Ráda bych ve svém článku upozornila na nedávný judikát Ústavního soudu týkajícího se výkupu účastnických cenných papírů, a to i vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o stanovisko pléna Ústavního soudu, které se přiklonilo k odlišnému právnímu názoru oproti jeho judikátům z posledních let.
Není výjimkou, že nájemce má zájem o stavební úpravy jím pronajaté nemovitosti, a tak si jejich provedení objedná u stavební společnosti. Problémy mohou nastat nejen v případě, kdy nájemce a stavební společnost smlouvu o dílo vůbec neuzavřou, ale i tehdy, když zúčastněné strany nenechají smlouvu připravit advokátem a opomenou některou z jejích…
Nový zákon o obchodních korporacích přinese do života akciových společností bezesporu řadu významných změn. Obecně lze novou úpravu charakterizovat jako mnohem flexibilnější, tato volnost nicméně bude klást zvýšené nároky na obezřetnost statutárních orgánů i akcionářů.
Ke změnám pravidel na trhu elektronických komunikací dochází v České republice zásadně jako reakce na změnu v unijních právních předpisech, které jsou v našem vnitrostátním právu implementovány, anebo pokud to vyžaduje potřeba regulace nových technologií (uvolněných kmitočtů a podobně). Za neobvyklou tak lze považovat novelu zákona o…
Jedním ze smluvních typů, se kterým se v podnikatelské praxi lze setkat nejčastěji, je smlouva o dílo. Z obchodního zákoníku[1] vyplývá, že touto smlouvou se zhotovitel zavazuje k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje za provedení tohoto díla zaplatit cenu ve sjednané výši nebo cenu určenou sjednaným způsobem, případně cenu obvyklou. V…
Právní úprava zajištění závazků spřízněných osob obsažená v § 56 ZOK doznává oproti současné právní úpravě v § 196a ObchZ podstatných koncepčních změn. Cílem tohoto článku je stručné představení právní úpravy zajištění závazků spřízněných osob s upozorněním na vybrané problematické body.
Otázku převoditelnosti obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným upravují příslušná ustanovení obchodního zákoníku, která se však v zásadě uplatní jen pokud společenská smlouva nestanoví (v rámci mantinelů nastavených obchodním zákoníkem) jinak. V praxi jsou zpravidla tyto otázky v zakladatelských dokumentech řešeny pouhým opsáním…
Účelem tohoto článku je zamyšlení se nad přechodnými ustanoveními nového zákona o obchodních korporacích a jejich dopadem na smluvní dokumentaci společnosti s ručeným omezeným a akciové společnosti.
Otázka úvěrových poplatků již poměrně dlouho rezonuje tuzemským právním prostředím. Samotná terminologie je ovšem značně nejednotná, neboť dosud byla čistě otázkou tvořivosti marketingových pracovníků jednotlivých poskytovatelů úvěrů při pojmenování tohoto poplatku. V kontextu aktuálně účinné právní úpravy považuje autor tohoto článku za…
Od 1. 1. 2014 vstupuje v platnost nejen nový občanský zákoník, ale i zákon 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, přičemž současně přestane platit stávající obchodní zákoník, který doposud upravoval „život“ obchodních společností. Zákon o obchodních korporacích se tak stane novým základním předpisem, který bude upravovat existenci a chod…
Dne 10. 7. 2013 rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 svým prvním rozsudkem ve věci kauzy úvěrových poplatků. Písemné vyhotovení rozsudku přináší zajímavý pohled soudce Mgr. Pavla Freiberta na uvedenou problematiku.
S účinností od 1. dubna 2012 je nutné při zadávání veřejných zakázek respektovat novou zákonnou úpravu[1] prokazování kvalifikace v tzv. zjednodušeném podlimitním řízení[2]. Touto zvláštní úpravou zákonodárce založil určité schizma, kdy pravidla prokazování kvalifikace v oblasti podlimitních zakázek obsahují dvojí režim, a to v závislosti na druhu…
Od 1. 7. 2013 je platná a účinná novela obchodního zákoníku, která významně změnila úpravu doby splatnosti i rozsah následků spojených s pozdním placením faktur mezi podnikateli. Nová regulace opožděných plateb dopadá pouze na závazkové vztahy spadající pod režim obchodního zákoníku, jednoznačně však zlepšuje pozici věřitele a má významný…
Při zadávání veřejných zakázek je běžnou a rozšířenou praxí zadavatelů stanovovat v zadávacích podmínkách požadavek na uvedení nabídkové ceny v členění nabídková cena bez daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), sazba DPH, výše DPH a nabídková cena vč. DPH, a to i přesto, že zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších…
Aktuálně platný obchodní zákoník stanoví, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám smlouvy známé nebo k návrhu přiložené. Odchylná ujednání ve smlouvě však mají před zněním obchodních podmínek přednost. Tato…
Tento príspevok je reakciou na článok autorov JUDr. Martina Dančišina, JUDr. Libora Němce, Ph.D. a Mgr. Jana Veselého „Sporné poplatky za vedení a správu úvěru – k rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5“, ktorý bol publikovaný na www.epravo.cz.[1]
Níže uvedený článek se zabývá transformací ustanovení §196a zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění (dále též jen jako „obchodní zákoník“ nebo „ObchZ“) do nové právní úpravy zákona 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále též jen jako…
Zákon o obchodních korporacích (ZOK) přináší do českého právního řádu mnoho novinek. Jednou z nich je i kumulativní hlasování, které bude možno uplatnit u akciových společností a společností s ručením omezeným. Článek si klade za cíl přiblížit tento institut, a to z poněkud širšího pohledu.
Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) umožňuje zadavateli v taxativně stanovených případech zadat veřejnou zakázku na základě jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“). JŘBU představuje zvláštní typ zadávacího řízení, kdy se neuplatní většina pravidel stanovených pro ostatní zadávací řízení (zadavatel např. není…
Nekalá soutěž je jedním z výsledků lidského chování uskutečňovaném na trhu v rámci konkurenčního boje při střetu nabídky a poptávky. Nekalou soutěž je třeba korigovat v zájmu zachování zdravě fungujícího trhu prostřednictvím právních norem, a to i přesto, že trh sám o sobě disponuje tzv. samoregulační funkcí. Ne vždy je totiž samoregulační funkce…
V řízení o žádosti obviněného o bezplatnou obhajobu podle § 33 odst. 2 trestního řádu je třeba majetkovou potencialitu obviněného hodnotit na základě konkrétních a aktuálních...
Nebylo-li rozhodnutí trestního soudu, v jehož důsledku dochází k pravomocnému zproštění obžaloby, při vyhlášení odůvodněno, šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta k...
Obecné soudy se dopustí nepřípustné svévole, pokud odkáží poškozeného v trestním řízení s nárokem, který byl v trestním řízení spolehlivě prokázán, na občanskoprávní řízení.
Neodůvodní-li obecný soud přesvědčivě, proč je výše zadostiučinění za vyvlastňovací a kompenzační řízení v souladu s podstatou základního práva stěžovatelů na náhradu...
Smyslem existence kvalifikované skutkové podstaty spáchání trestného činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech [§ 283 odst. 4 písm. c) trestního zákoníku] je...
