epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • UKRAJINA
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
3. 2. 2016
ID: 100359upozornění pro uživatele

Podřízení se zákonu o obchodních korporacích po dvou letech

Zákon o obchodních korporacích („ZOK“)[1] nabyl účinnosti dne 1. ledna 2014 a nahradil starší obchodní zákoník[2]. V přechodných ustanoveních ZOK umožňuje obchodním korporacím (tj. obchodním společnostem a družstvům), aby se plně podřídily režimu ZOK a zcela se tak vymanily z právního režimu starého obchodního zákoníku. ZOK však stanoví, že režimu ZOK se lze podřídit pouze do 1. ledna 2016[3]. Znamená to tedy, že obchodní korporace, které se v uvedené lhůtě nepodřídily režimu ZOK, budou už „navždy“ podléhat režimu obchodního zákoníku?


ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s. r. o.

Obchodní korporace, které se nepodřídily režimu ZOK, se zčásti řídí obchodním zákoníkem (jde o práva a povinnosti společníků) a zčásti ZOK (jde o statusové věci). Taková dualita právních režimů upravujících vnitřní poměry obchodní korporace může být matoucí. Mezi odbornou veřejností navíc nepanuje shoda ohledně toho, která konkrétní práva a povinnosti spadají pod pojem „práva a povinnosti společníků“, na která se může vztahovat obchodní zákoník, a která již patří do statusových věcí obchodních korporací, na která se má vztahovat výlučně ZOK. Z toho důvodu jsme našim klientům doporučovali, aby své obchodní korporace plně podřídili režimu ZOK.

Mohou se tedy obchodní korporace podřídit zákonu o obchodních korporacích jako celku i po 1. lednu 2016, ačkoliv se zdá, že ZOK to nepřipouští?

V odborné literatuře jednoznačnou odpověď na tuto otázku nenalezneme. Autoři jednoho z komentářů k ZOK zastávají názor, že se jedná o jen pořádkovou lhůtu a obchodní korporace se mohou zákonu o obchodních korporacích podřídit i po jejím uplynutí[4]. Část autorského kolektivu jiného komentáře k ZOK zastává opačný názor[5]. Relevantní argumenty lze nalézt pro oba postoje. Na jednu stranu obecně platí, že nikdo nemůže obchodním korporacím zakázat, aby si v rámci možností stanovených právními předpisy libovolně modifikovaly svá vnitřní pravidla. Na druhou stranu je ovšem z hlediska právní jistoty vhodné vymezit určité období, kdy by se mělo rozhodnout, zda budou obchodní zákoník a nová právní úprava stále ve střetu nebo zda se obchodní korporace nadále budou chovat podle nových pravidel.[6]

Dle našich zkušeností notáři upřednostňují výklad, který umožňuje podřízení se obchodních korporací vzniklých před 1. lednem 2014 zákonu o obchodních korporacích i po 1. lednu 2016. K tomuto názoru se přikláníme také my. Nenalézáme žádný rozumný důvod bránit obchodním korporacím v podřízení se režimu ZOK i po 1. lednu 2016. Čím delší doba uplyne od zrušení obchodního zákoníku, tím méně vhodné bude pro obchodní korporace řídit své vnitřní záležitosti tímto stále více zastaralým zákonem. V souladu s výše uvedeným proto v zásadě doporučujeme podřídit obchodní korporace režimu ZOK.

Podřízení obchodní korporace režimu ZOK vyžaduje rozhodnutí společníků či valné hromady ve formě notářského zápisu. Takové rozhodnutí je současně ideální příležitostí pro přípravu zcela nového znění společenské smlouvy či stanov obchodní korporace, které bude plně odpovídat ZOK z právního i terminologického hlediska. V novém znění společenské smlouvy lze vypustit zastaralé údaje, které již není třeba ve společenské smlouvě uvádět a naopak lze využít některé varianty vnitřního uspořádání společnosti, které obchodní zákoník neumožňoval.

Obchodní korporace se podřídí režimu ZOK ke dni, kdy tato skutečnost bude zapsána do obchodního rejstříku. V současné době na požádání provede příslušný zápis do obchodního rejstříku přímo notář, který sepsal notářský zápis o podřízení korporace režimu ZOK, popř. o přijetí nového znění společenské smlouvy či stanov. Přímý zápis notářem do obchodního rejstříku přináší klientovi zejména jistotu, že zápis bude proveden (tj. že rejstříkový soud nebude požadovat dodání dalších dokumentů, popř. že provedení zápisu neodmítne), rychlejší zápis než v případě rejstříkových soudů a také určitou úsporu na soudním poplatku.

Obchodním korporacím, které se dosud nepodřídily režimu ZOK, lze obecně doporučit, aby tak učinily. Podřízení se režimu ZOK přinese společnostem i jejich společníkům či akcionářům větší jistotu ohledně pravidel, kterými se řídí vnitřní poměry obchodní korporace a vztahy jejích společníků či akcionářů navzájem a vůči obchodní korporaci. Současně doporučujeme kriticky zhodnotit a případně upravit stávající společenské smlouvy či stanovy, které lze v řadě případů výrazně zjednodušit a zpřehlednit, aniž by tím došlo k narušení fungujících vnitřních mechanismů společnosti.

 
Mgr. Pavel Mlíkovský

Mgr. Pavel Mlíkovský
,
advokát

Mgr. Jan Vlk

Mgr. Jan Vlk
,
advokátní koncipient
 

ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

Truhlářská 13-15
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 222 537 500 – 501
Fax:    +420 222 537 510
e-mail:    office.prague@randalegal.com


-----------------------------------------
[1] Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech.
[2] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
[3] Ustanovení § 777 odst. 5 zákona o obchodních korporacích.
[4] Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Wolters Kluwer, a.s. Praha. 2014. Komentář k ustanovení § 777 zákona o obchodních korporacích.
[5] Ivana Štenglová, Bohumil Havel, Filip Cileček, Petr Kuhn, Petr Šuk. Zákon o obchodních korporacích, 1. vydání. C. H. Beck. 2013. Komentář k ustanovení § 777 zákona o obchodních korporacích.
[6] Tamtéž.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Pavel Mlíkovský, Mgr. Jan Vlk ( ŘANDA HAVEL LEGAL )
3. 2. 2016
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • Směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů aneb „evropské hromadné žaloby“
  • Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Jak probíhá získání licence od ČNB? Poznatky z praxe
  • Distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory s operátory – 1. díl
  • Přislíbené jednání ve smlouvě o smlouvě budoucí není vymahatelné, pokud nebylo převzato do hlavní realizační smlouvy
  • Novinky v právní úpravě krytých dluhopisů
  • Rozhodnutí o nerozdělení zisku pohledem judikatury Nejvyššího soudu ČR
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů

Související produkty

Online kurzy

  • Spolky pohledem daňového práva
  • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
  • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
  • Novela zákona o ochraně spotřebitele - transpozice směrnice 2019/2161
  • Vymahatelnost dluhu a prostředky jejího zajištění prakticky
Lektoři kurzů
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Riedlová
Mgr. Michaela Riedlová
Kurzy lektora
Mgr.  Adam  Janováč
Mgr. Adam Janováč
Kurzy lektora
JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • Spor mezi zaměstnancem a jej zastupujícím advokátem o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru?
  • Cestovní náhrady pro rok 2022: Vyhláškové ceny elektřiny byly zvýšeny v březnu; ceny benzínu a nafty v květnu. Kdy přijde na řadu stravné?
  • Ústavní právo s nadhledem : Nenouzový stav
  • Právní svět není konzervativní. Inovovali jsme vždy
  • Zadržovací právo
  • Mediace jako možnost řešení sporu před Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Změna v odměňování zaměstnance: přechod na hodinovou sazbu
  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Advokátní kancelář je potřeba řídit predikovatelně a automatizovaně
  • 10 otázek pro … Filipa Petráše
  • Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?
  • Nejvyšší soud: započtení není splněním dluhu
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Je zaměstnanec povinen nahradit zákazníkovi zaměstnavatele škodu, kterou mu způsobil při výkonu práce pro zaměstnavatele?
  • Kauza Sberbank a započtení pohledávek
  • Kdy musí být půlhodina poskytnutá zaměstnanci na jídlo a oddech zaměstnavatelem proplacena?
  • Sberbank CZ a proces její likvidace

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Pobyt cizinců

Z rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie z důvodu obcházení zákona účelově prohlášeným souhlasem o otcovství vůči nezletilému...

Zadržovací právo

Věřitel může zadržet cizí movitou věc – jak vyplývá z ustanovení § 1396 odst. 1 o. z. (a contrario) – jen tehdy, má-li ji u sebe „právem“. Předpokladem pro to, aby věřitel...

Valná hromada, honební společenstvo

Ve vztahu k účelu řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady obchodních korporací je účel právní úpravy řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady...

Neúměrné zkrácení

V poměrech současné právní úpravy, která žádnou konkrétní hranici představující neúměrné zkrácení nestanoví, lze za výchozí pravidlo považovat zákaz zkrácení přes polovic....

Bezdůvodné obohacení (exkluzivně pro předplatitele)

Obecným předpokladem bezdůvodného obohacení je získání majetkového prospěchu jedním subjektem (obohaceným), které může spočívat buď v rozmnožení majetku obohaceného (např....

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
AIVD 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.