10. 2. 2017
ID: 105124upozornění pro uživatele

Povinnost mlčenlivosti členů volených orgánů kapitálových obchodních společností

Zvolením do funkce člena statutárního či dozorčího orgánu obchodní společnosti nabývá daná osoba oprávnění řídit vnitřní chod společnosti a reprezentovat ji navenek, což je podmíněno povinností daného reprezentanta jednat v souladu s péčí řádného hospodáře. Musí tedy jednat s náležitou péčí a v zájmu společnosti (§ 159 odst. 1 NOZ). Nedílnou součástí povinnosti loajality je mimo jiné právě povinnost mlčenlivosti, kterou je každý člen voleného orgánu obchodní společnosti vázán.

 
 Švehlík & Mikuláš advokáti s. r. o.
 
Kde je povinnost mlčenlivosti upravena?

Před rekodifikací soukromého práva byla povinnost mlčenlivosti explicitně uvedena v dikci ustanovení § 194 odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platné znění: „Členové představenstva jsou povinni vykonávat svojí působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu.“ Ovšem s příchodem nového občanského zákoníku ze zákonné úpravy povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře povinnost mlčenlivosti vymizela. To však neznamená, že by tímto přestala být součástí péče řádného hospodáře. Podle současného znění povinnosti péče řádného hospodáře uvedenou v § 159 odst. 1 NOZ nelze sice přímo vyčíst povinnost člena statutárního anebo dozorčího orgánu společnosti být vázán mlčenlivostí. Z podstaty věci lze však dovodit, že ten, kdo prozradí informaci, jež je schopná způsobit společnosti škodu, by jednal proti jejím nejlepším zájmům. Jak Lasák, tak Dvořák potvrzují, že i nadále je povinnost zachovávat mlčenlivost součástí péče řádného hospodáře.

Podstata povinnosti

Komu se nesmí informace sdělit

Členové statutárního či dozorčího orgánu obchodní společnosti musí zachovávat mlčenlivost vůči všem těm osobám, které nemají na danou informaci oprávnění. Jedná se tedy jak o společníky, resp. akcionáře, tak i o jiné osoby, jež stojí mimo danou společnost. Obzvláště pravděpodobnou by se mohla zdát situace, kdy se člen voleného orgánu společnosti cítí být zavázán svým „volitelům“ a sdělí jim tak informace chráněné povinností mlčenlivosti. Jak zdůrazňuje Petr Čech, členové statutárního či dozorčího orgánu akciové společnosti jsou povinni striktně zachovávat mlčenlivost, to znamená i vůči těm osobám, díky nimž byli do funkce zvoleni. Podle Soudního dvora Evropské unie je přípustná výjimka z této povinnosti, a to pouze v těch případech, kde je sdělení informace třetí osobě pro člena voleného orgánu korporace striktně nezbytné pro vykonání zákonných povinností a zachovává zásadu proporcionality, podle které musí člen voleného orgánu společnosti zvážit, zda je nezbytné sdílet veškeré předmětné informace, aby splnil svojí povinnost.

Informace podléhající povinnosti mlčenlivosti

Povinnost mlčenlivosti se vztahuje na důvěrné informace, o kterých se reprezentant dozvěděl při výkonu své funkce. Musí jít o informace, které nejsou veřejně známé a mohly by mít vliv na fungování společnosti či její hodnotu na trhu. Do důvěrných informací patří jednak obchodní tajemství, jakož i jiné informace, jejichž zveřejnění by mohlo společnosti způsobit škodu. Součástí obchodního tajemství jsou dle § 504 NOZ „konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.“ Domnívám se, že nakonec to bude vždy odpovědností člena voleného orgánu korporace, aby rozpoznal, která informace má důvěrný charakter a takovou informaci neoprávněnému subjektu nesdělil.

Je tedy součástí kvalifikace na funkci člena voleného orgánu obchodní společnosti též schopnost rozpoznat, které informace jsou důvěrné, zacházet s nimi opatrně a nesdělovat je třetí osobě mimo statutární či dozorčí orgán, pokud to není naprosto nezbytné, zejména v případě, kdy by neuveřejnění takové informace mohlo způsobit společnosti škodu, anebo pokud mu takovou povinnost ukládá zákon či účinné soudní či správní rozhodnutí.

Zánik povinnosti mlčenlivosti

Povinnost zachovávat mlčenlivost řádně skončí ztrátou funkce člena statutárního či dozorčího orgánu ve společnosti. V případě, že se mezi obchodní společností a členem jejího voleného orgánu uzavře smlouva o výkonu funkce, jejímž předmětem bude též úprava povinnosti mlčenlivosti, je potom možné, že i po skončení členství ve statuárním či dozorčím orgánu bude již bývalý reprezentant společnosti po určitou dobu vázán mlčenlivostí (tzv. „culpa post contrahendum“).

Závěr

I když nový občanský zákoník povinnost mlčet vůči třetím osobám ohledně důvěrných informací společnosti výslovně neupravuje, lze jí nepřímo dovodit jakožto nedílnou součást povinnosti péče řádného hospodáře ve smyslu § 159 odst. 1 NOZ. Jedná se o nezbytný právní instrument chránící vnitřní korporátní informace, postupy a další know-how, jehož vyzrazení třetím osobám by mohlo mít vážný dopad na podnikatelský úspěch dané společnosti. Nezbývá proto jen doporučit pojistit důvěrnost informací, se kterými daný reprezentant za dobu výkonu své funkce přijde do styku, a upravit povinnost mlčenlivosti i úpravou ve smlouvě o výkonu funkce.


Mgr. Pavol Černý

Mgr. Pavol Černý
,
advokátní koncipient


SAMAK právo & daně

Purkyňova 2
110 00 Praha 1

Tel.:    +420 211 222 244
e-mail:    info@samak.cz


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz