Prakticky k novele občanského zákoníku z hlediska podnikového práva

V současné době se opět rozhořel boj o nový občanský zákoník. Tentokrát o jeho novelu, která by měla v brzké době opět rozvířit český právní trh. Článek v krátkosti pojednává o některých významných změnách.

Dohnal, Pertot, Slanina, advokátní kancelář

Záhlaví smlouvy

Chystá se zřejmě další kolo „připomínkování“ a revizí podnikových smluv, které jsme před začátkem roku 2014 upravovali tak, aby v jejich záhlaví bylo správně napsáno, že obchodní společnost je „zastoupena“. Novela vypouští v zákoně § 151 OZ[1] a vrací se tak zpětně k organické teorii, kdy právnická osoba tvoří svoji vůli svými statutárními orgány. Po novele by tedy opět mělo platit, že „právnická osoba jedná…“. Byla taková změna nutná? Na to nechť si každý odpoví sám.

Opět a znovu péče řádného hospodáře

Ust. § 159 odst. 1 OZ se navrhuje zrušit a nahrazuje se jedinou větou „člen voleného orgánu jedná s péčí řádného hospodáře“. Návrh se tedy vrací zpět před 1. 1. 2014 s tím, že se odkazuje na dosavadní znění § 194 odst. 6 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Návrh novely hovoří o tom, že se zachová dosavadní kontinuita judikatura a odstraní se problémy s výkladem nového pojetí odpovědnosti statutárních orgánů.

V této souvislosti nutno poznamenat, že není moc na co navazovat, když prakticky jediným rozhodnutím z této oblasti je rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 2531/2008, C 6956, která zastává názor, že v případě, že statutární orgán zajistí dostatečně kvalifikované služby, neodpovídá za škodu z titulu své funkce. Toto rozhodnutí by se ovšem dalo použít i za účinnosti nového občanského zákoníku.

Znovu na rejstřík?

Po „rejstříkové lavině“, která se udála ke konci června v souvislosti s opt-in se na podnikatele chystá další vlna. Vypadá to tedy, že se vyplatilo s opt-inem počkat. V souvislosti s chystanou novelou § 164 odst. 3 NOZ se plánuje zakotvit v rejstříkovém zákoně povinnost[2] zapisovat do obchodního rejstříku další údaj.

Dle nového písm. m) rejstříkového zákona se do veřejného rejstříku zapíše údaj o tom, který člen statutárního orgánu byl pověřen právním jednáním vůči zaměstnancům, má-li právnická osoba kolektivní statutární orgán a zaměstnance; bylo-li v souladu se zakladatelským právním jednáním takto pověřeno více členů ke společnému jednání, také údaj o tom, že jednají vůči zaměstnancům společně.

Lhůta? Populárních 6 měsíců od doby účinnosti zákona.

Užitečná náprava plných mocí – ověřené podpisy

Ačkoli z výše uvedeného textu plyne, že nejsem příznivcem změn v občanském zákoníku, některé z nich budou přinejmenším užitečné pro právní praxi. Zvláště pro podnikatelské prostředí. Napravuje se totiž nepříliš komfortní úprava formy plných mocí, o které byla široká debata a byla předmětem mnoha kritik.

Navrhovaná novela § 441 NOZ stanoví, že vyžaduje-li zákon pro právní jednání formu veřejné listiny, postačuje plná moc s úředně ověřeným podpisem

a) ve věcech obchodních korporací,
b) je-li zmocnitelem podnikatel při podnikatelské činnosti nebo
c) je-li zmocněncem advokát.

Přechodné ustanovení novely navíc stanoví, že ve vztahu k právním jednáním učiněným po nabytí účinnosti tohoto zákona postačí, vyhovuje-li forma plné moci zákonu ve znění po nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla udělena dříve.

V tomto bodu novelu tedy rozhodně vítám, protože usnadní každodenní služby klientům. Na druhé straně se na rozdíl od autorů novely domnívám, že není nutné novelizovat občanský zákoník v tak zásadním rozsahu, jak se momentálně plánuje.

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.