Dny 30. 6. a 1. 7. 2014 se pro obchodní korporace stanou – vedle 1.1.2014 - dalšími důležitými termíny roku 2014 v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Níže přinášíme přehled zákonných požadavků, kterými by se zejména statutární orgány obchodních korporací měly začít důkladně a bezodkladně zabývat.
Důsledky a rizika, která plynou z úpadku společnosti pro členy statutárního orgánu, najdeme jak v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (“InsZ”), tak v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)…
Jednou z novinek, které s sebou zákon o obchodních korporacích od 1. ledna 2014 přináší, je možnost obchodní korporace vypořádat újmu způsobenou jí členem orgánu jednáním v rozporu s péčí řádného hospodáře na základě smlouvy. Jde však tímto způsobem náhradu způsobené újmy snížit, či ji dokonce odpustit?
Obecně platí, že u společností s ručením omezeným musí být určitá rozhodnutí valné hromady osvědčena veřejnou listinou, tj. notářským zápisem. Jedná se např. o rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy nebo rozhodnutí, jehož důsledkem se společenská smlouva mění, rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací nebo rozhodnutí, jejichž účinky…
Zákon o obchodních korporacích dispozitivně podmiňuje převod podílu na osobu, která není společníkem, souhlasem valné hromady. Mlčí-li v této věci zakladatelské právní jednání společnosti s ručením omezeným, která vznikla po 1.1. 2014 nebo která se podřídila zákonu o obchodních korporacích jako celku, uplatní se toto zákonné omezení. Jaké…
Podle právní úpravy platné a účinné do konce roku 2013 (zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku), konkrétně podle ustanovení § 143 odst. 2 občanského zákoníku, platilo následující:
V následujícím textu navazujeme na náš příspěvek zaměřený na změny v úpravě výplaty podílu na zisku ve světle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“)[1] a přiblížíme problematiku časových testů pro přijetí rozhodnutí o rozdělení zisku kapitálové…
Jak již všichni vědí, dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), který do českého soukromého práva přináší četné (nejen terminologické a systematické) změny a klade zvýšený důraz na autonomii smluvních stran a platnost právních úkonů (jednání) před jejich neplatností. V některých případech jsou nová…
Některé případy z naší praxe evokují dojem, že stát je buď ve stavu (hrozícího) úpadku anebo jeho představitelé již ztrácejí jakékoli zábrany v postupu vůči soukromým osobám. Nejde pouze o orgány veřejné moci, kde neúprosné vymáhání byť bagatelních či sporných nároků často vede k nepřiměřeným následkům. Stejně necitlivě postupuje – dokonce v…
Výhrada vlastnického práva, podle staré terminologie výhrada vlastnictví, je upravena v ustanovení § 2132 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „NOZ“). Ač se nejedná o nový institut, je přesto vhodné poukázat na důležité rozdíly oproti předchozí právní úpravě obsažené v zákoníku občanském i obchodním.
Státní podnik založený podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, je právnickou osobou sui generis. Na jednu stranu založen a chráněn státem, na druhou stranu disponující volnou rukou při hospodaření se státním majetkem?
Zákon o obchodních korporacích nabyl účinnosti od 1. ledna 2014, nicméně s právní úpravou některých aspektů obchodních společností obsaženou v obchodním zákoníku se budeme setkávat i nadále. V důsledku přechodných ustanovení zákona o obchodních korporacích zde budou vedle sebe existovat společnosti stejného typu, které se však budou řídit poněkud…
V rámci rekodifikace soukromého práva je věnováno nejvíce pozornosti zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“ nebo „nový občanský zákoník“) a zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“ nebo „zákon o korporacích“). Poměrně stranou zájmu zůstal rovněž velice důležitý…
Notoricky známý § 196a ObchZ obsahoval řadu pravidel na ochranu společnosti, jejích společníků a věřitelů před jednání osob, které za tuto společnost jednaly nebo na ní měly přímý či nepřímý vliv. V době svého přijímání, tedy v době, kdy slova „tunel“ a „tunelování“ dostala v češtině zcela nový význam, mělo toto ustanovení zcela jistě svůj smysl a…
Smyslem tohoto krátkého článku je upozornit na jednu, zdánlivě nenápadnou a nepatrnou novinku v oblasti zastupování zmocněnců (nejčastěji advokátů), jednajících na valné hromadě (dále "VH") za společníky společnosti s ručením omezeným.
Již více než dva roky je účinný zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“). K základům trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim již bylo v obecné rovině napsáno mnoho, proto se autorka tohoto článku zaměřuje na to, jaká opatření by měla právnická osoba učinit, aby předešla…
Česká republika se v poslední době potýká s korupcí a nehospodárným nakládáním s veřejnými prostředky. Tato situace vede ke snahám nejrůznějších subjektů, nejčastěji politiků sbírajících body u svých voličů, podřídit co nejširší okruh subjektů s majetkovou účastí veřejné moci (státu, krajů nebo obcí) zvýšené veřejné kontrole. Na základě toho jsou…
„Nové právo“ s sebou od letošního roku přineslo také novou a poměrně podrobnou úpravu obchodních podmínek („VOP“). Jednotlivé aspekty úpravy VOP podle nového občanského zákoníku („NOZ“) byly hojně rozebírány také na epravo.cz.[1] Účelem tohoto článku je zamyšlení nad jedním z těchto aspektů - výslovná úprava možnosti jednostranných změn VOP – a…
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, (dále jen „ZVZ“) i zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), byl v souvislosti s rekodifikací soukromého práva novelizován jen drobně, a to konkrétně částí šedesátou čtvrtou a šedesátou pátou zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s…
Dne 18.7.2013 vydal Ústavní soud ČR nález pod sp.zn. IV.ÚS 457/10 (dále jen „Nález“). Stěžovatelka – směnečný dlužník se ústavní stížností domáhala jednak zrušení rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o ponechání v platnosti směnečného platebního rozkazu a jednak zrušení ustanovení § 17 zákona č.
Každý schválený reorganizační plán musí splňovat předpoklady uvedené v § 348 odst. 1 písm. a/, b/, d/ a e/ insolvenčního zákona. Zákonnost, poctivost, vyšší uspokojení než v...
Jakkoli Nejvyšší soud připustil výjimku z pravidla obsaženého v § 140a odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona v tom směru, že zákaz pokračování v řízení nebrání tomu, aby...
Veřejnoprávní povaha činnosti nebo veřejně prospěšný účel nehrají zásadní roli při vymezení spotřebitelské smlouvy, respektive práva na ochranu spotřebitele. Platí sice, že...
Pohledávka spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení, které získala třetí osoba užíváním společné věci, je pohledávkou solidární (§ 1877 a násl. o. z.), kterou může v...
Má-li být v řízení podle části páté o.s.ř. soudem (zcela nebo zčásti) znovu projednána věc, je rozsah, v jakém soud věc projedná a rozhodne, určován jednak tím, o jaké věci...
