21. 12. 2018
ID: 108546upozornění pro uživatele
Odpovědnost státu za havarijní stavy mostů v ČR
Po nedávné nešťastné události v Janově, kdy pád místního dálničního mostu zapříčinil smrt několika desítek lidí a obrovské majetkové újmy, a obdobné události, vyvstává mnoho otázek nejen o aktuálním stavu mostů v České republice, ale i o možnostech a subjektech odpovědných za případnou újmu ve formě majetkové újmy nebo nemajetkové újmy na zdraví či životě. Řekněme si, jaká rizika státu hrozí?
 |
Z aktuálních údajů z informačního systému o silniční a dálniční síti ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky vyplývá, že na území České republiky se nachází celkem 17 545 mostů.[1] Stav jednotlivých mostů se pak posuzuje podle určité škály s číselným značením od jedné do sedmi, kdy nejvyššímu stupni odpovídá havarijní stav. Mostů v havarijním stavu je na území republiky téměř devadesát, z toho šest na státních silnicích.[2]
Pro účely tohoto článku se zaměříme především na problematiku škod při případném zřícení mostní konstrukce, respektive mostů, jež jsou ve vlastnictví státu. Dle zákona[3] je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy stát. Součástí těchto komunikací jsou pak mimo jiné[4] mostní objekty. Zákon o pozemních komunikacích pak normuje otázky odpovědnosti za škodu, avšak pouze v případě škod vzniklých z důvodů závad ve sjízdnosti komunikací.
Otázku odpovědnosti za případnou škodu při pádu mostního objektu najdeme v ustanoveních občanského zákoníku, dále jen „OZ“, a to ve zvláštní části upravující jednotlivé speciální skutkové podstaty.
Tímto konkrétním ustanovením je § 2938 odst. 1 OZ, který upravuje odpovědnost za škodu při zřícení budovy nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo jejího nedostatečného udržování. 
Za těchto okolností pak výše uvedené ustanovení povolává k odpovědnosti vlastníka dané věci, tedy stát.
Reklama
Předpoklady vzniku povinnosti nahradit újmu pak dle § 2938 odst. 1 OZ jsou:
1. vznik újmy,
2. vadnost budovy, případně její nedostatečné udržování,
3. škodná událost v podobě zřícení budovy či odloučení její části,
4. příčinná souvislost mezi vadou budovy či nedostatečným udržováním a škodnou událostí,
5. příčinná souvislost mezi škodnou událostí a vznikem újmy a
6. zavinění vlastníka – to se však s odkazem na § 2911 presumuje.[5]
Pro správnou aplikaci skutkové podstaty § 2938 odst. 1 na situace zřícení mostní konstrukce je třeba vyložit pojem budova. OZ tento pojem nikterak nevymezuje. Naskýtá se možnost využití definice v zákoně o katastru nemovitostí[6], ve znění pozdějších předpisů, který budovou rozumí nadzemní stavbu spojenou se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, avšak tato definice je neúplná a málo využitelná pro naše účely.[7] Vzniká tak na tomto místě otázka, zdali bylo úmyslem zákonodárce odpovědnost týkající se toliko budov v obecném pojetí, s přihlédnutím k výše uvedené definici, jako obvodových zdí se střešní konstrukcí, a to v různých fázích výstavby[8], nebo zde vznikla mezera v zákoně a s ní související prostor pro aplikaci analogie legis ve prospěch i jiných staveb, např. právě mostů.[9]
S ohledem na obdobnou úpravu a zřejmou inspiraci v zahraničních právních úpravách, zejména rakouské a německé, kde řešení spatřují nejen v pojmu budova, ale i v každém jiném díle zřízeném na pozemku, lze učinit závěr o možnosti použití analogie ve smyslu § 10 OZ.
K vadě mostu, jako budovy
Z ustanovení § 2938 odst. 1 pak jasně vyplývá povinnost vlastníka pečovat o to, aby budova (most) neměla vadu a o stálou údržbu budov (mostů). Obecně lze říci, že budova je vadná, neposkytuje-li s ohledem na svůj účel dostatečnou míru bezpečí. Nároky na tuto míru bezpečnosti bezpochyby narůstají s mírou přístupnosti veřejnosti. Tedy s ohledem na povahu komunikací, jež denně přepravují značné množství osob a zboží, budou nezbytně narůstat i nároky kladené na stát ve věci péče o mosty.
K odpovědnosti konkrétního subjektu za pád mostu
Stát jako vlastník dálnic a silnic I. třídy je současně vlastníkem i mostů, které jsou v souladu s § 12 odst. 1 b) ZPK jejich součástí. Pokud se tedy nevyviní (exkulpace) s ohledem na presumované zavinění dle § 2911 OZ, případně neprokáže, že vynaložil potřebnou péči v rámci údržby mostní konstrukce a její kontroly, bude odpovídat za vzniklou škodu z důvodu vlastnictví tak, jak to předvídá ustanovení § 2938 odst. 1 OZ.
K věcné legitimaci
Pasivně věcně legitimován ve sporu o náhradu škody při pádu mostu tak bude v souladu s výše uvedeným Česká republika. Ředitelství silnic a dálnic České republiky v tomto případě věcně legitimováno nebude. Ředitelství silnic a dálnic České republiky je sice subjektem práva, jako tzv. příspěvková organizace státu, avšak je pouze oprávněna hospodařit s majetkem státu, a to na základě práv a povinností, jež na něj coby na subjekt práva převedl na základě dobrovolného projevu vůle.[10]
K procesní legitimaci
K otázce procesní legitimace a řádného označení žalovaného je třeba v souladu se zákonem[11] uvést následující. Kdo je oprávněn zastupovat stát v občanském soudním řízení definuje zákon v ustanovení § 21a odst. 1 OSŘ. V souladu s ustanovením § 79 odst. 1 OSŘ je pak nezbytné pro úplnost žalobního návrhu při žalovaní státu označit příslušnou organizační složku oprávněnou jednat v řízení za stát. V případě odpovědnosti státu za škodu při pádu silničního mostu by touto organizační složkou dle § 3 zákona o majetku České republiky[12] bylo Ministerstvo dopravy jakožto ústřední orgán státní správy s působností ve věcech dopravy v souladu s kompetenčním zákonem.[13]
Stát v majetkovém a reputačním riziku
Je evidentní, že pokud stát nebude včas reagovat na havarijní stav některých mostních konstrukcí, vystavuje se riziku stamilionových škod, nehledě na reputační riziko, které je logicky s podobnými událostmi spojeno. To vše navíc v situaci, kdy v ČR poslední dobou vznikají každou chvíli specializované subjekty na vymáhání škod v určitých oblastech. Je tedy vhodné, aby se stát o stav mostů v ČR řádně staral.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.,
advokát, partner
Richard Sukup
V Jámě 699/1
110 00 Praha 1
Tel.: +420 910 058 058
e-mail: dohnal@arws.cz
_________________________
[1] Dokumenty jsou dostupné ke stažení >>> zde.
[2] Tamtéž. Dále viz SAPÍK, Lukáš. Téměř 90 mostů 'na spadnutí'. Podívejte se, kde v Česku jsou ty v nejhorším stavu [online]. iRozhlas.cz, 5. února 2018. K dispozici >>> zde.
[3] Ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997, o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZPK“ či „zákon o pozemních komunikacích“,
[4] dle ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) ZPK
[5]BEZOUŠKA, Petr. In HULMÁK, Milan (ed). Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1643.
[6] kterou obsahuje ustanovení § 2 písm. l) zákona 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí
[7] DOHNAL, Jakub. K právní úpravě škody způsobené vadou budovy či její údržbou dle občanského zákoníku. Právní rozhledy, 2015, roč. 26, č. 8, s. 270
[8] Blíže tamtéž, s. 271
[9] BEZOUŠKA, Petr. In HULMÁK, Milan (ed). Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1643.
[10] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. února. 2012, sp. zn. 25 Cdo 1220/2010: „Svěření majetku do správy žalovaného jako projev vůle odpovědného subjektu totiž neznamená převod veškerých práv a povinností vyplývajících z vlastnického práva státu a derogaci výslovného znění zákona (nejedná se o výkon vlastnických práv).“
[11] Ust. § 79 odst. 1 ve spojení s § 21a odst. 1 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdější předpisů, dále jen (OSŘ)
[12] 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMČR“.
[13] Viz § 1 a § 17 zákona. 2/1969 Sb., kompetenční zákon, ve znění pozdějších předpisů.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
