Česká republika a ostatní členské státy EU mají totiž povinnost nejpozději do 1. srpna 2021 promítnout do svých právních řádů tzv. digitalizační směrnici EU (směrnice č. 2019/1151)[1]. Digitalizační směrnice je součástí tzv. balíku korporačního práva EU z r. 2018; jedná se o směrnici, která mění a doplňuje směrnici č. 2017/1132 o některých aspektech práva obchodních společností. 

Cílem digitalizační směrnice je usnadnit vytváření společností a zápis poboček do rejstříku, a tím pádem snížit náklady, čas a administrativní zátěž spojené s těmito postupy, a to zejména u mikropodniků a malých a středních podniků.

V České republice se online vytvoření společnosti určitě bude týkat společnosti s ručením omezením. Stále aktuální otázkou však je, jestli bude do budoucna možné založit online i akciovou společnost, poněvadž směrnice umožňuje českému zákonodárci její online založení vyloučit. Jako důvod se v preambuli směrnice uvádí složitost založení tohoto typu kapitálových společností.   

Ať už se ČR v tomto směru rozhodne jakkoliv, bude muset pro online vytváření společností stanovit nejen podrobná pravidla, ale také na webových stránkách tzv. jednotné digitální brány[2] poskytnout vzory zakladatelského právního jednání[3], stejně jako všechny ostatní členské státy EU pro typy společností vytvářených v jednotlivých státech. Zakladatelé společností by měli mít možnost si zvolit mezi použitím daného vzoru a využitím individualizovaného zakladatelského právního jednání. Členské státy budou mít povinnost zveřejnit tyto vzory i v úředním jazyce EU, který je srozumitelný největšímu možnému počtu přeshraničních zakladatelů (tedy zejména v angličtině). ČR se pak může rozhodnout, zdali umožní založení společností i za použití vzorů v jiných jazycích, než jen v češtině. Použijí-li zakladatelé korporace tyto vzory, měl by být považován za splněný požadavek mít zakladatelské právní jednání vypracované ve formě veřejné listiny (tedy notářského zápisu). Uvedenými opatřeními se tak výrazně zjednoduší založení společnosti i přeshraničním zakladatelům v jiném členském státě. Jestliže pak budou konkrétní společnosti zakládat výlučně fyzické osoby, které k založení využijí zmíněné vzory, bude muset být založení společnosti online dokončeno do pěti pracovních dnů, v ostatních případech bude tato lhůta činit deset pracovních dnů.    

Co se týče dosavadní účast notářů na procesu zakládání společností, tak ta by měla být zachována i v případě online postupu. Zejména s cílem zabránění podvodným jednáním bude nutné důvěryhodně ověřit totožnost zakladatelů a právní způsobilost osob, které chtějí založit společnost nebo zapsat pobočku do rejstříku. V této souvislosti se již v ČR projednává návrh novely notářského řádu[4] směřující k revoluční elektronizaci notářství. Podle návrhu novely by notáři měli mít do budoucna možnost vyhotovovat elektronické notářské zápisy na dálku, tedy bez fyzické přítomnosti účastníků právního jednání, o kterém bude příslušný notářský zápis sepisován. Důvěryhodnost elektronického notářského zápisu coby veřejné listiny by měla být zajištěna využitím elektronické identifikace účastníků prostřednictvím prostředku s vysokou úrovní záruky (např. občanský průkaz s čipem), autentizace prostřednictvím videokonference a současně připojením uznávaných elektronických podpisů účastníků a kvalifikovaného elektronického podpisu notáře. Jednoznačná identifikace zakladatelů obchodních korporací za použití technických požadavků splňujících nejpřísnější požadavky podle nařízení eIDAS[5] je dle vyjádření vlády nezbytná s cílem zamezit zakládání korporací nastrčenými osobami, tzv. bílými koňmi, a jejich následnému zneužívání k nezákonným účelům (klasicky např. daňovým únikům). V případě indikace podvodného jednání tak bude možné v určitých případech vyžadovat fyzickou přítomnost zakladatele společnosti před veřejnoprávním orgánem. Nemělo by se tak nicméně dít systematicky, ale pouze v jednotlivých případech, jako je podezření ze zfalšování totožnosti zakladatelem, pochybnostech o způsobilosti navrhovatele k právnímu jednání nebo jeho oprávnění zastupovat společnost; přičemž všechny ostatní fáze postupu založení společnosti či pobočky by již měly být dokončeny online.     

V zájmu rychlosti by pak online založení společnosti včetně zápisu do rejstříku nemělo být podmíněno získáním živnostenského oprávnění či licence, získání takového oprávnění či licence by se mělo řešit až následně. Toto pravidlo má výjimku v případě činností, nad kterými je nutné vykonávat zvýšený dohled ze strany státu (např. bankovnictví, pojišťovnictví či energetika).

Pokud jde o poplatky za online zápisy, které si účtuje obchodní rejstřík, tak ty by klasicky neměly překročit krytí nákladů na poskytování příslušných služeb. Zmíněné poplatky pak bude možné uhradit např. prostřednictvím kreditní karty či bankovním převodem. Ještě významnější však je, že bude možné online splatit i základní kapitál, a to převodem na bankovní účet některé z bank působících v EU. Směrnice dokonce připouští online postup i v případě splácení základního kapitálu vnesením nepeněžitých vkladů, avšak členské státy (tedy i ČR) mohou tuto variantu vyloučit.

Digitalizační směrnice rovněž apeluje na to, aby se zlepšila přístupnost údajů o zapsaných společnostech tím, že informace v rejstřících jednotlivých členských států budou přístupné bezplatně. V současnosti si rejstříky v některých zemích EU účtují za přístup k údajům o společnostech různé poplatky. Jednotlivé rejstříky členských států pak budou kooperovat pomocí systému propojení rejstříků. Rejstříky si budou vyměňovat např. informace, které jsou relevantní pro vyloučení z výkonu funkce člena statutárního orgánu. Obdobně je-li společnost zapsána v rejstříku jednoho členského státu a bude-li chtít v jiném členském státě zapsat pobočku do tamního rejstříku, mělo by být možné, aby společnost využila listiny nebo údaje z rejstříku státu, ve kterém je zapsána. Za situace, kdy je společnost vytvořena v jednom členském státě, ale má pobočku v jiném členském státě, by být mělo možné, aby společnost předkládala některé změny svých zapsaných údajů pouze rejstříku, kde je zapsána společnost, bez nutnosti předávat stejné údaje rejstříku, kde je zapsána pobočka. Údaje, jako změna názvu společnosti nebo změna sídla společnosti, by tak měly být elektronicky vyměňovány mezi rejstříkem, kde je zapsána společnost, a rejstříkem, kde je zapsána pobočka.    

Připravované online zakládání a zápis společností a jejich poboček do obchodního rejstříku, stejně jako online zápis změn zapsaných skutečností č zakládání dokumentů do sbírky listin, tak nepochybně ulehčí život mnoha podnikatelským subjektům. Podnikatelé si tak budou moci založit obchodní společnost zhruba stejně rychle, jako bankovní účet. Aktuálně je proces založení společnosti v ČR poměrně zdlouhavý. Nezbytná je osobní návštěva notáře za účelem sepsání zakladatelského právního jednání, poté následuje návštěva živnostenského úřadu a banky. Živnostenský úřad pak má na vydání výpisu z živnostenského rejstříku lhůtu 5 pracovních dní, na rychlosti nepřidávají ani jeho omezené úřední dny. S výpisem ze živnostenského rejstříku, potvrzením správce vkladu o splnění vkladové povinnosti a dalšími potřebnými dokumenty je pak nutné opět zamířit k notáři, případně k rejstříkovému soudu. Se zavedením shora popsaných online postupů se tedy podstatně urychlí a zjednoduší celá procedura založení obchodní společnosti a zároveň se sníží administrativní náklady spojené s touto procedurou. Závěrem je třeba zmínit, že pro subjekty, které tento postup z různých důvodu nebudou chtít nebo nebudou moci využít, bude i nadále zachována možnost postupovat při zakládání korporací papírovým a prezenčním způsobem, jako doposud.

Mgr. Zuzana Gajdošová, LL.M.,
advokátka



Advokátní kancelář Vych & Partners, s.r.o.

Lazarská 11/6
120 00  Praha 2

Tel.:     +420 222 517 466
Fax:     +420 222 517 478
e-mail:    office@ak-vych.cz