epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • UKRAJINA
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory

Poslat článek emailem

*) povinné položky

22. 11. 2012
ID: 86911upozornění pro uživatele

Označování potravin v Evropské unii

V nedávné době proběhla sdělovacími prostředky informace, že Evropská unie (dále jen „EU“) s konečnou platností „zamítla požadavek společnosti Hamé s.r.o., která prostřednictvím Ministerstva zemědělství České republiky usilovala o výjimku z evropské legislativy. Jako marmeládu chtěla označit své jahodové a meruňkové džemy.“[1]

Marmeláda a džem však nejsou zdaleka jedinými produkty, o jejichž označení existuje Směrnice Rady Evropské unie. Na úrovni EU jsou upraveny definice potravin jako např.: cukru, medu, cukrovinek, čokolády, másla, brambor, ořechů, aj.

Tato tendence je naplňována od 20.03.2000, kdy byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy[2], která se týká označování potravin určených k tomu, aby byly v nezměněném stavu dodány konečnému spotřebiteli, jakož i některých aspektů týkajících se jejich obchodní úpravy a související reklamy. Účelem přijetí této směrnice je především ochrana spotřebitele.

V souladu se zněním uvedené směrnice byla přijata směrnice Rady 2001/113/ES, ze dne 20.12.2001, o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě, která v příloze I. mimo jiné stanovuje definice, co se rozumí džemem a co se rozumí marmeládou. Vnitrostátní předpis, který tuto směrnici provádí, je vyhláška č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování.

Podle směrnice (i vyhlášky) se džemem rozumí potravina vyrobená ze směsi přírodních sladidel, vody, pulpy a dřeně, nebo přírodních sladidel, vody a dřeně, jednoho nebo více druhů ovoce, přivedené do vhodné rosolovité konzistence. Marmeládou se rozumí potravina vyrobená ze směsi přírodních sladidel, vody a jedné nebo více surovin získaných z citrusových plodů, přivedené do vhodné rosolovité konzistence, přičemž za suroviny získané z citrusových plodů se považují pulpy, dřeně, šťávy, vodné extrakty a kůry, přičemž množství citrusových plodů použitých k výrobě 1 000 g konečného výrobku nesmí být menší než 200 g, z čehož musí být alespoň 75 g získáno z endokarpu.

Zjednodušeně řečeno, marmeláda může být vyrobena jen z více než 200 g citrusových plodů na 1 000 g marmelády a džem pak z jakéhokoli jiného ovoce nebo ze směsi jiného ovoce a méně než  200g citrusových plodů.

Pro mě osobně je nepochopitelné, proč EU rozlišila tyto dva produkty označením právě podle těchto druhů ovoce. Stejně tak mohla určit, že džem se bude například vyrábět jen z peckovin a marmeláda z ostatního nebo opačně.

Jestliže jde o tradiční označení těchto produktů podle obsahu surovin v některé z členských zemí EU (toto rozlišení se používá např. ve Velké Británii, případně takto stanovená definice přináší výhodu státům pěstující citrusové plody) a pro někoho se zdá být důležité mít toto pojmenování upraveno závazným právním předpisem, měla by být taková úprava přijata pouze vnitrostátně nikoli EU jako celkem.
 
Ze zrodu závaznosti „marmeládového“ předpisu pro ČR

Pro ČR, jakožto členský stát EU, jsou právní předpisy EU závazné a v případě Směrnice jsme povinni přijmout takový právní předpis, aby jím bylo dosaženo v ní stanoveného výsledku.[3]

Ve směrnici byl stanoven termín přijetí právního předpisu pro dosažení souladu se směrnicí do 13.07.2003. Výše uvedená vyhláška byla přijata 12.05.2003, účinnosti nabyla dnem vstupu ČR do EU, tedy 01.05.2004.
 
„Při vyjednávání o vstupu do EU se pozornost soustředila na slivovici, rum a Českobudějovické pivo a marmeláda bohužel poněkud zapadla. Rakousku se přihodilo to samé, zaspání v době přistoupení k EU však napravilo a výjimku si sjednalo o deset let později. Těžilo přitom z toho, že komisařem pro zemědělství byl v té době Rakušan Fischler. Takovou výhodu my nyní nemáme a naše pozice je tak o to těžší. Rakouský příklad každopádně ukazuje, že opomenutím v době přistoupení k EU nemusí být vše ztraceno. Jsem přesvědčen, že s ohledem na ochranu domácí tradice používání označení marmeláda by stálo za to se o výjimku  pokusit, a to po vzoru Rakouska alespoň pro výrobky dodávané na domácí trh, které nejsou vyváženy do jiných členských států EU,“[4] vyjádřil k tématu Jan Březina, poslanec Evropského parlamentu.
 
Nicméně, ačkoli přepisy EU o označování potravin přinášejí některé absurdnosti, např. konec pomazánkového másla (máslem lze podle Nařízení Rady č. 1234/2007 označit jen produkt obsahující více než 80 procent tuku)[5], o čemž bylo rozhodnuto Soudním dvorem EU rozsudkem, jehož výrok zní, že „Česká republika tím, že povolila prodej pomazánkového másla pod označením „máslo“, přestože tento výrobek obsahuje méně než 80 % mléčného tuku, má obsah vody vyšší než 16 % a obsah mléčných netuků v sušině vyšší než 2 %, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 115 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“), ve spojení s bodem I odst. 2 prvním a druhým pododstavcem přílohy XV uvedeného nařízení a částí A body 1 a 4 dodatku k této příloze“[6], stanoví i spousty protekčních pravidel pro spotřebitele – např. jaké povinné údaje musí být na každém produktu uvedeny (vedle názvu též seznam složek, nebo zvláštní podmínky uchování či použití, apod.), což ale pokládám za užitečné.

Nejsem tak euroskeptická jako prezident Václav Klaus, ale nezbývá, než někdy souhlasit s jeho názory. Naposledy mě velmi zaujalo jeho tvrzení ze dne 19.10.2012, že  „kdyby Evropská unie neměla vůbec žádné starosti a roupama už nevěděla co dělat, tak by vytvářela houfy úředníků, kteří budou řešit otázky, jak se má jmenovat něco, co si mažeme někteří na chleba, ale myslím si, že EU má na starosti teď podstatně jiné, tíživé věci, tak se mi to zdá opravdu úsměvné“.


Mgr. Barbora Slováková


--------------------------------------------------------------------------------
[1] Zdroj: dostupný na www, k dispozici >>> zde.
[2] Zdroj: dostupný na www, k dispozici >>> zde.
[3] Článek 288 Smlouvy o fungování EU
[4] Zdroj: dostupný na www, k dispozici >>> zde.
[5] Líbí se mi nově navrhovaný název „Pomazánkové nemáslo“
[6] Více v rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C‑37/11 ze dne 18. října 2012


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Mgr. Barbora Slováková
22. 11. 2012
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • Směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů aneb „evropské hromadné žaloby“
  • Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Jak probíhá získání licence od ČNB? Poznatky z praxe
  • Distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory s operátory – 1. díl
  • Přislíbené jednání ve smlouvě o smlouvě budoucí není vymahatelné, pokud nebylo převzato do hlavní realizační smlouvy
  • Novinky v právní úpravě krytých dluhopisů
  • Rozhodnutí o nerozdělení zisku pohledem judikatury Nejvyššího soudu ČR
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů

Související produkty

Online kurzy

  • Spolky pohledem daňového práva
  • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
  • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
  • Novela zákona o ochraně spotřebitele - transpozice směrnice 2019/2161
  • Vymahatelnost dluhu a prostředky jejího zajištění prakticky
Lektoři kurzů
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Riedlová
Mgr. Michaela Riedlová
Kurzy lektora
Mgr.  Adam  Janováč
Mgr. Adam Janováč
Kurzy lektora
JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • Spor mezi zaměstnancem a jej zastupujícím advokátem o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru?
  • Cestovní náhrady pro rok 2022: Vyhláškové ceny elektřiny byly zvýšeny v březnu; ceny benzínu a nafty v květnu. Kdy přijde na řadu stravné?
  • Ústavní právo s nadhledem : Nenouzový stav
  • Právní svět není konzervativní. Inovovali jsme vždy
  • Zadržovací právo
  • Mediace jako možnost řešení sporu před Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Změna v odměňování zaměstnance: přechod na hodinovou sazbu
  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Advokátní kancelář je potřeba řídit predikovatelně a automatizovaně
  • 10 otázek pro … Filipa Petráše
  • Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?
  • Nejvyšší soud: započtení není splněním dluhu
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Je zaměstnanec povinen nahradit zákazníkovi zaměstnavatele škodu, kterou mu způsobil při výkonu práce pro zaměstnavatele?
  • Kauza Sberbank a započtení pohledávek
  • Kdy musí být půlhodina poskytnutá zaměstnanci na jídlo a oddech zaměstnavatelem proplacena?
  • Sberbank CZ a proces její likvidace

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Pobyt cizinců

Z rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie z důvodu obcházení zákona účelově prohlášeným souhlasem o otcovství vůči nezletilému...

Zadržovací právo

Věřitel může zadržet cizí movitou věc – jak vyplývá z ustanovení § 1396 odst. 1 o. z. (a contrario) – jen tehdy, má-li ji u sebe „právem“. Předpokladem pro to, aby věřitel...

Valná hromada, honební společenstvo

Ve vztahu k účelu řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady obchodních korporací je účel právní úpravy řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady...

Neúměrné zkrácení

V poměrech současné právní úpravy, která žádnou konkrétní hranici představující neúměrné zkrácení nestanoví, lze za výchozí pravidlo považovat zákaz zkrácení přes polovic....

Bezdůvodné obohacení (exkluzivně pro předplatitele)

Obecným předpokladem bezdůvodného obohacení je získání majetkového prospěchu jedním subjektem (obohaceným), které může spočívat buď v rozmnožení majetku obohaceného (např....

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
AIVD 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.