obchodní právo

V soudní praxi přetrvává neúplnost žalobních tvrzení a v návaznosti na to i skutkových zjištění rozsudků o vzniku zasílatelské smlouvy, jejím obsahu, jakož i splatnosti jednotlivých nároků. Žaloby ze zasílatelských smluv a v návaznosti na to i rozsudky často neobsahují obligatorní náležitosti nezbytné pro autoritativní rozhodnutí o jednotlivých…

Výhrada zpětné koupě představuje tradiční druh vedlejšího ujednání při uzavírání kupní smlouvy. Pro prodávajícího znamená způsob, jak získat prodávanou věc zpět do svého vlastnictví. Do jaké míry lze tuto výhradu v současnosti využít v případě nemovitostí? A jaké změny přinese nový občanský zákoník?

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4946/2009 ze dne 23.2.2011 vyjádřil k možnosti převodu akcií, jež dosud nebyly vydány. Do té doby byla tato otázka převážně tématem akademických diskuzí.

V dubnu tohoto roku předložila vláda Poslanecké sněmovně ke schválení návrh nového zákona o zvýšení transparentnosti právnických osob. Cílem tohoto návrhu, jak vyplývá z důvodové zprávy, je vyloučit možnost existence akcionářských struktur, kdy by identita akcionářů společnosti nemohla být ze strany státních orgánů ověřena a umožnit jako…

Účelem tohoto článku je popsat a shrnout konkrétní případy, kdy mají skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku účinky konstitutivní či deklaratorní, spíše než přinést inovativní výklad ustanovení obchodního zákoníku („ObchZ“) týkajících se účinků zápisů do obchodního rejstříku. Vzhledem k tomu, že pravidla rozlišování povahy zápisů rozličných…

Dne 1. ledna 2012 nabyla účinnosti novela obchodního zákoníku č. 351/2011 Sb., která přinesla v souvislosti s právní úpravou obchodního rejstříku pro praxi řadu nikoli zanedbatelných změn, které se týkají především sídla podnikatele a rejstříkové agendy. Autor ve stručnosti shrnuje hlavní změny a přínosy této novely v návaznosti na zvolené téma a…

Nejvyšší soud ČR pokračuje v trendu nastoleném průlomovým rozsudkem velkého senátu, vydaným pod sp. zn. 31 Cdo 3986/2009. Soud v tomto zevrubně okomentovaném rozsudku [1] přestal lpět na dodržování formálního postupu v rámci jednoho z nejvíce diskutovaných ustanovení obchodního zákoníku - § 196a - a přiklonil se k výkladu upřednostňujícímu jeho…

Finanční krize roztočila, mimo jiné, spirálu dvou na sobě úzce závislých světů: procentní nárůst toxických bankovních úvěrů, ať již spotřebitelských nebo korporátních nejen v České republice resp. střední Evropě, ale i celosvětově, je stíhán stále se zpřísňující regulací obezřetného podnikání bank. Nová pravidla stanovování rizikové váhy aktiv a…

Evropská komise s příchodem roku 2012 výrazně zvýšila kontrolu pravidel veřejné podpory v oblasti letecké dopravy, což dokazuje zahájení (resp. rozšíření předmětu) dvanácti formálních šetření od počátku roku s letišti v Rakousku, Německu, Francii, Belgii a Švédsku.[1] Specifickým rysem všech těchto řízení je regionální povaha předmětných letišť…

1. 4. 2012 nabyla účinnosti tzv. „velká novela“ zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“), která poměrně zásadním způsobem mění některé zavedené postupy zadávacího řízení, na které byli jak zadavatelé, tak uchazeči zvyklí. Podstatným způsobem zákonodárci zasáhli mimo jiné i do průběhu zjednodušeného podlimitního řízení.

Smluvní převod obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným (společnost) je v obchodní praxi běžnou a velmi častou transakcí. Méně časté jsou případy odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu (smlouva o převodu) některou z jejích stran. Odstoupení od smlouvy o převodu, jeho platnost a následky mají dopady do právní sféry jejích…

Obchodní zákoník přinesl počátkem letošního roku několik zásadních změn. Jedna z nich umožňuje vzdát se přímo ve smlouvě práva na náhradu škody vzniklé v budoucnu. Jak se tato změna projeví v tak komplikované oblasti, jako distribuce a implementace software?

V únoru 2012 vydal velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky docela průlomové rozhodnutí, týkající se nejen v právní obci tolik diskutovaného ustanovení § 196a obchodního zákoníku. Cílem tohoto příspěvku není znova analyzovat jednotlivé odstavce uvedeného ustanovení obchodního zákoníku, ale poukázat na…

Je běžnou praxí, že obchodní společnosti využívají živnostníků jako svých obchodních zástupců. Je možné, aby činnost živnostníků jako obchodních zástupců byla v rozporu se zákazem tzv. švarcsystému od platnosti novely zákoníku práce?

Dne 1.4.2012 nabývá účinnosti podstatná část zákona č. 55/2012 Sb. novelizujícího zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“). Jedná se o poměrně rozsáhlou novelu, jejímž hlavním cílem má být dle důvodové zprávy zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek a posílení…

K upevnění jistoty podnikatelské veřejnosti v oblasti nájmu nebytových prostor přispěl nedávný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 660/2010 (ze dne 11.1.2012), který potvrdil, že smlouva o nájmu nebytových prostor, která se týká podnikatelské činnosti smluvních stran, podléhá co do zvláštních ustanovení týkajících se tohoto typu smlouvy…

Novelizace obchodního zákoníku provedená zákonem č. 351/2011 Sb., kterou někteří právníci optimisticky označili za poslední „technickou“ novelu obchodního zákoníku před velkou rekodifikací soukromého práva, přinesla několik významných a praxí již dlouho požadovaných změn. Jednou z těchto změn, nevelkou co do rozsahu novelizovaného textu, ale…

Nejvyšší soud České republiky se v jednom ze svých rozhodnutí z nedávné doby opětovně zabýval povahou ručení společníků veřejných obchodních společností za závazky těchto společností.

V současnosti jsou prakticky jen pouhou historií názory hlásající, že internet je prostředím extra legem, vyjmutým z působnosti právní regulace. Je zcela evidentní, že se nemůže jednat o prostor bez odpovědnosti za obsah zveřejňovaných a šířených informací. Na druhé straně je zřejmé, že aplikace obecné odpovědnosti známé z „off-line světa“ na…

Od účinnosti zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) již uplynula dostatečně dlouhá doba na to, aby vešlo v obecnou známost i mezi laickou veřejností, že dle ust. § 389 odst. 1 insolvenčního zákona může návrh na oddlužení podat pouze ten dlužník, který není podnikatelem.