Je běžnou praxí, že obchodní společnosti využívají živnostníků jako svých obchodních zástupců. Je možné, aby činnost živnostníků jako obchodních zástupců byla v rozporu se zákazem tzv. švarcsystému od platnosti novely zákoníku práce?
Dne 1.4.2012 nabývá účinnosti podstatná část zákona 55/2012 Sb. novelizujícího zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“). Jedná se o poměrně rozsáhlou novelu, jejímž hlavním cílem má být dle důvodové zprávy zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek a posílení…
K upevnění jistoty podnikatelské veřejnosti v oblasti nájmu nebytových prostor přispěl nedávný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 660/2010 (ze dne 11.1.2012), který potvrdil, že smlouva o nájmu nebytových prostor, která se týká podnikatelské činnosti smluvních stran, podléhá co do zvláštních ustanovení týkajících se tohoto typu smlouvy…
Novelizace obchodního zákoníku provedená zákonem 351/2011 Sb., kterou někteří právníci optimisticky označili za poslední „technickou“ novelu obchodního zákoníku před velkou rekodifikací soukromého práva, přinesla několik významných a praxí již dlouho požadovaných změn. Jednou z těchto změn, nevelkou co do rozsahu novelizovaného textu, ale…
Nejvyšší soud České republiky se v jednom ze svých rozhodnutí z nedávné doby opětovně zabýval povahou ručení společníků veřejných obchodních společností za závazky těchto společností.
V současnosti jsou prakticky jen pouhou historií názory hlásající, že internet je prostředím extra legem, vyjmutým z působnosti právní regulace. Je zcela evidentní, že se nemůže jednat o prostor bez odpovědnosti za obsah zveřejňovaných a šířených informací. Na druhé straně je zřejmé, že aplikace obecné odpovědnosti známé z „off-line světa“ na…
Od účinnosti zákona 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) již uplynula dostatečně dlouhá doba na to, aby vešlo v obecnou známost i mezi laickou veřejností, že dle ust. § 389 odst. 1 insolvenčního zákona může návrh na oddlužení podat pouze ten dlužník, který není podnikatelem.
Podvody tzv. katalogových společností jsou v praxi zaměřeny zejména na malé a střední podnikatele. Podstata katalogového podvodu spočívá v tom, že katalogová společnost rozesílá registrační formuláře, které na první pohled vypadají jako výzvy k bezplatné registraci, aktualizaci či doplnění údajů v katalogu podnikatelů. U adresáta je tak vyvolán…
Koncem minulého roku jsem upozornil na novou odpovědnost manažerů firem za opožděné podání insolvenčního návrhu.[1] Nyní bych rád doplnil, kdy se tato odpovědnost může týkat i společníků a akcionářů obchodních společností a členů družstev. Zaměřím se na společnosti s ručením omezeným, kterých se problém týká nejčastěji. Právě tyto společnosti s…
V běžné praxi drtivá většina obchodních smluv obsahuje ustanovení, které je vyjádřeno například takto: „Tato smlouva může být měněna pouze dohodou smluvních stran v písemné podobě.“ Z pohledu právního řádu jde o aplikaci ustanovení § 272 odst. 2 obchodního zákoníku. [1] I přes to, že se jedná o kogentní ustanovení, znamená to skutečně, že takovou…
Rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 8. února 2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009 zcela jistě přitáhlo pozornost odborné veřejnosti. Nestává se totiž často, aby se Nejvyšší soud odchyloval od svých již dříve formulovaných právních názorů. Pokud se tak stane v případě právního názoru na jedno z…
Velký senát Nejvyššího soudu ČR přichystal podnikatelské sféře opožděný vánoční dárek. I takto lze hodnotit jeho nedávné rozhodnutí týkající se výkladu ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku, konkrétně následků porušení povinnosti stanovit hodnotu převáděného majetku na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Podle Nejvyššího soudu ČR…
Co může způsobit jedna závorka v rozhodnutí Nejvyššího soudu aneb doslovná aplikace judikatury rejstříkovými soudy a notáři.
Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti zákon 255/2011 Sb., kterým se mění zákon 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela zákona o ochraně utajovaných informací“). Byť tímto předpisem…
Dne 1. 1. 2012 nabyla účinnosti novela Obchodního zákoníku, která přinesla do našeho právního řádu spoustu změn. Jde bezesporu o významný právní počin, ale co tato novela přináší v praxi? Jaký bude její dopad na každodenní život podnikatelů i osob, které s podnikateli běžně přicházejí do styku? Právě na tyto otázky jsem se pokusila odpovědět v…
Stát se společníkem společnosti s ručením omezeným („společnost“) dnes není nic těžkého. Stačí společný podnikatelský záměr s pár známými, několik desítek tisíc korun a trocha času na založení společnosti. A pokud čas nemáte, koupíte si společnost již hotovou, tzv. ready-made. Je ale také tak jednoduché svou účast ve společnosti ukončit, pokud se…
Dnem 1. ledna 2012 vstoupila v účinnost novela obchodního zákoníku (dále také „ObchZ“), vyhlášená pod 351/2011 Sb. Tato novela přináší do obchodního, ale také do živnostenského práva, hned několik změn. Jednou z nich je i povinnost, aby podnikatel měl k prostorám zapsaným jako jeho místo podnikání také právní důvod jejich užívání, a to nejen v…
Právní poradci i manažeři obchodních společností se již několik let zabývají otázkou souběhu funkcí, tedy situací, kdy člen statutárního orgánu či osoba, která je přímo statutárním orgánem (dále v textu uvádíme jen „člen statutárního orgánu“), vykonává zároveň obdobnou činnost v pracovněprávním vztahu. Tento model je zcela běžnou praxí většiny…
S účinností od 1. 1. 2012 se mění právní úprava obchodního vedení společnosti. Novela obchodního zákoníku provedená zákonem 351/2011 Sb. zavádí zcela nový institut, a to pověření obchodním vedením. Podle této nové právní úpravy bude jednatel společnosti s ručením omezeným oprávněn pověřit obchodním vedením (vedením směrem dovnitř společnosti)…
Dne 10. ledna 2011 bylo pod sp. zn. 23 Cdo 2575/2010 vydáno rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, ve kterém Nejvyšší soud dospěl k názoru, že „je-li zaplacení smluvní pokuty vázáno na odstoupení účastníka od smlouvy, byť odůvodněné porušením povinnosti druhé smluvní strany, jde o ujednání, které odporuje kogentnímu ustanovení § 544 odst. 1…
Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...
Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...
Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...
Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...
Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...
