Povinnost zakládat předepsané dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku není nikterak nová. Tuto povinnost zakotvoval od 1. července 1996 již zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinný do konce roku 2013. Nový zákon 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „ZVR“) přebral v podstatě celou tuto…
Celkově u odpovědnosti s účinností ObčZ došlo k několika změnám. Troufám si říct, že se změnilo celé chápání odpovědnosti, tak jak jsme ho znali v předchozím Občanském zákoníku.[1] V tomto článku bych chtěla odpovědět na otázku, jak se změnila odpovědnost obchodních korporací oproti obchodnímu zákoníku. Je odpovědnost rozšířenější než byla…
Dne 26. 8. 2014 Nejvyšší soud ČR vydal rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4340/2011, které významným způsobem mění nahlížení na problematiku zajištění bankovních záruk.
Povinnost ovládané obchodní společnosti vypracovávat a zveřejňovat zprávu o vztazích mezi ní a osobami, s nimiž je propojena, zavedla do tehdejšího Obchodního zákoníku[1] tzv. velká novela[2] s účinností od 1. ledna 2001. Zdálo by se, že teorie i praxe tak už měly dostatek času plně proniknout do podstaty a logiky tohoto institutu. Přesto se lze…
Zadavatelé často v praxi řeší otázku, jakým způsobem rozšířit pořízené vybavení v situaci, kdy potřebují zajistit plnou kompatibilitu mezi původně dodaným a nové pořízeným vybavením. V tomto článku bychom se chtěli zaměřit na jednu z možností pořízení dodatečných dodávek, a to s využitím postupu popsaného v § 23 odst. 5 písm. b) zákona č. 137/2006…
V průběhu života každé akciové společnosti může nastat situace, kdy se téměř všechny akcie soustředí v rukou jediného akcionáře a zbylí akcionáři mají pouze několikaprocentní podíl. Tito minoritní akcionáři mají zachována veškerá akcionářská práva, jejich vliv na řízení společnosti je však minimální. Některé společnosti bezproblémově fungují i s…
V předchozím článku jsme se věnovali otázce odpovědnosti zadavatele za škodu, která v důsledku jeho činnosti vznikla uchazečům[1]. Cílem tohoto článku je zprostředkovat základní vhled do problematiky odpovědnosti státu za škodu způsobenou Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“).
V situacích, kdy společnosti s ručením omezeným způsobí škodu některý z orgánů společnosti, zjevně není namístě spoléhat na to, že tyto nároky bude vždy uplatňovat a vymáhat za společnost její jednatel. Obzvláště v případech, kdy je škoda způsobena jednatelem společnosti, by takové řešení bylo krajně nepraktické. Proto zákon o obchodních…
Slovní spojení „veřejné zakázky“ je v dnešní době se často opakující v různých souvislostech. Co jsou to veřejné zakázky a kdy jde o veřejnou zakázku, ale není ve všech případech zřejmé. Vzhledem k tomu, že veřejné zakázky jsou financovány z veřejných zdrojů, je potřebné, aby bylo dodržováno zásad stanovených pro veřejné zakázky, aby bylo možné…
S účinností nového zákona 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen jako „ZOK“) přichází do korporátního práva novum v podobě možnosti poskytnout společníkům zálohu či zálohy na výplatu podílu na zisku společnosti, jež předchozí právní předpis (zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník) neumožňoval. Možnost výplaty záloh je…
Dne 27.11.2014 Nejvyšší soud ČR v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Ing. Davida Bokra rozhodl usnesením sp. zn 29 Cdo 3919/2014, že plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání, není neplatná pro nedostatek formy vyžadované zákonem, není-li…
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) měl v loňském roce příležitost rozhodnout zajímavý případ, který se týkal uzavření koncesní smlouvy, aniž by zadavatel postupoval v souladu se zákonem 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „koncesní zákon“), a tedy…
Uplynul více než rok od velké novely soukromého práva, která, mimo jiné, přinesla diskutovanou změnu v povinné výši základního kapitálu společnosti s ručením omezeným z původních minimálně 200 000,- Kč na pouhou symbolickou 1,- Kč.
V současné době je proces zadávání veřejných zakázek koncipován tak, že po podání nabídek dodavatelů dojde nejprve ke kontrole jejich věcné správnosti a zda tyto nabídky odpovídají zadávacím podmínkám a zákonu 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ), současně dojde k posouzení kvalifikace, teprve pak…
Ustanovení § 2090 odst. 1 OZ přebírá v pozměněné podobě pravidlo o povinnosti prodávajícího umožnit kupujícímu uplatnit práva z přepravní smlouvy, které se vyskytovalo již v § 412 odst. 1 ObchZ. Zmiňovanému ustanovení obchodního zákoníku nebyla věnována velká pozornost a nejinak je tomu prozatím i v případě nového zákoníku občanského. Jak však…
Právní úprava veřejného zadávání je velmi specifická, když se do ní různým způsobem promítají normy práva soukromého i veřejného. Uvedená dichotomie se projevuje mimo jiné i v řešení otázky odpovědnosti za škodu. Cílem předkládaného článku je konfrontovat některé obecně rozšířené názory a domněnky, týkající se odpovědnosti za škodu v oblasti…
Většina obchodních společností již má za sebou první valné hromady konané podle právní úpravy platné v roce 2014, proto je jistě aktuální otázka neplatnosti usnesení přijatých na těchto valných hromadách. Právní úprava neplatnosti usnesení valné hromady se částečně změnila, proto bychom chtěli upozornit na některé novinky, které nová právní úprava…
Prokura je tradičním institutem obchodního práva, který si v průběhu let našel v podnikatelské praxi své pevné místo. Přestože právní úprava prokury v souvislosti s rekodifikací soukromého práva zdánlivě nezaznamenala významnějších změn, přece tento institut vykazuje jisté odlišnosti oproti původní úpravě obsažené v obchodním zákoníku. V rámci…
Pokud dodavatel ucházející se o veřejnou zakázku nesplňuje některou z kvalifikačních podmínek stanovených zadavatelem, má možnost zbylou část prokázat ve spojení s jiným dodavatelem či dodavateli a předmět plnění veřejné zakázky tak realizovat společně. Při přípravě nabídky však řada dodavatelů netuší, jak správně formulovat text závazku…
Významné nařízení Rady (ES) č. 44/2001 z 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, známé jako tzv. nařízení Brusel I[1], nyní seznává rozsáhlých změn. Počínaje 10. lednem 2015 (s výjimkou čl. 75 a 76,[2] které se použijí již ode dne 10. ledna 2014), je totiž účinné nařízení…
Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné...
Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů...
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve...
Nesprávným poučením o přípustnosti dovolání v trestním řízení dochází k porušení práva obviněného na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je stát, jenž na základě jím zvoleného nebo smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním...
