Odmítnutí zvoleného přísedícího předsedou soudu není možné
Dle nového rozhodnutí Nejvyššího soudu, musí předsedové soudu přijmout každého přísedícího, kterého zastupitelstvo zvolí. Soud tak vyhověl dovolání zvoleného přísedícího, kterému předseda Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou znemožnil výkon funkce, když ho nevyzval za celé funkční období 2010 2014 ke složení slibu přísedících.
Zákonná úprava vzniku funkce přísedícího
Zákonná úprava volby přísedících se nachází v ust. § 64 a násl. Zák. č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích).
Přísedícím může být ustanoven státní občan České republiky, který je plně svéprávný a bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 30 let a souhlasí se svým ustanovením za přísedícího a s přidělením k určitému soudu. Zároveň musí být kandidát na přísedícího přihlášen k trvalému pobytu v obvodu zastupitelstva, jímž je do funkce volen, a v obvodu soudu, pro který je do funkce volen, nebo který v těchto obvodech pracuje.
Přísedící okresních soudů jsou do funkce voleni zastupitelstvy obcí v obvodu příslušného okresního soudu s výjimkou hl. m. Prahy, kde jsou přísedící obvodních soudů voleni zastupitelstvy městských částí. V případě přísedících krajských soudů jsou voleni krajskými zastupitelstvy, jejichž území je alespoň částečně v obvodu příslušného krajského soudu.
Kandidáty do funkce přísedícího mohou navrhovat členové příslušného zastupitelstva. K navrženým kandidátům si zastupitelstvo vyžádá vyjádření předsedy příslušného soudu, které však není zákonem jakkoliv dále upraveno.
Okolnosti případu
Zastupitelstvo města Rychnova n. Kněžnou usnesením ze dne 6. 9. 2010 provedlo volbu přísedících k Okresnímu soudu v Rychnově n. Kněžnou, na volební období 2010-2014, mezi kterými byl i V. Š.. Dopisem ze dne 16. 12. 2010 se předseda Okresního soudu v Rychnově n. Kněžnou vyjadřoval k jmenování přísedících, přičemž uvedl, že V. Š. nebude jmenován přísedícím, z důvodu ostrého a nekultivovaného napadení soudkyně zdejšího soudu v jednom z písemných podáních v tehdejší době probíhajícímu trestnímu řízení. Vzhledem k tomu, že činnost přísedícího se váže zejména k trestnímu úseku, měl předseda okresního soudu za pochybné, jak by v rámci senátního rozhodování spolupráce dané předsedkyně senátu s nově zvoleným přísedícím probíhala. Předseda Okresního soudu v Rychnově n. Kněžnou neuspěl s návrhem na odvolání přísedícího zastupitelstvem dle ust. § 97 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, načež zvolený přísedící V. Š. v návaznosti na stálou absenci provedení slibu uplatnil nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy u Ministerstva spravedlnosti České republiky. Ministerstvo spravedlnosti České republiky ve svém rozhodnutí označilo nárok vzhledem k absenci odpovědnostního titulu za bezdůvodný. Následnou žalobu V. Š. Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl, což potvrdil ve svém rozhodnutí i odvolací Městský soud v Praze. Soudy obou instancí ve svých rozhodnutích neshledali porušení zákona, či jakýkoliv nesprávný postup na straně předsedy Okresního soudu v Rychnově n. Kněžnou, přičemž odvolací soud dále dospěl k závěru, že volba proběhla contra legem, jelikož si zastupitelstvo nevyžádalo k jeho osobě vyjádření předsedy soudu, nýbrž iniciativa vzešla od předsedy samotného.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí k otázce absence vyžádání vyjádření předsedy soudu předem dle ust. § 64 odst. 3 zákona o soudech a soudcích uvedl, že i přesto, že takovýto postup je porušením zákona, tak ze zákona nevyplývá, že by důsledkem absence vyjádření předsedy soudu měla být neplatnost volby přísedícího, či obdobný následek. Posouzení nezákonnosti postupu předsedou soudce však nevyplývá ani z dikce ust. § 124 zák. č. 128/2000 Sb., zákona o obcích.
Dále Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí upozornil, že kandidáti do funkce přísedícího jsou navrženi členy příslušného zastupitelstva, které si k nim vyžádá vyjádření předsedy příslušného soudu. Zákon nestanovuje ani lhůtu, v níž se tak má stát, ani lhůtu, v níž má předseda soudu odpovědět, resp. ani povinnost předsedy soudu podat vyjádření. Vyjádření Předsedy soudu má pouze konzultační či doporučující charakter. Výběr a volbu kandidátů vkládá zákon pouze do rukou zastupitelstva a tak ani v případě negativního stanoviska k některým z navržených kandidátů nemůže jejich zvolení do funkce přísedících nijak ovlivnit. Předsedovo jedinou možností jak rozhodnutí zastupitelstva zvrátit tak zůstává postup dle ust. § 97 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, na základě kterého může navrhnout zastupitelstvu odvolání přísedícího z funkce. V souvislosti s podáním návrhu může přísedícího dočasně zprostit funkce. Jestliže však zastupitelstvo přísedícího neodvolá, zaniká dočasné zproštění a soudce a předseda soudu je povinen přísedícímu umožnit výkon funkce, případně může zohlednit obavy ze spolupráce přísedícího a předsedy soudu.
Na závěr Nejvyšší soud konstatoval: „jestliže v daném případě zastupitelstvo i přes znalost negativního vyjádření na své volbě žalobce do funkce přísedícího trvalo a předseda soudu, nemůže ani v případě negativního stanoviska k některým z navržených kandidátů jejich zvolení do funkce přísedících nijak ovlivnit, bylo jeho povinností žalobci umožnit výkon funkce přísedícího, což v prvé řadě zahrnuje umožnit mu složení slibu. Dikce ustanovení § 62 zákona o soudech a soudcích nedává předsedovi soudu jakýkoliv prostor pro úvahu, zda složení slibu umožní. Byť formu složení slibu zákon nestanoví, je tento již tradičně skládán ústně s následným podpisem jeho listinné podoby. Pokud toto předseda soudu žalobci v přiměřené lhůtě po jeho volbě neumožnil, jedná se o porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu (předsedy soudu), tedy nesprávný úředním postup ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk.„[1]
Závěr
Budoucí důležitost tohoto rozhodnutí zdůraznil předseda Krajského soudu Hradci Králové JUDr. Jan Čipera, „je to otázka precedentní, že předseda soudu, respektive jeho stanovisko, nemůže zabránit volbě kandidáta do funkce přísedícího“.
Michal Vrba,
advokátní kancelář
Sokolovská 32/22
[1] Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1711/2017 ze dne 29.4.2019
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
