Povinnosti z nové ALM směrnice a jejich dopad na svěřenské fondy

Nový občanský zákoník přináší mnoho změn a jednou z nich je i možnost založení svěřenského fondu. Svěřenské fondy představují v zahraničí velmi oblíbený nástroj nejen pro naplňování veřejně prospěšného účelu, ale slouží i k ryze soukromým účelům, např. jako prostředek mezigeneračního transferu kapitálu či prostředek investiční.

Svěřenský fond představuje zcela nový institut v našem právním řádu, který spočívá v možnosti vyčlenit část majetku zakladatele a svěřit ji právě svěřenskému fondu za účelem stanoveným ve statutu daného fondu. Po vyčlenění vzniká zvláštní oddělené vlastnictví, protože majetek již není ve vlastnictví zakladatele, ale není ještě ani ve vlastnictví beneficienta (subjektu s nárokem na plnění ze svěřenského fondu) či ve vlastnictví správce fondu. Pokud je však majetek evidován, je to právě osoba správce svěřenského fondu, která je s dovětkem „svěřenský správce“ nominálně zapsána jako vlastník daného majetku v evidenci.

Svěřenské fondy se v zahraničí těší vysoké oblibě díky svým odlišnostem od ostatních právních subjektů. Svou povahou se svěřenské fondy blíží nadacím, narozdíl od nadací se svěřenské fondy vyznačují nedostatkem právní subjektivity, avšak vyšší variabilitou účelu zřízení. Jak bylo uvedeno výše, účel svěřenského fondu nemusí být vždy veřejně prospěšný, což přináší širokou škálu možností využití k soukromým účelům, zejména tím, že svěřenské fondy mohou být založeny i na dobu určitou ve prospěch určité osoby či rodiny. Jednou z podstatných výhod svěřenského fondu je anonymita, která může být zakladateli díky svěřenskému fondu poskytnuta. Při výčtu přínosů svěřenských fondů pro zakladatele nesmíme zapomenout zmínit i nižší míru veřejnoprávního dohledu nad svěřenskými fondy.

Vyzdvihovaná anonymizace a nízká míra dohledu nad svěřenskými fondy může však být ohrožena novým a již v pořadí čtvrtým návrhem směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní špinavých peněz a financování terorismu („Nová AML směrnice“) a návrhem nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků. Jak tento návrh směrnice, tak doporučení proti praní špinavých peněz vydané Finančním akčním výborem si kladou za cíl zvýšit efektivitu boje proti praní špinavých peněz regulací na mezinárodní a unijní úrovni.

Nová AML směrnice se snaží mimo jiné posílit transparentnost vlastnických poměrů nejen společností, ale i svěřenských fondů či jiných obdobných entit. Dosavadní stav je autory směrnice považován za snadno zneužitelný pro zločinné či teroristické účely, neboť právě zakrýváním skutečných vlastníků se utváří prostor pro praní špinavých peněz, korupci či daňové úniky. Z tohoto důvodu Nová AML směrnice zavádí povinnost mít k dispozici přiměřeně rozsáhlou, pravdivou a aktuální informaci o vlastnictví a kontrole dané entity. Pro svěřenský fond by přijetí návrhu znamenalo nutnost být vždy informován o svém zakladateli a beneficientovi. Daná informace musí být na vyžádání poskytnuta příslušnému finančně analytickému útvaru.

Všechny povinnosti vyplývající z dosavadních AML směrnic se dle nového návrhu vztahují i na tzv. trust and company service providers, tedy osoby, které danou entitu založí a následně jí poskytují administrativní, korporátní i správní služby. Ačkoli se obsah tohoto pojmu v rámci členských států může lišit, bezpochyby bude mít správce svěřenských fondů povinnost dodržovat všechny dosavadními AML směrnicemi zakotvené povinnosti. Navrhovaná lhůta pro transpozici Nové AML směrnice činí dva roky.

Skutečnost, že se úprava svěřenských fondů stane součástí českého právního řádu, je jistě vítanou možností pro mnoho investorů či zájemců o jinou formu mezigenerační distribuce kapitálu. Výsledná obliba svěřenských fondů však bude determinována zejména prozatím nezveřejněnou daňovou politikou státu a každý zájemce o svěřenský fond bude muset zvážit náklady nejen na založení a správu svěřenského fondu, ale i případnou daň na převod majetku do či ze svěřenského fondu. Daňovým aspektům se budeme věnovat v jednom z následujících článků.

Mgr. Jan Pavelka, LL.M.,
advokát

Mgr., Ing. Iva Jahodová,
advokátní koncipient

Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář

Týn 1049/3
110 00 Praha 1

Tel.: +420 224 895 911
Fax: +420 224 895 980

PFR 2012