epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    21. 4. 2023
    ID: 116328upozornění pro uživatele

    Potřebujeme přísedící (nebo ne?)

    Pozornosti odborné veřejnosti jistě neunikl článek Radima Vaculíka (novinky.cz) s titulkem Zrušení přísedících je na spadnutí[1].

    Se zájmem jsem si tento článek přečetl, abych zjistil, že zrušení institutu přísedících navrhuje ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a údajně i soudci. Pan ministr se v rozhovoru pro deník Právo vyjadřuje v tom smyslu, že za účelem prosazení myšlenky zrušení přísedících, někdy stále chybně a možná i záměrně - s jistým pejorativním podtextem a vyvoláváním falešného dojmu, že se jedná a socialistický relikt - nazývaných soudci z lidu[2], objíždí republiku a z jeho vyjádření vyplývá, že pro svůj záměr tímto způsobem získává širokou podporu soudcovského stavu.

    Podle současné právní úpravy[3] je funkce přísedícího, stejně jako funkce soudce, funkcí veřejnou. Na rozdíl od definitivy, kterou disponují soudci, jsou přísedící voleni na dobu 4 let zastupitelstvem obce, resp. kraje, v jehož obvodu působí soud, u nějž mají funkci vykonávat. K nástupu do funkce potom musí přísedící složit slib do rukou předsedy příslušného soudu.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    V současné době působí přísedící jako laický prvek u okresních soudů v pracovněprávních věcech a v trestních věcech. Nutno podotknout, že nerozhodují samostatně, ale jak vyplývá již z etymologického výkladu slova přísedící, účastní se senátně projednávaných případů. Ne jinak je tomu rovněž u soudů krajských, kde jsou zapojeni do rozhodování v trestních věcech.[4]

    Jakkoli rozumím důvodům, které ministr Blažek uvádí stran počtu přísedících u okresních soudů v uplynulém roce (4.025 osob), náročnosti jejich získávání k výkonu funkce apod. a faktorům, které tyto důvody ovlivňují (nezájem veřejnosti o výkon funkce, vysoký věkový průměr současných přísedících, demotivující finanční ohodnocení apod.), nemohu souhlasit s vizí pana ministra zachovat laický prvek justice v podobě přísedících toliko u trestních věcí, zejména při rozhodování krajských soudů.

    Reklama
    Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    24.6.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Se zděšením jsem si přečetl rovněž vyjádření bývalého předsedy Městského soudu v Praze, nynějšího prezidenta Soudcovské unie, JUDr. Libora Vávry (kterého si ovšem jinak osobně odborně velmi vážím), stejně jako soudce Městského soudu v Praze Mgr. Tomáše Mottla, které vyznívá podpůrně pro záměr pana ministra institut přísedících zrušit a vypustit.

    Pokud se totiž staronový pan prezident Soudcovské unie i pan soudce de facto shodně vyjadřují na adresu přísedících v tom smyslu, že po nich není možné požadovat nastudování právní úpravy příslušné oblasti, že nechápou složité právní otázky a je třeba jim vysvětlovat platné právo a často je tak i přesvědčovat o konkrétním rozhodnutí a jeho opoře v platném právu, jedná se o flagrantní nepochopení laického prvku v justici a faktické popření jeho podstaty.

    Stejně tak považuji za lichý argument obou citovaných odborníků, že v neprospěch zachování účasti přísedících zásadním způsobem hovoří i skutečnost, že pouze v jednotkách ze statisíců případů nesouhlasili při hlasování o verdiktu se soudcem – profesionálem a přehlasovali ho s tím, že ani jednomu z nich se takový případ nestal nikdy. Ukazuje to dle nich na dominanci profesionálního soudce v pozici předsedy senátu a svědčí to o tom, že „přísedící vlastně nemají žádný význam“[5].

    Sám jsem několik let jako přísedící působil a velmi dobře si pamatuji, jak nám bylo s kolegyní (druhou přísedící) předsedou senátu sděleno, že pokud s jeho (právním) názorem nesouhlasíme, máme si rozsudek napsat sami. Vzhledem k mé povaze a lidským hodnotám, které zastávám, se tak v několika případech skutečně stalo. Jako laici s obyčejným lidským cítěním jsme se nemohli přiklonit k názoru soudce, vycházejícímu z čistě formálního, často až textualistického[6], pojetí platného práva. Koneckonců jsme byli ve funkci vázáni rozhodováním podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Že se tak děje ostatně připouští i sám Mgr. Mottl. Na druhou stranu si ovšem dovedu představit, že mnozí, zejména starší, přísedící se takového přístupu ze strany soudce - profesionála, hraničícího až s nátlakem, zaleknou a podvolí se jeho názoru jako předsedy senátu – i přesto, že se nemusí shodovat s jejich přesvědčením.

    I z tohoto důvodu proto není možné přisvědčit názorům prezentovaným v komentovaném článku. Přísedící jako laický prvek v justici představuje jakýsi korektiv spravedlnosti a obecně umožňuje soudci profesionálovi (ten je zpravidla celoživotním kariérním soudcem bez jiné pracovní zkušenosti), který se cítí být vázán jen textem zákona, „vynášet“ rozhodnutí v intencích nikoli pouze platného práva (v jeho formalistickém pojetí), nýbrž i s obohacením o prvek lidskosti a zkušenosti „ze života“; přísedící naproti tomu přinášejí na rozhodovaný spor pohled možná sice „neprávní“, ale  často věcně odbornější.

    Současně je třeba zdůraznit, že přísedící v současném pojetí[7] se zásadním způsobem institucionálně liší od soudce z lidu ve smyslu předrevoluční právní úpravy, zejména zákona o zlidovění soudnictví[8]. Zároveň však nelze opomenout, že jednou z hlavních nosných myšlenek tohoto zákona bylo proklamované rozšíření výhod někdejšího pracovního soudnictví prvorepublikového do všech oblastí soudního rozhodování[9]. Zdá se to stěží uvěřitelné – prvorepublikové pracovní soudnictví i s laickým prvkem rozhodování bylo natolik funkčním a následování hodným modelem, že si jej ani „nové pořádky“ v roce 1948 netroufly zcela ignorovat; my dnes specializované pracovní soudnictví nemáme (jsme v tom v Evropě poměrně raritní) a navíc se nyní mnozí soudci-profesionálové zasazuji i o eliminaci laického prvku, který, zdá se, jen „komplikuje a zdržuje “ jejich pracovní úsilí při „rychlém“ řešení sporů.

    Domnívám se, že navrhované zrušení přísedících v pracovněprávních sporech naprosto opomíjí historický vývoj rozhodování pracovněprávních sporů, jemuž položilo celoevropsky specifický základ francouzské (zpočátku neformální) soudnictví prud‘hommální, zakotvené formálně zákonem již v roce 1848. Základním stavebním kamenem tohoto způsobu rozhodování byla skutečná parita zastoupení zaměstnanců a zaměstnavatelů – jinak řečeno laických prvků v rozhodování. Tento francouzský model byl v Rakousko-Uhersku implementován přijetím zákona o živnostenských soudech.[10] Následně byly živnostenské soudy rekoncipovány s účinností od 1. července 1898, avšak paritní účast laického prvku zůstala zachována i nadále.[11]

    V období první československé republiky byl na půdorysu původních živnostenských soudů vybudován samostatný systém pracovního soudnictví, jejichž právní základ byl dán již zákonem č. 218/1896 ř.z. o pracovních soudech. Vrcholem vývoje pracovního soudnictví bylo potom přijetí zákona o pracovních soudech (československých – republikových) v roce 1931[12] - rovněž se zachováním laického prvku a paritního principu. O správnosti tohoto modelu rozhodování pracovněprávních sporů svědčí dle mého soudu rovněž skutečnost, že po přerušení činnosti pracovních soudů za německé okupace bylo pracovní soudnictví podle zákona z roku 1931 v roce 1945 obnoveno. K jeho zrušení došlo až k 1.2.1949 v důsledku přijetí zákona o zlidovění soudnictví s ohledem na teze uvedené již výše.

    Avšak i později, za doby socialismu, byly pracovněprávní spory, tentokrát po vzoru sovětském, řešeny v prvé řadě rozhodčími komisemi, kde byl rovněž zachován laický prvek.

    Koneckonců i na prvním všeodborovém sjezdu v dubnu 1994 padl požadavek na obnovení pracovního soudnictví, tak jak existovalo za první republiky.

    Současný model tak není v žádném případě reliktem komunistické, resp. socialistické, justice, za který je někdy naprosto nesprávně označován, nýbrž důsledkem přirozeného vývoje pracovního soudnictví, resp. rozhodování pracovněprávních sporů obecně. Ostatně je s podivem, že odbory, které by se měly snažit o popularizaci role přísedících při souzení pracovněprávních věcí mezi svými členy (tak jako je tomu v mnoha zemích a obdobně je to patrné i na straně zaměstnavatelské), snahy o zrušení institutu přísedících v podstatě nezajímají. 

    Jsem přesvědčen, a to i s ohledem na svou osobní zkušenost, že účast laického prvku při rozhodování pracovněprávních sporů je potřebné a vhodné zachovat. Tím však nepodsouvám, že současný systém nepotřebuje revizi a že je nutně nezbytné trvat na jeho zachování v současné podobě – tedy přísedících podle zákona o soudech a soudcích.

    Naopak se domnívám, že v současné době, v souvislosti s reformou justice, nastává vhodná doba k zamyšlení nad budoucí koncepcí rozhodování pracovněprávních sporů a možnému návratu k systému samostatného pracovního soudnictví. Konečně, nejedná se o způsob rozhodování pracovněprávních sporů v kontinentální právní kultuře neobvyklý. Tímto směrem se vydala a dodnes úspěšně pokračuje kupříkladu rozhodovací praxe německá[13], jakož i mnohých dalších evropských států.

    Tento článek se záměrně nevěnuje účasti laického prvku při rozhodování trestních věcí, cílem je poukázat na historický vývoj rozhodování věcí pracovních a revokovat pohled na laický prvek v justici pracovněprávní v podobě přísedících. Pokud se mu podaří otevřít odbornou diskusi na téma potřebnosti zachování laického prvku při tomto rozhodování, stejně jako jeho možnou budoucí podobu, pak splnil svůj účel.

    Stan Bohačík Bittner

     

    [1] Dostupný >>> zde.

    [2] Pojem zavedený zákonem 319/1948 Sb. o zlidovění soudnictví

    [3] Zákon 6/2002 Sb. o soudech a soudcích

    [4] Srov. Ustanovení §§ 31 a 34 cit. zákona ve spojení s § 36a zákona číslo 99/1963 Sb. občanský soudní řád

    [5] Viz citovaný původní článek

    [6] Textualismus je formalistická teorie, ve které je výklad zákona primárně založen na textu právní předpisu, s tendencí přehlížet smysl a účel právní normy.

    [7] Dle zákona 6/2002 Sb. o soudech a soudcích

    [8] Srov. zákon 319/1948 Sb.

    [9] Viz důvodová zpráva k cit. zákonu

    [10] Zákon č. 63/1869 ř.z. Gewerbegerichtengesetz

    [11] Srov. zákon č. 218/1896 ř.z. o zavedení soudů živnostenských a o soudnictví v rozepřích ze živnostenského poměru pracovního, učebního a námezdního

    [12] Zákon 131/1931 Sb.

    [13] Srov. např. ustanovení § 6 německého zákona o pracovních soudech (Arbeitsgerichtsgesetz vom 03.09.1953) dostupný >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Stan Bohačík Bittner
    21. 4. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Přinese rozsáhlá novela zákona o ochraně přírody a krajiny urychlení povolovacích procesů?
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 24.06.2025Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 24.06.2025Flexibilní pracovní doba – Ne vždy musí zaměstnanci pracovat ve standardních pevných či pravidelných směnách! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 25.06.2025Nový stavební zákon – aktuální legislativní změny (online - živé vysílání) - 25.6.2025
    • 26.06.2025Náhrada škody a újmy v pracovněprávních vztazích (online - živé vysílání) - 26.6.2025
    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Společné jmění manželů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nájem (exkluzivně pro předplatitele)
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • 10 otázek pro ... Lukáše Vacka
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele

    Soudní rozhodnutí

    Společné jmění manželů

    Uzavřel-li jen jeden manžel bez souhlasu druhého s třetí osobou smlouvu vztahující se k věci týkající se jejich společného jmění a opomenutý manžel v souladu s § 714 odst. 2 o. z....

    Nájem (exkluzivně pro předplatitele)

    Skončil-li nájem uplynutím výpovědní doby, po jejím skončení má nájemce povinnost prostory vyklidit a užívá-li je i nadále, činí tak již bez právního důvodu; na tom nic nemění...

    Postoupení pohledávky, postoupení smlouvy (exkluzivně pro předplatitele)

    Postoupení pohledávky nebrání následnému (či současnému) postoupení smlouvy v tom rozsahu, jehož se smlouva o postoupení pohledávky netýká, ačkoliv je postupovaná pohledávka s...

    Restrukturalizace (exkluzivně pro předplatitele)

    V restrukturalizačním řízení má před úpravou obsaženou v obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních vždy přednost zvláštní úprava obsažená v zákoně o...

    Smlouva o obchodním zastoupení (exkluzivně pro předplatitele)

    Stane-li se právo obchodního zástupce na zaplacení provize splatným nezávisle na tom, zda mu byl zastoupeným předán výkaz o dlužné provizi, který by obchodnímu zástupci umožnil...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.