Tento příspěvek si neklade za cíl obsáhnout všechny změny, které přináší nový zákon o obchodních korporacích v souvislosti s nutnými či možnými změnami v zakladatelských dokumentech obchodních společností, poskytuje spíše přehled způsobu změn v právní úpravě těchto dokumentů a manuál pro statutární orgány společností, které jsou za obsah těchto…
V Poslanecké sněmovně byl ke dni 26. února 2013 ve druhém čtení (obecná rozprava) vládní návrh novely obchodního zákoníku vycházející ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, která nahrazuje dosavadní směrnici 2000/35/ES a která má opožděné platby…
Právní praxe s sebou přináší situace, kdy konstrukce právnické osoby fakticky slouží pouze jako určitá „prázdná skořápka“ bez dostatečných aktiv pro úhradu vlastních závazků. Dle okolností se přitom může jevit jako účelné (a spravedlivé) „prolomit“ formální samostatnost právnické osoby a postihnout pro uspokojení věřitelů rovněž majetek jejich…
Za necelý rok vstupuje v platnost nový zákon o obchodních korporacích (ZOK), který se dotkne každé obchodní společnosti či družstva se sídlem v ČR. Protože se jedná o zákon zcela nový, rozhodli jsme se vás v průběhu roku 2013 formou dvanáctidílného seriálu seznámit s nejvýznamnějšími změnami, se kterými se - v souvislosti s uvedením tohoto zákona…
K 31.12.2012 skončil proces deregulace nájemného. K první etapě deregulace nájemného došlo v roce 2011, kdy od 1. 1. 2011 začalo na většině území České republiky platit takzvané smluvní nájemné. Druhá etapa, která začala platit k 1.1.2013, se týká krajských měst(kromě Ostravy a Ústí nad Labem) a měst Středočeského kraje nad 9 999 obyvatel. Od…
Skutečnost, že zákony nejsou a nemohou být všeobjímající, je jistě obecně známá a mezi odbornou veřejností sotva vyvolá další diskusi. Jinak tomu však bude, zaměří-li se člověk na vybraná ustanovení konkrétních norem a začne spekulovat nad jejich zněním, důsledky a praktickými dopady jejich formulací. Zde vždy byl, je a bude prostor pro širší…
Smlouvy na vývoj a implementaci SW a vůbec celá oblast IT patří zcela jistě mezi oblasti, kde je třeba specifických znalostí z oboru. A nejinak je tomu i u právníků, kteří se této specifické oblasti práva věnují. To vyplývá mj. ze skutečnosti, že neexistuje ucelená právní úprava této oblasti, a proto příprava smluv, včetně smlouvy na vývoj a…
Zadavatelé veřejných zakázek se nezřídka dopouští pochybení při zadávání veřejných zakázek. Taková pochybení, např. neuzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky s dodavatelem, se kterým by jinak smlouva uzavřena být měla (nezákonné zrušení zadávacího řízení), mohou mít za následek vznik škody na straně dodavatele. Prakticky však k uplatňování…
Zásadní změna v dosavadním pojetí právní odpovědnosti obchodních společností v České republice, kterou s sebou s účinností od 1. ledna 2012 přineslo zavedení trestní odpovědnosti právnických osob, vstoupila do druhého roku své existence. Je tedy zcela na místě se ohlédnout zpět a pokusit se krátce zhodnotit, zda a v jakých konkrétních…
Obchodní právo je obecně založeno na zásadě „co není zakázáno, je dovoleno“, přičemž pro obchodněprávní závazkové vztahy je obvyklá značná míra neformálnosti. Na druhé straně, v oblasti právních vztahů týkajících se interních záležitostí obchodních společností (zejm. vztahů společníků ke společnosti) je však nutné dodržovat zákonem stanovené…
Kolikrát bude ještě realitní kancelář jako rukojmí jejího klienta, který si ve finále rozmyslí, že smlouvu na obstaranou nemovitost nepodepíše? Nejméně do roku 2014, kdy bude účinný NOZ. Nejvyšší soud totiž nedávno v zajímavém rozhodnutí uvedl, že volba obchodního zákoníku pro regulaci zprostředkovatelské smlouvy uzavřené s fyzickou osobou –…
Je poměrně častým jevem, že se ve smlouvách mezi podnikateli nebo přiložených obchodních podmínkách objevuje ustanovení o smluvní pokutě, kdy je touto pokutou sankcionováno odstoupení jednoho z účastníků od smlouvy. Je v takovém případě sankce platně sjednána, nebo si měly strany sjednat možnost ukončení smluvního vztahu úhradou…
V relativně nedávné době se Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 4201/2010 zabýval otázkou, zda „se může správce konkurzní podstaty úpadce domáhat po skončení konkurzního řízení uspokojení odměny, kterou mu konkurzní soud sice přiznal, která ale nebyla do skončení konkurzního řízení uspokojena.“[1]
Dne 23. 1. 2013 byl na portálu ww.epravo.cz uveřejněn příspěvek s názvem „K povinnosti uveřejnit zprávu zadavatele u zakázky malého rozsahu“.[1] Autor v něm vyslovuje obavu, že zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), nepodává jednoznačný výklad stran povinnosti zadavatele uveřejnit písemnou…
Zasílání reklamy (obchodních sdělení) prostřednictvím e-mailů, tzv. emailing, je oblíbenou formou online marketingu. Důvodem jsou prakticky nulové náklady, mimořádně vysoká výtěžnost a konverze a snadné a přesné měření úspěšnosti tohoto typu reklamy. Neoprávněné rozesílání obchodních sdělení je pak označováno jako…
V souvislosti s rozvojem uzavírání smluv prostřednictvím internetových aukcí se nabízí otázka legálnosti tzv. fiktivních příhozů, kdy se prodávající snaží uměle navýšit konečnou kupní cenu prodávaného předmětu.
Smluvními stranami tzv. absolutních obchodů jsou z podstaty věci nejen podnikatelé, ale často (klasicky v pozici slabší smluvní strany) též spotřebitelé. Nepříznivý dopad „tvrdší“ obchodněprávní úpravy na spotřebitele zmírňuje obchodní zákoník požadavkem, že i v obchodněprávních vztazích je třeba použít „ustanovení směřující k ochraně…
Nepřeceníme zřejmě právní povědomí věřitelů a dlužníků. Alespoň tedy těch pohybujících se v podnikatelských vodách, budeme-li předpokládat, že vědí, že uznání dluhu je věc dobrá pro věřitele a poněkud problematická pro dlužníka. Pojďme se tedy na to uznání dluhu blíže podívat. Pro zjednodušení zůstaňme mezi…
V současné době probíhá v Poslanecké sněmovně[1] projednávání návrhu zákona[2] předloženého poslanci J. Farským a P. Gazdíkem, kterým by došlo k novelizaci zákona o svobodném přístupu k informacím (dále jen jako „ZSPI“), stávajícího Občanského zákoníku, Obchodního zákoníku, zákona o veřejných zakázkách a dále i nového Občanského zákoníku.
Zakázky malého rozsahu se musí řídit pouze § 6 zákona o veřejných zakázkách. Neplatí pro ně tedy taková omezení jako pro zakázky ve vyšších hodnotách a řízení je výrazně méně formální. Ohledně některých povinnosti zadavatele při zadávání zakázek malého rozsahu však panují důvodné pochybnosti.
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Výchozí premisou ústavního přezkumu legislativní činnosti ústící v přijetí nové skutkové podstaty trestného činu je respektování dělby moci a role zákonodárného orgánu, a to se...
Je-li v ústavní stížnosti nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma podústavního práva – konkrétně § 9 odst. 7 advokátního tarifu, který byl pro jeho rozpor s ústavním...
Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka...
Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 občanského soudního řádu s odůvodněním, že dovolatelem předestřená otázka je otázkou skutkovou a nikoliv...
