epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    8. 1. 2016
    ID: 100061upozornění pro uživatele

    Výkon funkce člena orgánu kapitálové společnosti – bezplatný či nikoli?

    Nová právní úprava odměňování členů orgánů kapitálových společností dle zákona o obchodních korporacích[1] přinesla nejenom do teorie, ale i do praxe zásadní otázku. Je výkon funkce člena orgánu kapitálové společnosti v té či oné situaci bezplatný či úplatný?

     
     HOLEC, ZUSKA & Partneři
     
    V mnoha případech, a to i za dosti rozdílných okolností, tuto otázku vyvolává zejména ustanovení § 59 odst. 3 ZOK. Formuluje totiž nevyvratitelnou domněnku bezplatnosti výkonu funkce pro případy, kdy odměňování není ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem.

    Vymezení problému

    Otázku o úplatnosti či bezplatnosti výkonu funkce člena orgánu kapitálové společnosti, tedy společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, může vyvolat jistě nikoli zcela výjimečná situace, kdy jak na straně kapitálové společnosti, tak na straně člena jejího orgánu existuje vůle funkci honorovat, strany jsou na výši odměny domluvené, jediný společník, případně všichni společníci dané společnosti s poskytováním odměny v domluvené výši souhlasí, nicméně žádná ze zúčastněných osob není natolik právně obezřetná či zdatná, aby byla ohledně otázky odměňování člena orgánu uzavřena písemná smlouva o výkonu funkce, navíc doložitelně schválená nejvyšším orgánem společnosti. Je tedy v této situaci výkon funkce dotčeného člena orgánu opravdu bezplatný? Z povšechného výkladu ustanovení § 59 odst. 2 a odst. 3 ZOK by se mohlo zdát, že tomu tak je, tudíž že odměna je v popsané situaci poskytnuta dotčenému členovi orgánu neoprávněně a tento by měl získané plnění společnosti vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Odstavec 2 citovaného paragrafu totiž stanoví pro kapitálové společnosti povinnost smlouvu o výkonu funkce sjednat v písemné formě a poté pro tuto smlouvu získat souhlas nejvyššího orgánu společnosti, tedy v zásadě valné hromady nebo jediného společníka[2]. Odstavec 3 pak nekompromisně formuluje bezplatnost výkonu funkce pro případy, kdy odměňování není sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce v souladu se ZOK. Navzdory zdánlivě jednoznačnému řešení otázky se autorky článku domnívají, že z komplexního výkladu zákona plynou indicie, které naznačují závěr jiný. Dle něj by poskytnutá odměna neměla být neoprávněným plněním.

    Odměna v případě neuzavření smlouvy o výkonu funkce

    První indicií, která podporuje závěr o oprávněnosti odměny vyplacené členovi orgánu kapitálové společnosti (pro případy neuzavření smlouvy o výkonu funkce), je jazykový výklad odstavce 3 § 59 ZOK. Formulace „není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem“ totiž s ohledem na použitou větnou skladbu svědčí závěru, že ustanovení míří spíše na případy ujednání odměny ve smlouvě o výkonu funkce v rozporu se zákonem, než-li na případy nesjednání smlouvy o výkonu funkce jako takové. Chtěl-li by zákonodárce zahrnout pod působnost domněnky bezplatnosti výkonu funkce i případy neuzavřených smluv, učinil by tak výslovně.

    K prezentovanému výkladu se přiklání i část odborné literatury. Například doc. JUDr. Ivana Štenglová v komentáři k ZOK uvádí, že domněnka bezplatnosti se vedle případů podle § 59 odst. 4 ZOK neuplatní „ani tehdy, nebude-li smlouva o výkonu funkce sjednána vůbec, aniž by k tomu došlo pro překážky na straně obchodní korporace“[3]. Lze dovodit, že tak usuzuje z výkladu ust. § 59 odst. 1 ZOK, který pro vztah mezi společností a členem jejího orgánu stanoví přiměřené použití právní úpravy příkazu v občanském zákoníku[4]. Z něj totiž „plyne zejména použití úpravy odměňování, úhrady výloh a úhrady škod vzniklých členu orgánu v souvislosti s výkonem funkce“[5], [6].

    Na základě uvedeného se autorky domnívají, že pokud není mezi kapitálovou společností a členem jejího orgánu uzavřena písemná smlouva o výkonu funkce, je člen orgánu společnosti oprávněn minimálně k obdržení odměny ve výši obvyklé (§ 59 odst. 4 ZOK nebo § 2438 odst. 1 OZ). V tomto rozsahu nemůže být vyplacená odměna bezdůvodným obohacením. Příznivé důsledky uvedeného výkladu lze pak vztáhnout na situaci definovanou v úvodu článku za předpokladu, že je chápána jako situace, kdy smlouva o výkonu funkce mezi společností a členem jejího orgánu vlastně uzavřena nebyla, a dohoda o výši odměny byla pouze vzájemným ujištěním zúčastněných osob o tom, co chápou pod pojmem obvyklá odměna. Vymezenou situaci lze ovšem chápat i tak, že ústní dohoda o výši odměny mezi členem orgánu a společností akceptovaná společníky je parciální smlouvou o výkonu funkce, upravující pouze otázku odměňování, která má ústní formu. K tomu viz dále. 

    Odměna v případě smlouvy o výkonu funkce v ústní formě

    Závěr o oprávněnosti vyplacené odměny lze obhájit i pro případy, kdy dovozujeme, že smlouva o výkonu funkce existuje, má však ústní, nikoli písemnou formu. K danému závěru vede argumentace, že chybí-li právnímu jednání zákonem vyžadovaná forma, je takové právní jednání dle ust. § 582 odst. 1 OZ neplatné (ledaže strany vadu dodatečně zhojí). Jelikož nedodržení písemné formy u smlouvy o výkonu funkce zároveň nepředstavuje porušení zákona, které by zjevně narušovalo veřejný pořádek (§ 588 OZ), je ústní smlouva o výkonu funkce pouze relativně neplatným právním jednáním[7]. Nenamítne-li neplatnost kapitálová společnost ani člen jejího orgánu, odměna poskytnutá členovi orgánu v domluvené výši představuje oprávněné plnění. Opačný výklad (spojující nedostatek formy právního jednání se sankcí v podobě bezplatnosti výkonu funkce) by byl absurdní a zcela nepřiměřený vzniklé situaci a také v rozporu s účelem právní úpravy a úmyslem zákonodárce. Obdobně lze argumentovat i pro případy, že není doložitelný souhlas nejvyššího orgánu společnosti se smlouvou o výkonu funkce. „Absence“ daného souhlasu totiž rovněž zakládá pouze relativní neplatnost dotčeného právního jednání (§ 48 ZOK).

    Účel právní úpravy a úmysl zákonodárce

    Výše uvedené závěry o oprávněnosti odměny poskytnuté členovi orgánu kapitálové společnosti navzdory neexistenci bezvadné smlouvy o výkonu funkce výrazně podporuje systematický a teleologický výklad předmětné právní úpravy. Z ustanovení § 59 odst. 4 a § 61 odst. 1 ZOK vyplývá, že dominantním účelem úpravy domněnky bezplatnosti je ochrana kapitálové společnosti a jejích společníků před neoprávněným obohacováním se členů jejich orgánů na úkor této společnosti. Domněnka bezplatnosti se totiž nepoužije na případy, kdy důvod neexistence bezvadné smlouvy o výkonu funkce nebo bezvadného ujednání o odměně za výkon funkce spočívá na straně společnosti. Dle § 61 odst. 1 ZOK na druhou stranu platí, že na jiné plnění, než plynoucí z právního předpisu, smlouvy o výkonu funkce nebo vnitřního předpisu společnosti má člen orgánu právo pouze za podmínky, že s tím souhlasí orgán, který schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a že se k tomu vyjádřil kontrolní orgán, byl-li zřízen. Uvedené jenom potvrzuje, že úkolem správného nastavení systému odměňování je zejména odstranit diskrepance mezi zájmy společnosti a jednotlivého člena orgánu, pomoci vyřešit problémy zmocnění a snížit možný oportunismus ze strany člena orgánu[8]. Když se navíc zohlední úmysl zákonodárce, který dle svých slov zamýšlel zakomponovat do právní úpravy odměňování motivační prvek, který by pobízel zúčastněné ke sjednání odměny přesně a předem[9], nelze přisvědčit názoru prosazujícímu kategoricky bezplatnost výkonu funkce za každé situace, kdy neexistuje bezvadné ujednání o odměně. Nakonec, zákonná úprava by měla jistě obsahovat prvek spravedlnosti a respektovat princip právní jistoty, důvodného očekávání a ochrany dobré víry a chránit svobodu vůle subjektů, na kterou je v rekodifikovaném soukromém právu kladen takový důraz. Uvedené by rozhodně popřel výklad, který by navzdory existenci dohody stran a souhlasu společníků dovozoval bezplatnost výkonu funkce člena orgánu, který vynakládá čas, nemalé úsilí a je zatížen nemalou odpovědností, a tedy který by mu odepíral odpovídající právo za plnění poskytnuté společnosti.

    Závěr

    S ohledem na prezentovanou argumentaci nelze než uzavřít, že případ, kdy v kapitálové společnosti neexistuje písemná smlouva o výkonu funkce schválená příslušným orgánem společnosti, avšak společnost a člen orgánu mají ústně domluvenou výši odměny za výkon funkce a společníci s domluvou souhlasí, nelze vykládat jako případ, kdy je výkon funkce bezplatný a vyplacená odměna je neoprávněným plněním. Lze jenom doufat, že orgány příslušné v jednotlivých případech k výkladu předmětných ustanovení budou nahlížet na situaci stejně rozumným úhlem pohledu. 


    Mgr. Iva Valová

    Mgr. Iva Valová,
    advokátka

    JUDr. Michaela Mackovičová

    HOLEC, ZUSKA & Partneři advokáti 

    Palác Anděl
    Radlická 1c/3185
    150 00 Praha 5

    Tel.: +420 296 325 235
    Fax: +420 296 325 240
    e-mail: recepce@holec-advokati.cz


    ---------------------------------------------------
    [1] Zákon 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Dále v textu také jako „ZOK“.
    [2] Odchylka platí pro akciové společnosti, které využily možnosti přenést právo volby členů představenstva na dozorčí radu. V tomto modelu je do působnosti dozorčí rady zahrnuto i schvalování smluv o výkonu funkce uzavíraných s členy představenstva (§ 438 odst. 2 ZOK). V akciových společnostech s monistickým modelem řízení pak smlouvu o výkonu funkce statutárního ředitele coby statutárního orgánu schvaluje správní rada.
    [3] I. Štenglová in Štenglová, I.; Havel, B.; Cileček, F.; Kuhn, P.; Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 152.
    [4] Zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dále v textu jako „OZ“.
    [5] I. Štenglová in Štenglová, I.; Havel, B.; Cileček, F.; Kuhn, P.; Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 151.
    [6] Pro úplnost je nezbytné uvést, že v odborné literatuře se objevují i názory, že výkon funkce člena orgánu je bezplatný i v případě, že smlouva o výkonu funkce není sjednána vůbec a důvod nespočívá v překážce na straně kapitálové společnosti, jak předpokládá § 59 odst. 4 ZOK (J. Lasák in: Lasák; Pokorná; Čáp; Doležil a kol. Zákon o obchodních korporacích – komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014, k § 59). I vzhledem k absenci argumentace pro tento názor se autorky přiklání k opačnému výkladu.
    [7] Lasák; Pokorná; Čáp; Doležil a kol. Zákon o obchodních korporacích – komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014, k § 59.
    [8] Kvačková, R. Několik otazníků nové právní úpravy odměňování volených členů orgánů akciových společností. Bulletin advokacie 10/2014, str. 26.
    [9] Důvodová zpráva k ZOK, str. 25. Zvolené řešení v podobě nevyvratitelné domněnky bezplatnosti výkonu funkce není přiměřené sledovanému úmyslu, dokonce lze říci, že je v přímém rozporu s mezinárodními doporučeními v oblasti odměňování (Kvačková, R. Několik otazníků nové právní úpravy odměňování volených členů orgánů akciových společností.).


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Iva Valová, JUDr. Michaela Mackovičová ( HOLEC, ZUSKA & Partneři advokáti )
    8. 1. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Byznys a paragrafy, díl 18.: Jak na inflační doložku
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Konec snižování úrokových sazeb? Klíčová úroková sazba 2T repo zůstala v srpnu na 3,5 %
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Investiční zprostředkovatel pod dohledem: Povinnosti, rizika a regulatorní mantinely jeho činností
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Sankce Evropské unie proti Rusku a jejich dopad na obchodní smlouvy
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Strategická transformace: Jak odštěpení do SPV posílí váš projekt a ochrání vaše podnikání
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 25.09.2025Digitalizace HR dokumentů po novele (online - živé vysílání) - 25.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Byznys a paragrafy, díl 18.: Jak na inflační doložku
    • Insolvenční řízení
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Návrh na zrušení výpovědi leasingové smlouvy ve světle nálezu Ústavního soudu
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance

    Soudní rozhodnutí

    Insolvenční řízení

    Žalobou z lepšího práva se rozumí žaloba, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z majetkové podstaty (výtěžku jejího zpeněžení, jímž mohou být i splátky při...

    Výklad právních norem

    Za situace, kdy jsou podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) údaje o skutečných majitelích zapsané v evidenci skutečných majitelů...

    Vydání výtěžku zpeněžení

    Jestliže osoby nadané popěrným právem nepopřely pohledávku věřitele přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávku s právem na uspokojení ze...

    Soudní poplatky

    Žádosti poplatníka podle § 9 odst. 4 písm. c/ zákona o soudních poplatcích založené na tvrzení, že „nemohl poplatek dosud zaplatit“, avšak očekává, že mu jeho dlužník brzy...

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.