S ohledem na blížící se konec lhůty pro uvedení společenských smluv do souladu se zákonem o obchodních korporacích je vhodné se zamyslet také nad aktuální úpravou rozhodování valné hromady společnosti s ručením omezeným a možnostmi, které jsou v tomto ohledu nově k dispozici. Přestože v úpravě rozhodování valné hromady nedošlo k revolučním změnám…
Přestože zákon 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále jen „ZOK“], již od nabytí účinnosti ukládá povinnost zřídit internetové stránky všem akciovým společnostem, mnoho z nich ještě na tuto novinku nereagovalo. Stejně tak obsah již existujících internetových stránek akciových společností i…
S vlastnictvím akcií je obecně spojeno právo akcionáře jako společníka podílet se na řízení akciové společnosti, jejím zisku a likvidačním zůstatku při jejím zrušení. Jednotlivá dílčí práva akcionářů jsou s účinností od 1. ledna 2014 podrobně upravena v zákoně 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech („ZOK“), který přinesl v oblasti…
Právní úprava týkající se ochrany spotřebitele v našem právním řádu je do jisté míry úpravou implementující příslušné směrnice, nikoli úpravou původní. Přes diskutabilnost otázky vhodnosti současné míry ochrany spotřebitele nejsou v našem právním prostředí jednoznačné ani některé dílčí otázky výkladové a aplikační, a to zejména s ohledem na…
Zákon 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů (dále jen „zákon 134/2013 Sb.“), má výrazný dopad na zhruba 80 procent veškerých akciových společností, jelikož právě toto je odhadované procento společností s listinnými akciemi na majitele, které se při nečinnosti těchto…
Jednou z nejzásadnějších změn v úpravě akciových společností po 1. lednu 2014 je nepochybně možnost akciové společnosti vydávat i takové druhy akcií, které nejsou výslovně upraveny zákonem. Zatímco právní úprava v obchodním zákoníku povolovala vydávání pouze tzv. kmenových a prioritních akcií, zákon o obchodních korporacích již od taxativního…
Množství změn, které k 1. 1. 2014 přinesl do českého právního řádu zákon o obchodních korporacích (dále také „ZOK“) se netýká pouze obchodních společností. Obchodní korporací podle tohoto zákona se rozumí mimo jiné i družstvo, včetně družstva bytového. Mezi nejzásadnější z těchto změn patří zejména povinnost družstva přizpůsobit do 30. 6. 2014 své…
Zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník, upravoval prodej podniku v ust. § 476 a násl., přičemž předmětná Smlouva o prodeji podniku patřila mezi tzv. absolutní obchody a její úprava se vyznačovala poměrně významným podílem ustanovení kogentní povahy. Základní princip, na kterém byla uvedená právní úprava převodu podniku postavena, byla zásada…
Dne 1.1.2014 nabyl v souvislosti s rozsáhlou rekodifikací soukromého práva účinnosti také zákon 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále též jako „ZOK“) který spolu se zákonem 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jako „NOZ“) přináší v korporátním právu celou řadu změn. Jednou z novinek…
Evropské zadávací směrnice jsou postaveny na koncepci rozvoje zadávání veřejných zakázek v elektronické podobě. Rovněž mají za cíl komplexní odstraňování bariér fungování jednotného vnitřního trhu a dále pak rozvoj soutěže na komunitární úrovni. Z těchto důvodů obsahuje i český zákon o veřejných zakázkách obecně závazné pravidlo , že…
Prokura je speciální plná moc, kterou podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku pověřuje určitou fyzickou osobu k výkonu široké škály úkonů (právních jednání) v rámci běžné podnikatelské činnosti. Nový občanský zákoník základní koncepci prokury upravené dříve v obchodním zákoníku zachoval, přinesl však současně několik zajímavých novinek, které…
Schválení návrhu nových zadávacích směrnic Evropským parlamentem a Radou rozproudilo řadu diskusí o tom, jak by měly být směrnice transponovány do českého právního řádu, resp. jaký by měl být nový zákon o veřejných zakázkách, což lze nepochybně přivítat. Negativní zkušenosti získané zejména v důsledku přílišné složitosti právní úpravy a zadávacího…
S účinností zákona 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), a zákona 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), došlo k nezanedbatelné změně v úpravě odpovědnosti členů volených orgánů obchodní korporace (tj. typicky členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, je-li zřízen) za řádný výkon…
Úprava odměňování členů orgánů obchodních korporací obsažená v zákoně o obchodních korporacích je podrobnější než byla úprava obsažená v obchodním zákoníku. Ačkoliv pravidla pro schvalování smluv o výkonu funkce členů orgánů a poskytování dalších plnění do značné míry kopírují předchozí úpravu, jsou zde též odchylky, a to zejména ve vztahu ke…
Cílem článku je upozornit na potencionální rozpory, jež mohou nastat, resp. v praxi nastávají, při výkladu ustanovení věty druhé § 49 odst. 1 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách"), jež upravuje lhůty, ve kterých musí být zadavateli doručena žádost o poskytnutí…
Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), jenž společně s novým občanským zákoníkem nahradil dosavadní obchodní zákoník. Poměrně významné změny zavádí zákon o obchodních korporacích (ZOK) v oblasti úpravy podnikatelských seskupení, tzv.
Autorka se v níže uvedeném článku zabývá právní úpravou příplatků mimo základní kapitál kapitálových společností, obsažené v zákoně 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo „ZOK“), včetně uvedení některých zásadních změn oproti dosavadní právní úpravě obsažené v zákoně 513/1991 Sb.
Dny 30. 6. a 1. 7. 2014 se pro obchodní korporace stanou – vedle 1.1.2014 - dalšími důležitými termíny roku 2014 v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Níže přinášíme přehled zákonných požadavků, kterými by se zejména statutární orgány obchodních korporací měly začít důkladně a bezodkladně zabývat.
Důsledky a rizika, která plynou z úpadku společnosti pro členy statutárního orgánu, najdeme jak v zákoně 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (“InsZ”), tak v zákoně 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)…
Postup soudu, který řádně neodůvodní své právní závěry, porušuje právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
V případě § 48 odst. 3 písm. c) zák. práce „jeho smyslem a účelem je zabránit trvání pracovního poměru ve všech případech, kdy nejsou splněny zákonné předpoklady pro...
Smyslem a účelem úpravy § 581 věty druhé o. z. je především ochrana osob jednajících v duševní poruše. Ochrana osoby bez dostatečné schopnosti právně jednat má přednost před...
K uzavření dohody podle § 647 o. z. může dojít i jednáním mezi věřitelem a dlužníkem o mimosoudním řešení sporu. Bude tomu tak v případě, kdy se způsobem nevzbuzujícím...
Osvobození podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích se týká i žalobce, který se domáhá přímého nároku na pojistné plnění podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o...
