Jak je celé právnické obci jistě známo, měly by k 1. lednu 2014 vstoupit v účinnost zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jako “NOZ”) a zák. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jako “ZOK”). Tyto dva předpisy jsou hlavními normami, na kterých je založena velká rekodifikace soukromého práva v České…
Chystané změny v podobě Zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) a nového Občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) s sebou přinášejí mnoho možností a usnadnění při zahájení podnikání a založení nových obchodních společností, po novu obchodních korporací. Mezi ty nejvýraznější a nejpodstatnější patří například snížení základního kapitálu nově…
Očekávaná rekodifikace soukromého práva zasáhne také právní úpravu souběhu funkcí, a jak vyplývá ze současného znění zákona o obchodních korporacích, nelze tuto změnu považovat jen za pozitivní.
Obecné povědomí ohledně počátku běhu promlčecí doby je založeno na předpokladu, že pohledávka se začne promlčovat až poté, co nastane její splatnost a je jí tedy možné uplatnit soudně. Pro mnohé možná překvapivě však z judikatury Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že počátek promlčecí doby může v určitých případech nastat dříve než splatnost závazku a…
Ústavní soud České republiky („ÚS“) se ve svém nálezu ze dne 3. září 2013, sp. zn. I. ÚS 1799/13 vyjádřil k problematice podoby a počtu vyhotovení listin předkládaných rejstříkovému soudu.
Členové orgánů obchodních korporací, zejména tedy členové statutárních orgánů budou od 1.1.2014 vystaveni dalšímu riziku spojenému s výkonem funkce v obchodní společnosti nebo družstvu, obzvláště pokud budou tyto subjekty v obtížné ekonomické situaci. Netřeba zmiňovat, že počet obchodních společností, které se nacházejí na hranici bytí a nebytí, v…
Zastoupení na valné hromadě a při rozhodování jediného společníka dle současné úpravy
V současné době obchodní zákoník stanoví, že o některých důležitých rozhodnutích valné hromady, resp. jediného společníka, musí být pořízen notářský zápis (např. v případě změny zakladatelského dokumentu nebo zvýšení základního…
V souvislosti s účinností zákona 90/2012 Sb., zákon o korporacích (dále jen „zákon o korporacích“) dojde od 1. ledna 2014 k některým více či méně významným změnám v právní úpravě týkající se příplatku mimo základní kapitál u společností s ručením omezeným (dále jen „příplatek“), která je v současné době obsažena v zákoně 513/1991 Sb.
Dle současného znění obchodního zákoníku[1] platí, že hodnotu nepeněžitého vkladu do společnosti s ručením omezeným a do akciové společnosti je potřeba stanovit podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem. Takový znalecký posudek pak musí obsahovat popis nepeněžitého vkladu, použité způsoby jeho…
Začátkem roku 2012 zazněla v médiích zpráva o rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, že Středočeský kraj porušoval pravidla hospodářské soutěže, když hradil pacientům formou daru regulační poplatek ve výši 30,-Kč[1] za předepsaný recept předložený v lékárně provozované nemocnicí vlastněnou Středočeským krajem.
Zákon 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (ZOK), který nabyde účinnosti začátkem roku 2014, klade na obchodní společnosti vyšší nároky v oblasti povinného uveřejňování informací, přičemž těžištěm pro zveřejňování těchto informací navenek se do budoucna stane internet.
Již za několik málo měsíců dojde v českém právu k mnoha revolučním změnám, jež ovlivní život doslova každého z nás. Účelem tohoto článku je podat základní přehled novinek, se kterými budou konfrontováni společníci společností s ručením omezeným ve vztahu k jejich obchodním podílům. Článek předpokládá stav, kdy již existující společnosti s ručením…
Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami, kterou zpracovává statutární orgán ovládané osoby podle ustanovení § 66a odst. 9 zákona 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, v platném znění („obchodní zákoník“), je důležitým dokumentem, který má společníkům či členům ovládané osoby poskytnout informaci o tom, jakým způsobem využívá ovládající osoba…
Zákon o obchodních korporacích (ZOK), který by měl vstoupit v platnost k 1. 1. 2014, mimo jiné nově upravuje formu akcie, která může být buď na řad (tj. na jméno) nebo na doručitele (jinak také na majitele). Při vydání akcií na doručitele však existuje podmínka, že tyto akcie mohou být dle § 263 odst. 2 ZOK vydány pouze jako zaknihovaný nebo…
Necelý čtvrtrok zbývá do účinnosti revolučního zákona 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (dále jen „ZOK“ nebo „zákon“). Zákonodárce se rozhodl propůjčit webovým stránkám korporací v některých případech právní účinky. Účelem tohoto článku je podat stručný přehled oblastí, kterých se to týká. Článek se zaměří na akciovou…
Bez ohledu na snahy politických nebo jiných iniciativ budou jistě lidé i nadále usilovat o utajení akcionářské struktury akciových společností. Aniž bych chtěl analyzovat důvody takového jevu, i když by to mohla být zajímavá úvaha, dovolím si jen nastínit, jaké změny v lidském chování mohou vyvolat poslední legislativní změny v této…
Dne 14. 3. 2013 nabylo právní moci prvostupňové rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) č.j. ÚOHS-S229/2012/VZ-3516/2013/512/MVy ze dne 25. 2. 2013 (dále jen „rozhodnutí“). ÚOHS v daném rozhodnutí posuzoval, mimo jiné, přiměřenost délky lhůty pro podání nabídek v zadávacím řízení na nadlimitní veřejnou zakázku na…
I. část – dobrá víra v ústavní konformitu právních předpisů
V tomto článku se budeme zabývat nejnovějším rozhodnutím Ústavního soudu České republiky, které představuje výrazný posun v chápání a interpretaci dobré víry jednotlivce v právní předpisy a práva a povinnosti vzniklé na jejich základě.
Při prodeji podniku obecně na kupujícího přecházejí všechna práva závazky spojené s převáděným podnikem. Kupující tak obvykle očekává, že koupí podniku získá zásadně veškerá práva a závazky, které má společnost prodávající (celý) svůj podnik. Je tomu však skutečně tak? Jaký dopad má prodej podniku případně na právní vztahy společnosti k jejím…
S novým rokem vstupuje v účinnost nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. Společně přinášejí nová ustanovení také v oblasti společností s ručením omezeným. Následující článek představuje vybrané změny v této oblasti, které se dotknou všech osob podnikajících skrze společnost s ručením omezeným, jakož i těch, které se ji teprve…
Doba, po kterou se na vyžádaného k vydání jinému než členskému státu Evropské unie hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, se podle § 101 odst. 6 písm. a) z. m. j. s....
Pro počátek běhu promlčecí lhůty podle § 619 o. z. třeba považovat za rozhodný okamžik, kdy má poškozený možnost úspěšně vymáhat své právo veřejněmocenskými prostředky. V...
Státní zástupce není v přípravném řízení oprávněn zamítnout návrh, jímž se obviněný s argumentem, že pominul důvod vazby, domáhá zrušení peněžité záruky. Pokud takovému...
Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního zákona).
Rozhodnutí o záloze podle § 136 odst. 3 a 5 insolvenčního zákona musí být vždy odůvodněno. Proti rozhodnutí o záloze podle § 136 odst. 3 a 5 je odvolání přípustné.
