epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    2. 1. 2015
    ID: 96560upozornění pro uživatele

    Oprava nedostatků jistoty předložením nového dokladu?

    Po uplynutí lhůty pro podání nabídek již nelze nabídky nijak měnit či doplňovat. Pro všechny, kteří se zabývají problematikou veřejných zakázek, je připomenutí tohoto pravidla nošením dříví do lesa. Uvedené pravidlo je vyjádřením jedné ze základních zásad zadávacího řízení, a to zásady transparentnosti, jež stojí na principu, aby „na příslušnou veřejnou zakázku bylo nazíráno jako na čitelnou a v jistém slova smyslu i předvídatelnou a aby tato podléhala efektivní veřejné kontrole“.[1]

     
     Hirst, a. s.
     
    Z  definice zásady transparentnosti vyplývá, že jakákoliv činnost zadavatele má být prováděna způsobem, který je čitelný a přezkoumatelný třetími osobami (kontrolní orgány, dodavatelé, veřejnost). Situace, kdy by mohl dodavatel bez dalšího manipulovat s nabídkou po jejím otevření (tj. v okamžiku, kdy je mu již znám obsah nabídek ostatních dodavatelů), je zcela nežádoucí, neboť by nebylo možné vyloučit možnost, že takový dodavatel svou nabídku upraví způsobem, aby byla zadavatelem vybrána jako nejvýhodnější a dodavatel tak získal předmětnou veřejnou zakázku.

    Zákaz změny či doplnění nabídek je v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), nepřímo uveden v § 76 odst. 3 ZVZ, dle kterého hodnotící komise sice může v rámci posouzení nabídek po uchazečích požadovat vysvětlení jejich nabídek, avšak neumožňuje jejich doplňování (s výjimkou dokladů podle § 68 odst. 3 ZVZ[2]). Nemožnost změny či doplnění nabídky konstatoval v řadě svých rozhodnutí i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“).

    Zajímavou otázkou související s aplikací § 76 odst. 3 ZVZ je, zda má zadavatel při přípravě podmínek zadávacího řízení možnost připustit doplnění nabídky o chybějící doklady – např. předložení jistoty formou bankovní záruky. Jistota složená formou bankovní záruky (popř. pojištění záruky) představuje určitou výjimku z obecného zákazu změny či doplňování nabídky, neboť § 67 odst. 5 ZVZ výslovně stanoví, že „má-li být jistota poskytnuta formou bankovní záruky nebo pojištění záruky, je uchazeč povinen zajistit její platnost po celou dobu zadávací lhůty podle § 43“. Na základě této povinnosti jsou uchazeči povinni v případě, že v průběhu zadávacího řízení dojde k přerušení běhu zadávací lhůty a následně k překročení její původně stanovené délky, zajistit prodloužení bankovní záruky (či pojištění záruky), tedy de facto provést úpravu předložené nabídky. Uvedené ustanovení tak zajišťuje, aby po celou dobu běhu zadávací lhůty byla účast uchazečů (a plnění jejich povinností) kryta jistotou.

    Dle názorů autorů článku však § 67 odst. 5 ZVZ nedává uchazečům možnost nerespektovat zadávací podmínky při přípravě nabídky. Uchazeči mají povinnost v rámci svých nabídek předložit doklad o složení jistoty odpovídající požadavkům zadavatele a teprve v situaci, kdy dojde k posunutí termínu konce zadávací lhůty, mohou (v případě, že jimi předložené doklady mají platnost kratší) zadavateli předložit doklady nové. Ustanovení § 67 odst. 5 ZVZ tak reaguje na specifickou povahu institutu jistoty, jako institutu zajišťujícího plnění povinností uchazeče, a tomu stanovuje i specifickou úpravu obecného zákazu doplňování nabídek.

    Rádi bychom však v tomto článku upozornili na zajímavé rozhodnutí ÚOHS, které se týká možnosti dodavatele doplnit nabídku o bankovní záruku pokrývající zadavatelem požadovanou dobu. Jedná se o rozhodnutí č. j. ÚOHS-S3/2014/VZ-9092/2014/522/JCh ze dne 28. 4. 2014[3], ve kterém ÚOHS podává k otázce možného doplňování nabídky o prodlouženou bankovní záruku výklad, který rozhodně stojí za pozornost.

    V daném případě se jednalo o následující situaci. Zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval v souladu s § 67 ZVZ po uchazečích poskytnutí jistoty. Pokud uchazeč hodlal poskytnout jistotu formou bankovní záruky, zadavatel požadoval, aby bankovní záruka byla „platná nejpozději ode dne skončení lhůty pro podání nabídek a musí trvat po celou dobu, po kterou je uchazeč vázán svou nabídkou (zadávací lhůta). Uchazeč je povinen zajistit platnost bankovní záruky po celou dobu zadávací lhůty, tj. je povinen zajistit prodloužení platnosti či obnovení bankovní záruky (popř. zřízení nové bankovní záruky), pokud během trvání zadávací lhůty platnost bankovní záruky uplynula“. Zároveň zadavatel stanovil délku zadávací lhůty na 120 dnů ode dne konce lhůty pro podání nabídek.

    Jeden z uchazečů následně předložil nabídku, která obsahovala bankovní záruku s platností kratší než zadavatelem stanovená délka zadávací lhůty. V rámci posouzení nabídek vyzvala hodnotící komise tohoto uchazeče ke sdělení, zda je jím předložená bankovní záruka platná po celou dobu zadávací lhůty. Na základě této žádosti zaslal uchazeč zadavateli odpověď, jejíž přílohou byla nová bankovní záruka s platností odpovídající požadavku zadavatele. Po posouzení předložené odpovědi zadavatel uchazeče ze zadávacího řízení vyloučil, a to z důvodu nesplnění zadávacích podmínek (nepředložení bankovní záruky s požadovanou délkou platnosti). Proti tomuto postupu zadavatele se uchazeč bránil námitkami a následně i návrhem k ÚOHS.

    Po posouzení celého případu dospěl ÚOHS k závěru, že vyloučení uchazeče bylo provedeno v rozporu se ZVZ, neboť zadavatel v zadávacích podmínkách umožnil předložení nové bankovní záruky. Úřad uvedl, že: „zadavatel v bodě 9.4 odst. 2 zadávací dokumentace výslovně připouští možnost prodloužení platnosti či obnovení bankovní záruky (popř. zřízení nové bankovní záruky), pokud během trvání zadávací lhůty platnost bankovní záruky uplynula. Navrhovatel tím, že bankovní záruku, jejíž platnost končila dne 31. 12. 2013, nahradil dne 4. 11. 2013 bankovní zárukou novou, jejíž platnost je od 5. 9. 2013 do 28. 2. 2014, naplnil zadávací podmínku zadavatele uvedenou v bodě 9.4 odst. 2 zadávací dokumentace a to až do dne 28. 2. 2014. Hodnotící komise i přes uvedené, jak vyplývá z protokolu o V. jednání hodnotící komise ze dne 12. 11. 2013, nabídku navrhovatele vyřadila a navrhovatel byl rozhodnutím zadavatele ze dne 20. 11. 2013 vyloučen z další účasti v zadávacím řízení z důvodu nesplnění zadávacích podmínek, a to pro nepředložení bankovní záruky. Úřad na základě výše uvedeného dovodil, že jistota složená formou bankovní záruky, kterou navrhovatel zadavateli doložil dne 4. 11. 2013 a jejíž platnost je od 5. 9. 2013 do 28. 2. 2014, byla v souladu s požadavky zadavatele uvedenými v bodě 9.4 odst. 2 zadávací dokumentace.“

    ÚOHS se též vyjádřil i ke své stávající rozhodovací praxi (tj. k obecnému zákazu změny či doplňování podané nabídky), a to tak, že, „tyto závěry [ohledně obecného zákazu změny či doplňování nabídek – pozn. autorů] nerozporuje, avšak z bodu 9.4 odst. 2 zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel vymezil své požadavky na způsob poskytnutí jistoty tak, že jistota poskytnutá formou bankovní záruky, která měla být součástí nabídky, nemusela pokrývat celou zadávací lhůtu, naopak zadavatel výslovně připustil možnost zajistit prodloužení platnosti či obnovení bankovní záruky (popř. zřízení nové bankovní záruky), pokud během trvání zadávací lhůty platnost bankovní záruky uplynula. Zadavatel vytvořil sám podmínky, kdy tuto možnost ve vztahu k bankovní záruce umožnil.“

    V citovaném rozhodnutí ÚOHS vyhodnotil čl. 9.4 zadávací dokumentace jako speciální úpravu institutu jistoty, která umožňuje i dodatečné předkládání (resp. nápravu nedostatečných) dokladů. ÚOHS tak rozšířil výklad § 67 odst. 5 ZVZ, dle kterého je uchazeč „…povinen zajistit její [bankovní záruky – pozn. autorů] platnost po celou dobu běhu zadávací lhůty podle § 43“. Účelem uvedené povinnosti uchazeče je, jak jsme již uvedli výše, zajistit existenci jistoty po celou dobu běhu zadávací lhůty, a to i v případě, kdy dojde k posunutí jejího konce. Bohužel vzhledem k ne zcela šťastné formulaci není z uvedeného ustanovení zřejmé, v jakém okamžiku má uchazeč povinnost prodloužení bankovní záruky zajistit. Obecný názor je ten, že k prodlužování či předkládání nové bankovní záruky dochází v situaci, kdy z určitého důvodu dojde k posunutí konce běhu zadávací lhůty (zpravidla při přezkumu postupu zadavatele před ÚOHS). Naproti tomu ÚOHS ve svém rozhodnutí vyložil zadávací podmínky stanovené zadavatelem tak, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci umožnil prodloužení či obnovení bankovní záruky, stanovil tak speciální úpravu vůči obecné úpravě jistoty uvedené v ZVZ a uchazeči tak ve svých nabídkách mohli – dle názoru ÚOHS – předkládat bankovní záruky na jistotu v libovolné délce bez zohlednění požadavku zadavatele na minimálně 120denní platnost bankovní záruky. Bohužel v  rozhodnutí se ÚOHS omezil pouze na poměrně strohé odůvodnění svých úvah bez podrobnějšího rozboru nového výkladu, jenž ÚOHS použil.

    Je to škoda zvláště v situaci, kdy nám ÚOHS předkládá velmi zajímavý názor, který je – jak pro zadavatele, tak pro dodavatele – určitě velmi příznivý, neboť poněkud snižuje formalismus zadávacího řízení. Umožňuje totiž v zadávacím řízení ponechat uchazeče, který by jinak musel být vyloučen právě pro nepředložení bankovní záruky s požadovanou délkou platnosti, ačkoliv je tento nedostatek nabídky jednoduše odstranitelný a zároveň náprava tohoto nedostatku nemá vliv na další podstatné náležitosti nabídky (nabídková cena, další hodnocené parametry). ÚOHS tak svým výkladem relativizuje obecný zákaz doplňování a změn nabídek (v souvislosti s jistotou) po uplynutí lhůty pro podání nabídek, neboť de facto připouští možnost zadavatele v zadávacích podmínkách provést nápravu nedostatků nabídek prostřednictvím předložení opravených dokladů (bankovní záruky).

    Na druhou stranu poněkud strohé odůvodnění závěrů ÚOHS může být v budoucnu na škodu, neboť ÚOHS svým výkladem spočívajícím v tezi, že zadavatel může ustanovením zadávací dokumentace vyloučit obecný zákaz doplňování nabídek, vytvořil určitý precedent a lze očekávat, že jej zadavatelé (při přípravě zadávacích podmínek) i uchazeči (při obraně proti vyloučení ze zadávacího řízení) začnou využívat. Jeho využití lze očekávat zejména v souvislosti s institutem jistoty, ovšem nelze vyloučit ani jeho využití i u jiných dokladů, jež jsou součástí nabídky.

    Jaký bude budoucí vývoj výše popsaného výkladu předloženého ÚOHS lze jen odhadovat. Stane-li se uvedené rozhodnutí základem nové rozhodovací praxe ÚOHS v oblasti institutu jistoty, lze jen doufat, aby další rozhodnutí obsahovala důkladnější rozbory všech úvah, které ÚOHS k tomuto novému výkladu vedly.


    Mgr. Karel Košťál

    Mgr. Karel Košťál,
    analytik veřejných zakázek

    Ing. Eva Marečková

    Ing. Eva Marečková,
    analytik veřejných zakázek


    Hirst, a. s.

    Samaritská 199/16
    301 00 Plzeň

    Tel.: +420 727 817 132
    e-mail: info@hirst.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Viz PODEŠVA, V., OLÍK, M., JANOUŠEK, M., STRÁNSKÝ, J. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011.
    [2] Tj. seznamu statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v poledních 3 letech byli v pracovněprávním, funkčním či obdobném poměru u zadavatele; seznam vlastníků akcií; prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel a neuzavře v souvislosti s veřejnou zakázkou zakázanou dohodu.
    [3] Uvedené rozhodnutí ÚOHS je veřejně dostupné na internetových stránkách ÚOHS, dostupné na www, k dispozici >>> zde. 


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Karel Košťál, Ing. Eva Marečková ( Hirst )
    2. 1. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Byznys a paragrafy, díl 31. - létající pořizovatel ve světle nového stavebního zákona
    • Právní povaha sítě elektronických komunikací – režim náhrady škody
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Jak fungují plánovací smlouvy v reálných situacích (2. díl)
    • Nejvyšší soud a forma smlouvy o smlouvě budoucí: krok zpět v ochraně právní jistoty?
    • „Za každou kauzou je živý příběh“
    • Přehnaná, nebo důvodná prevence? Zajištění a utvrzení závazků v praxi
    • Spoluvlastnictví a správa společné věci
    • Doručování soudních písemností ze zahraničí do ČR
    • Návrh nového zákona o digitální ekonomice
    • Byznys a paragrafy, díl 30.: Jednání za s.r.o. – zápis jednatelského oprávnění do obchodního rejstříku

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 23.04.2026AI Agenti od A do Z – Váš digitální právní tým (online - živé vysílání) - 23.4.2026
    • 24.04.2026Velká novela stavebního zákona (online - živé vysílání) - 24.4.2026
    • 28.04.2026Daňové kontroly (online - živé vysílání) - 28.4.2026
    • 29.04.2026Rozvod podle nových pravidel – očekávání a první zkušenosti (online - živé vysílání) - 29.4.2026
    • 30.04.2026Marketing a akvizice klientů s podporou AI (online - živé vysílání) - 30.4.2026

    Online kurzy

    • Disciplinární procesy v pracovním právu
    • Pracovní smlouva: co obsahovat musí, může, nesmí
    • Cesta k pracovnímu poměru
    • Pracovní smlouva - Jak (ne)využít její potenciál
    • Úvod do transfer pricingu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 19.05.2026Rodina v právu a bezpráví: Rodinné právo – trampoty rodičů, dětí, advokátů - 19.5.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Proč musí obhájce u soudu mlčet?
    • Velké tápání okolo švarcsystému
    • Byznys a paragrafy, díl 31. - létající pořizovatel ve světle nového stavebního zákona
    • SCHEJBAL& PARTNERS stáli u získání jedné z prvních licencí dle MiCA v ČR
    • Průlomový postup Ústavního soudu ve věci práva na zákonného soudce a spravedlivý proces
    • Právní povaha sítě elektronických komunikací – režim náhrady škody
    • Ušlý zisk
    • Styk dítěte s osobou společensky blízkou
    • Nejvyšší soud a forma smlouvy o smlouvě budoucí: krok zpět v ochraně právní jistoty?
    • Nepravomocné povolení stavby a změna územního plánu
    • Právní povaha sítě elektronických komunikací – režim náhrady škody
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Proč dnes více než polovina M&A transakcí ve střední Evropě nekončí podpisem
    • Průlomový postup Ústavního soudu ve věci práva na zákonného soudce a spravedlivý proces
    • Proč musí obhájce u soudu mlčet?
    • Jak fungují plánovací smlouvy v reálných situacích (2. díl)
    • Rodičovská odpovědnost po novele občanského zákoníku: Jak nové principy rovnosti, spolupráce a ochrany dítěte mění praxi soudů a rodin
    • Poučovací povinnost soudu a překvapivé rozhodnutí
    • Promlčení zápůjčky bez určení splatnosti v judikatuře Nejvyššího soudu
    • Nejvyšší soud a forma smlouvy o smlouvě budoucí: krok zpět v ochraně právní jistoty?
    • Problematické aspekty změn v úpravě odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku
    • Nepravomocné povolení stavby a změna územního plánu
    • Návrh nového zákona o digitální ekonomice
    • Uplatnění adhezního nároku v trestním řízení a správním řízení

    Soudní rozhodnutí

    Ušlý zisk

    Pokud žalobce, který žalobou podle § 13 pandemického zákona nenapadl mimořádné opatření, tj. nedal v souladu se zákonem najevo, že předmětné mimořádné opatření vnímá jako...

    Škoda vzniklá provozní činností

    Pomíjí-li obecný soud změnu právní úpravy a vykládá ji bez zřetele na principiální změny oproti předchozí právní úpravě jako úpravu předchozí, porušuje tím čl. 36 odst. 1...

    Styk dítěte s osobou společensky blízkou

    Obecné soudy se dopustí porušení práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, rozhodnou-li o předběžné vykonatelnosti rozsudku podle § 27a...

    Spotřebitel

    Obecně nelze vyloučit, že spotřebitel (dodržující standard chování průměrného spotřebitele) může být stejným obchodníkem o účincích jeho výrobků opakovaně oklamán, a může...

    Náležité odůvodnění jako procesní záruka (exkluzivně pro předplatitele)

    Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.