epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 7. 2023
    ID: 116649upozornění pro uživatele

    Osvobození na pojistném, aneb když stát neumí do padesáti počítat

    V současné době se již onemocnění Covid-19 nedostává takové mediální pozornosti, jako tomu bylo před nedávnou dobou. Následky, nejen zdravotního charakteru, si však celá společnost nese dodnes. V reakci na nepříznivou ekonomickou situaci vyvolanou utlumením ekonomických aktivit v rámci celé společnosti vlivem pandemie Covid-19 byla v České republice přijata řada opatření, která měla za cíl neblahou situaci řešit. Mezi přijatá opatření lze zařadit mimo jiné i program Antivirus, o kterém jsme psali článek již v minulosti.

    Stát na podporách v rámci pandemických opatření vyplatil značné finanční prostředky, aniž by v daném čase jakkoliv kontroloval oprávněnost jejich čerpání. Po odeznění pandemie se však stát ze svého spánku probudil a začal oprávněnost čerpání výhod kontrolovat. 

    Tento článek se zabývá problematikou zákona č. 300/2020, o prominutí o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 (dále jen „Zákon“). Zákon umožňoval menším zaměstnavatelům snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele za podmínek a ve výši stanovené tímto zákonem. Jak již bylo uvedeno, tento zákon cílil na menší zaměstnavatele, tedy zaměstnavatele s 50 a méně zaměstnanci, což vyplývá z ust. § 2 odst. 1 písm. a) Zákona. Jen těmto bylo umožněno svůj vyměřovací základ za splnění dalších podmínek snížit.

    Zaměstnavatelé po přijetí Zákona uplatňovali snížený vyměřovací základ bez jakékoliv zpětné vazby od příslušných okresní správ sociálního zabezpečení (dále jen „správa“). Po odeznění působení pandemie se správa uchýlila k provádění kontrol, a to i ve vztahu k uplatňování snížených vyměřovacích základů jako tomu bylo v případě, se kterým se naše advokátní kancelář v rámci své praxe setkala.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Kontrolou v období února až března 2021 bylo u zaměstnavatele zjištěno, že zaměstnavatel v měsících červenec a srpen 2020 uplatnil snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele dle zákona o prominutí pojistného. Správa dále učinila zjištění, že jeden zaměstnanec měl u zaměstnavatele založeny dva vztahy, na hlavní a vedlejší pracovní poměr. Podle názoru správy nárok na prominutí pojistného za uvedené kalendářní měsíce července a srpna 2020 zaměstnavateli nevznikl, neboť nesplnil podmínku nároku na prominutí pojistného danou ustanovením § 2 odst. 1 písm. a) zákona o prominutí pojistného, když počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru účastných nemocenského pojištění v posledním dni kalendářního měsíce července a srpna 2020 činil více než 50, konkrétně 51 zaměstnanců v měsíci červenci 2020 a 51 zaměstnanců v měsíci srpnu 2020. Na základě výsledků kontroly vystavila správa na dlužnou částku pojistného platební výměr. Ve výměru podle ustanovení § 104c zákona č.582/1991Sb. uložila zaměstnavateli povinnost uhradit dlužné pojistné zjištěné za kontrolované období a penále z dlužného pojistného vypočtené k datu úhrady dlužného pojistného. Pochybení zaměstnance tedy podle správy spočívalo v tom, že sice zaměstnával 50 fyzických osob, ale měl vlastně 51 zaměstnanců.

    Proti platebnímu výměru podal zaměstnavatel odvolání, o kterém Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) rozhodla tak, že jej zamítla a platební výměr potvrdila, přičemž užila totožného odůvodnění jako správa. Oba orgány veřejné moci uzavřely, že zaměstnanec, jež byla u zaměstnavatele zaměstnán na dva pracovní poměry (hlavní a vedlejší) je považován z pohledu Zákona za 2 zaměstnance. Proti rozhodnutí ČSSZ následně zaměstnavatel podal správní žalobu. V rámci této žaloby bylo argumentováno zejména zněním ust. § 2 odst. 1 písm. a) Zákona:

    Reklama
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    17.9.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Nárok na prominutí pojistného za kalendářní měsíc má zaměstnavatel, jestliže počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesahuje v posledním dni kalendářního měsíce 50. 

    Podle názoru zaměstnavatele vyjádřeného v žalobě je přípustné za jednoho zaměstnance podle Zákona považovat pouze jednu fyzickou osobu v pracovním poměru, třebaže je zaměstnána na více pracovních poměrů. Tuto argumentaci potvrzuje rovněž znění ust. § 6 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, které stanoví, že „zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.“ Pojem zaměstnanec je tedy vymezen pomocí hlavního znaku v podobě fyzické osoby, přičemž Zákon tento znak následně blíže specifikuje. Část ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona o prominutí pojistného: „kteří jsou účastni nemocenského pojištění“ je větou vedlejší přívlastkovou, jenž rozvíjí podstatné jméno „zaměstnanců“. Aby bylo možné zaměstnance v pracovním poměru započítat do limitu obsaženého v citovaném ustanovení, je potřeba, aby měl určitou kvalitu, kterou je podle Zákona právě jeho účast na nemocenském pojištění. Výklad přijatý správou a ČSSZ, že se do limitu započítává každá účast na nemocenském pojištění, nebyl podle zaměstnavatele přípustný, protože žádná část citovaného ustanovení neindikuje, že by se počtem zaměstnanců měl rozumět počet pracovních poměrů.

    Argumentace zaměstnavatele byla dále rozvinuta v tom směru, že předmětné ustanovení zákona o prominutí pojistného neobsahuje žádný neurčitý právní pojem ani jím není správnímu orgánu dán prostor pro správní uvážení. Z tohoto důvodu bylo nutné interpretaci citovaného ustanovení ze strany ČSSZ považovat za chybnou a platební výměr a napadané rozhodnutí v jejím důsledku za nezákonné.

    Zaměstnavatel ve své žalobě dále uvedl, že ČSSZ a správa zvolily ve svých rozhodnutích výklad ustanovení, který se neslučuje se zásadou enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí zakotvenou v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. ČSSZ svým nezákonným rozhodnutím fakticky zpřísnila podmínky pro prominutí pojistného nad rámec Zákona. ČSSZ a správa ad hoc suplovaly moc zákonodárnou, což je v demokratickém státě se zakotvenou dělbou moci nepřijatelné. Rozhodnutí ČSSZ rovněž vykazovalo prvky svévole, kterou Ústavní soud „vyložil ve smyslu extrémního nesouladu právních závěrů s provedenými skutkovými a právními zjištěními, dále ve smyslu nerespektování kogentní normy, interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (příkladem čehož je právě i přepjatý formalismus), jakož i interpretace a použití zákonných pojmů v jiném než zákonem stanoveném a právním myšlením konsenzuálně přijímaném významu, a konečně ve smyslu rozhodování bez bližších kritérií či alespoň zásad odvozených z právní normy.“ [1] Tím, že ČSSZ interpretovala pojem zaměstnanec odlišně od konsenzuálního významu, se dopustila podle názoru zaměstnavatele zmíněné svévole, kterou není možné tolerovat.

    Správní soud na podkladě žaloby rozhodl tak, že rozhodnutí ČSSZ zrušil a vrátil jí věc k dalšímu řízení, přičemž plně přisvědčil argumentaci zaměstnavatele. Za jádro sporu v odůvodnění rozsudku označil především otázku, jak mají být počítáni zaměstnanci v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění. Soud shrnul, že zaměstnavatel zastával názor, že rozhodující je počet zaměstnanců jako takových, a že ČSSZ měla za rozhodující počet úvazků (pracovních poměrů). Soud své rozhodnutí odůvodnil tak, že 

    1. podle § 5 odst. 2 Zákona, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se podle zákona 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Ani v jednom z těchto zákonů nejsou pravidla „počítání zaměstnanců“ upravena;
    2. podle § 6 zákoníku práce je zaměstnancem fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.
    3. z gramatického a systematického výkladu sporného ustanovení plyne, že rozhodující je počet zaměstnanců, přičemž se počítají jen ti, kteří jsou a) v pracovním poměru (tzn. nikoliv v jiném pracovněprávním vztahu) a kteří jsou současně účastni nemocenského pojištění (tzn. splňují podmínku místa výkonu zaměstnání a rozhodného příjmu, a to případně i v souhrnu příjmů z více zaměstnání malého rozsahu);
    4. učiněné závěry soudu potvrzuje i teleologický a historický výklad sporného ustanovení spočívající v posouzení okolností přijetí zákona o prominutí pojistného v době pandemie nemoci Covid 19 a jeho proklamovaného cíle, tj. pomoci menším zaměstnavatelům, u kterých byla potřeba zajistit stabilitu zaměstnanců v pracovním poměru.
    5. je nabíledni, že rozdělení zaměstnavatelů na menší a větší bylo zamýšleno s využitím kritéria počtu samotných dotčených (zákonem nepřímo podpořených) fyzických osob – zaměstnanců, a to bez ohledu na to, jaký počet pracovních poměrů u konkrétního zaměstnavatele měli. 

    Závěrem odůvodnění soud konstatuje, že stěžejní východisko správních orgánů je chybné a bez ohledu na počet úvazků zaměstnance je nutno jej pro účely podmínky § 2 odst. 1 zákona o prominutí pojistného počítat jako jediného zaměstnance. Do celkového počtu zaměstnanců se tedy podle Zákona započítávají jednotlivé fyzické osoby zúčastněné na nemocenském pojištění, jež jsou v pracovním poměru vůči zaměstnavateli.

    Z výše uvedeného vyplývá, že orgány veřejné moci mnohdy postupují na základě výkladových stanovisek svých nadřízených správních úřadů, aniž by je jakkoliv kriticky hodnotily, což vytváří situace, že se nepodřízené subjekty musejí domáhat svých práv u nezávislých soudů namísto toho, aby výklad právních norem nebyl jen slepě přebírán.

    JUDr. David Řezníček
    JUDr. David Řezníček, LL.M., Ph.D.,
    advokát

    Mgr. Jakub Souhrada
     
     
    Řezníček & Co. s.r.o., advokátní kancelář
     
    Krajinská 281/44
    370 01 České Budějovice
     
    Tel.:     +420 386 323 247
    e-mail:  reznicek@reznicek.com
    [1] Nález Ústavního soudu ze dne 8.1.2019, sp.zn. III. ÚS 1336/18)


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. David Řezníček, LL.M., Ph.D., Mgr. Jakub Souhrada (Řezníček & Co.)
    26. 7. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Matzner: Řešme také jak dál s AML. A vyvarujme se nadměrné zátěži a zbytečné byrokracie
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Soudní ombudsman jako most mezi soudy, advokacií a veřejností
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 17.09.2025AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Spolehlivost osoby v civilním letectví
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Insolvence
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Konec snižování úrokových sazeb? Klíčová úroková sazba 2T repo zůstala v srpnu na 3,5 %
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Rozpor evidence skutečných majitelů s právem EU a jeho dopad na veřejné zakázky
    • Trestní odpovědnost provozovatelů anonymních sítí
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci

    Soudní rozhodnutí

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Jednočinný souběh (exkluzivně pro předplatitele)

    Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...

    Obnova řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení,...

    Oddlužení (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li být jediným příjmem, z nějž je dlužník za trvání oddlužení schopen splácet pohledávky svých věřitelů, částka, kterou se označený dárce zavázal v darovací smlouvě...

    Prodej jednotky (exkluzivně pro předplatitele)

    Účelem prodeje jednotky podle § 1184 o. z. je primárně ochrana vlastnického práva (a jeho výkonu) ostatních vlastníků jednotek, byť může mít také sankční povahu – postih...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.