožňovala, respektive neposkytovala tomuto řešení vedení společnosti s ručením omezeným[2] hmotněprávní základ, přestože je tzv. horizontální delegace působnosti členů orgánu poměrně praktickým řešením správy společnosti. Nová právní úprava – konkrétně nový…
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) stanovuje, že zadavatel by měl při postupu dle ZVZ dodržovat základní zásady zadávacího řízení, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, nicméně v aktuálním znění ZVZ je možné najít z této obecně stanovené doktríny určitou…
Článek se zabývá hlavními perspektivami institutu trestní odpovědnosti právnických osob ve smyslu platné právní úpravy, tedy zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“), a to především ve smyslu hlavních legislativních změn, novelizací a návrhů novelizací výše…
Od jakého okamžiku je třeba počítat lhůtu pro podání námitek proti zadávacím podmínkám v případě „dvoufázových“ zadávacích řízení, typicky v případě užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu? Cílem tohoto článku je upozornit na nové rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), které určitým…
Sama podmínka či závazek výhradní spolupráce v hospodářské soutěži není nekalosoutěžením jednáním podle § 2976 odst. 1 o. z. To platí i v případě, kdy takovou podmínku uplatní...
Doplní-li odvolací soud dokazování, nebo opakuje-li odvolací soud některé důkazy (včetně listinných), postupuje (má postupovat) v odvolacím řízení přiměřeně (§ 211 o. s. ř.)...
Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, lze o těch nárocích, které jsou samostatně projednatelné, vydat podle § 114b o. s. ř. kvalifikovanou výzvu k vyjádření samostatně....
Zvýšené požadavky na kontrolu vitality stromu lze klást na městskou a parkovou zeleň, u níž je vyšší předpoklad ohrožení lidí, zvířat i majetku, ale ani v těchto případech v...
Zásah do práv třetích osob nemusí být nutně spjat s usnesením valné hromady, o jehož neplatnosti soud rozhoduje (nemusí jít o práva tímto usnesením či v jeho důsledku získaná)....
