epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    27. 7. 2022
    ID: 115025upozornění pro uživatele

    Ochrana oznamovatelů opět na scéně

    Dne 17. prosince 2021 došlo k uplynutí transpoziční lhůty Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice o ochraně oznamovatelů“). Přestože v předchozím volebním období se již na půdě Poslanecké sněmovny návrh zákona o ochraně oznamovatelů vyskytoval,[1] v současném volebním období zatím nebyl žádný takovýto návrh doposud předložen. Původní nejoptimističtější výhledy předpokládaly, že by úprava ochrany oznamovatelů na národní úrovni mohla být přijata koncem tohoto roku.

    Nově přijatý Plán legislativních prací vlády na zbývající část roku 2022 je v tomto ohledu skeptičtější a za cíl si stanovil účinnost zákona o ochraně oznamovatelů nejdříve v  červenci roku 2023.

    Podoba právní úpravy ochrany oznamovatelů se tak stala (opět) aktuálním tématem, ať už jde o úpravu evropskou, která na některé subjekty už právě teď dopadá, nebo úpravu národní, a to jak z hlediska podoby dosavadních pokusů o zavedení ochrany oznamovatelů na českém území, tak z hlediska nové nadcházející úpravy transpoziční. Spolu s diskuzí o podobě současné (budoucí) právní úpravy chráněného oznamování je nicméně podle našeho názoru potřeba se zabývat důvody, proč může být whistleblowing pro společnost přínosný a potažmo proč si vlastně oznamovatelé zasluhují ochranu. V následujícím článku bychom rádi přispěli k této diskusi.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Co to je chráněné oznamování neboli whistleblowing?

    Samotný pojem whistleblowingu a potažmo whistleblowerů není, i přes současné debaty, nezbytně ve společnosti známý. Definice těchto pojmů jsou široké a díky tomu se často v různých aspektech rozcházejí. Zatímco některé definice považují za whistleblowing pouze počínání zaměstnanců, jiné v něj zahrnují jednání jakýchkoliv členů jakékoliv organizace. Stejně tak nepanuje nezbytně ani shoda na tom, zda whistleblowing lze skutečně činit prostřednictvím oznámení v rámci organizace, či nikoliv.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Z hlediska definice whistleblowingu se přikláníme k jednomu z nejširších a zároveň nejčastěji uváděných pojetí, a to sice definici profesorek Marcia P. Micelli a Janett P. Near, které za whistleblowing považují: „poskytnutí informací členy organizace (bývalými nebo současnými) o nezákonných, nemorálních anebo nelegitimních praktikách pod kontrolou jejich zaměstnavatelů, osobám nebo organizacím, které mohou konat.“[2] Tato definice je dále rozvedena např. v pojetí whistleblowingu uplatňovaného mezinárodní nevládní organizací Transparency International, která za whistleblowing považuje: „oznamování informací o vnímaných nekalých praktikách v rámci organizace nebo o riziku spojených s danými praktikami této organizace, a to jednotlivcům nebo subjektům, kteří mají možnost ovlivnit takovéto konání.“[3]

    Whistleblowing tak typicky představuje oznámení závadné činnosti organizace osobami uvnitř této organizace, které ze své členské pozice v rámci organizace mají přístup k informacím o takové činnosti. Tyto informace jsou těžko dostupné nejen pro osoby stojící vně organizace, ale i orgánům veřejné moci. Zároveň je whistleblowing doplněn dobrou vírou whistleblowera v tom smyslu, že whistleblower důvodně věří, že oznamovaná skutečnost je pravdivá, a dále, že si whistleblower učiněným oznámením nevypořádává své osobní účty s organizací či nesleduje jiné nezákonné či neetické cíle.

    U whistleblowingu lze dále pozorovat i širší filosofický rozměr. Samotný akt oznámení závadné skutečnosti lze vnímat jako projev nesouhlasu vyjádřením či konáním, jak je pojímán ve směrech „nonviolence“ nebo „civil disobedience,“ propagovaných Mahátma Gándhím nebo Martinem Lutherem Kingem.[4] V tomto ohledu whistleblowing nepředstavuje „jenom“ nástroj zjednání nápravy konkrétního závadného stavu, ale také představuje způsob aktivní seberealizace whistleblowera z hlediska jeho morálního cítění či přesvědčení.

    Jak je whistleblowing vnímán?

    Už podle výše uvedené definice (definic) je zřejmé, že whistleblowing je jev, který bude vyvolávat napříč společností rozporuplné emoce. Na jedné straně se jedná o činnost, která pojmově sleduje pozitivní účel, jímž je náprava nekalostí, které mohou zůstat skryté a nenapravené. Na straně druhé je vnímání whistleblowingu v České republice poněkud smíšené, kdy za synonyma pro whistleblowera jsou často uváděny slova jako „práskač,“ „udavač,“ nebo „bonzák,“ přičemž část Čechů má whistleblowing spojen s konceptem práskačství.[5] Obecně lze zřejmě shrnout, že povědomí o whistleblowingu není v České republice příliš vysoké.[6] Smíšené pocity ohledně whistleblowingu ve společnosti, někdy převažující až v negativní vnímání tohoto jevu, nejsou ničím výjimečným ani u našich sousedů, např. na Slovensku či v Polsku, kde donedávna byli whistlebloweři vnímáni rovněž převážně negativně.[7]

    Za jeden z důvodů, proč je whistleblowing u nás takto vnímán, se uvádí historické zkušenosti zemí střední a východní Evropy s totalitními režimy 20. st., kdy značná část oznámení nesledovala ochranu skutečného veřejného zájmu před závadnými aktivitami, ale naopak představovala udání sledující buď potírání (politických) nepřátel, nebo jiné osobní zájmy.

    Dalším možným faktorem je záměna pojmů whistleblowing a leaking. Leaking spočívá v prozrazení utajovaných nebo vysoce chráněných informací, jehož účelem je zejména manipulace nebo kontrola veřejného mínění,[8] přičemž leaker se snaží zůstat v rámci svého počinu anonymní. Podstatou whistleblowingu však není manipulace veřejného mínění, ale dosažení nápravy závadného stavu, o kterém je dle whistleblowera nezbytné informovat kompetentní instituce. Whistleblower, na rozdíl od leakera, se naopak často své anonymity v rámci whistleblowingu dobrovolně vzdává, aby dosáhl účelu oznámení, čímž se ve srovnáním se leakerem vystavuje daleko většímu riziku.[9] Přes tyto zásadní rozdíly však dochází často k mísení, či dokonce záměně, těchto dvou pojmů.

    V neposlední řadě se s debatami o whistleblowingu a ochraně whistleblowerů často pojí obavy ze zneužití právní úpravy takovou ochranu poskytující. Argumenty ve prospěch tohoto pohledu shrnul v minulosti senátor Jaroslav Kubera v rámci projednávání návrhu novely zákona o veřejném ochránci práv.[10] Senátor Kubera spatřoval úskalí takové úpravy ve čtyřech rovinách, a to sice v závažných dopadech nepravdivých nebo mylných oznámení na pověst osoby, která je porušitelem norem podle oznámení, v nepoměrném zvyšování ochrany oznamovatelů bez toho, aby byly zároveň zpřísněny postihy oznamovatelů za křivá obvinění (pozn. nejen v trestněprávní rovině), v dalším zatěžování soudního systému v době, kdy se soudy beztak musí vypořádávat s velkým množstvím křivých nebo mylných oznámení a nakonec v nemožnosti státu zajistit plnou ochranu oznamovatele před odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele, neboť si zaměstnavatel vždy bude schopen, pokud chce, najít cestu, jak nepohodlného zaměstnance v rámci mezí jeho právních možností, lidově řečeno, „vyštípat.“[11]

    Proč jsou whistleblowing a ochrana whistleblowerů důležité?

    Whistleblowing je jedním z možných kroků ke zjednání nápravy nezákonných, nemorálních nebo jinak závadných stavů, který spočívá v informování osob oprávněných ke sjednání nápravy v takových situacích. Zkušenosti ze zahraničí, jako jsou například notoricky známé kauzy Wattergate, Panama Papers apod., hovoří ve prospěch whistleblowingu, jakožto nástroje schopného nejen urychlit proces nápravy, ale také a zejména, odhalit závadné stavy a aktivity tam, kde je odhalení těchto negativních jevů jinak značně ztíženo.

    Whistleblower může vzhledem ke svému přístupu k podstatným informacím být v ideální pozici takovým krokem zahájit proces nápravy. Zároveň se však, právě vzhledem ke své pozici, whistleblower takovým jednáním vystavuje nezanedbatelnému riziku odvetných opatření. Takovými opatřeními přitom může být leccos, od zdánlivě legitimního výkonu práva, jako je výpověď z pracovního poměru, žaloba pro porušení osobnostních práv, obtěžování, zastrašování apod., až po spáchání trestného činu vůči whistleblowerovy, aby byl potrestán či umlčen.

    Je potřeba také zdůraznit dobrou víru whistleblowera, která je, jak bylo již uvedeno výše, pojmovým znakem whistleblowingu. Jedině whistleblower, který je v dobré víře ohledně existence oznamované skutečnosti a jejího rozporu s veřejným zájmem, si zasluhuje právní ochranu, neboť právě dobrá víra v tyto okolnosti je tím, co whistleblowera odlišuje od někoho, kdo tento institut zneužívá.

    S ohledem na poněkud negativní vnímání whistleblowingu v rámci společnosti je nezbytné zdůraznit roli osvěty ve vztahu k tomuto tématu, neboť zvýšení povědomí veřejnosti ohledně whistleblowingu nezbytně povede k ukázání pozitiv tohoto institutu. Jak bylo již v minulosti správně konstatováno,[12] je zapotřebí, aby legislativní proces týkající se zavedení právních instrumentů upravujících whistleblowing do českého právního řádu byl doprovázen aktivní informační kampaní, která zvýší povědomí o roli oznamovatelů v odhalování závadných jednání a prospěšnosti takového jednání pro společnost, jako je např. snížení míry korupce, nehospodárného nakládání s finančními prostředky, podvodů, hrozících škod pro životní prostředí nebo ohrožení zdraví jednotlivců. V tomto směru lze dodat, že ani role nevládních organizací v rámci osvěty o whistleblowingu by neměla být opomíjena. Taktéž se jeví jako vhodné, aby veřejnost byla pokud možno seznamována s kauzami, v nichž figuruje whistleblowing jako prostředek jejich odhalení.

    Závěr

    Nadcházející národní zakotvení úpravy chránící oznamovatele lze vnímat jako pozitivní posun k zavedení tohoto moderního institutu do našeho právního řádu. Nezbývá než popřát zákonodárci hodně zdaru v nadcházejícím legislativním procesu k přijetí kvalitní právní úpravy.[13] Zároveň doufáme, že v dalších měsících bude whistleblowing a ochrana whistleblowerů více diskutovaným tématem, a že tento článek alespoň částečně přispěje k počátečnímu rozšíření povědomí o tomto tématu v jeho širších souvislostech.

     

    JUDr. Přemysl Jireček,
    advokát

    Mgr. David Imre,
    advokátní koncipient


    Urban & Hejduk s.r.o., advokátní kancelář

    Palác Valdek
    Jugoslávská 620/29
    120 00 Praha 2

    Tel:    +420 226 207 507
    e-mail: info@urbanhejduk.cz

     

    [1] Konkrétně se jednalo o Sněmovní tisk č. 1150 (Vl. n. z. o ochraně oznamovatelů – EU)

    [2] Mesmer-Magnus and Viswesvaran, Whistleblowing in Organisations: An Examination of Correlates of Whistleblowing, Intentions, Actuins and Relation, Journal of Business and Ethics, Volume 62, pp. 277 – 297 (2005)

    [3] Transparency International. Recommended draft principles for whistleblowing legislation (2009), dostupné on-line >>> zde.

    [4] Vaughn, G. R. The Successes and Failures of Whistleblowers Laws, Edward Elgar Publishing, p. 44 (2012)

    [5] Kvantitativní výzkum společnosti Behavio na téma Whistleblowing, vydaný 4. 7. 2020, str. 17 – 18, dostupný on-line >>> zde.

    [6] Ibid, str. 13

    [7] Sborník k mezinárodní konferenci Výzva pro Českou republiku: Whistleblowing jako ochrana finančních zájmů občanů EU, konané 17. – 18. 9. 2015 v Nové radnici Hl. m. Prahy, Mariánské náměstí 2, Praha 1, str. 40 a str. 52 - 54

    [8] Abel, E. Leaking: Who doest it? Who benefits? At what costs? Priority Press, p. 21 (1987)

    [9]  Ibid, p. 21

    [10] Konkrétně Návrh senátního návrhu zákona senátora Libora Michálka a dalších senátorů o některých opatřeních k posílení ochrany oznamovatelů jednání, které je v zásadním rozporu s veřejným zájmem, a o změně dalších zákonů; Tisk č. 187 ve volební období senátu 2012 - 2014

    [11] Stenozáznam z 1. dne 14. schůze Senátu, konané dne 9. 10. 2013, dostupný on-line >>> zde.

    [12] Franková, L. Morávek, J. Doporučení pro legislativní návrh komplexní ochrany oznamovatelů nekalých jednání v České republice. Praha: Oživení, 2015, k dispozici on-line zde: http://www.bezkorupce.cz/wp-content/uploads/2014/08/oziveni_legislativni_doporuceni_cz_05-1.pdf

    [13] Aktuálně byla k návrhu zákona o ochraně oznamovatelů uplatněna v mezirezortním připomínkovém řízení celá řada připomínek, přičemž některé z nich byly označeny jako zásadní, k dispozici on-line >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Přemysl Jireček, Mgr. David Imre (Urban & Hejduk)
    27. 7. 2022

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.