Smluvní převod obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným (společnost) je v obchodní praxi běžnou a velmi častou transakcí. Méně časté jsou případy odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu (smlouva o převodu) některou z jejích stran. Odstoupení od smlouvy o převodu, jeho platnost a následky mají dopady do právní sféry jejích…
Obchodní zákoník přinesl počátkem letošního roku několik zásadních změn. Jedna z nich umožňuje vzdát se přímo ve smlouvě práva na náhradu škody vzniklé v budoucnu. Jak se tato změna projeví v tak komplikované oblasti, jako distribuce a implementace software?
V únoru 2012 vydal velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky docela průlomové rozhodnutí, týkající se nejen v právní obci tolik diskutovaného ustanovení § 196a obchodního zákoníku. Cílem tohoto příspěvku není znova analyzovat jednotlivé odstavce uvedeného ustanovení obchodního zákoníku, ale poukázat na…
Je běžnou praxí, že obchodní společnosti využívají živnostníků jako svých obchodních zástupců. Je možné, aby činnost živnostníků jako obchodních zástupců byla v rozporu se zákazem tzv. švarcsystému od platnosti novely zákoníku práce?
Dne 1.4.2012 nabývá účinnosti podstatná část zákona 55/2012 Sb. novelizujícího zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“). Jedná se o poměrně rozsáhlou novelu, jejímž hlavním cílem má být dle důvodové zprávy zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek a posílení…
K upevnění jistoty podnikatelské veřejnosti v oblasti nájmu nebytových prostor přispěl nedávný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 660/2010 (ze dne 11.1.2012), který potvrdil, že smlouva o nájmu nebytových prostor, která se týká podnikatelské činnosti smluvních stran, podléhá co do zvláštních ustanovení týkajících se tohoto typu smlouvy…
Novelizace obchodního zákoníku provedená zákonem 351/2011 Sb., kterou někteří právníci optimisticky označili za poslední „technickou“ novelu obchodního zákoníku před velkou rekodifikací soukromého práva, přinesla několik významných a praxí již dlouho požadovaných změn. Jednou z těchto změn, nevelkou co do rozsahu novelizovaného textu, ale…
Nejvyšší soud České republiky se v jednom ze svých rozhodnutí z nedávné doby opětovně zabýval povahou ručení společníků veřejných obchodních společností za závazky těchto společností.
V současnosti jsou prakticky jen pouhou historií názory hlásající, že internet je prostředím extra legem, vyjmutým z působnosti právní regulace. Je zcela evidentní, že se nemůže jednat o prostor bez odpovědnosti za obsah zveřejňovaných a šířených informací. Na druhé straně je zřejmé, že aplikace obecné odpovědnosti známé z „off-line světa“ na…
Od účinnosti zákona 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) již uplynula dostatečně dlouhá doba na to, aby vešlo v obecnou známost i mezi laickou veřejností, že dle ust. § 389 odst. 1 insolvenčního zákona může návrh na oddlužení podat pouze ten dlužník, který není podnikatelem.
Podvody tzv. katalogových společností jsou v praxi zaměřeny zejména na malé a střední podnikatele. Podstata katalogového podvodu spočívá v tom, že katalogová společnost rozesílá registrační formuláře, které na první pohled vypadají jako výzvy k bezplatné registraci, aktualizaci či doplnění údajů v katalogu podnikatelů. U adresáta je tak vyvolán…
Koncem minulého roku jsem upozornil na novou odpovědnost manažerů firem za opožděné podání insolvenčního návrhu.[1] Nyní bych rád doplnil, kdy se tato odpovědnost může týkat i společníků a akcionářů obchodních společností a členů družstev. Zaměřím se na společnosti s ručením omezeným, kterých se problém týká nejčastěji. Právě tyto společnosti s…
V běžné praxi drtivá většina obchodních smluv obsahuje ustanovení, které je vyjádřeno například takto: „Tato smlouva může být měněna pouze dohodou smluvních stran v písemné podobě.“ Z pohledu právního řádu jde o aplikaci ustanovení § 272 odst. 2 obchodního zákoníku. [1] I přes to, že se jedná o kogentní ustanovení, znamená to skutečně, že takovou…
Rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 8. února 2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009 zcela jistě přitáhlo pozornost odborné veřejnosti. Nestává se totiž často, aby se Nejvyšší soud odchyloval od svých již dříve formulovaných právních názorů. Pokud se tak stane v případě právního názoru na jedno z…
Velký senát Nejvyššího soudu ČR přichystal podnikatelské sféře opožděný vánoční dárek. I takto lze hodnotit jeho nedávné rozhodnutí týkající se výkladu ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku, konkrétně následků porušení povinnosti stanovit hodnotu převáděného majetku na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Podle Nejvyššího soudu ČR…
Co může způsobit jedna závorka v rozhodnutí Nejvyššího soudu aneb doslovná aplikace judikatury rejstříkovými soudy a notáři.
Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti zákon 255/2011 Sb., kterým se mění zákon 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela zákona o ochraně utajovaných informací“). Byť tímto předpisem…
Dne 1. 1. 2012 nabyla účinnosti novela Obchodního zákoníku, která přinesla do našeho právního řádu spoustu změn. Jde bezesporu o významný právní počin, ale co tato novela přináší v praxi? Jaký bude její dopad na každodenní život podnikatelů i osob, které s podnikateli běžně přicházejí do styku? Právě na tyto otázky jsem se pokusila odpovědět v…
Stát se společníkem společnosti s ručením omezeným („společnost“) dnes není nic těžkého. Stačí společný podnikatelský záměr s pár známými, několik desítek tisíc korun a trocha času na založení společnosti. A pokud čas nemáte, koupíte si společnost již hotovou, tzv. ready-made. Je ale také tak jednoduché svou účast ve společnosti ukončit, pokud se…
Dnem 1. ledna 2012 vstoupila v účinnost novela obchodního zákoníku (dále také „ObchZ“), vyhlášená pod 351/2011 Sb. Tato novela přináší do obchodního, ale také do živnostenského práva, hned několik změn. Jednou z nich je i povinnost, aby podnikatel měl k prostorám zapsaným jako jeho místo podnikání také právní důvod jejich užívání, a to nejen v…
Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné...
Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů...
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve...
Nesprávným poučením o přípustnosti dovolání v trestním řízení dochází k porušení práva obviněného na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je stát, jenž na základě jím zvoleného nebo smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním...
