Podvody tzv. katalogových společností jsou v praxi zaměřeny zejména na malé a střední podnikatele. Podstata katalogového podvodu spočívá v tom, že katalogová společnost rozesílá registrační formuláře, které na první pohled vypadají jako výzvy k bezplatné registraci, aktualizaci či doplnění údajů v katalogu podnikatelů. U adresáta je tak vyvolán…
Koncem minulého roku jsem upozornil na novou odpovědnost manažerů firem za opožděné podání insolvenčního návrhu.[1] Nyní bych rád doplnil, kdy se tato odpovědnost může týkat i společníků a akcionářů obchodních společností a členů družstev. Zaměřím se na společnosti s ručením omezeným, kterých se problém týká nejčastěji. Právě tyto společnosti s…
V běžné praxi drtivá většina obchodních smluv obsahuje ustanovení, které je vyjádřeno například takto: „Tato smlouva může být měněna pouze dohodou smluvních stran v písemné podobě.“ Z pohledu právního řádu jde o aplikaci ustanovení § 272 odst. 2 obchodního zákoníku. [1] I přes to, že se jedná o kogentní ustanovení, znamená to skutečně, že takovou…
Rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 8. února 2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009 zcela jistě přitáhlo pozornost odborné veřejnosti. Nestává se totiž často, aby se Nejvyšší soud odchyloval od svých již dříve formulovaných právních názorů. Pokud se tak stane v případě právního názoru na jedno z…
Velký senát Nejvyššího soudu ČR přichystal podnikatelské sféře opožděný vánoční dárek. I takto lze hodnotit jeho nedávné rozhodnutí týkající se výkladu ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku, konkrétně následků porušení povinnosti stanovit hodnotu převáděného majetku na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Podle Nejvyššího soudu ČR…
Co může způsobit jedna závorka v rozhodnutí Nejvyššího soudu aneb doslovná aplikace judikatury rejstříkovými soudy a notáři.
Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti zákon č. 255/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela zákona o ochraně utajovaných informací“). Byť tímto předpisem…
Dne 1. 1. 2012 nabyla účinnosti novela Obchodního zákoníku, která přinesla do našeho právního řádu spoustu změn. Jde bezesporu o významný právní počin, ale co tato novela přináší v praxi? Jaký bude její dopad na každodenní život podnikatelů i osob, které s podnikateli běžně přicházejí do styku? Právě na tyto otázky jsem se pokusila odpovědět v…
Stát se společníkem společnosti s ručením omezeným („společnost“) dnes není nic těžkého. Stačí společný podnikatelský záměr s pár známými, několik desítek tisíc korun a trocha času na založení společnosti. A pokud čas nemáte, koupíte si společnost již hotovou, tzv. ready-made. Je ale také tak jednoduché svou účast ve společnosti ukončit, pokud se…
Dnem 1. ledna 2012 vstoupila v účinnost novela obchodního zákoníku (dále také „ObchZ“), vyhlášená pod č. 351/2011 Sb. Tato novela přináší do obchodního, ale také do živnostenského práva, hned několik změn. Jednou z nich je i povinnost, aby podnikatel měl k prostorám zapsaným jako jeho místo podnikání také právní důvod jejich užívání, a to nejen v…
Právní poradci i manažeři obchodních společností se již několik let zabývají otázkou souběhu funkcí, tedy situací, kdy člen statutárního orgánu či osoba, která je přímo statutárním orgánem (dále v textu uvádíme jen „člen statutárního orgánu“), vykonává zároveň obdobnou činnost v pracovněprávním vztahu. Tento model je zcela běžnou praxí většiny…
S účinností od 1. 1. 2012 se mění právní úprava obchodního vedení společnosti. Novela obchodního zákoníku provedená zákonem č. 351/2011 Sb. zavádí zcela nový institut, a to pověření obchodním vedením. Podle této nové právní úpravy bude jednatel společnosti s ručením omezeným oprávněn pověřit obchodním vedením (vedením směrem dovnitř společnosti)…
Dne 10. ledna 2011 bylo pod sp. zn. 23 Cdo 2575/2010 vydáno rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, ve kterém Nejvyšší soud dospěl k názoru, že „je-li zaplacení smluvní pokuty vázáno na odstoupení účastníka od smlouvy, byť odůvodněné porušením povinnosti druhé smluvní strany, jde o ujednání, které odporuje kogentnímu ustanovení § 544 odst. 1…
V uplynulých několika týdnech se rozhořela legislativní bitva o novelu zákona o veřejných zakázkách (č. 137/2006 Sb.) mezi oběma komorami Parlamentu ČR. Konečná podoba půldruhého roku vznikající novely zákona je po hlasování v Poslanecké sněmovně a Senátu v některých ohledech nejasnější než na svém počátku, kdy byla Parlamentu ČR předložena vládou…
Dne 27.11. 2011 byl zveřejněn ve Sbírce zákonů zákon č. 351/2011 ze dne 27.10. 2011, kterým se s účinností od 1.1. 2012 mění zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění (obch. zákoník). Účelem tohoto příspěvku je stručně obeznámit čtenáře alespoň s některými změnami, které tato novela přináší.
Obsáhlá novela zákonem č. 351/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, kterou 11. listopadu 2011 podepsal prezident republiky, a která vstoupí v účinnost od 1. ledna 2012 (dále jen „Novela“), mění mimo jiné ustanovení § 196a obchodního…
Cílem tohoto článku je upozornit čtenáře na nahlížení na institut „rámcové smlouvy“ jako na druh smlouvy inominátní (neboli nepojmenované) ve smyslu § 269 odst. 2 obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ“). Tento pohled byl v posledních letech nastolen a posléze potvrzen judikaturou Nejvyššího soudu ČR.
Právní úprava institutu správce dědictví je obsažena zejména v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku (dále jen „Občanský zákoník“), zákoně č. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „Občanský soudní řád“) a zákoně č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „Notářský řád“). Do popředí vystupuje zejména v…
V následujícím textu se zamyslíme nad (ne)přiměřeností smluvní pokuty (sjednané podle ustanovení § 544 občan. zák.) z hlediska ustanovení § 39 občan. zákoníku – tedy a conto problému rozporu s dobrými mravy.
V poslední době se stávají rozhodčí doložky předmětem mnoha odborných diskusí. Z tohoto důvodu považuje autor tohoto článku za užitečné podat stručné shrnutí nejnovější judikatury, která se k této problematice váže a v závěru článku uvést příklady platných rozhodčích doložek.
Při posuzování, zda byly naplněny privilegující okolnosti skutkových podstat zabití (§ 141 trestního zákoníku) nebo ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky (§ 146a trestního...
Součástí prohlášení viny podle § 206c odst. 1 tr. ř. je souhlas obviněného s právní kvalifikací skutku uvedenou v obžalobě (návrhu na potrestání). Přijme-li soud prohlášení...
Jednočinný souběh přečinů úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 a § 211 odst. 2 tr. zákoníku je vyloučen z důvodu subsidiarity druhého z uvedených ustanovení vůči prvnímu.
Soudní exekutor a následně exekuční soud jsou po obdržení exekučního návrhu povinni vždy přezkoumat, zda exekuční titul, jenž byl k návrhu připojen (§ 38 odst. 2 exekučního...
I v poměrech insolvenčního zákona účinného od 1. června 2019 platí, že majetek sepisovaný do majetkové podstaty dlužníka jako majetek ve společném jmění dlužníka a jeho...
