epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    20. 11. 2001
    ID: 15414upozornění pro uživatele

    Plánování daňového zatížení jako součást plánování nákladů

    Česká republika patří k územím, která přejala německý přístup k pohledu státu na daňový subjekt. To do velké míry určuje způsob sestavování účetních výkazů i to, co je považováno za úkol managementu firem. Účetní a daňová evidence má tedy charakter nástroje pro kontrolu ze strany státu popřípadě bank. Stát ovšem, až na výjimky, není vlastníkem podniku a jeho snaha o kontrolu není v souladu s výkonnou pravomocí managementu.

    Plánování daňového zatížení jako součást plánování nákladů

     

     

             Česká republika patří k územím, která přejala německý přístup k pohledu státu na daňový subjekt. To do velké míry určuje způsob sestavování účetních výkazů i to, co je považováno za úkol managementu firem. Účetní a daňová evidence má tedy charakter nástroje pro kontrolu ze strany státu popřípadě bank. Stát ovšem, až na výjimky, není vlastníkem podniku a jeho snaha o kontrolu není v souladu s výkonnou pravomocí managementu.

     

    Mnohem jednodušším, nebo chcete-li základnějším, se zdá anglosasský způsob vedení firmy, kde prioritní je odpovědnost vůči majiteli ( akcionáři ). V praxi české ekonomiky vidíme mnoho názorných příkladů dopadu toho, že je účetnictví podřízeno snadnému výběru daní a ne přehlednosti ve vztahu k vlastníkům.

     

    Přístup ke zpracování údajů je ovšem pouze technická záležitost. Pravdou je, že ať je pohled státu jakýkoli, účelem podnikání je generovat zisk, nikoli generovat daně.

     

     Aby společnost byla schopná vytvářet zisk, musí být konkurenceschopná. Vyhledávání konkurenčních výhod je nezbytnou součástí snahy o získání či udržení místa na trhu a snižování nákladů je takovou konkurenční výhodou. Z tohoto pohledu jsou daně nákladem a plánování daňového zatížení nezbytnou součástí řízení podniku. Absence tohoto pohledu může výrazně snížit například investiční schopnost společnosti.

     

    Ač se tomu vyspělé státy logicky brání, nelze říct, že obchod je mezinárodní bez toho, abychom dodali, že mezinárodní je i zdanění. Tak jako plánujeme náklady na dopravu zboží, plánujeme i daňové zatížení, a to podle toho, kde je „levnější “. Obchod je otázkou nákladů, výnosů a zisku, a jako takový není morální nebo nemorální. Je scestné přiřazovat negativní význam daňovému plánování úplně stejně, jako není nemorální zvolit levnějšího dopravce.

     

    Naopak pro stát je umožnění nějaké daňové výhody jednoznačnou investiční pobídkou a jen stěží se najde v Evropské unii stát, který není v nějakém ohledu „offshore územím“. Všeobecně známé je holandské „osvobození příjmů z kapitálových účastí “ nebo belgická „řídící společnost“. Jsme svědky mnoha mediálních útoků na offshore podnikání, které jsou důsledkem neinformovanosti. Definice offshore území je scestná, protože offshore je bez nadsázky celý svět. Daňovými ráji není jen skupina dobře známých ostrovů a ostrůvků. V podstatě v každé zemi se dá využít nějaká daňová výhoda. Záleží jen na charakteru konkrétního obchodu a zemi, kterou považujeme za „domovskou“, abychom byli schopni optimálně naplánovat využití té které daňové výhody.

     

    Po stránce realizace však vytvoření funkční daňové struktury vyžaduje poměrně velký rozsah informací, které se zvlášť v poslední době neustále mění, detailní znalost daňových a souvisejících zákonů jednotlivých území, návazností na množství smluv o zamezení dvojího zdanění. Mimořádně složitým územím je v tomto směru právě Česká republika, jejíž daňová soustava je kompilátem nepřehledných, mnohdy retroaktivních novel. Z tohoto pohledu je mezinárodní daňové plánování specializace, které se většinou nelze věnovat jako doplňkové aktivitě při vedení vlastního obchodu. Zpracování skutečně dobrého daňového modelu je však nákladem s rychlou návratností.

     

    Území, která jsou jako daňové ráje nejznámější, sice vynikají v podstatě „nulovým“ zdaněním ( příjmy nejsou zatíženy daní, firma je povinna uhradit vládní poplatek ), ale jejich podstatnou nevýhodou je, že nemají uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění s vyspělými zeměmi, které jsou obvykle „domovské“ pro daňový subjekt. To například na území České republiky znamená, že takovému daňovému subjektu vzniká povinnost zajištění daně ve výši 10 až 25 %. Není proto možné společnosti na tomto území použít pro přímou fakturaci, ale stále si zachovávají svůj význam například pro minimum zveřejňovaných informaci či pro absenci devizové kontroly.

     

    Je však mnoho území, která poskytují dílčí daňové výhody. V tomto případě je však mnohem složitější organizace daňového modelu, protože je zapotřebí přesně definovat zisky, které si přejeme výhodně zdanit a často je zapotřebí několika společností na různých územích, abychom dosáhli potřebného výsledku.

     

    Pokusili jsme se připravit názornou ukázku rozdílu v daňovém zatížení při přímém dovozu zboží v porovnání se stejným obchodem alespoň základně daňově plánovaným.  

     

    První obrázek znázorňuje běžný dovoz zboží z EU a jeho následný prodej v ČR.

     

     

     

     

    Kupující v naší ukázce nakoupil na území EU zboží v hodnotě 100 Kč a následně jej prodal v ČR za 135 Kč. Z této transakce pro našeho virtuálního obchodníka plyne následující :

     

    -          při dovozu zboží zaplatí clo 5%  ( 5 Kč )

    -          při dovozu zboží zaplatí DPH 22%  (23,10 Kč – z ceny vč. cla )

    -          při prodeji v ČR bude mít na vstupu DPH z nákupu ( 23,10 Kč ) a na výstupu DPH z prodejní ceny ( 29,70 Kč ), úhrnný odvod tedy bude činit 6,60 Kč

    -          obchodní marže bude 30 Kč ( 135 Kč – 105 Kč )

    -          předpokládejme, že bude mít provozní náklady ve výši 50%, vytvoří tedy zisk 15 Kč

    -          což zdaněno 32% v ČR znamená čistý zisk 10,20 Kč

     

    Ve druhé ukázce znalejší kolega našeho obchodníka vloží mezi stejného prodávajícího a svou českou obchodní firmu ještě jednu společnost a mimo území ČR navýší cenu. Použije hojně využívanou techniku transfer pricing

     

     

     

    Kupující č. 2 nakoupil na území EU stejné zboží v hodnotě 100 Kč. Nakoupila je ovšem jeho zahraniční společnost, která je následně prodala jeho české obchodní firmě za 125 Kč. Další prodej koncovému zákazníkovi byl ve stejné ceně jako v prvním případě, tj. 135 Kč. Z této transakce pro našeho virtuálního obchodníka č. 2 plyne :

     

    -          při dovozu zboží zaplatí clo 5%  ( 6,25 Kč )

    -          při dovozu zboží zaplatí DPH 22%  (28,90 Kč – z ceny vč. cla )

    -          při prodeji v ČR bude mít na vstupu DPH z nákupu ( 28,90 Kč ) a na výstupu DPH z prodejní ceny ( 29,70 Kč ), úhrnný odvod tedy bude činit  0,90 Kč

    -          obchodní marže mimo území ČR bude 25 Kč ( 125 Kč – 100 Kč )

    -          obchodní marže na území ČR bude 3,75 Kč ( 135 Kč – 131,25 Kč ), celková marže bude 28,75 Kč

    -          předpokládejme, že bude mít provozní náklady ve výši 50%, vytvoří tedy zisk 14,375 Kč

    -          je reálné, aby zisk zahraniční společnosti byl zdaněn 3%, z toho plyne daň ve výši 0,75 Kč ( z 25 Kč )

    -          zisk v ČR bude zdaněn 32%, tj daň ve výši 1,20 Kč 

    -          čistý zisk mimo území ČR bude 11,75 Kč, na území ČR 2,55 Kč.

          Celkový čistý zisk bude 14,30 Kč

     

             Uvedené příklady jsou jen velmi zjednodušenou ukázkou možnosti různého přístupu k plánování daňového zatížení. Variant je však nepřeberné množství a je zapotřebí opravdu zvládnout související legislativu, aby nám daňové plánování bylo k užitku tak, jak může být.

     

             Důležité je také dobře zvážit, v jaké výši se pohybují naše zisky, protože založení daňové struktury s sebou nese samozřejmě náklady, stejně tak jako vedení firemní agendy v zahraničí. V případě, že se Vaše zisky nepohybují opravdu v řádech milionů korun, je lepší využít služeb specializovaných firem. 

     

     

    Leo Tinker

    finanční poradce



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    L.Tinker
    20. 11. 2001

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Evropské zelené dluhopisy: Budoucnost evropských dluhopisů nebo řadí EU zpátečku?
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – I. část
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.