Uveřejňování výše ceny za plnění veřejné zakázky ve smyslu § 147a ZVZ a ochrana obchodního tajemství
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“ nebo „ZVZ“), tedy ve znění po novele provedené zákonem č. 55/2012 Sb. s účinností od 1. dubna 2012, obsahuje ustanovení § 147a, které mj. upravuje problematiku uveřejňování smluv a výše skutečně uhrazené ceny. Cílem tohoto článku je zamyšlení se nad případným střetem zájmu na uveřejňování výše ceny za plnění veřejné zakázky se zájmem na uchování obchodního tajemství ve smyslu § 17 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění (dále jen „obchodní zákoník“ nebo „ObchZ“).
 |
Obchodní zákoník pojem „obchodní tajemství“ vymezuje ve svém § 17, přičemž stanoví, že:
„Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.“.
Z pohledu obecného obchodního práva lze tedy za obchodní tajemství považovat jakýkoliv údaj, u kterého jsou kumulativně naplněny všechny znaky dle výše uvedeného ustanovení obchodního zákoníku[1].
Zákon o veřejných zakázkách výše uvedené ustanovení obchodního zákoníku ve vztahu k ceně uhrazené za plnění veřejné zakázky poněkud utlumuje. Děje se tak v souvislosti se snahou o zvýšení transparentnosti zadávacího řízení promítnutého právě do inkriminovaného § 147a ZVZ. Toto ustanovení stanoví, že:
“Veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele
a) smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků,
b) výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky,
c) seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.“.
Z hlediska transparentnosti zadávacího řízení je logické, že výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky (viz písm. b) výše) je třeba uveřejňovat téměř vždy (až na některé výjimky uvedené v ust. § 147a odst. 3 ZVZ). Výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky v daném rozsahu tedy nelze utajit, a to ani když uchazeč o veřejnou zakázku označí takový údaj za své obchodní tajemství.
Jiná situace však nastává v případě povinnosti uveřejňovat smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků (viz písm. a) výše). Ustanovení § 147a odst. 2 ZVZ totiž uveřejňování takových smluv upřesňuje větou:
„Veřejný zadavatel neuveřejní informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů.“.
V uvedeném ustanovení se pak „zvláštním právním předpisem“ může stát právě obchodní zákoník. Pokud tedy uchazeč o veřejnou zakázku označí některé údaje ve smlouvě za své obchodní tajemství, přičemž dané údaje současně naplňují všechny další znaky obchodního tajemství ve smyslu § 17 ObchZ, pak není možné takové údaje uveřejnit. V praxi by tak zadavatel mohl při plnění dané uveřejňovací povinnosti dle § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ cenový údaj naplňující definiční znaky obchodního tajemství např. začernit. V každém případě nelze dovozovat, že pokud by smlouva na plnění veřejné zakázky obsahovala cenový údaj, který je současně obchodním tajemstvím, nemusel by zadavatel uveřejnit tuto smlouvu jako celek; smlouvu tedy zadavatel v rámci této povinnosti uveřejní celou a v rámci sledované ochrany pouze začerní příslušné, zvláštním právním předpisem chráněné údaje či pasáže. Takový postup se pak týká také případných příloh smlouvy, které jsou její nedílnou součástí, a to i v případě, že takové přílohy obsahují např. položkové (jednotkové) ceny, které skutečně uhrazenou cenu za plnění předmětu smlouvy (veřejné zakázky) objasňují tím, že poskytují její podrobnou kalkulaci.K posledně uvedené problematice se vyjádřil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí č.j. ÚOHS-R277/2011/VZ-6491/2012/310/JRa ze dne 15. května 2012, v němž zaujal následující stanovisko:
„Podrobná kalkulace cenové nabídky, stejně jako např. technické řešení nabídek jednotlivých uchazečů, jsou součástí obchodního tajemství, přičemž je nezbytné dle § 122 odst. 2 zákona, učinit taková opatření, aby obchodní tajemství nebylo porušeno. Pokud bych přistoupil na to, že nabídky uchazečů je nutné zpřístupnit, včetně částí, ve kterých jsou informace spadající do obchodního tajemství, pak by se dle mého názoru jednalo o natolik limitující skutečnost, která by mohla omezovat jakékoliv zadávání veřejných zakázek z důvodu obav, že konkurenční firma může získat neodůvodněnou výhodu či prospěch na základě porušení obchodního tajemství.“.
Závěr
V zájmu zachování transparentnosti zadávacího řízení je nutné na základě § 147a ZVZ určité údaje týkající se uchazeče, resp. jeho nabídky a parametrů veřejné zakázky, uveřejnit, a to i když takové údaje naplňují všechny znaky obchodního tajemství ve smyslu § 17 ObchZ. Zákon o veřejných zakázkách však současně v ust. § 147a odst. 2 stanoví mantinely, za kterých je naopak třeba upřednostňovat zájem uchazeče na zachování jeho obchodního tajemství, a v důsledku toho takto uchazečem označené údaje ochránit, resp. neuveřejnit.
Mgr. Radek Salajka
Mgr. Tomáš Machurek
MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
Karoliny Světlé 25
110 00 Praha 1
Tel.: + 420 222 866 555
Fax: + 420 222 866 546
e-mail: info@mt-legal.com
Jakubská 121/1
602 00 Brno 2
Tel.: + 420 542 210 351
Fax: + 420 542 212 518
e-mail: info@mt-legal.com
Bukovanského 1345/30
710 00 Ostrava – Slezská Ostrava
Tel.: + 420 596 629 503
Fax: + 420 596 629 508
e-mail: info@mt-legal.com
--------------------------------------------------------------------------------
[1] k tomu též blíže srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. května 2001, č.j. 31 Ca 189/2000-27.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
