epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    9. 9. 2008
    ID: 55181upozornění pro uživatele

    Peníze kontra peněžní prostředky

    Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 922/2007 se zabýval pojmovými rozdíly mezi smlouvou o půjčce a smlouvou o úvěru. Krom toho, že zopakoval závěry stabilně činěné právní teorií, např. že smlouva o půjčce má charakter smlouvy reálné, zatímco smlouva o úvěru je smlouvou konsensuální, vyslovil mimo jiné právní názor, že „Předmětem smlouvy o úvěru jsou peněžní prostředky, je možno je poskytnout i převodem z účtu na účet, avšak na základě smlouvy o půjčce, věřitel přenechává dlužníkovi peníze, jako věci určené podle druhu, a tudíž přenechává pouze bankovky a mince.”

    WEINHOLD LEGAL

    Nejvyšší soud došel k tomuto závěru na základě jazykového výkladu (byť to Nejvyšší soud výslovně neuvádí) ustanovení upravujících oba smluvní typy. Zatímco občanský zákoník v ust. § 657 stanoví, že „Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu“, obchodní zákoník naproti tomu v ust. § 497 stanoví, že „Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Podle občanského zákoníku jsou přenechávány peníze, podle obchodního zákoníku má dlužník právo čerpat peněžní prostředky. Podle výkladu Nejvyššího soudu penězi lze rozumět toliko bankovky a mince, tj. pouze finanční hotovost.

    Nejvyšším soudem vyslovený názor je z několika důvodů mylný.

    Peníze jsou (fakticky i finanční teorií) rozdělovány na peníze hotové a bezhotovostní. Obě podoby peněz plní v ekonomice stejnou funkci. Důvodem pro rozdělení peněz podle výše uvedeného dělícího kritéria je pouze společenský pokrok. S postupující elektronizací života jsou hotové peníze stále více vytlačovány penězi bezhotovostními. Společenský pokrok však nemůže být důvodem k tomu, aby soukromoprávní subjekty byli limitovány v právu uzavírat smlouvu o půjčce v případě, že jejich svobodná vůle a projevy této vůle směřují k uzavření smlouvy o půjčce.

    Nejvyšší soud nejen že při výkladu citovaných ustanovení použil toliko jazykový výklad, tuto výkladovou metodu však uplatnil naprosto nesprávně. Nejvyšší soud vyšel z premisy, že obsahu-li právo dva různé výrazy, mají tyto výrazy mít dva různé významy. Je nepochybné, že v naprosté většině případů je při výkladu právních norem zapotřebí z této premisy vycházet. Ne vždy však musí mít různé výrazy rozdílný význam a různé výrazy mohou i v právu být použity synonymicky. To je i případ „peněz“ podle občanského zákoníku a „peněžních prostředků“ podle zákoníku obchodního. Důvod, proč obchodní zákoník v souvislosti s ustanoveními o úvěru nepoužívá termín peníze, ale termín peněžní prostředky je s velkou mírou pravděpodobnosti skutečnost, že při uzavírání smlouvy o úvěru peníze nejsou konečným cílem ekonomické aktivity dlužníka, ale jsou toliko prostředkem k dosažení cíle. Jinými slovy dlužník čerpá úvěr proto, aby si jeho prostřednictvím opatřil bydlení, vybavení domácnosti nebo aby jeho prostřednictvím zajistil provoz podniku a nikoliv proto, aby si opatřil peníze. Peníze zde tak plní jednu ze svých funkcí, a sice jsou všeobecným prostředkem směny.

    Dalším důvodem, který naznačuje nesprávnost závěru Nejvyššího soudu je znění některých dalších platných právních norem. Tak např. podle ust. § 25 odst. 1 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví v platném znění se „peněžní prostředky a ceniny oceňují jejich jmenovitými hodnotami.“ Při dodržení výkladu, že peněžními prostředky jsou pouze bezhotovostní peníze pak právní řád nestanoví, jakým způsobem se oceňují peníze hotové. Podle ust. § 19 odst. 2 zákona č.94/1963 Sb. o rodině v platném znění „Poskytování peněžních a jiných prostředků na náklady společné domácnosti může být zcela nebo zčásti vyváženo osobní péčí o společnou domácnost a děti.“ Jsou-li peněžní prostředky pouze bezhotovostní peníze, pak poskytování hotových peněz nemůže být vyváženo osobní péčí o společnou domácnost a děti. K podobně absurdním závěrům při respektování výkladu Nejvyššího soudu možno dojít i na dalších místech platného právní řádu.

    Že pojmy peníze a peněžní prostředky je i některými právními teoretiky chápán naprosto identicky, dokazuje návrh civilního kodexu zveřejněný na stránkách Ministerstva spravedlnosti. Podle ust. § 2093 návrhu civilního kodexu „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peníze do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Nebo že by se poskytovaly bankovky a mince a vracelo se toliko převodem z účtu na účet?

    V neposlední řadě je zapotřebí zmínit další faktický dopad, které rozhodnutí Nejvyššího soudu má. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti v platném znění „Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 15 000 EUR (dále jen "limit") je povinen provést platbu bezhotovostní.“ Podle ust. § 2 odst. 1 písm. b) citovaného zákona „poskytovatelem platby ten, kdo platbou uhrazuje závazek.“ Při respektování závěru Nejvyššího soudu pak není možné, aby si strany sjednaly poskytnutí půjčky ve výši přesahující 15.000,- EUR. Věřitel by sice mohl poskytnout dlužníkovi částku přesahující limit hotovostně, protože tímto jeho plněním vzhledem k reálné povaze půjčky závazek teprve vzniká, ale dlužníku je zakázáno, aby jeho závazek vrátit mu bankovky a mince splnil (není-li dohodnuto plnění v jednotlivých splátkách nevybočujících ze zákonného limitu). Nejvyšší soud se tak ve své podstatě dostal do role normotvůce (která mu ale v žádném případě nenáleží), když stanovil další podstatnou náležitost smlouvy o půjčce, a sice maximální možný rozsah peněžité půjčky ve výši 15.000,- EUR.

    Domníváme se proto, že je na místě aby Nejvyšší soud svůj názor přehodnotil a pojmům „peníze“ a „peněžní prostředky“ judikatorně přiznal stejný význam.

    Dan Loukota
    WEINHOLD LEGAL



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Dan Loukota ( WEINHOLD LEGAL )
    9. 9. 2008
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Místní koeficient daně z nemovitých věcí stanovený v části obce
    • Co říká Finanční správa k dopadu energetické krize na převodní ceny
    • SFDR v kostce: Které povinnosti musíme plnit?
    • Boj s inflací v evropském kontextu
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc listopad 2022
    • Regulace kapitálového trhu: Základní principy
    • K příslušnosti finančního arbitra rozhodovat spory z životního pojištění
    • Výjimka z vyloučení účasti povinného v dražbě v rámci exekučního řízení
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc říjen 2022
    • Bude po současné energetické krizi následovat v České republice rovněž krize dluhová?
    • Samosprávný investiční fond: pojem a licence

    Související produkty

    Online kurzy

    • Kryptoaktiva z pohledu veřejnoprávní regulace
    • Odpovědnost advokáta za (ne)vlastní daňové delikty
    • Účinná lítost – preferované řešení z pohledu Finančnej správy SR
    • Účinná ľútosť: História slovenského unikátu a porovnanie s európskym štandardom
    • Daňové trestné činy
    Lektoři kurzů
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    Ing. Martina Šotníková
    Ing. Martina Šotníková
    Kurzy lektora
    Ing. Roman Burnus
    Ing. Roman Burnus
    Kurzy lektora
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Kurzy lektora
    Ing.  Klára Sauerová
    Ing. Klára Sauerová
    Kurzy lektora
    Ing. Miroslav Skopec
    Ing. Miroslav Skopec
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • 10 otázek pro ..Filipa Seiferta
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Valorizace limitních příjmů uchazečů o zaměstnání (podpory a výdělku v nekolidujícím zaměstnání) od 1. 1. 2023 a další související změny
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Odmítnutí poskytnutí informace ve světle Nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 3208/16
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Místní koeficient daně z nemovitých věcí stanovený v části obce
    • Posuzování podřízenosti pohledávky v insolvenčním řízení ve vztahu k ust. § 1938 odst. 1 občanského zákoníku.
    • Kupní cena jako (ne)podstatná náležitost kupní smlouvy o převodu nemovitosti
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Střídavá péče a posuzování některých parametrů ve světle aktuální judikatury Ústavního soudu
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Dvojí řízení trestněprávní povahy

    Podle judikatury ESLP rozhodujícím pro posouzení přípustnosti dvojího řízení trestněprávní povahy ve smyslu zásady ne bis in idem, je test „dostatečně úzké souvislosti v podstatě...

    Náhrada škody

    Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 27 odst. 5 zákona o silničním...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle § 24 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Uspokojování restitučních nároků nelze podřadit pod dispozici státu se svým vlastnictvím v rámci soukromoprávního vztahu. Stát v takovém případě nevystupuje jako vlastník, který...

    Oprava rozhodnutí (exkluzivně pro předplatitele)

    Dojde-li v důsledku opravy rozhodnutí ke změně obsahu opravovaného rozhodnutí, a tím i k možnosti prolomení jeho právní moci, bude nezbytné započíst do celkové doby řízení i ten...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.