Převoditelnost obchodního podílu

Otázku převoditelnosti obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným upravují příslušná ustanovení obchodního zákoníku, která se však v zásadě uplatní jen pokud společenská smlouva nestanoví (v rámci mantinelů nastavených obchodním zákoníkem) jinak. V praxi jsou zpravidla tyto otázky v zakladatelských dokumentech řešeny pouhým opsáním zákonného textu a při následném převodu obchodních podílů noví společníci otázce případné změně úpravy podmínek převoditelnosti často nevěnují příliš velkou pozornost. Toto může následně vést k (z jejich laického pohledu) neočekávaným situacím, a to zvláště v případech, kdy dojde k rozdělení obchodního podílu a z jednočlenné společnosti vznikne společnost s několika společníky.

Nutnost přistoupení k zakladatelskému dokumentu

Vnitřní vztahy společností s ručením omezeným jsou upraveny v základních zakladatelských dokumentech, a to buď ve společenské smlouvě (má-li společnost více společníků) nebo v zakladatelské listině (má-li společnost jediného společníka) a případně ve stanovách, jsou-li přijaty. Této úpravě musí samozřejmě být podrobeni všichni společníci společnosti, přičemž její zakladatelé jsou těmito dokumenty vázáni založením společnosti (sepsáním společenské smlouvy či zakladatelské listiny o založení společnosti).

Podle § 115 odst. 3 ObchZ musí smlouva o převodu obchodního podílu mít písemnou formu a nabyvatel, který není společníkem, v ní musí prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě, popřípadě stanovám. Z tohoto ustanovení vyplývá, že nabyvatel obchodního podílu se nestává účastníkem společenské smlouvy, popřípadě stanov ze zákona, ale zákon váže jeho účastenství na jeho jednostranný právní úkon, kterým je výslovné prohlášení ve smlouvě o převodu obchodního podílu, že přistupuje ke společenské smlouvě, popřípadě ke stanovám. Teprve tímto prohlášením se stává účastníkem společenské smlouvy a osobou ze společenské smlouvy oprávněnou a zavázanou, osobou podrobenou režimu společenské smlouvy. Judikatura Nejvyššího soudu ČR v této souvislosti uvádí, že není nutné, aby předmětné prohlášení zcela doslovně kopírovalo dikci zákona; postačí tedy, aby smlouva obsahovala i odlišné vyjádření v tomto smyslu, musí ale jít o prohlášení přistupujícího nového společníka.

Bez uvedeného prohlášení by se nabyvatel obchodního podílu nestal účastníkem společenské smlouvy, což je stav, kterému obchodní zákoník brání právě tím, že z prohlášení činí podstatnou část smlouvy o převodu obchodního podílu, jejíž nedostatek způsobuje neplatnost smlouvy.

Tímto jednostranným úkonem (obsaženým ve smlouvě o převodu obchodního podílu) také dochází ke změně společenské smlouvy v osobách účastníků, a proto již následně není třeba uzavírat odpovídající dohodu o změně společenské smlouvy.

Protože zakladatelská listina má v jednočlenné společnosti naprosto stejný účel jako společenská smlouva ve vícečlenné společnosti, je i v této společnosti nezbytné, aby se nabyvatel obchodního podílu stal osobou zavázanou a oprávněnou ze zakladatelské listiny. I u jednočlenné společnosti je proto prohlášení nabyvatele, že přistupuje k zakladatelské listině (popřípadě ke stanovám), povinnou náležitostí smlouvy o převodu obchodního podílu.

Převoditelnost obchodního podílu

Ve vícečlenných společnostech může podle ustanovení § 115 odst. 1 ObchZ společník smlouvou převést svůj obchodní podíl na jiného společníka se souhlasem valné hromady, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Připouští-li to společenská smlouva, může společník dále převést svůj obchodní podíl i na jinou osobu. Společenská smlouva může podmínit převod obchodního podílu na jinou osobu i souhlasem valné hromady. Má-li však společnost jediného společníka, je obchodní podíl vždy převoditelný na třetí osoby (viz § 115 odst. 2 ObchZ).

Nejvyšší soud ČR se letos ve svém rozsudku ve věci spis. zn. 29 Cdo 2525/2012 zabýval situací, kdy společníci brojili proti tomu, že jeden ze společníků převedl svůj obchodní podíl na třetí osobu. V textu zakladatelské listiny (přijaté jediným společníkem ještě před rozdělením jeho 100% obchodního podílu a převodu jeho částí na nové společníky) přitom bylo obsaženo ustanovení umožňující převod obchodního podílu i na třetí osoby jakožto odraz ustanovení § 115 odst. 2 třetí věty ObchZ (v zakladatelské listině tedy bylo pouze opsáno citované zákonné ustanovení).

Nejvyšší soud v této souvislosti konstatoval, že pro posouzení převoditelnosti obchodního podílu ve vícečlenné společnosti s ručením omezeným je vždy určující, co o ní stanoví zakladatelský dokument společnosti. Pokud zakladatelský dokument (zakladatelská listina), který platil ve společnosti ke dni uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu převod obchodního podílu na třetí osobu výslovně připouštěl, aniž by jej podmiňoval souhlasem valné hromady, je třeba z něj vycházet.

Jak bylo uvedeno výše, při změně počtu společníků společnosti není třeba dodatečného sepsání dohody o změně zakladatelské listiny na společenskou smlouvu, neboť k této změně dochází ze zákona. Dojde-li tedy v důsledku rozdělení obchodního podílu a převodu jeho části na třetí osobu ke zvýšení počtu společníků, zakladatelská listina se automaticky stává společenskou smlouvu, platí však dál v původním znění. Její obsah se tím v tomto ohledu bez dalšího (pouze v důsledku změny počtu společníků) nijak nemění.

Po vstupu do společnosti mají společníci (disponující požadovanou, zpravidla dvoutřetinovou, většinou hlasů) vždy možnost společenskou smlouvu změnit, např. omezit či vyloučit převoditelnost obchodního podílu na osoby stojící mimo společnost. Pokud tak však neučiní a společenskou smlouvu v tomto směru nezmění (nevyjádří tedy vůli převod obchodního podílu na jiné osoby omezit či vyloučit), je pro posouzení převoditelnosti obchodního podílu rozhodné ujednání obsažené v zakladatelské listině, resp. společenské smlouvě.

Je tedy jednoznačně nutno doporučit, aby se každý společník (zejména v případě nabývání části rozděleného obchodního podílu od jediného společníka) zajímal též o úpravu případných omezení převodu obchodního podílu na třetí osoby. Mohlo by se mu totiž jinak velice lehce stát, že se jeho společníkem ve společnosti stane osoba, k níž nebude mít možnost se jakkoliv vyjádřit, se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

JUDr. Luboš Nevrkla, Ph.D.