In medias res: Víte, že získáváme od 1. ledna 2021 bezplatný přístup k závazným technickým normám? Ačkoliv právo na informace bylo a  je ústavním právem, tedy té nejvyšší právní síly, v otázce přístupu k technickým normám silně kulhalo. Přístup jsme sice teoreticky měli, ale byl silně okleštěn vysokými poplatky za jejich poskytnutí.

Zmíněný bezplatný přístup od počátku tohoto roku umožnuje institut tzv. sponzorovaného přístup, za který budou České agentuře pro standardizaci (ČAS), která krajinu technických norem ze zákona obhospodařuje, platit česká ministerstva nebo jiné správní úřady. Nikoliv tedy občané a firmy.

Uživatelé, kteří se musí ze zákona řídit technickými normami, k nim tak budou mít bezplatný přístup na internetu. Citovanou věc přináší novela zákona o technických požadavcích na výrobky, jež vstoupila  v účinnost právě prvého ledna dvacátého prvého roku po Kristu.

Někdo na věcí možná lehce mávne horní končetinou , ovšem autor jako právní pedagog a publicista, tuto novinku velice vítá. Jde zde hlavně o princip.

Pakliže stát chce, abychom dodržovali nějaké předpisy (zde technické normy), tak by nám měl umožnit snadný přístup k nim. Pakliže je tento přístup notně zpoplatněn, tak to není zákonitě spravedlivé a vlastně ani demokratické.

Ze zavedeného bezplatného přístupu k technickým normám bychom tedy měli mít drobné uspokojení , je to určitě posun správným směrem ke kvalitní a slušné veřejné správě hodné 21. století.

Avšak v rámci fair-play nutno si souběžně povzdechnout, proč k němu nedošlo již dávno?

Ostatně o vhodnosti osvobození technických norem z poplatkových okovů se hovoří minimálně patnáct let. Z pomyslné armády českých a moravských  svobodně-informačních bojovníků si dovolím připomenout informačního nestora (a spoluautora zákona číslo 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím)  Oldřicha Kužílka, dále pak například advokáta Františka Korbela, nedávno zesnulého advokáta a právního pedagoga Stanislava Kadečku (čest jeho památce) , mohelnickou advokátku Janu Zwyrtek Hamplovou anebo zlínského aktivistu Luďka Maděru.

Sečtělejší čtenáře asi nepřekvapí, že v politických vodách se právu na informace nejvíce věnují Piráti. Informace jsou holt jejich moře, a boj za svobodný přístup k nim jejich vlajkovou lodí.

Sečteno a podtrženo – v dnešní době je jakýkoliv novinář (a vlastně i kdokoliv jiný) podezřelý, když někoho pochválí. Avšak autor tohoto komentáře to riskne: Dobrá věc se podařila, díky všem, kteří na ní participovali. Svobodnému přístupu k informacím sto-šestkrát zdar!