obchodní právo

Zákon 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (ZOK), který nabyde účinnosti začátkem roku 2014, klade na obchodní společnosti vyšší nároky v oblasti povinného uveřejňování informací, přičemž těžištěm pro zveřejňování těchto informací navenek se do budoucna stane internet.

Již za několik málo měsíců dojde v českém právu k mnoha revolučním změnám, jež ovlivní život doslova každého z nás. Účelem tohoto článku je podat základní přehled novinek, se kterými budou konfrontováni společníci společností s ručením omezeným ve vztahu k jejich obchodním podílům. Článek předpokládá stav, kdy již existující společnosti s ručením…

Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami, kterou zpracovává statutární orgán ovládané osoby podle ustanovení § 66a odst. 9 zákona 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, v platném znění („obchodní zákoník“), je důležitým dokumentem, který má společníkům či členům ovládané osoby poskytnout informaci o tom, jakým způsobem využívá ovládající osoba…

Zákon o obchodních korporacích (ZOK), který by měl vstoupit v platnost k 1. 1. 2014, mimo jiné nově upravuje formu akcie, která může být buď na řad (tj. na jméno) nebo na doručitele (jinak také na majitele). Při vydání akcií na doručitele však existuje podmínka, že tyto akcie mohou být dle § 263 odst. 2 ZOK vydány pouze jako zaknihovaný nebo…

Necelý čtvrtrok zbývá do účinnosti revolučního zákona 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (dále jen „ZOK“ nebo „zákon“). Zákonodárce se rozhodl propůjčit webovým stránkám korporací v některých případech právní účinky. Účelem tohoto článku je podat stručný přehled oblastí, kterých se to týká. Článek se zaměří na akciovou…

Bez ohledu na snahy politických nebo jiných iniciativ budou jistě lidé i nadále usilovat o utajení akcionářské struktury akciových společností. Aniž bych chtěl analyzovat důvody takového jevu, i když by to mohla být zajímavá úvaha, dovolím si jen nastínit, jaké změny v lidském chování mohou vyvolat poslední legislativní změny v této…

Dne 14. 3. 2013 nabylo právní moci prvostupňové rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) č.j. ÚOHS-S229/2012/VZ-3516/2013/512/MVy ze dne 25. 2. 2013 (dále jen „rozhodnutí“). ÚOHS v daném rozhodnutí posuzoval, mimo jiné, přiměřenost délky lhůty pro podání nabídek v zadávacím řízení na nadlimitní veřejnou zakázku na…

I. část – dobrá víra v ústavní konformitu právních předpisů

V tomto článku se budeme zabývat nejnovějším rozhodnutím Ústavního soudu České republiky, které představuje výrazný posun v chápání a interpretaci dobré víry jednotlivce v právní předpisy a práva a povinnosti vzniklé na jejich základě.

Při prodeji podniku obecně na kupujícího přecházejí všechna práva závazky spojené s převáděným podnikem. Kupující tak obvykle očekává, že koupí podniku získá zásadně veškerá práva a závazky, které má společnost prodávající (celý) svůj podnik. Je tomu však skutečně tak? Jaký dopad má prodej podniku případně na právní vztahy společnosti k jejím…

S novým rokem vstupuje v účinnost nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. Společně přinášejí nová ustanovení také v oblasti společností s ručením omezeným. Následující článek představuje vybrané změny v této oblasti, které se dotknou všech osob podnikajících skrze společnost s ručením omezeným, jakož i těch, které se ji teprve…

V současné době je široce diskutována problematika tzv. poplatků za správu a vedení úvěrového účtu spadající do kontextu práva na ochranu spotřebitele. Z právního hlediska lze tyto úvěrové smlouvy charakterizovat v souladu s příslušnou zákonnou úpravou[1] jako tzv. spotřebitelské smlouvy.

Po letech trvajícím rozporu v rozhodovací praxi obou vrchních soudů v otázce věcné příslušnosti soudu dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. r) bod 6. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), kdy neexistovala shoda v otázce tak zásadní, jako zda je pro žalovanou věc mezi podnikateli v prvním stupni věcně příslušný okresní nebo krajský soud, se na…

Proběhla zde informace, že snad nejsou možné podle nové úpravy soukromého práva souběhy obdobné podle stávajícího § 66d obchodního zákoníku, a že snad dokonce musí být ukončeny k 1.1.2014 dosavadní souběžné vztahy. Tento názor stojí na úvaze o kogentnosti určitých pravidel a jejich statusové povaze. Tento výklad nesdílím, ba ho mám zejména ve…

Rozsáhlé změny v rámci rekodifikace soukromého práva čekají i daňové předpisy. V souvislosti se zdaněním převodů nemovitostí stojí za pozornost zbrusu nový zákon o dani z nabytí nemovitých věcí, který ruší stávající zákon o trojdani 357/1992 Sb. Nový zákon reaguje na změny zaváděné novým občanským zákoníkem, jako například nové pojetí…

V souvislosti s účinností zákona 134/2013 Sb. o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností často zaznívá dotaz jak vlastně akcie imobilizovat, pokud nechcete akcie zaknihovat nebo je změnit na akcie na jméno. Tato právní norma stanoví, že se všechny listinné akcie na majitele, které nebudou k 1. 1. 2014 takzvaně…

Institut promlčení je v současné právní úpravě obsažen v § 100 a násl. z.40/1964 Sb., občanského zákoníku, a v § 387 a násl. z.513/1991 Sb., obchodního zákoníku.

Účinnost rekodifikace se nezadržitelně blíží. Přesto však stále nepanuje obecná shoda na tom, jak to bude od 1. ledna 2014 s tzv. „souběhy“. Bude i po tomto datu přípustné, aby jedna osoba zastávala ve společnosti jak manažerskou pozici v pracovněprávním vztahu, tak funkci člena jejího statutárního orgánu? Odpověď na tuto otázku, včetně…

Nejvyšší soud České republiky („NSČR“) se ve svém rozhodnutí ze dne 11. července 2013, sp. zn. 21 ICdo 21/2012 komplexně vyjádřil k věcně právním aspektům opětovného zastavení pohledávky zatížené zástavním právem a možnosti smluvního vyloučení opětovného zastavení pohledávky.

Stranou Nového občanského zákoníku a Zákona o obchodních korporacích (ZOK), které by měly vstoupit v platnost 1. ledna 2014, zůstává otázka obchodního rejstříku. V původním návrhu ZOK úprava obchodního rejstříku zakotvena byla, nakonec však má být řešena samostatným zákonem.

Ráda bych ve svém článku upozornila na nedávný judikát Ústavního soudu týkajícího se výkupu účastnických cenných papírů, a to i vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o stanovisko pléna Ústavního soudu, které se přiklonilo k odlišnému právnímu názoru oproti jeho judikátům z posledních let.