Podřízenost pohledávek zpátky ve hře

Výše uvedený příklad je častým případem financování podniku. Dlužník C, velmi často společník společnosti B půjčí svojí společnosti za zákonných podmínek finanční částku. Pokud chce společnost B získat provozní úvěr, velmi často bývá uzavírána právě smlouvě o podřízenosti pohledávek. To znamená, že všichni tři podepíší smlouvu o podřízenosti pohledávek a dokud není splacen provozní úvěr, nemůže původní dlužník C vymáhat svůj dluh za společností B. Tyto dohody mívají také velmi často ustanovení o tom, že se zakazuje uplatňovat práva z těchto pohledávek, včetně přihlášek a účasti v úpadkovém řízení.

V prvé řadě je nutné zdůraznit, že nelze dohodou omezit procesní práva. Tzn. pokud se smluvní strany dohodnou, že nebudou vzájemně uplatňovat do určité doby svá práva, na jejich procesní postavení to nemá vliv. Porušení smlouvou založené právní povinnosti má především za následek ;jen mezi účastníky smlouvy; odpovědnost za škodu (event. odpovědnost za vady, vznik smluvní pokuty, byla-li sjednána apod.); v žádném případě však není s to generovat neplatnost právního úkonu. Tzn. například udělení plné moci.[1]

Jinými slovy, žádné ujednání Smlouvy o podřízenosti, kterou by se Věřitel jako podřízená osoba zavázal vůči Bance nepřihlásit do insolvenčního řízení své pohledávky vůči dlužníkovi, nemůže Věřiteli zabránit v tom, aby (procesním úkonem) své pohledávky přesto přihlásil a tyto byly zařazeny například na pořad přezkumného jednání. Posouzení důvodnosti přihlášených pohledávek přísluší toliko insolvenčnímu správci, dlužníkovi nebo věřitelům, a nikoli insolvenčnímu soudu, a to ani v případě, že by pohledávky byly uplatněny neoprávněnou osobou.[2]

I přes to, že nelze krátit základní procesní práva, v případě uzavření dohody o podřízenosti pohledávek by před splatností úvěru banky A dlužník C vůči věřiteli B úspěšný nebyl. A to ani v případě, že by jeho původní půjčka byla splatná.

Jestliže totiž strany uzavřely smlouvu o podřízenosti pohledávek, v níž se dohodly, že některé pohledávky mají být uspokojeny až po splnění jiného dluhu dlužníka, nemůže se věřitel podřízené pohledávky domáhat jejího uspokojení před splněním podmínek sjednaných ve smlouvě o podřízenosti pohledávek, neboť takový požadavek je v rozporu s jeho smluvním závazkem. Případná změna této smlouvy musí být učiněna všemi stranami, které ji uzavřely.

Tato dohoda nepředstavuje přímou změnu času plnění ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalobcem a žalovanou, jak dovodily soudy obou stupňů, má charakter odkládací podmínky podle § 36 odst. 2 obč. zák. Uvedená dohoda přitom není v rozporu se zákonem či dobrými mravy.[3]

 


JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.,
advokát


DOHNAL PERTOT SLANINA, advokátní kancelář, v.o.s.
OLOMOUC | PRAHA | HRADEC KRÁLOVÉ | LETOHRAD

Palackého 75/21
779 00  Olomouc

Prvního pluku 347/12a
186 00  Praha 8

Komenského 266/3
500 03  Hradec Králové

Václavské náměstí 76
561 51 Letohrad

Tel.:    +420 587 407 086
e-mail:    info@akdps.cz



___________________________________
[1] K tomu rozhodnutí VS Praha č. j. 1 VSPH 453/2012-P99-10 z 23. 2. 2012.
[2] K tomu rozhodnutí VS Praha č. j. 2 VSPH 455/2012-P89-19 z 2. 7. 2012.
[3] K tomu NS sp. zn. 23 Cdo 2907/2014, ze dne 28. 7. 2016.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz