Evropské zadávací směrnice jsou postaveny na koncepci rozvoje zadávání veřejných zakázek v elektronické podobě. Rovněž mají za cíl komplexní odstraňování bariér fungování jednotného vnitřního trhu a dále pak rozvoj soutěže na komunitární úrovni. Z těchto důvodů obsahuje i český zákon o veřejných zakázkách obecně závazné pravidlo , že…
Prokura je speciální plná moc, kterou podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku pověřuje určitou fyzickou osobu k výkonu široké škály úkonů (právních jednání) v rámci běžné podnikatelské činnosti. Nový občanský zákoník základní koncepci prokury upravené dříve v obchodním zákoníku zachoval, přinesl však současně několik zajímavých novinek, které…
Schválení návrhu nových zadávacích směrnic Evropským parlamentem a Radou rozproudilo řadu diskusí o tom, jak by měly být směrnice transponovány do českého právního řádu, resp. jaký by měl být nový zákon o veřejných zakázkách, což lze nepochybně přivítat. Negativní zkušenosti získané zejména v důsledku přílišné složitosti právní úpravy a zadávacího…
S účinností zákona 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), a zákona 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), došlo k nezanedbatelné změně v úpravě odpovědnosti členů volených orgánů obchodní korporace (tj. typicky členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, je-li zřízen) za řádný výkon…
Úprava odměňování členů orgánů obchodních korporací obsažená v zákoně o obchodních korporacích je podrobnější než byla úprava obsažená v obchodním zákoníku. Ačkoliv pravidla pro schvalování smluv o výkonu funkce členů orgánů a poskytování dalších plnění do značné míry kopírují předchozí úpravu, jsou zde též odchylky, a to zejména ve vztahu ke…
Cílem článku je upozornit na potencionální rozpory, jež mohou nastat, resp. v praxi nastávají, při výkladu ustanovení věty druhé § 49 odst. 1 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách"), jež upravuje lhůty, ve kterých musí být zadavateli doručena žádost o poskytnutí…
Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), jenž společně s novým občanským zákoníkem nahradil dosavadní obchodní zákoník. Poměrně významné změny zavádí zákon o obchodních korporacích (ZOK) v oblasti úpravy podnikatelských seskupení, tzv.
Autorka se v níže uvedeném článku zabývá právní úpravou příplatků mimo základní kapitál kapitálových společností, obsažené v zákoně 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo „ZOK“), včetně uvedení některých zásadních změn oproti dosavadní právní úpravě obsažené v zákoně 513/1991 Sb.
Dny 30. 6. a 1. 7. 2014 se pro obchodní korporace stanou – vedle 1.1.2014 - dalšími důležitými termíny roku 2014 v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Níže přinášíme přehled zákonných požadavků, kterými by se zejména statutární orgány obchodních korporací měly začít důkladně a bezodkladně zabývat.
Důsledky a rizika, která plynou z úpadku společnosti pro členy statutárního orgánu, najdeme jak v zákoně 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (“InsZ”), tak v zákoně 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)…
Jednou z novinek, které s sebou zákon o obchodních korporacích od 1. ledna 2014 přináší, je možnost obchodní korporace vypořádat újmu způsobenou jí členem orgánu jednáním v rozporu s péčí řádného hospodáře na základě smlouvy. Jde však tímto způsobem náhradu způsobené újmy snížit, či ji dokonce odpustit?
Obecně platí, že u společností s ručením omezeným musí být určitá rozhodnutí valné hromady osvědčena veřejnou listinou, tj. notářským zápisem. Jedná se např. o rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy nebo rozhodnutí, jehož důsledkem se společenská smlouva mění, rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací nebo rozhodnutí, jejichž účinky…
Zákon o obchodních korporacích dispozitivně podmiňuje převod podílu na osobu, která není společníkem, souhlasem valné hromady. Mlčí-li v této věci zakladatelské právní jednání společnosti s ručením omezeným, která vznikla po 1.1. 2014 nebo která se podřídila zákonu o obchodních korporacích jako celku, uplatní se toto zákonné omezení. Jaké…
Podle právní úpravy platné a účinné do konce roku 2013 (zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku), konkrétně podle ustanovení § 143 odst. 2 občanského zákoníku, platilo následující:
V následujícím textu navazujeme na náš příspěvek zaměřený na změny v úpravě výplaty podílu na zisku ve světle zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“)[1] a přiblížíme problematiku časových testů pro přijetí rozhodnutí o rozdělení zisku kapitálové…
Jak již všichni vědí, dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), který do českého soukromého práva přináší četné (nejen terminologické a systematické) změny a klade zvýšený důraz na autonomii smluvních stran a platnost právních úkonů (jednání) před jejich neplatností. V některých případech jsou nová…
Některé případy z naší praxe evokují dojem, že stát je buď ve stavu (hrozícího) úpadku anebo jeho představitelé již ztrácejí jakékoli zábrany v postupu vůči soukromým osobám. Nejde pouze o orgány veřejné moci, kde neúprosné vymáhání byť bagatelních či sporných nároků často vede k nepřiměřeným následkům. Stejně necitlivě postupuje – dokonce v…
Výhrada vlastnického práva, podle staré terminologie výhrada vlastnictví, je upravena v ustanovení § 2132 a násl. zákona 89/2012 Sb. (dále jen „NOZ“). Ač se nejedná o nový institut, je přesto vhodné poukázat na důležité rozdíly oproti předchozí právní úpravě obsažené v zákoníku občanském i obchodním.
Státní podnik založený podle zákona 77/1997 Sb., o státním podniku, je právnickou osobou sui generis. Na jednu stranu založen a chráněn státem, na druhou stranu disponující volnou rukou při hospodaření se státním majetkem?
Odpadl-li v průběhu detenčního řízení jeho předmět (např. proto, že umístěný byl v mezidobí propuštěn nebo dodatečně udělil souhlas se svou původně nedobrovolnou...
Jiný, než insolvenční soud nemůže posuzovat (určovat) pořadí pohledávky v insolvenčním řízení (ani jako otázku předběžnou). V případech, kdy je mezi věřitelem a osobou s...
Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...
Místem spáchání trestného činu (ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.) jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem (k dějům) naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové...
Zákonný znak spáchání trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy „ve značném rozsahu“ podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm....
