Nová právní úprava odměňování členů orgánů kapitálových společností dle zákona o obchodních korporacích[1] přinesla nejenom do teorie, ale i do praxe zásadní otázku. Je výkon funkce člena orgánu kapitálové společnosti v té či oné situaci bezplatný či úplatný?
Na úvod nechť je uvedeno, že účelem tohoto pojednání není popis nebo vytvoření nevyvratitelného právního závěru, už vůbec ne návodu, ale příspěvek do diskuse o možnostech zadavatele pořídit v soutěži o návrh komplexní informační systém.
Účast na valné hromadě a hlasování na ní patří mezi základní práva společníka společnosti s ručením omezeným, prostřednictvím nichž může ovlivňovat klíčová rozhodnutí o směřování společnosti a vykonávat svůj vliv na řízení společnosti a její kontrolu. Omezení výkonu hlasovacích práv je tak významným zásahem do práv společníka, jež musí mít zákonný…
Za svou právní praxi jsem se již setkala s případy, kdy užívání klíčových slov v PPC marketingu bylo na hraně zákona. Klient, renomovaná společnost, dalo by se říci jednička na trhu, měl svůj název registrován jako ochrannou značku. Úspěšnosti našeho klienta se rozhodla využít konkurence a u poskytovatele internetového vyhledávání si zaplatila…
Nová úprava „vyjasňování nabídek“ v připravovaném zákoně o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) rozšiřuje možnosti vysvětlení nesrovnalostí v nabídkách uchazečů rovněž o objasnění nebo i doplnění chybějících dokladů, údajů, vzorků nebo modelů nemajících vliv na hodnocení, v důsledku čehož by se mělo zamezit zbytečnému vyřazení často i…
Dne 13. 1. 2010 došlo k publikaci průlomového usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 12 Cmo 496/2008 ze dne 28. 5. 2009, ve kterém Vrchní soud konstatoval, že rozhodčí smlouva, která určuje, že rozhodce bude určen jednou smluvní stranou ze seznamu rozhodců vedeného právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem, a že rozhodčí řízení bude…
Zákon o obchodních korporacích výslovně nestanoví, komu (kterému orgánu) náleží obchodní vedení[1] ve veřejné obchodní společnosti (totéž platí i pro komanditní společnost – srov. § 119 ZOK). Nabízí se proto otázka, rozhoduje-li o věcech obchodního vedení stejně jako v kapitálových společnostech (srov. § 195 odst. 1 a § 435 odst. 2 ZOK) a v…
Nejvyšší soud v minulosti opakovaně judikoval (k tomu srov. např. rozsudek ze dne 26. 6. 2007, sp. zn. 29 Odo 387/2006, usnesení ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3704/2009, usnesení ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2005/2012, usnesení ze dne 17. 10. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1441/2012, či usnesení ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2731/2013), že…
Pravidla uvedená v článku „PPC ve světě ochranných známek“[1] platí pro užívání všech chráněných označení, bez ohledu na jejich popularitu a známost na trhu. Ještě širší ochranu ve světě internetového marketingu však mají tzv. ochranné známky s dobrým jménem. Které to jsou? Jednoduše řečeno jsou to ti prodejci, kteří jsou u českých (případně i…
Předmětem tohoto článku je srovnání institutu kvalifikace v dosud platném zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a v připravovaném zákoně o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), a to v rámci otevřeného řízení. Vzhledem k tomu, že se ZZVZ v době sepisu tohoto článku nachází ve fázi před…
V nejbližších dnech má Senát projednávat dílčí vládní novelu zákona o loteriích a jiných podobných hrách.
L´Oreál. Vuitton. Marks & Spencer. Adidas. Lákavé značky současného trhu. Lákavé natolik, že nejednou přilákali své konkurenty k užití jejich názvu pro své vlastní zviditelnění v rámci užívání internetových vyhledávačů. Ochrana dobrého jména versus dravý svět reklamy. Na čí straně je právo? Řeč bude o free ridingu aneb kde končí hranice zdravé…
Obecně se tvrdí, že konkurence je zdravá. V jistém smyslu slova ano, přesto právo umožňuje konkurenci určitých osob vyloučit. Jedním ze zájmů podnikatele v konkurenčním prostředí je totiž ochrana před ohrožením ze strany těch, kteří nabyli informace, znalosti technologických postupů a jiné výhody, které by mohli využít k prospěchu sebe nebo jiných…
V převážné většině písemných smluv o dílo uzavřených do 31.12.2013 je sjednáno, že jakékoliv změny smlouvy o dílo, ať už se týkají kvality nebo rozsahu díla samotného nebo ceny za dílo sjednané, lze činit jen písemně. Jde-li o smlouvy o dílo dle občanského zákoníku (zák. č. 40/1964 Sb., dále též „OZ“), není ani takové ujednání zapotřebí, neboť OZ…
Nová úprava pojmu „zadávací dokumentace“ v připravovaném zákonu o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZVZ“) by měla zjednodušit administraci zadávacího řízení a svým způsobem i odstranit jeden z bodů zadávacího řízení, který vykazoval velkou chybovost, resp. mohl být při ne úplně bdělém postupu zadavatele v zadávacím řízení zdrojem nezákonného…
Rekodifikace soukromého práva přinesla řadu novinek, přičemž některé z nich se dotkly také právní úpravy nabytí vlastnického práva k závodu, kterou v současnosti obsahuje Občanský zákoník[1]. Ten legálně definuje obchodní závod, jako „organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování činnosti“[2] a dále…
Situace, kdy dlužník neplní řádně a včas, není po chuti asi žádnému věřiteli. Může dojít ale i k takovému vývoji, kdy se proces vymáhání pohledávky na dlužníkovi stane pro věřitele doslova noční můrou. Zatímco věřitel doufá, že se svého nároku domůže v nejkrajnějším případě v exekuci, jeho doposud „neinsolvenční“ dlužník nakonec klidně může…
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 5 Tz 52/2014 o stížnosti pro porušení zákona, kterou podala (neúspěšně) ministryně spravedlnosti Helena Válková ve prospěch obviněného z popudu vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, v ostře sledované kauze tunelování tiskárny Neograph, kde je obviněným klíčový svědek v takzvané jízdenkové…
V praxi se lze často setkat s přesvědčením, že cena určená podle rozpočtu umožňuje zhotoviteli jednostranně požadovat zvýšení ceny v případě, že se objeví potřeba víceprací. Nezřídka se lze také setkat s názorem, že v případě ceny určené podle rozpočtu je objednatel oprávněn požadovat snížení ceny v situaci, že například na zhotovení díla bylo…
Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZoTOPO“) s sebou přinesl především bouřlivou teoretickou debatu o jeho základních principech a o tom, zda vůbec může být právnická osoba trestně odpovědná s ohledem na zásadu odpovědnosti za zavinění. Od data účinnosti ZoTOPO však již uplynul nějaký čas…
Při nově objevivším se aktivu pozůstalosti sice nezakládá dříve vydané usnesení o zastavení původního řízení podle ustanovení § 154 z.ř.s. překážku věci pravomocně...
Ustanovení § 4 odst. 2 i ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona stanoví ve vztahu k restitučním řízením výjimku ze zákazu zcizování státních lesů (v obou případech lze státní...
Při výkladu účelu § 2613 o. z. je třeba vycházet z obecné koncepce smlouvy o dílo v nynějším občanském zákoníku. Zhotovitel se dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo zavazuje...
Soud není oprávněn věc projednat a rozhodnout o ní ohledně nároku, k jehož projednání a rozhodnutí v prvním stupni není věcně příslušný, jen proto, že jde o nárok uplatněný...
Důvodem žaloby pro zmatečnost podané podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. je skutkově nebo právně chybný (v rozporu se zákonem učiněný) závěr o tom, že odvolání muselo být...
