Odvolání daru, je to skutečně tak jednoduché?

Příklad z praxe

Před několika měsíci se na naši advokátní kancelář obrátil klient, kterému příbuzná v pokročilejším věku darovala několik nemovitých věcí, a to včetně rodinného domu, v němž si nechala zřídit služebnost bytu. Vícegenerační soužití s sebou však přinášelo neshody, které nakonec vyústily v doručení písemného odvolání daru. Právní zástupce dárkyně shledával hned několik důvodů pro odvolání daru pro nevděk:

1. chování obdarovaného k dárkyni po převodu nemovitých věcí velice ochladlo;
2. obdarovaný nekomunikuje a pokud ano, všechno mu vadí;
3. obdarovaný dárkyni řekl, že ji nenávidí;
4. obdarovaný se o dům nedostatečně stará;
5. obdarovaný si přivedl do domu několik partnerů, které dárkyni často ani nepředstavil.

Ačkoliv dárkyně tvrdila, že se v domě necítí jako dříve, má strach vycházet a musí se zamykat, přesto odvolání daru obsahovalo nabídku k uzavření nájemní smlouvy, na jejímž základě by obdarovaný mohl v domě i nadále setrvat.

Obdarovaný byl krokem dárkyně zaskočen. Dárkyně totiž pravidelně hlídala děti obdarovaného, žehlila mu prádlo a chodila na návštěvy do horního patra, ve kterém obdarovaný s rodinou bydlel. Obdarovaný se k odvolání daru vyjádřil, snažil se situaci uklidnit. I přesto nakonec dárkyně podala prostřednictvím svého právního zástupce žalobu na určení práva k nemovitostem, ke které následně připojila i návrh na vydání předběžného opatření (a to i přesto, že se obdarovaný nijak nepokusil daru zbavit či jinak zmařit případný výkon rozhodnutí).

Reklama

Když přijde policie: součinnost společnosti – co musíte, co můžete a co raději nedělat (online - živé vysílání) - 13.10.2026

13.10.2026 09:002 975 Kč s DPH
2 459 Kč bez DPH

Koupit

V průběhu jednání dárkyně vypověděla, že konflikty s obdarovaným nemá, nehádají se, ale že zkrátka nežijí jako rodina. Vadí jí, že obdarovaný do domu přivedl několik partnerů, aniž by jí je představil. Stávající partner obdarovaného dárkyni pouze pozdraví, případně jí v její jednotce opraví nějakou drobnost. Jinak o něm ale nic neví. Nelíbí se jí, když jí obdarovaný oponuje slovy „to se tě netýká“ nebo „to tě nemusí zajímat,“ nebo že jí neřekne, že s rodinou odjíždí pryč.

Soud prvního stupně došel k jednoznačnému závěru: „Je zřejmé, že důvody, pro které žalobkyně chtěla dar odvolat, nemohly před soudem obstát“. Soud žalobu v plném rozsahu zamítl a dárkyni, jako žalobkyni, přikázal nahradit náklady řízení ve výši necelých 50 tisíc Kč.

Již od počátku řízení bylo více než pravděpodobné, že dárkyně s důvody pro odvolání daru před soudem neuspěje. I přesto její právní zástupce učinil několik kroků, jež se odrazily toliko ve zvýšených nákladech soudního sporu. S cílem ochránit další dárce, kteří by z obdobných důvodů chtěli svůj dar odvolávat, věnujeme následující řádky vysvětlení toho, proč ve shora uvedeném případě nebyla dárkyně s odvoláním daru úspěšná.

Povaha odvolání daru pro nevděk

Odvolání daru pro nevděk upravuje občanský zákoník ve svém ustanovení § 2072.

Nevděk obdarovaného ve smyslu § 2072 občanského zákoníku se skládá ze dvou samostatných hledisek. Prvním z nich je hledisko objektivní. Tím je závadové chování obdarovaného vůči dárci (a v některých případech též vůči osobě obdarovanému blízké). Toto závadové chování označuje zákon jako „zjevné porušení dobrých mravů“ a je nutné jej odlišovat od „hrubého porušení dobrých mravů,“ které vyžadovala předchozí právní úprava. Pro naplnění objektivního hlediska tedy postačí prosté porušení dobrých mravů, avšak pouze tehdy, je-li takové porušení na první pohled zřejmé.[1] Nelze přitom zapomínat na to, že musí jít o jednání úmyslné, popřípadě o jednání učiněné v hrubé nedbalosti.

Pro vyslovení nevděčnosti obdarovaného vyžaduje zákon též naplnění subjektivního hlediska. Zjevné porušení dobrých mravů ze strany obdarovaného zakládá jeho nevděčnost pouze tehdy, pokud jeho objektivně závadové jednání vnímá i samotný dárce jako ubližující.

Jak plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1794/2018, „rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce“. Lze tedy uzavřít, že pouhý subjektivní pocit dárce nemůže nevděk ve smyslu § 2072 občanského zákoníku založit.

Judikatura a konkrétní příklady nevděku

Nyní se podíváme na konkrétní důvody pro odvolání daru, které ve shora nastíněném případě právní zástupce žalobkyně uvedl.

1. chování obdarovaného k dárkyni po převodu nemovitých věcí velice ochladlo

Dárkyně v prvé řadě namítala, že se k ní obdarovaný chová jinak než dříve. Neinformuje ji o tom, že odjíždí s rodinou na dovolenou, v domě provádí opravy i proti její vůli a obecně neprojevuje takovou vděčnost, jakou by dle dárkyně projevovat měl. Je zjevné, že subjektivní hledisko bylo v daném případě naplněno. Jak však plyne například z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. února 2007, č. j. 23 Co 502/2006-138, skutečnosti, že se obdarovaný nechová podle dárcových představ, že projevuje menší vděčnost, než očekával, a že s nemovitostmi nakládá v rozporu s dárcovými představami, nejsou relevantní důvody pro vrácení daru.

2. obdarovaný s dárkyní nekomunikuje a pokud ano, všechno mu vadí

Přerušení kontaktu obdarovaného s dárcem obecně nezakládá důvod pro odvolání daru. Vždy je totiž nutné zkoumat všechny konkrétní okolnosti daného případu (srov. např. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. 33 Cdo 5141/2016). Relevantní je přitom nejen jednání obdarovaného, ale též jednání samotného dárce. Ve shora uvedeném případě byly hlavním důvodem sporů rozdílné názory stran na rekonstrukci domu, jakož i na partnerské vztahy obdarovaného. Z provedeného dokazování vyplynulo, že dárkyně často zakazovala provádět opravy domu, se kterými nesouhlasila. Také nebyla spokojena s výběrem partnerů obdarovaného, což mu opakovaně dávala najevo. Ke zhoršení vztahů mezi dárkyní a obdarovaným tedy došlo zejména v důsledku jednání samotné dárkyně. Relevantní je také judikatura Nejvyššího soudu, dle které za nevděk nelze automaticky považovat ani několik let trvající neshody a slovní urážky se zásahem do osobnostních práv (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2838/2017).

3. obdarovaný dárkyni řekl, že ji nenávidí

V odvolání daru žalobkyně dále namítala, že jí obdarovaný řekl, že nenávidí.  Tento důvod by za určitých okolností mohl před soudem obstát, neboť si lze představit situaci, ve které půjde o natolik závadné jednání, které nevzbuzuje pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 903/2011). Nelze nicméně opomenout povinnost dárce ke konkrétnímu vymezení skutečností, ve kterých důvod pro odvolání daru shledává (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2015, sp. zn. 33 Cdo 3438/2015). Tvrzení ohledně sdělení obdarovaného nebylo ani v žalobě blíže specifikováno, a to z hlediska času ani kontextu. Blíže se k němu dárkyně nevyjádřila ani v průběhu řízení.

4. obdarovaný se o dům nedostatečně stará

Další výhrada směřovala vůči špatné údržbě domu ze strany obdarovaného. Pomineme-li fakt, že i tento důvod postrádal konkrétnějšího vymezení, dle názoru Nejvyššího soudu nelze zásadně za nevděk považovat, pokud dárce nesouhlasí s tím, jak obdarovaný s darem hospodaří (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. černa 2012, sp. zn. 33 Cdo 903/2011).

5. obdarovaný si přivedl do domu několik partnerů, které dárkyni často ani nepředstavil

Právě nespokojenost s výběrem partnerů hrála v posuzovaném případě velkou roli. Dárkyně neměla důvěru k osobám, které obdarovaného navštěvovaly, a připadala si ohrožená. Tyto osoby se s dárkyní takřka nebavily, ačkoliv s ní žily pod jednou střechou. Jak však vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2004, sp. zn. 33 Odo 1192/2003, vděkem je dárci povinný pouze obdarovaný. I pokud by se snad partneři obdarovaného dopouštěli nemravného jednání vůči dárkyni, takové jejich jednání by nebylo důvodem pro odvolání daru.

Závěr

Ačkoliv se odvolání daru pro nevděk může jevit na první pohled jako bezproblémové, je zřejmé, že je nutné pečlivě posuzovat každý jednotlivý případ, v němž se o odvolání daru jedná. I když o naplnění subjektivního předpokladu pro odvolání daru není obvykle pochyb, naplnění objektivního hlediska nebývá pravidlem. Současná právní úprava sice nevyžaduje hrubé porušení dobrých mravů ze strany obdarovaného, i přesto je však potřeba pamatovat na to, že musí být porušení dobrých mravů na první pohled zřejmé.

Mgr. Miroslav Papoušek,
advokát

Kateřina Servusová,
paralegal

 Valíček & Valíčková, advokátní kancelář
 

Kanceláře Brno: Nám. Svobody 18, Brno
Kancelář Praha: The Flow Building, Václavské nám. 47, Praha
Kancelář Vyškov: Dukelská 12, Vyškov
Kancelář Ivančice: Petra Bezruče 2, Ivančice

 

Tel.: 770 685 603
email: info@brno-advokatnikancelar.cz