Obchodní společnost jako právní subjekt vzniká až zápisem do obchodního rejstříku, ale jejím jménem může být jednáno už před jejím vznikem a společnosti tak zároveň vznikají náklady. Obchodní zákoník dnes, na rozdíl od znění účinného do 31. 12. 2000, připouští, aby jménem doposud neexistující společnosti jednal kdokoli, nikoli pouze její…
Datum 7. července 2010 lze považovat za mezník v evidenci cenných papírů a vypořádání obchodů s nimi na českém kapitálovém trhu. Počínaje tímto dnem končí pomyslné čekání na Godota a dochází k zavedení vícestupňové evidence cenných papírů a sloučení vykonávání funkce evidenční a vypořádací do jednoho subjektu. Emise doposud zaknihované na účtech v…
S účinností od 1. července 2010 se mění způsob výpočtu zákonných úroků z prodlení (ZÚZP). Tato změna se projeví jak v občanskoprávních, tak v obchodněprávních vztazích a bude vyžadovat obezřetnost věřitelů při vyčíslování jejich nároků z titulu úroků z prodlení v závislosti na době vzniku prodlení.
V posledních letech se objevil nový způsob, jak ochránit majetek společnosti při sporech mezi jejími společníky. Soud totiž může dané společnosti do doby vyřešení sporu ustanovit opatrovníka.
PPP je v poslední době v důsledku hospodářské krize opět velmi často diskutovaným pojmem. Ne vždy jsou však správně chápány výhody a nevýhody tohoto způsobu zajišťování veřejných potřeb. PPP bývá často mylně chápáno jako řešení problémů v případě, kdy veřejné rozpočty nedisponují dostatkem finančních prostředků. V tom případě sice může PPP…
Dne 21. dubna 2010 schválil Senát Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů. Návrh novelizuje mimo jiné zákon o ochraně spotřebitele, občanský zákoník, zákon o České obchodní inspekci, zákon o technických požadavcích na výrobky, zákon…
Ačkoli právní literatura 1) a na jejím základě i aktualizovaná soudní judikatura 2) již poměrně dlouho přesně vystihují právní následky uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva nahrazením projevu vůle soudním rozhodnutím či soudním smírem, právní praxe včetně rozhodování katastrálních úřadů o vkladu vlastnického práva je doposud zcela…
Nejasně formulované ustanovení § 183k obchodního zákoníku vyvolávalo výkladové problémy od samého počátku zavedení institutu práva výkupu účastnických cenných papírů (tzv. squeeze-outu) do českého právního řádu. Uvedené ustanovení zakládá právo akcionářů (vlastníků účastnických cenných papírů) požádat soud o přezkoumání přiměřenosti protiplnění…
V současné době lze pozorovat zvýšený zájem široké veřejnosti o oblast zadávání veřejných zakázek, která je prioritně upravena v zákoně 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“ nebo též jen „ZVZ“). Platné právní úpravě týkající se významné části oblasti veřejného investování je v…
Judikatuře Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „soud“) lze připsat k dobru jistou stálost a sjednocující roli v rozhodování celé české soudní soustavy, čímž posiluje právní jistotu ve vztazích a zakládá i potřebnou očekávatelnost autoritativních rozhodnutí coby významný atribut právního státu. Uvedenému se však svým způsobem vymyká náhled…
10.3.2010 schválila Poslanecká sněmovna vládní návrh nového zákona o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Tímto zákonem se zapracovává do českého právního řádu směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru. Zákon má za předpokladu jeho schválení Senátem a podpisu prezidentem nabýt účinnosti…
Z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu vzešlo velmi čerstvé rozhodnutí řešící vzájemný vztah výplaty dividendy a tantiémy při rozhodování valné hromady akciové společnosti o rozdělení zisku. V rozhodnutí 29 Cdo 1326/2009 ze dne 25. února 2010. Nejvyšší soud dovodil, že není přípustné, aby valná hromada schválila výplatu tantiémy, pokud současně…
Dnešní české akciové právo není od úprav okolních států příliš odlišné, byť jinou ji částečně činí praxe a soudní rozhodování. Akciová společnost založená podle českého práva je však leckdy využívána zahraničními investory a ti vždy mají možnost širšího srovnání případných odlišností mezi českým a zahraničním akciovým právem – a zahraničního…
Nejen z důvodu selhání kontrolních mechanismů obchodních společností v posledních letech je jedním z nejdiskutovanějších témat korporačního práva správa obchodních korporací (Corporate Governance). Jakkoliv je tomuto tématu v zahraničí věnováno mnoho konferenční a publikační pozornosti, v ČR je obdobných konferencí velmi málo. Na tento stav se…
Zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“) nestanoví jako obligatorní náležitost společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným, respektive zakladatelské listiny, konkrétní počet jednatelů společnosti. Ustanovení § 110 odst. 1 písm. e) obchodního zákoníku pouze určuje, že společenská smlouva musí obsahovat mimo jiné…
Dne 1. 12. 2009 nabyl účinnosti zákon 420/2009 Sb. (dále jen „Novela“), kterým se mění zejména zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“). Novela uvádí českou právní úpravu do souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007, o výkonu některých práv akcionářů ve…
Na samém sklonku minulého roku byla schválena zákonem 420/2009 Sb., kterým se mění obchodní zákoník a další související zákony, s účinností od 1. prosince minulého roku, novela obchodního zákoníku, která přináší řadu zajímavých změn jak z pohledu chodu akciové společnosti, tak i práv jejích akcionářů.
Ne všechny dárky bohužel jejich příjemce potěší vždy tak, jak si původně jejich dárce představoval. Jak se tedy vypořádat s těmi nechtěnými?
V posledních měsících se opět do popředí zájmu dostala otázka na první pohled banální – má můj podpis opravdu nějakou váhu nebo je toliko bezcenným gestem?
Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...
Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...
Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...
Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...
Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...
