epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Nové přestupkové právo 2021
18. 9. 2001
ID: 13674upozornění pro uživatele

Povolení nakládat se zbožím před jeho propuštěním do režimu vývoz

Je nutno konstatovat, že samotnému podání žádosti o povolení nakládat se zbožím ještě před jeho propuštěním do režimu vývoz, ve smyslu § 123 celního zákona, žádná zákonná překážka nebrání. Je-li toto povolení celním úřadem vydáno, může takové rozhodnutí upravovat práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti žadatele jen v rozsahu a mezích stanovených zákonem.

DOTAZ : Deklarant podal k vnitrozemskému celnímu úřadu písemné celní prohlášení, kterým navrhoval v něm deklarované české zboží k propuštění do celního režimu vývoz. Před vydáním rozhodnutí v celním řízení, podal k uvedenému celnímu úřadu žádost o povolení s ním nakládat ještě před jeho propuštěním. Uvedený celní úřad ve věci této žádosti rozhodl tak, že s předmětným zbožím povolil nakládat ještě před jeho propuštěním do navrhovaného režimu v plném rozsahu. Deklarant se následně s tímto zbožím dostavil na pohraniční celní úřad, kde chtěl uskutečnit jeho vývoz do zahraničí. Ptáme se, zda na základě tohoto povolení může předmětné zboží opustit území ČR – být vyvezeno ? V souvislosti s výše uvedeným odkazujeme na obdobnou situaci, jako v případě povoleného zjednodušeného postupu, kdy je zboží vyváženo na základě např. zjednodušeného celního prohlášení. Současně by nás zajímalo, zda by na danou věc měla vliv skutečnost, že by výše uvedená žádost o povolení nakládat se zbožím ještě před jeho propuštěním, byla podána po tom, co celní úřad rozhodl o nepropuštění předmětného zboží do navrženého celního režimu vývoz, anebo v situaci, kdy by citované rozhodnutí o nepropuštění zboží, bylo vydáno až po podání předmětné žádosti.

ODPOVĚĎ : Vyvézt české zboží do zahraničí na základě existence rozhodnutí o povolení nakládat se zbožím ještě před jeho propuštěním, podle mého názoru nelze. Na úvod chci k této problematice poznamenat několik souvisejících a podle mne důležitých skutečností.
Nejprve k zmíněnému povolení nakládat se zbožím ještě před jeho propuštěním. Podle § 123 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, v platném znění (celního zákon), celní úřad může na žádost deklaranta povolit nakládat se zbožím ještě před jeho propuštěním. Podle tohoto ustanovení celní úřad vždy žádosti vyhoví, je-li důvodem pro nepropuštění zboží pouze nutnost určit původ zboží, místo odeslání, sazební zařazení nebo celní hodnotu zboží. Tímto ustanovením je také stanovena povinnost zajistit celní dluh v případě, že vznikl nebo by mohl vzniknout. Protože v souvislosti s vývozem českého zboží celní dluh dle současných právních předpisů nevznikl a ani nevzniká, tato část citovaného ustanovení celního zákona se daného případu netýká a nijak jej neovlivňuje.
Podle § 100 odst. 1 celního zákona, veškeré zboží, které má být propuštěno do navrženého celního režimu, v tomto případě vývozu, nebo pro které má být celní režim ukončen, musí být uvedeno v celním prohlášení podávané za tímto účelem. V těchto souvislostech je nutno připomenout znění § 99 celního zákona. Podle tohoto ustanovení je účelem celního řízení, prováděného v rámci celního dohledu, rozhodnout o propuštění zboží do navrženého celního režimu nebo o ukončení celního režimu, do kterého bylo zboží propuštěno. V případě, že výsledkem celního řízení je propuštění zboží do navrženého celního režimu, má příslušné rozhodnutí v této věci následující náležitosti :
a) označení celního úřadu, který rozhodnutí vydal,
b) evidenční číslo rozhodnutí, datum přijetí celního prohlášení, datum vydání rozhodnutí,
c) přesné označení deklaranta,
d) název zboží,
e) podpoložka celního sazebníku a celní sazba zboží,
f) částka cla, daně a poplatku a číslo účtu příslušné banky, na nějž má být tato částka zaplacena (v současné době pro vývoz se nevyplňuje),
g) vlastnoruční podpis pověřeného zaměstnance celního úřadu s uvedením jména, příjmení a funkce a otisk služebního razítka; v případech, kdy je rozhodnutí vydáno prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací, jsou vlastnoruční podpis a otisk služebního razítka nahrazeny kódem.

Pro tento případ, kdy je zboží do navrženého celního režimu propuštěno, neobsahuje rozhodnutí v celním řízení, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.
Narozdíl od předchozího celního řízení, není účelem správního řízení podle § 123 celního zákona (NAKLÁDÁNÍ SE ZBOŽÍM), rozhodnout o propuštění zboží do navrženého celního režimu, ale o tom, zda bude či nebude povoleno nakládat se zbožím ještě před jeho propuštěním. Tuto skutečnost je nutno zdůraznit. Citované povolení nelze zaměňovat s rozhodnutím v celním řízení. Na základě tohoto povolení nelze podle mého názoru uskutečnit vývoz českého zboží do zahraničí. Nejedná se o rozhodnutí v celním řízení, kterým je zboží propuštěno do navrženého celního režimu, ani o žádnou z forem aplikace zjednodušeného postupu, za účelem zjednodušení formalit a postupu, ve smyslu § 124 až 126 celního zákona, jak je v dotazu pro srovnání uvedeno. Toto povolení současně není povolením k uskutečnění vývozu zboží do zahraničí bez jeho propuštění do celního režimu vývoz.
Celní zákon podmiňuje vývoz českého zboží do zahraničí, se stanovenými odchylkami, jeho propuštěním do celního režimu vývoz. České zboží, které má být vyvezeno do zahraničí, což je tento případ, musí být podle § 215 celního zákona propuštěno v režimu vývozu. Ustanovení celních předpisů uplatňovaná na zboží vyvážené cestujícími, zboží propuštěné do režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo režimu tranzitu tím nejsou dotčena.
Co se týče celního dohledu nad českým zbožím, tak ten pro náš případ přichází do úvahy ve vztahu k § 101 celního zákona. Podle tohoto ustanovení české zboží, které bylo navrženo k propuštění do celního režimu vývoz, pasivního zušlechťovacího styku, tranzitu nebo uskladnění v celním skladu, je pod celním dohledem od okamžiku přijetí celního prohlášení až do okamžiku, dokud nevystoupí z tuzemska nebo není zničeno anebo dokud není platnost celního prohlášení zrušena; ustanovení § 49 a § 228 tím nejsou dotčena. Připomínám, že nevystoupením z tuzemska se rozumí, že fyzicky neopustí území ČR (celní území).
Přes výše uvedené skutečností zůstává, že v ustanovení § 123 celního zákona ani v jiné části tohoto zákona, není aplikace povolení nakládat se zbožím ještě před jeho propuštěním, výslovně omezena, např. pro celní režim vývoz. Nelze ovšem opomenout, že povolením nakládat se zbožím ještě před jeho propuštěním do celního režimu vývoz (individuelním právním aktem), nemůže být dotčen zákonem stanovený a výše uvedený postup pro vývoz českého zboží do zahraničí, pokud to tento zákon nepřipouští. V daném případě celní zákon ani jeho prováděcí předpis takovou odchylku nepřipouští – tedy ani neumožňuje. Zde nelze tvrdit, což podle mého názoru platí obecně pro postup jakéhokoli orgánu státní moci, že celní úřad může činit vše, co zákon nezakazuje. Řečeno odkazem na příslušnou právní úpravu, konkrétně potom odkazem na Čl. 2 odst. 3, Usnesení ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jako součásti ústavního pořádku ČR, v tomto ustanovení se sice mimo jiné konstatuje, že každý může činit, co není zákonem zakázáno, ale podle jemu předcházejícího odstavce 2, státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
Co se týče použité argumentace, respektive srovnávání dané situace se zjednodušenými postupy, chci poznamenat, že se jedná o dva zcela odlišné a na sobě navzájem nezávislé instituty. Podle § 124 odst. 1 celního zákona a § 107 odst. 1 vyhl.č. 135/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, v platném znění, spočívá pro tento případ princip zjednodušení formalit a postupu, ve zjednodušeném postupu na propuštění zboží do režimu vývozu. Ten se uskutečňuje na základě zjednodušeného celního prohlášení, a pochopitelně na základě uděleného povolení. Zmíněný zjednodušený postup je potom nedílnou součástí procesu celního řízení, jehož účelem je v tomto případě propuštění předmětného zboží do režimu vývoz, za zákonem stanovených podmínek, a to zjednodušeným způsobem. Skutečnost, že při aplikaci povolení zjednodušeného postupu je toto celní řízení v souladu s tímto povolením administrativně ukončeno až následně, ve stanovené lhůtě, po předložení dodatečného celního prohlášení, není podle mne důvodem pro tvrzení, že se v případě fyzicky uskutečňovaného vývozu českého zboží do zahraničí na základě zjednodušeného celního prohlášení ve smyslu § 107 vyhl. č. 135/1998 Sb., jedná o postup, který je v rozporu s § 215 celního zákona.

Shrnutí :

Je nutno konstatovat, že samotnému podání žádosti o povolení nakládat se zbožím ještě před jeho propuštěním do režimu vývoz, ve smyslu § 123 celního zákona, žádná zákonná překážka nebrání. Je-li toto povolení celním úřadem vydáno, může takové rozhodnutí upravovat práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti žadatele jen v rozsahu a mezích stanovených zákonem. Uvedený rozsah a meze nemohou být překročeny. V opačném případě by se jednalo o porušení zásady legality-zákonnosti, což by logicky mělo za následek nezákonnost takového rozhodnutí.
Pro tento konkrétní případ je způsob a rozsah nakládání s předmětným českým zbožím ve své podstatě „omezen“ minimálně § 93, 94, 101, 215 a 216 celního zákona. Nelze také opomenout, že výše uvedeným nejsou dotčena stanovená práva, povinnosti, zákazy nebo omezení, vyplývající ze zvláštních právních předpisů.
Na základě shora uvedeného konstatuji následující :

1) V případě, že je podána žádost o povolení nakládat se zbožím ještě před jeho propuštěním do režimu vývoz, je podáno celní prohlášení a důvodem pro nepropuštění zboží do režimu vývoz je pouze nutnost určit původ zboží, sazební zařazení zboží nebo celní hodnotu (údaj o místu odeslání není pro účel vývozu právně významný), celní úřad s ohledem ke znění § 123 celního zákona, podané žádosti vyhoví. Tím se ale na stanoveném postupu podle § 215 celního zákona, a shora uvedených konstatováních, nic nemění. Zboží nelze na základě tohoto povolení vyvézt do zahraničí. Toto povolení je ve svém důsledku ve většině případů (viz bod 3), pouze formální záležitostí, a to i přes to, že je jeho vydání (v tomto případě povinnost vydat), zakotveno v celním zákoně. Je pravdou, že předmětem tohoto řízení bude mimo jiné i jednání o právech a právem chráněných zájmech žadatele, ale tímto rozhodnutím ve většině případů (viz bod 3), nemohou být tato práva, povinnosti žadatele dotčena, protože jsou upravena zákonem.

2) V případě, že je podána žádost o povolení nakládat se zbožím ještě před jeho propuštěním do režimu vývoz (celní zákon tento okamžik blíže nespecifikuje), a celní prohlášení není podáno, bez ohledu na to, že osobně nespatřuji žádný právní důvod pro její podání v této situaci - zboží není pod celním dohledem atd., příslušný celní úřad by podle mne měl s odkazem na § 123 celního zákona rozhodnout o nevyhovění žádosti. V odůvodnění by potom uvedl -vysvětlil své rozhodnutí ve věci, např. odkazem na skutečnost, že vzhledem k tomu, že na předmětné zboží nebylo podáno celní prohlášení, neměl celní úřad žádný právní důvod a oprávnění zasahovat do právních vztahů žadatele vůči předmětnému českému zboží, neboť žadatele v takovémto případě při volném nakládání s předmětným zbožím, ve vztahu k celním předpisům, nic neomezuje. Obdobně by bylo podle mne postupováno i v případě, že žádost podle § 123 celního zákona byla podána po tom, co celní úřad rozhodl o nepropuštění předmětného českého zboží (z jakéhokoli důvodu), do navrženého celního režimu vývoz.


3) V případě, že je podána žádost o povolení nakládat se zbožím ještě před jeho propuštěním do režimu vývoz a celní prohlášení je podáno (nejedná-li se o případ podle bodu 1), celní úřad podle mne žádosti s odkazem na § 123 zpravidla nevyhoví (s ohledem k odůvodnění žádosti). Je nutno připomenout, že předmětné zboží je v tomto případě s ohledem ke znění § 101 celního zákona pod celním dohledem. Stejně tak se na něj mimo jiné vztahují i ustanovení § 93, 94, 97 odst. 1 a zejména § 216 celního zákona, podle kterého celní úřad propustí zboží k vývozu s podmínkou, že zboží vystoupí do zahraničí ve stejném stavu a za stejných podmínek, jaké platily v okamžiku přijetí celního prohlášení k vývozu. Termín „zpravidla“ je uveden záměrně. V praxi může nastat situace, kdy např. deklarant bude nucen operativně před propuštěním zboží, respektive před jeho fyzickým vývozem, řešit nějaký problém vztahující se k předmětnému zboží. Bude mít důvod provést s tímto zbožím určité úkony, které nejsou předmětem § 94 celního zákona, a současně tím nepřekročí a nemá v úmyslu překročit rozsah podmínky dané § 216 celního zákona. I pro tento účel, nebránily by tomu jiné právní důvody, by podle mne bylo vyhovění podané žádosti na místě. Zdůrazňuji, že pro tento či obdobný účel, nikoliv pro účely vývozu předmětného zboží do zahraničí.

4) Poslední otázka dotazu, jak může danou věc ovlivnit skutečnost, že je žádost podle § 123 celního zákona podána, a následně celní úřad, opět lhostejno z jakého důvodu, rozhodne o nepropuštění předmětného českého zboží do celního režimu vývoz, již byla podle mne z větší části také zodpovězena. Pokud by deklarant na základě rozhodnutí o povolení nakládat s českým zbožím ještě před jeho propuštěním do celního režimu vývoz, toto zboží fyzicky vyvezl, a následně je celní úřad nepropustil do celního režimu vývoz, došlo by tak podle mého názoru k situaci, kterou by bylo možno označit jako porušení celních předpisů - jako vývoz českého zboží, který nebyl uskutečněn v souladu s celními předpisy, konkrétně v souladu s ustanovením § 215 celního zákona. K tomu dále podotýkám, že by deklarantu v takovém případě navíc chyběl daňový doklad – rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu vývoz, pro účely požadavku na osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu (§ 45 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění), atd.. Zde je nutno připomenout, že podle zákona citovaného v předchozí větě, konkrétně podle § 45 odst. 2, je vývoz zboží pro účely tohoto zákona uskutečněn, je-li zboží propuštěno do celního režimu vývoz, do celního režimu pasivní zušlechťovací styk, vystoupilo do zahraničí a na výše uvedeném daňovém dokladu (rozhodnutí v celním řízení), je celním úřadem uveden údaj o datu přechodu zboží přes státní hranice nebo umístění tohoto zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma.

Autor : Lubomír Bačo, zaměstnanec celní správy

lubos-baco@post.cz








© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Lubomír Bačo
18. 9. 2001
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
  • Compliance programy a trestní odpovědnost právnických osob dle nové metodiky státních zástupců 1 SL 113/2020
  • Podmínky ochrany oznamovatele v rámci whistleblowingu
  • Princip polluter pays a jeho uplatnění v rámci odpovědnosti za škodu na životním prostředí
  • Soudní ochrana při neposkytnutí kopií osobních údajů
  • Současné možnosti zaměstnání třetizemců v ČR
  • Akvizice v režimu veřejných zakázek
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • Právní jednání podle zákoníku práce
  • Hlavní povinnosti správce při zjištění porušení zabezpečení osobních údajů dle GDPR
  • Víte, jak správně „neužívat“ autorské dílo?

Novinky v eshopu

Online konference

  • 20.01.2021Nové přestupkové právo 2021 (online - živé vysílání) - 20. 1. 2021
  • 22.01.2021Vybrané změny v daňové legislativě od r. 2021 (online - živé vysílání) - 22.1.2021
  • 29.01.2021Aktuality ve veřejných zakázkách – co nás čeká v 2021 (online - živé vysílání) - 29.1.2021
  • 05.02.2021Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 5.2.2021
  • 12.02.2021Nový zákon o znalcích a využívání znalců v soudní praxi (online - živé vysílání) - 12.2.2021

Online kurzy

  • Dohoda o vině a trestu
  • Porušení povinností zaměstnance ve světle judikatury Nejvyššího soudu aneb šance pro zaměstnavatele
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (září 2020)
  • Aktuality v oblasti ochrany osobních údajů
  • GDPR v životě každé obchodní korporace
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
Mgr. Marek Bednář
Mgr. Marek Bednář
Kurzy lektora
Mgr. Veronika  Pázmányová
Mgr. Veronika Pázmányová
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Votrubec
JUDr. Jiří Votrubec
Kurzy lektora
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Filip Seifert, MBA
JUDr. Filip Seifert, MBA
Kurzy lektora
Mgr. Jiří Harnach
Mgr. Jiří Harnach
Kurzy lektora
všichni lektoři

Magazíny a služby

  • EPRAVO.CZ Magazine 2021
  • Veřejné zakázky 2021
  • EPRAVO.CZ Magazine 2020
  • Veřejné zakázky 2020
  • Monitoring judikatury (12 měsíců)

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Trestní postih DoS/DDoS útoků
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Připravované změny ve smlouvách uzavíraných se spotřebitelem
  • Vzájemný vztah insolvenčního a exekučního řízení
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Náklady řízení
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího při přepisu vozidla v registru silničních vozidel
  • Podmíněná účinnost smlouvy o výkonu funkce a další změny po novele zákona o obchodních korporacích
  • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2020 - část 5.
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Převod nevyčerpané dovolené podle novely zákoníku práce
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nájem bytu

O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li...

Majetková podstata

Insolvenční zákon výslovně upravuje, jaké pohledávky a v jakém pořadí jsou v insolvenčním řízení uspokojovány, stejně jako způsoby jejich uplatnění. Výslovně v § 165 odst. 2...

Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

Žádné ustanovení insolvenčního zákona nebrání tomu, aby tam, kde je zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře po dobu (nejdéle) 5 let, byl před vydáním...

Odměna advokáta

Podle § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zůstávají pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen (s výjimkou rozsudku vydaného v...

Přípustnost dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Je-li předmětem řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce požadavek na určení neúčinnosti plateb (uskutečněných bankovními převody) a (současně) požadavek na vydání...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

Nejčtenější články

Souběh podání výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným...

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2020 - VÝSLEDKOVÁ LISTINA

Společnost EPRAVO.CZ vyhlásila výsledky již 13. ročníku firemního žebříčku Právnická firma roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo, stejně jako v minulých letech...

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a změna zákona o daních z příjmů

Dne 26. září 2020 nabyl účinnosti zákon č. 386/2020 Sb., jímž se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, a jenž mění další...

Fotografování na veřejně přístupných místech povoleno?

Fotografujete na veřejně přístupných místech nebo na veřejném prostranství? A je v tom vlastně rozdíl? V praxi se stále častěji setkáváme s dotazy týkajícími se problematiky...

Zajímavý posun soudní judikatury ve věci přezkoumávání rozhodčích nálezů jako exekučních titulů

Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019 shrnul svoji dosavadní rozhodovací praxi a vyjádřil se k možnosti soudního přezkumu exekučních titulů v...

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů