19. 12. 2001
ID: 15559upozornění pro uživatele
Poznámka k zprostředkování osvojení
Ne všechny manželské páry jsou obdařeny možností mít vlastní děti. Vzhledem k tomu, že mnoho lidí spatřuje ve výchově dětí smysl života a rodina bez dětí je vždy nekompletní, není překvapující, že mnoho z těch, kteří děti mít nemohou, se rozhodne pro osvojené dítěte cizího. Postup při osvojení lze rozdělit do několika fází, kterými musí rodiče, jež si chtějí dítě osvojit, projít.
Ne všechny manželské páry jsou obdařeny možností mít vlastní děti. Vzhledem k tomu, že mnoho lidí spatřuje ve výchově dětí smysl života a rodina bez dětí je vždy nekompletní, není překvapující, že mnoho z těch, kteří děti mít nemohou, se rozhodne pro osvojené dítěte cizího. Postup při osvojení lze rozdělit do několika fází, kterými musí rodiče, jež si chtějí dítě osvojit, projít.
Počáteční fází je tzv. zprostředkování osvojení, které spočívá na jedné straně ve vyhledávání dětí vhodných k osvojení a na straně druhé v nalezení vhodných osvojitelů pro tyto děti. Osvojení v České republice a osvojení dětí z ciziny do České republiky se zprostředkovává zásadně jen na žádost fyzické osoby, která má zájem osvojit dítě. Žádost o osvojení si tedy může podat občan České republiky, který má na jejím území trvalý pobyt, a cizinec, který má na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo který je hlášen k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů. Žádost se podává u okresního úřadu.
Zprostředkování osvojení v České republice zajišťují krajské úřady a Ministerstvo práce a sociálních věcí, zatímco osvojení dětí z České republiky do ciziny nebo dětí z ciziny do České republiky zajišťuje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
Zákon o sociálně-právní ochraně dětí, který zprostředkování osvojení upravuje, v určitých případech zprostředkování osvojení nepřipouští. Zprostředkování osvojení se neprovádí v případě, že rodiče dali souhlas k osvojení dítěte předem ve vztahu k určitým osvojitelům, nebo podal-li návrh na osvojení manžel rodiče dítěte nebo pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojitelé dítěte.
Z dikce zákona mimo jiné vyplývá, že je přípustné, aby si zájemce o osvojení vyhledal vhodné dítě k adopci sám. Není vyloučeno ani to, aby si rodiče nalezli potencionální osvojitele vlastního dítěte. Je nutno upozornit, že zejména v tom případě, kdy si zájemce o osvojení vyhledává vhodné dítě sám, dochází k tomu, že vlastní rodiče dítěte svého postavení v procesu osvojení zneužívají. Hrozí zde i nebezpečí ze spáchání trestného činu podle § 216a trestního zákona. Podle tohoto ustanovení je trestný ten, kdo za odměnu svěří dítě do moci jiného za účelem adopce. Je tedy otázkou, nakolik v těchto situacích upřednostnit zprostředkování osvojení postupem navrženým v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Počáteční fází je tzv. zprostředkování osvojení, které spočívá na jedné straně ve vyhledávání dětí vhodných k osvojení a na straně druhé v nalezení vhodných osvojitelů pro tyto děti. Osvojení v České republice a osvojení dětí z ciziny do České republiky se zprostředkovává zásadně jen na žádost fyzické osoby, která má zájem osvojit dítě. Žádost o osvojení si tedy může podat občan České republiky, který má na jejím území trvalý pobyt, a cizinec, který má na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo který je hlášen k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů. Žádost se podává u okresního úřadu.
Zprostředkování osvojení v České republice zajišťují krajské úřady a Ministerstvo práce a sociálních věcí, zatímco osvojení dětí z České republiky do ciziny nebo dětí z ciziny do České republiky zajišťuje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
Zákon o sociálně-právní ochraně dětí, který zprostředkování osvojení upravuje, v určitých případech zprostředkování osvojení nepřipouští. Zprostředkování osvojení se neprovádí v případě, že rodiče dali souhlas k osvojení dítěte předem ve vztahu k určitým osvojitelům, nebo podal-li návrh na osvojení manžel rodiče dítěte nebo pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojitelé dítěte.
Z dikce zákona mimo jiné vyplývá, že je přípustné, aby si zájemce o osvojení vyhledal vhodné dítě k adopci sám. Není vyloučeno ani to, aby si rodiče nalezli potencionální osvojitele vlastního dítěte. Je nutno upozornit, že zejména v tom případě, kdy si zájemce o osvojení vyhledává vhodné dítě sám, dochází k tomu, že vlastní rodiče dítěte svého postavení v procesu osvojení zneužívají. Hrozí zde i nebezpečí ze spáchání trestného činu podle § 216a trestního zákona. Podle tohoto ustanovení je trestný ten, kdo za odměnu svěří dítě do moci jiného za účelem adopce. Je tedy otázkou, nakolik v těchto situacích upřednostnit zprostředkování osvojení postupem navrženým v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
